Krok do tmy

barevný, psychologický, historický, adaptace, 15 přístupnost, 1:1,85, 2-D, Dolby Digital, dlouhý – 120 min.

Původní název: Krok do tmy. Země původu: SR. Výrobce: Trigon Production / RTVS. S podporou: Audiovizuálny fond SR. Rok výroby: 2014. Premiéra: 23.10.2014. Monopol: Mirius Film Distribution. Mluveno: slovensky. – Příběh muže, který hledá v erotickém vztahu zapomnění. Film Miloslava Luthera.

AUTOŘI: Námět: Alfonz Bednár – novela Rozostavaný dom (1956). Scénář: Miloslav Luther, Marian Puobiš. Režie: Miloslav Luther. Pomocná režie: Pavol Zríny. Kamera: Igor Luther. II. kamera: Tomáš Stanek. Hudba: různé skladby a písně. Výběr hudby: Miloslav Luther. Hudební spolupráce Ivan Marton. Architekt: Pavol Andraško. Kostýmy: Anna Hroššová. Střih: Barbora Paššová. Zvuk: Ľubomír Novota. Masky: Anna Hroššová. Vizuální efekty: (supervize) Tomáš Ožvold; Filmpark Studios. Vedoucí výroby: Igor Hudec. Výkonná producentka: Mária Vaneková. Producent: Patrik Pašš; Tibor Búza (RTVS).

HERCI: Marko Igonda (Martin Dubovský), Monika Haasová (Eva Dubovská), Kristýna Boková (Soňa Malenová), Miroslav Donutil (Malena), Péter Nádasdi (Ignác Dugas), Ady Hajdu (Kamil Vlach), Attila Mokos (Jánoš), Lucia Jašková (Paula Dugasová), Slávka Daubnerová (sestřička), Martin Finger (Jindro Jankovič), Marián Geišberg (Dugasův otec), Alfréd Swan (učitel Moravčík), Ján Greššo (farář), Boris Farkaš (civil), Zdeněk Dvořák (soused), Ján Hrmo, Ľudmila Swanová (Dubovští), Peter Kadlečík (Fero Dubovský), Erik Ollé (Kubiš), Emil Leeger (Jožo Dugas), Karol Šimon (Faraga), Pavol Šimun (Berec), Jaroslav Kyseľ (německý voják), Peter Monček (vrátný), Mária Igondová (Janka), Jan Theissig (Janko), Filip Kreutz (Jurko).

LOKACE: Uhrovce, Uhrovské Podhradie, Omastiná.

CENY: Ceny Igric: tvůrčí prémie za hranou filmovou tvorbu pro kina (Miloslav Luther), za ženský herecký výkon (Monika Haasová), za mužský herecký výkon (Péter Nádasdi).

Z tvorby předního slovenského režiséra Miloslava Luthera se v našich kinech naposledy hrála adaptace románu Vladislava Vančury Útěk do Budína (2002), odehrávající se na počátku dvacátých let minulého století. Jeho nový snímek Krok do tmy je dobovým dramatem z poloviny padesátých let o lékaři Martinu Dubovském, bývalém partyzánském veliteli, jehož nejen ve vzpomínkách pronásleduje válečná minulost, ale i soudobé intriky komunistických funkcionářů a fízlů. Dílo tak spojuje téma partyzánského odboje s tématem období kultu osobnosti (v němž právě partyzánská minulost mnohdy byla výtahem k moci). – Martin Dubovský pracuje jako obvodní lékař. Žije s manželkou Evou a dvěma dětmi v malém bytě. Mohl by sice být ředitelem krajské nemocnice, ale to by musel vstoupit do strany, což odmítá. Dodnes ho trápí trauma z války, kdy byl velitelem partyzánské skupiny a na základě rozsudku partyzánského soudu dal popravit tři své muže, kteří rabovali a kteří svou neuváženou akcí proti Němcům způsobili smrt mnoha civilistů (mj. i Dubovského otce). Byl mezi nimi i Martinův bratr Fero. Dalším odsouzeným byl soused z dědiny Ignác Dugas, který však tehdy utekl a vrátil se až na konci války s Rudou armádou. Dnes je tajemníkem MNV a kandiduje na okresního tajemníka. I nadále se chová zcela bezohledně. – Martin manželku miluje, ale zároveň má poměr s vyzývavou propagandistkou Soňou Malenovou, matkou nemanželského synka. Soňa se snaží vymanit se z vlivu svého prvního milence, vyděrače Kamila Vlacha, který drží v hrsti jak ji, tak jejího otce, nepokrytého antikomunistu a bývalého bohatého právníka. Vlach intrikuje spolu s Dugasem, jemuž zničí kariéru jeho vlastní otec, který se na synovy špinavosti už nemůže dívat. Dvojice se zaměří na Dubovského. Lékař ukončí poměr, o němž se dozví i nevěřící Eva. Soňa však chce, aby jí milenec udělal nelegální potrat: čeká s ním dítě. Ve vypjaté scéně při strkanici s Vlachem žena spadne do výtahové šachty a zabije se. Dubovský je zatčen a obviněn z nelegálního kšeftování s léky a z podílu na smrti svého spolubojovníka a přítele Jindra, který spáchal sebevraždu, protože byl smrtelně nemocný a dostal od doktora morfium. Je také obviněn ze Soniny smrti. Vyšetřovatel je ochoten pustit ho, pokud ovšem podepíše závazek s StB. Uštvaný muž to odmítne. Netuší, že místo něj se stane spolupracovnicí StB Eva, která ho tak chce ochránit. Manželé se po Martinově propuštění usmíří. – Snímek vznikl na motivy prózy Alfonze Bednára Rozostavaný dom, která po svém vydání v roce 1956 vzbudila vlnu nesouhlasu stranických kádrů. Nicméně i tak byla samozřejmě poplatná době. Scenáristé tedy domysleli příběh tak, jak by jej autor mohl napsat, kdyby nebyl omezován cenzurou či autocenzurou. Film s poněkud schematickými protagonisty je po titulu Tango s komármi (2009) druhou spoluprací Miloslava Luthera s bratrem, uznávaným světovým kameramanem Igorem Lutherem, který v roce 1969 emigroval do SRN.     -tbk-

MILOSLAV LUTHER (nar. 14.8.1945, Jakub, dnes část Banské Bystrice) po maturitě na bratislavském gymnáziu (1963) neuspěl při přijímačkách na studia malby na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a po vojně se věnoval psaní povídek a scénářů. Spolupracoval jako grafik na přípravě Diapolyekranu pro Expo Montreal. Vystudoval režii na FAMU v ročníku Otakara Vávry (1968-75). Během studií byl asistentem režie na TV filmech Krotká (1967; r. Stanislav Barabáš) a Dáma (1967; r. Ivan Balaďa) a pomocným režisérem na Havettově Slávnosti v botanickej záhrade (1969). Začínal jako dokumentarista ve Zpravodajském filmu Bratislava a od roku 1975 působil ve slovenské televizi, kde se orientoval především na adaptace literárních děl (Mário a kúzelník, Triptych o láske, Nebezpečné známosti, Starý včelár). Realizoval také televizní seriály Život bez konca (1982), Lekár umierajúceho času (1983), Konec velkých prázdnin (1996) a Útek do Budína (2003). V roce 1984 nastoupil do Studia hraných filmů Bratislava a ve svých snímcích potvrdil smysl pro psychologicky nuancované dramatické vztahy a navozování působivé atmosféry stejně tak jako zájem o příběhy, v nichž se člověk v různých dobách pokouší odolávat mocenským tlakům. V roce 1992 inscenoval v bratislavském Divadle Astorka Korzo’90 hru Toma Stopparda Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Získal četná domácí i mezinárodní ocenění, z nichž za nejvýznamější lze považovat Stříbrnou nymfu na MTF v Monte Carlu 1977 za snímek Mário a kúzelník. V roce 1994 mu byla udělena Cena ministra kultury SR za zásluhy o rozvoj kultury na Slovensku. Byl předsedou Filmové komise ZSDU (1988-90), členem Rady STV (1998-2000), členem Rady vlády SR pro masmédia (1999-2002), členem Rady SFÚ (2008-2010) a viceprezidentem Slovenské filmové a televizní akademie; od října 2013 je předsedou Rady Audiovizuálního fondu SR. Od roku 1999 vyučoval na katedře režie Filmové a televizní fakulty VŠMU v Bratislavě. Jeho starší bratr je světově uznávaný kameraman Igor Luther (nar. 1942) a mladší bratr Daniel Luther (nar. 1950) je etnolog. S manželkou Deanou Lutherovou, odbornicí na diplomatický protokol a etiketu, jsou od roku 2006 majiteli produkční společnosti Luther & Partner. – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) (dokumentární filmy) Opojená (TV-1970; + sc.), školní f. Letuška (1971), střm. f. Branná výchova na zdravotníckych školách (1973; + nám., sc.), Libuša Mináčová (TV-1975), Na slovo s národnym umelcom Alexandrom Matuškom (TV-1975), Anton Krajčovič (TV-1977; + spol. sc.), Mikuláš Galanda (TV-1977; + sc.), Súvislosti (TV-1977), Oles Hončár (TV-1977), Orava 1-2 (TV-1977), Národný umelec Emil Belluš (TV-1979; + nám., sc.), Zvoliť si cestu (TV-1979); (hrané filmy) školní f. Bunkr (1970; r. Ivan Daskalov; herec), absolventský snímek Inženýr (1973; + nám., sc.), Schody z mramoru (TV-1975), Veľká spomienka (TV-1975), Z krajiny našich detí (TV-1975), Huncúti a veselički (TV-1976), Mário a kúzelník (TV-1976), Gomez (TV-1977), Keď ťa budú čepčiť (TV-1977), Na dosah rúk nebo nad strechou (TV-1977), Vietor v starých stromoch (TV-1977), Deti (TV-1978), Jarné hry (TV-1978), Na pokraji rozumu (TV-1978), Platiť sa nebude (TV-1979), Ráno pod mesiacom (TV-1979), Pochábeľ (TV-1979; + sc.), Vydierač z poblúznenia (TV-1979), Triptych o láske (TV-1980), Nebezpečné známosti (TV-1980), Starý včelár (TV-1981), pohádka na motivy bratří Grimmů Kráľ Drozdia brada (1984; + spol. sc.), Navráťte sa k svojim otcom (TV-1984), zajímavá variace na téma Mozartova života a smrti Zabudnite na Mozarta (1985), lyrická pohádka na motivy bratří Grimmů a Pavla Dobšinského Mahuliena zlatá panna (1986; + spol. sc.), třídílný f. Chlapec do náručia (TV-1986), tragikomický příběh z divadelního prostředí Štek (1988) s Bolkem Polívkou, Každému čo jeho je (TV-1988), okupační drama z pomezí Protektorátu, Slovenska a Maďarska Chodník cez Dunaj (1989; + spol. sc.), filmová verze historického seriálu o lékaři a filozofovi Janu Jesseniovi pod názvem Svědek umírajícího času (1990), Lorenzaccio (TV-1991; + sc.), tragikomický příběh nerozhodného smolaře Skús ma objať (1991; + spol. sc.), slovensko-český snímek podle stejnojmenné novely Vladimíra Körnera s komorním příběhem vášnivého milostného vzplanutí mladé vdovy po rakouskouherském důstojníkovi a tajemného válečného zajatce, Anděl milosrdenství (1993), Posledný cocktail (TV-1993; + spol. sc.), Spoveď (TV-1995), Zámok na juhu (TV-2000; + sc.), adaptace Vančurova románu, zachycující prostřednictvím milostného příběhu pražské měšťanské dcery a slovenského statkářského syna společenskou situaci po vzniku Československa, Útěk do Budína (2002; + spol. sc.), zpracovaná též jako pětidílný TV seriál, tragikomedie o peripetiích dvou slovenských emigrantů během jejich návštěvy rodné země, kam po letech přijížději dořešit rozvodové řízení jednoho z nich, Tango s komármi (2009; + nám., sc.), drama z poloviny 50. let o lékaři, který se neumí vyrovnat se svou partyzánskou minulostí ani s pokřivenými dobovými poměry, Krok do tmy (2014).     -fik-