2001: Vesmírná odysea

barevný, sci-fi, 12 doporučená přístupnost, Projekt 100-2014, 1:2,20, 2-D, Dolby Digital, dlouhý – 141 min.

Původní název: 2001: A Space Odyssey. Země původu: Velká Británie, USA. Výrobce: Metro-Goldwyn-Mayer / Stanley Kubrick Production. Rok výroby: 1968. Premiéra: (původní) 24.4.1970; (obnovená – Projekt 100-2014) 27.3.2014. Monopol: AČFK (do 31.10.2014). Mluveno: anglicky (české titulky). – Nejmagičtější cesta do hlubin vesmíru i lidského nitra.

AUTOŘI: Námět: Arthur C. Clarke – povídka Hlídka (The Sentinel) (1951, česky Knižní klub Praha 1994). Scénář: Arthur C. Clarke, Stanley Kubrick. Režie: Stanley Kubrick. Kamera: Geoffrey Unsworth. Dodatečné záběry: John Alcott. Hudba: Aram Chačaturjan, György Ligeti, Johann Strauss, Richard Strauss – výňatky z děl. Píseň Daisy Bell (Henry Dacre). Výprava: Tony Masters, Harry Lange, Ernest Archer. Kostýmy: Hardy Amies. Střih: Ray Lovejoy. Zvuk: H.L. Bird. Zvláštní maskérské efekty: (neuveden) (opice) Colin Arthur. Zvláštní fotografické efekty: (design a režie) Stanley Kubrick; (supervize) Wally Veevers, Douglas Trumbull, Con Pedersen, Tom Howard. Odborný poradce: Frederick I. Ordway III. Producent: Stanley Kubrick. České titulky: AČFK.

HERCI: Keir Dullea (David Bowman), Gary Lockwood (Frank Poole), William Sylvester (dr. Heywood Floyd), Daniel Richter (hlídka), Leonard Rossiter (Smyslov), Margaret Tyzacková (Elena), Robert Beatty (Halvorsen), Sean Sullivan (Michaels), Frank Miller (řízení letu), Vivian Kubricková (Floydova dcera); (hlas) Douglas Rain (HAL 9000).

CENY (výběr): Oscar: nejlepší zvláštní vizuální efekty (Stanley Kubrick); (nominace) nejlepší režie (Stanley Kubrick), nejlepší původní scénář (Stanley Kubrick, Arthur C. Clarke), nejlepší výprava (Tony Masters, Harry Lange, Ernest Archer). Cena BAFTA: nejlepší kamera (Geoffrey Unsworth), nejlepší výprava (Tony Masters, Harry Lange, Ernest Archer), nejlepší soundtrack (Winston Ryder); (nominace) nejlepší film (Stanley Kubrick). Donatellův David: nejlepší cizojazyčný film.

Po dokončení snímku Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1963) se Stanley Kubrick rozhodl natočit inteligentní sci-fi. Spojil se proto se spisovatelem A.C. Clarkem a z jeho prací si vybral povídku Hlídka. Ta se stala základem pro scénář k filmu 2001: Vesmírná odysea i pro stejnojmenný Clarkeův román (1965, česky Laser, Plzeň 2008), jež vznikaly paralelně. – Po americké premiéře v dubnu 1968 se snímek setkal s vlažným ohlasem, ale postupně si získával hlavně mladé diváky. – Základním tématem je lidská evoluce a hledání odpovědí na otázky co je člověk, co bylo před ním a co bude po něm. Vyprávění je rozděleno do čtyř kapitol (Úsvit lidstva, Tma-1, Mise Jupiter, Jupiter za nekonečnem) s leitmotivem tajemného symbolu mimozemského života, tmavým monolitem, jenž se na Zemi záhadně objevil v dávnověku kdesi na polopoušti, obývané dvěma znepřátelenými tlupami opolidí. Až když se ho jeden z nich nesměle dotkne a pochopí, že tapíří kost může posloužit k obraně, k práci i k zabíjení, dějiny lidstva se začnou měnit… – Stejný monolit je v roce 2001 objeven na Měsíci a vydává vysokofrekvenční signál k Jupiteru. Tím směrem vyrazí za osmnáct měsíců americká vesmírná loď Discovery One s kosmonauty Bowmanem a Poolem a s hibernovanou trojicí vědců. Všechny operace na lodi řídí počítač HAL 9000; ten také jako jediný zná pravý cíl mise. Později se vymkne kontrole a zlikviduje celou posádku kromě Bowmana, který ho nakonec odpojí. V blízkosti Jupiteru se kosmonaut vydá v modulu na oběžnou dráhu planety a nakonec se ocitne v neoklasicisticky zařízeném pokoji, kde vidí sám sebe stárnout a umírat. V místnosti se náhle zhmotní tmavý monolit a záhy se na posteli, kde muž zemřel, objeví obří embryo – začátek nového života.

STANLEY KUBRICK (nar. 26.7.1928, New York – zem. 7.3.1999, St. Albans, Hertfordshire, Anglie, na infarkt) byl synem lékaře, jehož předkové přišli z polské Haliče, a vyrůstal v Bronxu. Už v sedmnácti letech uplatnil velkou zálibu ve fotografování jako zaměstnanec časopisu Look. Chodil na kurzy literatury na Kolumbijské univerzitě, avšak spoléhal především na samovzdělání. Pravidelně navštěvoval filmová představení v Muzeu moderního umění a přivydělával si hraním šachů. Na začátku 50. let vyměnil fotoaparát za kameru a natočil svůj první kr. dok. Den zápasu ze zákulisí profesionálního boxu, jejž se mu podařilo prodat společnosti RKO. Povzbuzen tímto úspěchem rezignoval na místo fotografa a natočil další kr. dok. Létající padre o knězi z rozsáhlé farnosti v Novém Mexiku a střm. barevný dok. Námořníci, realizovaný jako zakázka pro odborovou organizaci. V hraném filmu debutoval dramatem skupiny vojáků, sestřelených za nepřátelskou linií, Strach a touha, který natočil za peníze, vypůjčené od přátel a od příbuzných. Stejným způsobem vznikl i jeho další snímek Vrahův polibek. Potom se spojil se začínajícím producentem Jamesem B. Harrisem a v profesionálních podmínkách Hollywoodu režíroval realistické gangsterské drama o vyloupení sázkové kanceláře během dostihů Zabíjení, jež upozornilo na jeho mimořádný talent. Následovala působivá adaptace románu Humphreye Cobba Stezky slávy, zpracovávající skutečnou událost z první světové války, o zastřelení tří francouzských vojáků, kteří odmítli provést nesmyslný rozkaz svého důstojníka. Po několika nerealizovaných projektech strávil šest měsíců přípravami westernu One-Eyed Jacks (Křivák – TV), jejž nakonec režíroval představitel hlavní role Marlon Brando. Známý herec Kirk Douglas, který vytvořil hlavní úlohu ve Stezkách slávy a který chystal jako producent a hlavní představitel výpravný historický snímek Spartakus, se nepohodl s Anthonym Mannem a nabídl režii Kubrickovi. Ten přijal a Spartakus se stal jeho prvním diváckým úspěchem. Dalším Kubrickovým projektem byla adaptace kontroverzního románu Vladimira Nabokova Lolita, která z finančních a právních důvodů vznikla v Anglii. Kubrick tímto filmem ukončil spolupráci s Harrisem a stal se producentem všech svých dalších snímků. Usadil se nedaleko Londýna a Anglii už neopustil. Režíroval mistrovskou černou komedii o rozpoutání třetí světové války Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (Cena NYFCC za režii, nominace na Oscara za scénář, režii a film) a po dvouletých přípravách natočil podle povídky Arthura C. Clarkea vědecko-fantastický snímek o setkání s mimozemskou civilizací 2001: Vesmírná odysea (Oscar za zvláštní efekty, oscarové nominace za scénář a režii), který se skloubením technické dokonalosti, vizuální krásy a hloubky filozofického zamyšlení nad lidskou existencí zařadil mezi nejvýznamnější díla světové kinematografie. Následovala pesimistická vize budoucí společnosti, sužované brutalitou a násilím, Mechanický pomeranč (Cena NYFCC za režii, oscarové nominace za scénář, režii a film), natočená podle stejnojmenného románu Anthonyho Burgesse. Naopak v minulosti se odehrávala adaptace klasického románu W.M. Thackeraye o osudech irského dobrodruha Barry Lyndon (Cena BAFTA a Cena NBR ex aequo za režii, oscarové nominace za scénář, režii a film). Jeho další snímek, přepis hororového románu Stephena Kinga Osvícení o spisovateli, který zešílí v klaustrofobickém prostředí opuštěného horského hotelu, měl sice komerční úspěch, ale odborná kritika ho vesměs odmítla. Lépe bylo přijato realistické drama z vietnamské války Ocelová vesta, nominované na Oscara za scénář. Následovala opět řada nerealizovaných projektů (mj. A.I., Wartime Lies). Těsně před smrtí dokončil drama newyorských psychiatrů, kteří se zaplétají se svými pacienty, Eyes Wide Shut, jež volně vycházelo ze Schnitzlerovy Snové novely. Kubrick byl považován za podivína, úzkostlivě chránil své soukromí a až na výjimky neposkytoval rozhovory. Jako filmař proslul perfekcionismem a mimořádným vizuálním cítěním. Nad svými filmy uplatňoval důslednou kontrolu, včetně jejich reklamních kampaní a distribučního nasazení. V květnu 1990 založil spolu s dalšími režiséry (Martin Scorsese, Woody Allen, Francis Ford Coppola, Steven Spielberg, Robert Redford, Sydney Pollack, George Lucas) Filmovou nadaci na záchranu kinematografického dědictví. Jeho celoživotní dílo bylo mj. vyznamenáno Cenou D.W. Griffitha (1996), udílenou Cechem amerických režisérů, zvláštním Zlatým lvem na MFF v Benátkách (1997) a čestným členstvím v Britské filmové a televizní akademii (1999). V roce 1958 se jeho třetí manželkou stala německá herečka Christiane Harlanová (vystupující pod jménem Susanne Christianová), s níž měl dvě dcery. – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) Day of the Fight (1950, Den zápasu; + sc., kam., střih, zvuk, prod.), Flying Padre (1951, Létající padre; + sc., kam., střih, zvuk), The Seafarers (1952, Námořníci; + kam., střih, zvuk), Fear and Desire (1953, Strach a touha; + spol. sc., kam., střih, prod.), Killer’s Kiss (1955, Polibek vraha; + nám., kam., střih, spol. prod. – TV), The Killing (1956, Zabíjení; + sc. – TV), Paths of Glory (1957, Stezky slávy; + spol. sc. – TV) Spartakus (1960, Spartacus), Lolita (1961 – V), Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1963, Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), 2001: Vesmírná odysea (1968, 2001: A Space Odyssey; + spol. sc., zvláštní efekty, prod.), Mechanický pomeranč (1971, A Clockwork Orange; + sc., prod.), Barry Lyndon (1975; + sc., prod. – V), The Shining (1980, Osvícení; + spol. sc., prod. – V), Full Metal Jacket (1987, Olověná vesta; + spol. sc., prod. – V), Eyes Wide Shut (1999, Eyes Wide Shut; + spol. sc., prod.).     -mim-