Gottland

barevný, povídkový, adaptace, přístupný, DVD–K, Dolby Digital, dlouhý – 105 min.

Země původu: ČR, SR, Polsko. Výrobce: nutprodukce / Česká televize – Tvůrčí producentská skupina Petra Kubici. Koprodukce: Centrala / Bfilm / FAMU / Odra-Film. S podporou: SFK ČR / Audiovizálny fond SR / Polski Instytut Sztuky Filmowej. Rok výroby: 2014. Premiéra: 19.8.2014. Distribuce v ČR: nutprodukce. Mluveno: česky, slovensky. – Tento příběh není smyšlený a jakákoliv podobnost se skutečnými postavami či událostmi není čistě náhodná. – Již brzy neuvidíte ve vašich kinech.

AUTOŘI: Námět: Mariusz Szczygieł – stejnojmenná kniha (2006, česky naposledy nakl. Dokořán, Praha 2010). Dramaturgie: Jan Gogola ml.; Jana Hádková (ČT). Obrazová supervize: Tomáš Daliman. Hudba: Patryk Cannon. Střih: (filmová verze) Šimon Špidla. Zvuk: (supervize) Tomáš Daliman. Produkce: Kristina Pružincová (Bfilm); Marek Jindra (Studio FAMU); Zdeněk Hala (ČT). Výkonní producenti: Klára Žaloudková; Agnieszka Janowská, Paweł Kosuń, Jacek Nagłowski (Centrala); Veronika Slámová (ČT). Producenti: Tomáš Hrubý; Petr Kubica (kreativní producent ČT). Koproducenti: Agnieszka Janovská, Jacek Nagłowski, Paweł Kosuń (Centrala); Peter Badač (Bfilm), Ondřej Šejnoha (Studio FAMU), Rafał Bubnicki (Odra-Film).

CENY: 18. MFDF Jihlava 2014: Zvláštní uznání. FAMUfest Zprava Zleva 2014: Čestné uznání poroty (za kameru). Ceny české filmové kritiky: (nominace) nejlepší dokumentární film. Ceny Andreje Nikolaje Stankoviče: Hlavní cena (Lukáš Kokeš, Petr Hátle, Viera Čákanyová, Rozálie Kohoutová, Klára Tasovská).

Povídkový snímek studentů a čerstvých absolventů FAMU Gottland vznikl na motivy stejnojmenného knižního bestselleru polského novináře Mariusze Szczygieła, vypovídajícího z nezvyklého úhlu pohledu o české společnosti a jejích moderních dějinách. Je sestavený z pěti odlišně zpracovaných epizod. První povídka 86 400 představuje Baťovu ideu pásové výroby. Následující Panenství Lídy Baarové rekonstruuje hereččino vzpomínání před Otakarem Vávrou nejen na její milenecký vztah s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Letící kůň zpracovává příběh letce a spisovatele ve službách StB Eduarda Kirchbergera. Předposlední povídka Místo Stalina rekapituluje vývoj událostí kolem prázdného prostoru po pomníku Stalina a závěrečná povídka Zdeněk se pokouší přiblížit důvody rozhodnutí Zdeňka Adamce, jenž se upálil v roce 2003 na protest proti fungování společenského systému. – Původně mělo být do filmu zařazeno sedm povídek, nakonec z autorskoprávních a jiných důvodů zůstalo u pětice. – Projekce snímku, prezentovaného jako film, který „neuvidíte ve vašich kinech“, byly např. na pražském Nákladovém nádraží Žižkov, v olomouckém hangáru na letišti Neředín či v brněnském Divadle Husa na provázku; nicméně byl uveden rovněž na 31. ročníku FAMUfestu v kině Světozor. Součástí propagace při uvedení titulu byla smyšlená kampaň Koho na Letné, v níž měli Pražané možnost zvolit osobnost, která bude stát na místě obřího Stalinova pomníku: před Jaromírem Jágrem se těsně na prvním místě umístila Jiřina Bohdalová.

86 400

AUTOŘI: Scénář: Lukáš Kokeš, Klára Tasovská. Režie: Lukáš Kokeš. Kamera: Prokop Souček. Hudba: Jakub Kudláč. Různé skladby a písně. Střih: Lukáš Kokeš. Zvuk: Adam Levý, Vojtěch Knot, Lukáš Kosek. Animace: Lukáš Kokeš. Produkce: Hana Šilarová. – ÚČINKUJÍCÍ: Michal Dvořáček, Jana Fišerová, Tomáš Frieb, Petr Hofman, Alžběta Janáčková, Radek Kutil, Jana Malcová, Petra Ptáčková, Karel Rada, Kamil Spáčil, Petr Srnec.

„Pásový film“ prostřednictvím pomalého pohybu kamery a stylizovaného, čteného komentáře vypravěče a respondentů postupně odhaluje dřívější a současnou podobu Baťova Zlína a v závěru rovněž Škody Mladá Boleslav. O své práci a o tovární výrobě hovoří pracovníci těchto podniků. Animací jsou na sebe neznatelnými spoji navázány industriální záběry zdí budov spolu s hesly, např. Den má 86 400 vteřin, a prací v továrně, jež se má proměnit v supermarket. Následující scény se odehrávají v garáži plné aut a posléze v mladoboleslavské Škodovce, jejíž heslo konstatuje: Pohyb je život.

PANENSTVÍ LÍDY BAAROVÉ

AUTOŘI: Scénář: Petr Hátle. Režie: Petr Hátle. Kamera: Prokop Souček. Hudba: různé skladby a písně. Architektka: Zuzana Mazačová. Kostýmy: neuvedeny. Střih: Šimon Hájek. Zvuk: Adam Levý. Produkce: Dagmar Sedláčková, Juliána Silvie Slivoňová. – HERCI: Eva Lecchiová (Lída Baarová), Vlastimil Čaněk (Otakar Vávra), Barbora Havlásková (Jitka Němcová), Aleš Michalčík (kameraman), Adam Levý (zvukař); (hlas) Petr Hátle (spíkr). – POUŽITÉ SKLADBY A PÍSNĚ: Léo Delibes, (text) Edmond Gondinet, Philippe Gille, (zpěv) Joan Sutherlandová, Jane Berbiéová: Dôme épais. Peer Raben, (text) Oscar Wilde, (zpěv) Ingrid Cavenová: Each Man Kills The Thing He Loves. – VÝŇATKY Z FILMŮ: Ohnivé léto (1939; r. František Čáp, Václav Krška), Norimberský proces (Krátký film Praha), archivní materiály Filmové a televizní společnosti FEBIO.

Inscenované setkání Lídy Baarové a režiséra Otakara Vávry vychází z materiálu, který s herečkou v polovině 90. let natočil Otakar Vávra. Hátlemu nebylo umožněno materiál použít, a tak dialog, vycházející z pořadu, sehrála herecká dvojice. Rozhovor se točí kolem vztahu Baarové a říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Vávra na herečku naléhá, ale ta se brání vzpomínat na životní kapitolu, která jí přinesla tolik bolesti. – Sehrané setkání, záměrně snímané včetně malého štábu, doplňuje autorský komentář, popisující životní příběh Baarové a její rodiny. Herci mimo jiné vystupují z rolí a prozrazují svůj názor na kontroverzní vztah. V dokumentu jsou použity zpomalené archivní záběry z několika filmů, stejně tak jako záběry na idylickou krajinu.

LETÍCÍ KŮŇ

AUTOŘI: Scénář: Viera Čákanyová. Režie: Viera Čákanyová. Kamera: Šimon Dvořáček. Hudba: různé skladby a písně. Střih: Viera Čákanyová, Alexandra Gojdičová. Zvuk: Adam Levý. Animace: Michaela Čopíková, Veronika Obertová, Daniela Krajčová, Martin Tomori. Produkce: Kateřina Horčicová, Kristýna Květová. – ÚČINKUJÍCÍ: Kateřina Kotýnková, Jana Rádová-Zimová, Viera Čákanyová, Luboš Ondráček, Daniel Majling. – POUŽITÉ SKLADBY A PÍSNĚ: Doyle Holly, Don Rich, (český text) Zdeněk Rytíř, (zpěv) Petr Spálený: Byla to past. Bohuslav Ondráček, (text) Zdeněk Borovec, (zpěv) Naďa Urbánková: Mám ráda žužu. Tradicionál, (český text) Jiří Grossmann, (zpěv) Naďa Urbánková: Skálou chcem se stát. Jan Spálený, (text) Vladimír Poštulka, (zpěv) Petr Spálený: Táňo, na shledanou.

Povídka Letící kůň poodhaluje paradoxy v životě Eduarda Kirchbergera, jenž napsal pod jménem Karel Fabián román Letící kůň (1961) o dozvucích války v Koreji a řadu dalších próz. Kirchberger byl za války v odboji, byl vyslýchán gestapem a vězněn. Po Únoru se pokusil emigrovat, ale to se mu nepodařilo, a tak využil amnestie a vrátil se. Spolupracoval s StB. Nesnášel lhaní a bez publikování si nedokázal představit život. – Snímek kombinuje fotografie, dokumenty, čtené záznamy z výslechů a dobové archivní záběry se scénami provedenými kreslenou animací. Videohovor Kirchbergerových dvou dcer po Skypu je ztvárněn animační technikou rotoskopie (tj. překreslováním natočeného materiálu).

MÍSTO STALINA

AUTOŘI: Scénář: Rozálie Kohoutová. Režie: Rozálie Kohoutová. Kamera: Lukáš Milota. Hudba: různé skladby a písně. Střih: Evženie Brabcová. Zvuk: Adam Levý. Model: Agata Rybarczyk. Produkce: Martina Knoblochová. – ÚČINKUJÍCÍ: Jarda Mayer, Josef Klimeš, Jan Mayer, Ondřej Štindl, Libuše Příhodová, Jiřina Lucietti, Leonard Edney, Marek Prokeš, Helena Zvolecká, Daniela Kartáková, Pavel Janák (Michael Jackson).

Libuše Příhodová vzpomíná na manžela, pyrotechnika Jiřího Příhodu, který odstřelil Stalinův pomník na Letné. Archivní záběry stavby sochy za tónů budovatelských písní a scény jejího odstřelu doplňuje švankmajerovská animace vztyčující se Stalinovy hlavy a jejího roztékání. – Dokument mapuje vedle stavby a odstřelu pomníku rovněž nejrůznější plány na zastavění obří plochy, která po něm zůstala. Fanoušci Michaela Jacksona zde chtěli mít svoji ikonu, pražský magistrát schválil projekt stavby oceanária. Nicméně území je i po letech kromě obřího kyvadla stále prázdné. – Prostory pod pomníkem sloužily různým účelům. Na 80. léta nostalgicky vzpomíná jedna z prostitutek, jež si „pod Stalina“ vodily „kunšafty“. Po roce 1989 tu byl rockový klub a místo vysílání první soukromé stanice Radio Stalin (později Radio 1).

ZDENĚK

AUTOŘI: Scénář: Klára Tasovská. Režie: Klára Tasovská. Kamera: Lukáš Kokeš. Hudba: různé skladby a písně. Střih: Klára Tasovská. Zvuk: Adam Levý. Produkce: Jitka Kotrbová. – ÚČINKUJÍCÍ: (hlas) Jakub Gottwald (spíkr).

V roce 2003 se u Národního muzea v Praze nedaleko památníku Jana Palacha upálil středoškolský student Zdeněk Adamec. Zanechal dopis rodičům a rovněž dopis nazvaný Akce Pochodeň 2003, v němž svůj čin vysvětlil jako protest mj. proti ekologickému a etickému směřování společnosti. Zdeněk byl uzavřený, zároveň však aktivní v internetové komunitě pod přezdívkou Sataník. Věnoval se darkingu (odpojování elektřiny), kvůli němuž byl vyšetřován. Jeho kauza se dostala do médií, což bylo vykládáno i jako jeden z možných důvodů sebevraždy. – Dokument kombinuje záběry z místa činu, ze školy a z míst, kam Zdeněk chodil, spolu s komentářem; ten věcně přibližuje mladíkovu povahu, události z jeho života a cituje různé názory na něj z diskuzních fór.     -vaza-

LUKÁŠ KOKEŠ (nar. 28.8.1983, České Budějovice) studoval filmovou vědu na FF UK v Praze a v roce 2014 absolvoval dokumentární tvorbu na FAMU. Jeho film Pokus o duchovní nápravu opraváře televizí Josefa Lávičky v devíti obrazech získal zvláštní uznání poroty na MFDF Jihlava 2008. Spolu s Klárou Tasovskou v roce 2012 natočil dokument o touhách a nadějích lidí v neuznané Podněsterské republice Pevnost, oceněný jako nejlepší český dokument na MFDF Jihlava 2012 a rovněž na festivalu Jeden svět v Rumunsku. Coby kameraman spolupracoval na řadě dokumentů svých kolegů. – Filmografie: (scénář a režie, není-li uvedeno jinak) Pokus o duchovní nápravu opraváře televizí Josefa Lávičky v devíti obrazech (2008), segment z dok., na kterém se podílelo 24 předních českých dokumentaristů, 24 (TV-2011), dok. o originálním bazénu s vyhlídkou BaZEN (2011-TV) z cyklu ČT o českých stavbách proStory, fotbalové derby mezi Spartou a Slavií viděno dvaadvaceti kamerami Dva nula (2012; spol. pomocná režie), Pupek nebe (2012; kamera spol. s Karlem Slachem), dok. ze Sudet Kytlice, Zimmer Frei (2012; kamera), dok. z Podněstří Pevnost (2012; spol. sc., spol. režie, kam., spol. střih), nahlédnutí do methanolové aféry Pančovaná republika (TV-2013; + kam.) z cyklu Český žurnál, dok. V.I.P. – Vietnamese Important People (2013; + kam., střih), epizody 86 400 (+ animace, střih) a Zdeněk (kam.) ze snímku Gottland (2014).     -vaza-

PETR HÁTLE (nar. 19.9.1983, Praha) po nedokončených studiích filmové vědy na FF UK vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU. Během studií absolvoval stáž na soukromé univerzitě İstanbul Bilgi Üniversitesi. Studia FAMU zakončil celovečerním debutem Velká noc (Ceny za nejlepší český dokument na MFDF v Jihlavě 2013 a na Finále Plzeň 2014), jenž navazoval na jeho krátký snímek Advent z prostředí pražské periferie. Pro Hátleho je typický důraz na inscenované prvky a vizuální stránku díla. – Filmografie: (scénář a režie, není-li uvedeno jinak) dokument o malíři Zdeňku Koskovi Cumulus Congestus Turritus (2004), krátká zastávka v Terezíně Návštěvníci pevnosti (2006), „15 záběrů dějinné události“ Hiltonleaving (2007), úvaha nad tvůrčím rozměrem destrukce Heroes – Das Konzept (2008), V zahradě 20. století (2009), Make-up (2009), zachycení života na periferii v předvánočním čase Advent (2010), zpověď mladého tureckého intelektuála Leaving Istanbul (2010), díl z cyklu Děti 50. let Jsem na zahradě – Věra Pavlovcová (TV-2010; režie), tzv. Arabské jaro obrazem YouTube videí Digitální otisky revoluce (2012), vizuálně působivá sonda do života postav z pražského polosvěta Velká noc (2013), celovečerní dok. Život s Kašparem (2013; kamera), epizoda Panenství Lídy Baarové ze snímku Gottland (2014), epizody Trash Metal a Meatheads z dokumentárního cyklu o subkulturách Kmeny (TV-2015).     -vaza-

VIERA ČÁKANYOVÁ (nar. 8.4.1980, Bratislava) vystudovala ateliér scenáristické tvorby na VŠMU v Bratislavě a katedru dokumentární tvorby na FAMU. Její studentský snímek Piraňa (2007) získal Cenu za nejlepší film FAMUfestu 2007. V následujícím roce Čákanyová získala několik mezinárodních festivalových ocenění za experimentální dokumenty Under Under Ground a Piraňa. Na FAMUfestu 2009 (cena za nejlepší režii) a na festivalu Ostrava Kamera Oko (cena za nejlepší kameru) byl rovněž oceněn její film Alda. Ve svých snímcích se zaměřuje na příběhy outsiderů. – Filmografie: (scénář a režie, není-li uvedeno jinak) dok. o objektech civilní obrany a lidech, kteří se o ně starají, Under Under Ground (2006), portrét bulvární novinářky Piraňa (2007), Červi (2007), dok. snímek Alláh nemrká (TV-2008) o dvou českých ženách, jež se rozhodly konvertovat k islámu z cyklu Rodinné křižovatky, dok. o zapomínání nedávné minulosti Alda (2009), portrét maďarského biomolekulárního vědce v důchodu, který se chystá umřít, 100 dnů (2009), dok. o Alzheimerem nemocné paní Oldřišce, která i po dvou mrtvicích zaznamenává na digitální kameru svůj den, Olda (2010), dok. o návratu k selskému rozumu uplatňovanému v architektuře Sedlácká metoda (TV-2011) z cyklu ČT o českých stavbách proStory, část Rupicapra z povídkového snímku Slovensko 2.0 (2014), snímek na pomezí hraného filmu a dokumentu, zobrazující hranice mezi Východem a Západem a mezi virtuálním a reálným Update (2014), epizoda Letící kůň ze snímku Gottland (2014; + spol. střih, účinkující), šestnáctidílný cyklus o skotských spisovatelích Skotsko jedna báseň (TV-2014).     -vaza-

ROZÁLIE KOHOUTOVÁ (3.5.1985, Praha) studovala romistiku na FF UK a tento zájem se kontinuálně promítá v její tvorbě. Od roku 2006 studovala dokument na FAMU, absolvovala v roce 2012 filmem Kytlice, Zimmer Frei, v němž pátrá po původu nacionalismu v sudetské obci. Její bakalářský film Roma Boys získal ocenění za nejlepší dokument, za nejlepší film a Cenu Dagmar Táborské na FAMUfestu 2009 a na Fresh Film Festu v roce 2010 cenu za nejlepší český film. – Filmografie: (scénář a režie, není-li uvedeno jinak) černobílý dok. z romské osady na východním Slovensku O topánki (2007; + kam.), střm. dok. o osudech sochařů během komunistické éry Vetřelci a volavky (TV-2008), portrét výrazné osobnosti českého šachu Davida Navary Velmistr (2008; režie), Roma Boys – Příběh lásky (2009), filmová báseň o architektuře romských osad na východním Slovensku Khera (2009), ironický pohled na vlastenectví Sokol de Paris (2010), Příběh sňatkového podvodníka z TV seriálu Čapkovy kapsy (TV-2011; režie), dlouhometrážní absolventský dok. snímek Kytlice, Zimmer Frei (2012), dok. z cyklu Ta naše povaha česká Příliš chytré děti (TV-2012), díl Jak byla Jitka chudá (TV-2012; režie) z cyklu Národnost v pubertě, díl Tajemství rodu Radka Bangy (TV-2013; režie) o frontmanovi skupiny Gipsy.cz z cyklu ČT Tajemství rodu, dokumentární portrét francouzských seniorů, opatrujících Muzeum francouzskočeskoslovenského přátelství, Československo, mon amour (TV-2013; + kam.), epizoda Místo Stalina ze snímku Gottland (2014), několik dílů z Kuby, Francie a Moskvy pro cyklus Queer (TV-2014).     -vaza-

KLÁRA TASOVSKÁ (14.3.1980, Třebíč) studovala obor monumentální tvorba a nová média na AVU v Praze (2001-2007); absolvovala filmem Rekonstrukce (2007). Od roku 2006 studuje katedru dokumentární tvorby na FAMU. S Lukášem Kokešem natočila celovečerní dokument Pevnost (nejlepší český dokument na MFDF Jihlava 2012). – Filmografie: (scénář a režie, není-li uvedeno jinak) Baníček (2006), epizoda z celovečerního pásma Made in FAMU (2008), úsměvná reportáž o fotbalovém týmu vietnamských studentů Vračka (2007; + nám., spol. kam.), rekonstrukce utkání znepřátelených amatérských týmů Rekonstrukce (2007), videomeditace nad padlým smrkem Strom (2007), kr. dok. o vietnamském fotografovi HaCan (2008), střm. dok. o závislosti společnosti na energii Půlnoc (2010), segment z dok., na kterém se podílelo 24 předních českých dokumentaristů, 24 (TV-2011), dok. Číst počasí (TV-2011) z cyklu Ta naše povaha česká, celovečerní dok. o atmosféře v Podněsterské oblasti Pevnost (2012; námět, spol. r. Lukáš Kokeš, spol. sc., spol. střih), epizody 86 400 (spol. sc.) a Zdeněk (+ střih) ze snímku Gottland (2014).     -vaza-