Filmové adaptace literárních děl

Podobně jako ostatní národní kinematografie i česká už od počátků své existence intenzivně čerpala náměty i scénáře z domácí literatury. Nejprve to byla díla převážně lehčích žánrů, ale o to více populární mezi početným čtenářstvem. Postupem času, s vývojem filmové řeči, troufala si česká kinematografie i na předlohy umělecky náročnější. Druhou polovinu šedesátých let minulého století pak lze považovat za výjimečné období symbiózy v tvůrčím úsilí spisovatelů a filmařů. Svět literatury a svět filmu se budou i nadále dotýkat, více či méně prolínat, inspirovat i zklamávat…
Následující výběr nabízí devět filmů z let 1941–1971, které byly natočeny podle děl české literatury.

Cena půjčovného ČR
DCP 1 500 Kč
BD, DVD 1 250 Kč

 

Jan Cimbura / 1941 / DCP, blu-ray / 87 min.
režie / František Čáp
předloha / Jindřich Šimon Baar / román Jan Cimbura / 1908
hrají / Gustav Nezval, Jiřina Štěpničková, Vilém Pfeiffer, Jaroslav Průcha
Vesnické drama, nechvalně známé pro svou bezprecedentní antisemitskou scénu, v níž vesničané vyhánějí bezúhonného židovského hostinského, aby mu nemuseli zaplatit dluhy za své dřívější útraty, je příběhem poctivého, pracovitého a dobrosrdečného sedláka, kterého si všichni v okolí váží. Baarův román jako oživení selských tradic a myšlení s hlavní postavou příkladného hospodáře filmově zpracoval režisér František Čáp, jenž rok předtím natočil Babičku podle knihy Boženy Němcové.

 

Král Šumavy / 1959 / DCP, blu-ray / 93 min.
režie / Karel Kachyňa
předloha / Rudolf Kalčík / román Král Šumavy / 1960
hrají / Radovan Lukavský, Jiří Vala, Jiřina Švorcová, Jaroslav Marvan
Léto 1948, Šumava, nekonečné husté lesy, životu nebezpečné močály. Neprostupná hranice mezi komunistickým Československem a kapitalistickým západním Německem. Kriminální drama Král Šumavy je soubojem mezi příslušníky pohraniční stráže a tajemným převaděčem, který jediný zná bezpečnou cestu přes močály. Vizuálně podmanivý, baladicky laděný příběh o pomstě nezapírá ideologicky „správný“ pohled na drsnou službu strážců hranic. Autor námětu i scénáře, Rudolf Kalčík, až po natočení filmu zpracoval Krále Šumavy do podoby románu, který se dočkal mnoha vydání a byl přeložen do devíti jazyků.

 

…a patý jezdec je Strach / 1964 / DVD / 98 min.
režie / Zbyněk Brynych
předloha / Hana Bělohradská / novela Bez krásy a bez límce / 1962
hrají / Miroslav Macháček, Olga Scheinpflugová, Jiří Adamíra, Josef Vinklář
Jedno z nejoceňovanějších děl Zbyňka Brynycha představuje snahu filmařů československé nové vlny změnit jednostranný pohled na období nacistické okupace. Komorní expresionistické drama je příběhem židovského lékaře, který se v tísnivé atmosféře druhé heydrichiády snaží dostát svým morálním imperativům. Docent Braun je neokázalý hrdina, jenž v sobě nachází sílu vzdorovat bezmoci, ponížení i svému nejnebezpečnějšímu nepříteli – strachu… V možnosti pomoct zraněnému příslušníkovi odboje nachází Braun i příležitost pomstít se nenáviděnému režimu. Pud sebezáchovy a strach ve všech možných podobách ovšem deformují charaktery těch, kteří by mu mohli pomoct – jeho sousedů ze žižkovského činžáku.

 

Romance pro křídlovku / 1966 / DVD / 82 min.
režie / Otakar Vávra
předloha / František Hrubín / poema Romance pro křídlovku / 1962
hrají / Jaromír Hanzlík, Július Vašek, Zuzana Cigánová, Štefan Kvietik
Trojice snímků, spojených se jménem básníka Františka Hrubína, má ve filmografii Otakara Vávry výjimečné místo. Režisér ve filmech Srpnová neděle (1960), Zlatá reneta (1965) a Romance pro křídlovku (1966) předznamenal a vstřebal umělecké snahy československé nové vlny. Romance pro křídlovku, film-báseň vynikající svou lyrickou optikou, zachycuje nečekané setkání dvou mužů, kteří se před třemi desetiletími stali soky v lásce, kterou v nich vzbudila půvabná dívka od kolotočů – šestnáctiletá Terina.


Spalovač mrtvol
/ 1968 / DCP, blu-ray / 96 min.
režie / Juraj Herz
předloha / Ladislav Fuks / román Spalovač mrtvol / 1967
hrají / Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Miloš Vognič
Temně absurdní příběh patří k těm spisovatelovým dílům, která v šedesátých letech reflektovala téma židovství a obecněji odcizení v násilnické realitě v žánru psychologické grotesky. Hlavní postavou vyprávění je vzorný zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl, jenž miluje svou práci i svou rodinu natolik, že mu obojí splyne a rozhodne se manželku a obě děti láskyplně a profesionálně zlikvidovat. Kopfrkinglova tchyně je totiž neárijského původu a „ubohá“ rodina nemá podle nové ideologie právo na existenci. Vliv na proměnu laskavého, svědomitého muže v psychopatického vraha má ideologie nastupujícího nacismu – a paradoxně i bytostně mírumilovná, ale zcela chybně pochopená buddhistická filozofie.

 

Žert / 1968 / DCP, blu-ray / 77 min.
režie / Jaromil Jireš
předloha / Milan Kundera / román Žert / 1967
hrají / Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Jaroslava Obermeirová
Spisovatel Milan Kundera se do historie československé nové vlny vepsal adaptací dvou svých děl: filmem Já truchlivý Bůh (1969), který byl inspirován jeho povídkou ze sbírky Směšné lásky, a přepisem svého prvního románu Žert. Ten posloužil jako předloha filmové tragikomedii Jaromila Jireše. Žert se vrací k tématu stalinistických represí, jejichž obětí se na počátku padesátých let stal hrdina vyprávění, Ludvík Jahn, jenž ještě jako student poslal spolužačce pohlednici s recesistickým textem, kvůli čemuž byl vyhozen z vysoké školy i ze strany. Skončil v Pomocných technických praporech, ve vojenském vězení a na tři roky i v dolech… Ludvík se po letech vrací do rodného moravského městečka, aby se pomstil bývalému spolužákovi a příteli Zemánkovi, který se nejvíc zasloužil o jeho zničený život.

 

Kladivo na čarodějnice / 1969 / DCP, blu-ray / 103 min.
režie / Otakar Vávra
předloha / Václav Kaplický / román Kladivo na čarodějnice / 1963
hrají / Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr
Středověké soudní procesy s čarodějnicemi posloužily v roce 1963 jako námět ke knize Václava Kaplického, podle které napsali Otakar Vávra a Ester Krumbachová scénář stejnojmenného historického dramatu. Renomovaný režisér a výjimečná kostýmní výtvarnice se však inspirovali i dochovanými soudními zápisy z čarodějnických procesů z let 1678–1695. Název si kniha i film vypůjčily od středověkého manuálu k potírání čarodějnictví Malleus maleficium (1486). Děj filmu se sice soustřeďuje na osudy osob, skutečně obžalovaných v čarodějnických procesech, současně však vědomě reflektuje politické procesy z padesátých let s Miladou Horákovou a Rudolfem Slánským, jejichž podrobnosti začaly vycházet v šedesátých letech najevo.

 

Valerie a týden divů / 1970 / DCP, blu-ray / 73 min.
režie / Jaromil Jireš
předloha / Vítězslav Nezval / román Valerie a týden divů / 1945
hrají / Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek
„Černý román“ Vítězslava Nezvala Valérie a týden divů převedl Jaromil Jireš do podoby poetického hororu pro dospělé, jenž se stal jedním z posledních „svobodných“ titulů československé nové vlny. Významný podíl na výsledku má i spoluautorka scénáře, kostýmní výtvarnice Ester Krumbachová. Protagonistkou vyprávění koncipovaného jako snová feérie je třináctiletá (v románu sedmnáctiletá) dívka, jejíž poklidný život po boku přísné babičky se změní v podivuhodné, nebezpečné dobrodružství. Touha odhalit tajemství vlastního původu zavede Valerii do fantazijního světa obývaného postavami, jejichž statut je unikavý a vychází stejně tak z reality jako z dívčiných úzkostí a přání.

 


Petrolejové lampy
/ 1971 / DVD / 101 min.
režie / Juraj Herz
předloha / Jaroslav Havlíček / román Petrolejové lampy / 1944
hrají / Petr Čepek, Iva Janžurová, Marie Rosůlková, Ota Sklenčka
Díla spisovatele Jaroslava Havlíčka inspirovala české filmaře hned několikrát. Zpravidla vznikl film, ve kterém se spojila kvalita předlohy s osobností příslušného filmaře, ať už jde o Barboru Hlavsovou (1942) Martina Friče, Prokletí domu Hajnů (1988) Jiřího Svobody nebo Helimadoe (1992) Jaromila Jireše. Zřejmě nejznámější havlíčkovskou adaptací však zůstává psychologické drama Petrolejové lampy. Jeho předlohou je stejnojmenný román, který poprvé vyšel v roce 1935 pod názvem Vyprahlé touhy a v přepracované podobě se dočkal vydání v roce 1944. Režisér Juraj Herz pojal svůj film jako expresivní svědectví o zmarněné ženské touze. Hrdinkou příběhu z počátku 20. století je bohatá třicetiletá Štěpa Kiliánová, jež kvůli své svobodomyslnosti v maloměstském prostředí jen obtížně hledá ženicha na své společenské úrovni.