Free Range / Balada o přijetí světa

barevný, psychologický, 15 přístupnost, 1:2,35, DVD-K, BRD-K, Dolby Digital, dlouhý – 104 min.

Původní název: Ballaad maailma heakskiitmisest. Země původu: Estonsko. Výrobce: Homeless Bob Production. Rok výroby: 2013. Premiéra: 6.10.2014. Monopol: Film Europe. Mluveno: estonsky (české titulky). – Od režiséra filmů „Podzimní tance“ a „Pokušení sv. Toníka“.

AUTOŘI: Scénář: Veiko Õunpuu, Robert Kurvitz. Režie: Veiko Õunpuu. Kamera: Mart Taniel. Hudba: různé skladby a písně. Výprava: Jaagup Roomet. Kostýmy: Jaanus Vahtra. Střih: Liis Nimiková. Zvuk: (design) Janne Laine, Ivo Felt. Producentka: Katrin Kissaová. České titulky: Veronika Sysalová (Filmprint Digital).

HERCI: Lauri Lagle (Fred), Jaanika Arumová (Susanna), Laura Petersonová (vlastizrádkyně), Peeter Volkonski (Fredův otec), Roman Baskin (Susannin otec), Rita Raaveová (Susannina matka), Meelis Rämmeld (vedoucí skladu).

 

Psychologický snímek Veika Õunpuua s názvem Free Range / Balada o přijetí světa byl za Estonsko nominován na oscarové klání v kategorii cizojazyčných filmů. Anglická součást názvu by se dala přeložit jako „meze volnosti“ a odpovídá hlavnímu motivu: hledání rovnováhy mezi společenskou odpovědností a uměleckou nezávislostí. Současně ovšem free range v užším významu označuje „volný výběh“, tedy způsob domestikace kura domácího. Scenárista a režisér Veiko Õunpuu svým třetím celovečerním filmem navazuje na předešlá dramata, vyznačující se existenciální hloubkou i kousavou komikou severského střihu. – Svobodomyslný novinář Fred je po nemravné kritice Malickova snímku Strom života šéfem propuštěn. Opije se s přáteli (studenty, umělci a intelektuály). Šéfredaktor je naneštěstí otcem Fredovy přítelkyně Susanne, která milenci sdělí, že čeká dítě. Fred se kvůli tomu opět „zruší“ při večírku. Probere se na lesní samotě u otce, po němž zdědil básnický talent a jistou rozervanost. Ten synovi řekne, že jej sháněla „vlastizrádkyně“; Fredova bývalá známost, která mu utekla s bohatým Němcem. Propuštěný novinář s ní podstoupí další z nekonečných mejdanů, pomiluje s ní, ale odmítne dát se znovu dohromady. Usmíří se se Susanne. Jdou na večeři k jejím movitým rodičům. Otec je pro blaho dcery ochoten vydat Fredův román nalezený v redakci, ale nakonec se nedohodnou. Muž se rozhodne zůstat nezávislý, najít si manuální práci a stát se zodpovědným rodičem. – Fred pracuje jako skladník; po nedisciplinované jízdě s „ještěrkou“ skončí jako vrátný, což ho ubíjí, a proto odejde. Po domácí hádce se zase opije, ukradne a pak vrátí autobus. Susanne chce jít na potrat. Fred jí v tom zabrání a udobří si ji. Obraz přímořských rozvalin, v nichž pár hledí s nadějným úsměvem do budoucnosti, střídá úmyslně kýčovitý výjev bílých koní zalitých sluncem. – Snímek, natočený na „zrnitý“ 16mm film, je zjevně inspirován americkými „rebelskými“ filmy z 50. let, francouzskou novou vlnou i odkazem Bertolda Brechta, z nějž přejímá druhou část názvu Balada o přijetí světa. Přitom nepůsobí jako postmoderní slepenec, ale jako vyzrálý autorský film, určený hlavně pro festivalovou a artovou distribuci (byl např. uveden v sekci Jiný pohled na MFF v Karlových Varech 2014).    -xb-