Diplomacie

barevný, historický, válečný, psychologický, adaptace, 15 přístupnost, 1:2,35, 2-D, DVD-K, BRD-K, Dolby Digital, dlouhý – 85 min.

Původní název: Diplomatie. Země původu: Francie, SRN. Výrobce: Film Oblige. Koprodukce: Gaumont / Blueprint Films. S podporou: Eurimages / WDR/Arte / Région Ile-de-France / Medien- und Filmgesellschaft Baden-Württemberg / FFA / SWR. Rok výroby: 2014. Premiéra: 9.4.2015. Monopol: Film Europe. Mluveno: francouzsky, německy. České titulky. – Budoucnost Paříže v diplomatické hře vysoké politiky.

AUTOŘI: Námět: Cyril Gély – hra Diplomatie (2011). Scénář: Cyril Gély, Volker Schlöndorff. Režie: Volker Schlöndorff. Kamera: Michel Amathieu. Hudba: Jörg Lemberg. Různé skladby a písně. Výprava: Jacques Rouxel. Kostýmy: Mirjam Muschelová. Střih: Virginie Bruantová. Zvuk: Philippe Garnier, Olivier Dô Hùu. Vizuální efekty: (supervize) Thilo Ewers; Pixomondo. Zvláštní efekty: (supervize) Guy Monbillard. Vedoucí produkce: Jean-Christophe Cardineau. Producenti: Marc de Bayser, Frank Le Wita. Koproducenti: Sidonie Dumasová, Francis Boespflug, Amelie Latschaová, Felix Moeller. České titulky: Kateřina Neveu (Filmprint Digital).

HERCI: André Dussollier (konzul Raoul Nordling), Niels Arestrup (gen. Dietrich von Choltitz), Burghart Klaussner (mjr. Ebernach), Robert Stadlober (por. Bressensdorf), Charlie Nelson (recepční), Jean-Marc Roulot (ing. Jacques Lanvin), Stefan Wilkening (Mayer), Thomas Arnold (por. Hegger), Lucas Prisor, Attila Borlan (esesáci).

CENY: MFF ve Valladolidu 2014: Cena za mužský herecký výkon (Niels Arestrup), Cena za režii (Volker Schlöndorff). César: nejlepší scénář-adaptace (Cyril Gély, Volker Schlöndorff); (nominace) nejlepší herec (Niels Arestrup).

Známý německý režisér Volker Schlöndorff natočil historický válečný snímek Diplomacie podle stejnojmenné hry Cyrila Gélyho, jež byla u nás vysílána v rozhlasové podobě na stanici Vltava. Postavy, které ve filmu vystupují, jsou reálné, ale komorní příběh je do značné míry fiktivní, i když se oba protagonisté několikrát setkali a jednali spolu. – Noc z 24. na 25. srpna 1944. Generál Dietrich von Choltitz (1894-1996), nedávno dosazený guvernér okupované Paříže, k níž se stahují spojenecká vojska, je rozhodnut splnit Hitlerův příkaz, že město musí být vyhozeno do povětří. Všechny mosty i všechny významné budovy jsou podminovány. Ženijní poručík Hegger čeká jen na generálův rozkaz. – V Choltitzově apartmá v hotelu Meurice se nečekaně objeví švédský konzul Raoul Nordling (1881-1962), který se sem dostal tajným vchodem z dob Napoleona III. Jako muž, který se v Paříži narodil, se snaží generála odvrátit různými argumenty od barbarského činu. Předá mu ultimátum od generála Leclerca. Dokonce Němci podá prášky, když se mu udělá zle. Tvrdí mu také, že se postará o útěk jeho rodiny, jíž hrozí v případě neuposlechnutí rozkazu nebezpečí z Hitlerovy strany. Mezitím němečtí vojáci opouštějí Paříž. Nordling na poslední chvíli dosáhne svého, avšak fanatický Hegger hodlá způsobit výbuch. Zastřelí ho francouzský inženýr Lanvin, který se podílel na podminování. Generál Choltitz se vzdá Spojencům. Oba muži se setkali ještě v roce 1955, kdy Švéd předal Němci medaili za záchranu Paříže. – Z kultivovaného filmového zpracování s dlouhými dialogy i s chvílemi napětí je zřetelná divadelní předloha. Schlöndorff ostatně využil obsazení Andrého Dussolliera a Nielse Arestrupa z původního uvedení hry v pařížském Théâtre de la Madeleine. Obdobné téma ze širšího historického pohledu zpracoval René Clément ve velkofilmu Paris brûle-t-il? (1966, Hoří Paříž?), kde konzula hrál Orson Welles a generála Gert Fröbe.     -tbk-

VOLKER SCHLÖNDORFF (nar. 31.3.1939, Wiesbaden, Hesensko) je synem lékaře. Středoškolské vzdělání dokončil v rámci studentské výměny v roce 1959 v Paříži. Studoval politické vědy na Sorbonně a filmovou režii na známé pařížské škole IDHEC. Zaujal hned prvním krátkým filmem o Alžířanech ve Frankfurtu Koho to zajímá?, jenž nebyl cenzurou uvolněn k veřejnému předvádění. Ve spolupráci s Louisem Mallem natáčel reportáže z jihovýchodní Asie a severní Afriky pro francouzskou televizi. Profesionální zkušenosti získával asistováním u Louise Mallea (Soukromý život, Bludička, Viva Maria!), Alaina Resnaise (Loni v Marienbadu) a Jeana‑Pierra Melvillea (Kněz Léon Morin, Práskač). V polovině 60. let se vrátil do Německa a realizoval tu s přispěním grantu celovečerní debut Mladý Törless, který se stal stěžejním dílem tzv. mladého německého filmu a který získal řadu ocenění (mj. Cena FIPRESCI na MFF v Cannes a Německé filmové ceny za nejlepší film, scénář a režijní debut). Spolu s Fassbinderem, Klugem, Herzogem, Wendersem aj. patřil k předním tvůrcům nastupující filmařské generace. S kolegy sdílel radikální politické názory, ale méně už jejich sklon k filmařskému experimentování. Ve svých dílech ctil klasické vyprávěcí postupy a často čerpal z literárního odkazu. Vrcholem jeho tvorby se stala mistrovská adaptace románu Güntera Grasse Plechový bubínek (Zlatá palma na MFF v Cannes ex aequo, Oscar a Cena LAFCA za zahraniční film). Již od počátku kariéry se snažil mít maximální kontrolu nad svými snímky. S Peterem Fleischmannem založil výrobní společnost Hallelujah‑Film (1969) a později s Reinhardem Hauffem Bioskop‑Film (1974), kde pod dohledem producenta Eberharda Junkersdorfa vznikla v příštích dvaceti letech většina jeho děl. Schlöndorffovu tvorbu v 70. letech významně ovlivnila jeho první manželka Margarethe von Trottaová, která s ním spolupracovala jako herečka, asistentka, scenáristka a spolurežisérka. Jeho snímky získaly řadu nejrůznějších ocenění, např. Náhlé bohatství chudáků z Kombachu (Německá filmová cena za režii), Rána z milosti (Německá filmová cena za režii), Swannova láska (nominace na Cenu BAFTA za zahraniční film), Smrt obchodního cestujícího (nominace na Cenu Emmy za režii), Devátý den (Cena Bernharda Wickiho za nejlepší film a režii na FF v Mnichově), Diplomacie (Cena za režii na MFF ve Valladolidu, César za adaptovaný scénář). Vedle filmové práce se rovněž věnoval operní režii (Káťa Kabanová, Zoologický palác, Dido a Aeneas, Bohéma, Z mrtvého domu, Lady Macbeth Mcenského újezdu, Carmen aj.). V letech 1992‑97 byl ředitelem filmového studia v Babelsbergu, o jehož modernizaci se výrazně zasloužil. Za své celoživotní dílo dostal mj. Cenu Konrada Wolfa (1997), udílenou Německou Akademií umění, Kristiána, jehož osobně převzal na Febiofestu 2001, francouzský Řád Čestné legie (2002), Bavorskou filmovou cenu (2005) a také ocenění na festivalech, holandském Film by the Sea (2007) a polském Camerimage (2009). Po rozvodu s Margarethe von Trottaovou (1971-91) se v roce 1992 oženil s filmovou střihačkou Angelikou Gruberovou, s níž má dceru. – Filmografie: (režie, není‑li uvedeno jinak) kr. f. Wenn kümmert’s? (1960, Koho to zajímá?; + sc., střih), experimentální střm. dok. Méditerranée (1963, Středozemí; spol. r. Jean-Daniel Pollet), adaptace románu Roberta Musila Mladý Törless (1966, Der junge Törless; + sc.) s Mathieuem Carrièrem, příběh lehkomyslné dívky Mord und Totschlag (1967, Vražda a zabití; + spol. sc.) s Anitou Pallenbergovou, epizoda Ein unheimlicher Moment (Příšerný okamžik; spol. r. Helmut Rimbach; + spol. sc.) z filmu Der Paukenspieler (1967, Bubeník), historické drama, natočené ve slovenských exteriérech, Michael Kohlhaas (1969, Michael Kohlhaas – Der Rebell; + spol. sc.) s Davidem Warnerem a Annou Karinovou, přepis hry Bertolta Brechta Baal (TV‑1970; + sc., prod.), v němž vedle režiséra Fassbindera hrála i Margarethe von Trottaová, historický film Der plötzliche Reichtum der armen Leute von Kombach (1970, Náhlé bohatství chudáků z Kombachu; + spol. sc., prod.), psychologická studie ženy Die Moral der Ruth Halbfass (1971, Morálka Ruth Halbfassové; + spol. sc., prod.) se Sentou Bergerovou a obdobný snímek Náhlé vzplanutí (1972, Strohfeuer; + spol. sc., prod., herec) s Margarethe von Trottaovou, drama Übernachtung in Tirol (TV‑1974, Přenocování v Tyrolsku; + spol. sc., prod.) s Margarethe von Trottaovou, adaptace povídky Henryho Jamese Georginas Gründe (TV‑1975, Georgininy důvody; + spol. sc.) s Edith Cleverovou, přepis kritického románu Heinricha Bölla Ztracená čest Kateřiny Blumové (1975, Die verlorene Ehre der Katharina Blum; spol. r. Margarethe von Trottaová; + spol. sc.) s Angelou Winklerovou, adaptace románu Marguerity Yourcenarové Der Fangschuss/Coup de grâce (1976, Rána z milosti) s Margarethe von Trottaovou, dok. f. Nur zum Spass – nur zum Spiel, Kaleidoskop Valeska Gert (1977, Jen pro legraci – jen pro hru, kaleidoskop Valesky Gertové; + sc., herec), epizoda, kritizující sdělovací prostředky, Die verschobene Antigone (Odložená Antigona) z kolektivního filmu Deutschland im Herbst (1978, Německo na podzim; + spol. sc., spol. prod.), zabývajícího se situací po vraždě průmyslníka Schleyera, jehož vznik inicioval s Alexanderem Klugem, portrét historických událostí 20. století očima „věčného dítěte“ Plechový bubínek (1979, Die Blechtrommel; + spol. sc.), kolektivní dok. o pravicovém politikovi Franzi Josefu Straussovi, nazvaný Der Kandidat (1980; spol. r. Stefan Aust, Alexander von Eschwege, Alexander Kluge; + spol. sc., spol. prod.), drama německého novináře v Bejrútu podle románu Nicolase Borna Die Fälschung (1981, Falšování; + spol. sc.) s Brunem Ganzem, epizody Abschied von vorgestern (Rozloučení s předvčerejškem; + sc.), Gespräche im Weltraum (Rozhovory ve vesmíru), Atombunker (Atomový kryt), Kill Your Sister (Zabij svou sestru) a Libanon (+ sc.) z politického filmu Krieg und Frieden (1983, Válka a mír; + spol. prod., spol. hlas), uzavírajícího volnou trilogii kolektivních děl o současné západoněmecké společenské situaci, adaptace části prvního dílu Proustova Hledání ztraceného času, nazvaná Swannova láska (1983, Un amour de Swann; + spol. sc.) s Jeremym Ironsem, inscenace divadelní hry Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího (TV‑1985, Death of a Salesman; + sc.) s Dustinem Hoffmanem, drama rasového napětí na americkém jihu podle románu Ernesta J. Gainese A Gathering of Old Men (TV‑1987, Shromáždění starých mužů – V) s Louisem Gossettem Jr., Richardem Widmarkem a Holly Hunterovou, sci‑fi z totalitní společnosti podle románu Margaret Atwoodové Příběh Služebnice (1989, The Handmaid’s Tale) s Natashou Richardsonovou, přepis románu Maxe Frische o vztahu člověka a techniky Homo Faber (1991, Homo Faber; + spol. sc.) se Samem Shepardem a Julií Delpyovou, šestidílný dok. seriál o slavném režisérovi Billy Wilder, wie haben Sie’s gemacht (TV‑1992, Billy, jak tys to dělal?; spol. r. Gisela Grischowová – TV), později zkrácený do celovečerní metráže, střm. dok. o známém filmovém skladateli The Michael Nyman’s Songbook (1992, Zpěvník Michaela Nymana; + sc.), drama podle románu Michela Tourniera o retardovaném prosťáčkovi, jenž nevědomky pomáhá zlu, Netvor (1996, Der Unhold; + spol. sc.) s Johnem Malkovichem, adaptace kriminálního románu Jamese Hadleyho Chase o bývalém novináři, jenž se zaplete do zločinu, Palmetto (1998, Palmetto) s Woodym Harrelsonem, Elisabeth Shueovou a Ginou Gershonovou, drama inspirované skutečností o západoněmecké teroristce, skrývající se pod novou identitou v NDR, Die Stille nach dem Schuss (2000, Ticho po výstřelu; + spol. sc.) s Bibianou Beglauovou, dok. portrét známého producenta Horsta Wendlandta pod titulem Ein Produzent hat Seele oder er hat keine (TV-2002, Producent buď má duši nebo ne), povídka Osvícení (The Enlightenment) z filmu Dalších deset minut II (2002, Ten Minutes Older: The Cello), komorní válečné drama na motivy skutečné události Devátý den (2004, Der neunte Tag), drama Enigma – Eine uneingestandene Liebe (TV-2005, Záhada – Nepřiznaná láska) s Mariem Adorfem v úloze oceňovaného spisovatele, za nímž na odlehlý ostrov přijede novinář, drama z doby vzniku Solidarity, inspirované skutečnou postavou, Strajk – Die Heldin von Danzig (2006, Stávka – Hrdinka z Gdaňska; + herec) s Katharinou Thalbachovou v úloze polské dělnice, existenciální drama francouzského učitele a kazašské dívky Ulzhan (2007; + spol. prod.), natočené v Kazachstánu, válečné drama z francouzského internačního tábora Ticho na moři (2011, La mer à l’aube; + sc.), historické drama z okupované Paříže podle hry Cyrila Gelyho Diplomacie (2014, Diplomatie; + spol. sc.) s Andrém Dussollierem a Nielsem Arestrupem; (herec, není-li uvedeno jinak) Léon Morin, prêtre (1961, Kněz Léon Morin; r. Jean-Pierre Melville), Le doulos (1962, Práskač; r. Jean-Pierre Melville), povídka La chance du guerrier (Šance válečníka; r. Claude Berri) z filmu La chance et l’amour (1964, Náhoda a láska), Rece do góry (1967, Ruce vzhůru; r. Jerzy Skolimowski), Warum läuft Herr R. Amok? (1970, Proč blázní pan R.?; r. Michael Fengler, Rainer Werner Fassbinder), Rio das Mortes (TV‑1970; r. Rainer Werner Fassbinder; nám.), Mathias Kneissl (TV‑1971; r. Reinhard Hauff), Une femme française (1995, Francouzská žena; r. Régis Wargnier; spol. prod.), Schrott. Die Atzenposse (2000, Šrot. Sžíravá fraška; r. Axel Hildebrand), Hitler v Hollywoodu (2010, Hitler à Hollywood; r. Frédéric Sojcher).     -mim-