Program

04/2018 (Change)
  • 14th week
  • Tu 03/04

    Očistné procesy po druhé světové válce

    přednáší Zuzana Černá
    Po druhé světové válce vznikla celospolečenská potřeba vypořádat se s válečnými kolaboranty. Očistné procesy probíhaly téměř v každém podniku či odvětví, a nevyhnuly se tak ani kinematografii. Posuzovány nebyly jen exponované osobnosti filmu, ale také běžní pracovníci ateliérů či kinaři. Přednáška se zaměří na průběh procesů a především na to, jaký měly vliv na podobu poválečné tuzemské kinematografie.


    Dětstvo Gorkogo

    Directed by → Mark Donskoj
    Czech title → Trilogie o Gorkém I. – Dětství Gorkého
    SSSR 1938 / CZT / 92 min. / 35mm
    Cast → Alexej Ljarskij, Michail Trojanovskij, Vjačeslav Novikov

    Dětství Gorkého, dnes vedle Ejzenštejnova Alexandra Něvského nejcitovanější ruský film z těsně předválečného období, vznikl podle autobiografické trilogie Maxima Gorkého (1913–1923). Mark Donskoj se při jejím přepisu nechal inspirovat nejen pečlivě vykreslenou atmosférou carského Ruska, ale také citlivým smyslem autora pro zachycení problémů dětského a jinošského věku. Dětství Gorkého ukazuje svět malého Aljoši Peškova ještě v jakési pitoreskní, napůl pohádkové podobě. Jako by vystoupil z barvitých vyprávění babičky Akuliny, ke které se do Nižního Novgorodu Aljoša s matkou uchýlí...


    Les Salauds

    Directed by → Claire Denisová
    Czech title → Parchanti spí dobře
    Francie – Německo 2013 / CZT / 100 min. / DCP
    Cast → Vincent Lindon, Chiara Mastroianniová, Michel Subor, Grégoire Colin

    Agnès Vardová a Claire Denisová, asi největší autority mezi žijícími ženami-režisérkami, slaví obě letos na jaře kulaté narozeniny. Věčně mladou Agnès si připomeneme ve zvláštní přehlídce, od ještě o dvacet let mladší Claire promítneme její nejtemnější a její nejsvětlejší snímek: Parchanti spí dobře a Vnitřní slunce. Bon anniversaire!

    Parchanti spí dobře: Lidská vášeň, touha po zániku, přijetí role oběti, touha po blízkosti těla, touha u-blížit. A lež, která musí zakrývat to, co nelze vyslovit, natož odpustit. Cesta na samé dno lidské noci, na přeskáčku, bez vysvětlování.
    _ _ _

    Claire Denisová: ...radili mi, abych celý konec vypustila. Tím by ale pro mne vzal za své celý film. Bez toho konce bych ten film nikdy nedělala. (…) Ale vidím ve vaší tváři zděšení! Ta věc na konci, myslím, je všední.

    Cahiers du cinéma: Tak to ne. Co se ukazuje na konci filmu, to není banalita. (…) Divák to má těžké, protože všechno se dělo v náznacích, postavy byly jen lehce načrtnuty, jejich pohnutky lze jen ztěží pochopit a pak zničehonic přijmout tu závěrečnou scénu. Například: proč matka zavírá oči nad tím, co se děje?

    CD: Ale všechny matky přece zavírají oči! Kromě toho – ona to zase tak jednoduše neakceptuje.

    Cdc: Já prostě dost dobře nechápu psychologii těch postav.

    CD: Ale já taky ne! (…) Postavy antických tragédií se nevytratily, jsou stále v nás. Uprostřed rodin se dějí nejhorší věci, právě proto, že o nich nelze mluvit. To tu bylo už před příchodem moderny. Nemoralizuji, ostatně když máte erotické sny, dokážete v nich dojít až k hodně extrémním věcem. Morálka tu nehraje roli. (…) Nedělám filmy o dobru a zlu, nevím, kde je zlo a nic mi do toho není.

    Cdc: Proč dvě ženské hrdinky tak pasivně sdílejí vinu mužských hrdinů?

    CD: Sama cítím, jak snadné by bylo být pasivní, že by to dokonce pro mne bylo snazší, protože bych se mohla krásně chránit faktem, že jsem žena. V pubertě si člověk uvědomí, že jako prostředku pro život se dá pasivity dobře užívat. Jestliže ale ženy pasivitě čelí a stanou se odvážnými, je tomu tak právě proto, že cítí, jak snadné by bylo zůstat klidně sedět. Chuť sama sebe překonat pochází právě odtud.

    Cdc: Čili „každý má své důvody“, jako u Renoira?

    CD: Ano, jako my všichni. Jednou se smířím s vlastní zbabělostí, protože nemůžu jinak, jindy jsem zase odvážná – a zase jsem nemohla jinak. Za sebe bych se spíš než s Renoirem srovnávala s postavami Faulknerových románů nebo s lidmi, které znám. (…) Je to doména imaginárna – hudby, divadla, poezie, filmu – dovolit si překročit hranice přijatelného. Je to v nás, tak jako tak. Co mne se týče, neznásilním vlastní dceru, jsem žena, ale dokážu pochopit otce v mém filmu, tak jako dokážu pochopit Oidipa. To neznamená, že s ním souhlasím.

    Cdc: Když jste u vašeho filmu Nemohu spát (1994) mluvila o pochopení pro hrdinu, řekla jste, že jste při tom myslela na Langův film Vrah mezi námi.

    CD: Nemám ani inteligenci Fritze Langa, ani jeho maskulinitu, která s sebou nese povinnost se rozhodnout. Rozhodnutí nechat vraha soudit odborovou organizací gangsterů je geniální nápad, na to by si netroufl ani Faulkner. Langova doba, mezi dvěma světovými válkami, pro to bylo možná zralá. Pro mne by dnes taková krutost byla těžší.

    Cdc: Pro filmaře je tedy soucítění základ?

    CD: Ano, opak by byl hrozný.

    Cdc: Politické filmy přitom ale nijak zvlášť soucitné nejsou, třeba Ejzenštejn.

    CD: Ano, ale ideál je ještě silný a v Ejzenštejnových filmech je rozbalen jako prapor nad tváří světa.

    Cdc: Tady, v chybění politického aspektu, je možná důvod, proč byl váš film tak zle přijat. Je těžko snesitelné přijmout film bez ideálu.

    CD: Nechci hájit film, na nějž se snesou rány. První věta, kterou řekne Michel Subor v Godardově Vojáčkovi, je: „Nemám ideál, ale zbývá mi ještě dost času k žití.“ S ideály je to stejně divné jako s vírou. K úderu musíte mít ideál, který stojí za to bránit, toho se nelze vzdát. Aktuální politické krize mne vždycky pořádně naštvou, tady přece nejde o věci, s nimiž by se nedalo nic udělat. S čím se nedá nic udělat – ať už chceme nebo ne – je to, že existují otcové, kteří spí s vlastními dcerami.
    (2013)

  • We 04/04

    The Workers Cup

    Directed by → Adam Sobel
    Czech title → The Workers Cup
    Norsko 2017 / 92 min. / DCP / English Friendly / vstup volný

    MigFilm 2018 / Večer dokumentárních snímků

    Následuje diskuze s novinářkou Fatimou Rahimi a se socioložkou Kateřinou Kňapovou, moderace: Marek Čaněk.

    Festival MigFilm pořádá MKC Praha ve spolupráci s FES Praha, Antikomplex.Fotbal pro rozvoj, S podporou Goethe Institut Tschechien.


    Refugee11

    Directed by → Jean Broué
    Czech title → Refugee11
    Německo 2017 / CZT / 90 min. / DCP / vstup volný

    MigFilm 2018 / Večer dokumentárních snímků

    Následuje diskuze s režisérem Jeanem Brouém, moderace: Tomáš Lindner.

    Festival MigFilm pořádá MKC Praha ve spolupráci s FES Praha, Antikomplex.Fotbal pro rozvoj, S podporou Goethe Institut Tschechien.

  • Th 05/04

    Haus ohne Dach

    Directed by → Soleen Yusef
    Czech title → Dům bez střechy
    Německo – Irák – Katar 2016 / CZT / 117 min. / DCP / vstup volný
    Cast → Mina Sadicová, Sasun Sayan

    MigFilm 2018 / Večer hraných filmů

    Festival MigFilm pořádá MKC Praha ve spolupráci s FES Praha, Antikomplex.Fotbal pro rozvoj, S podporou Goethe Institut Tschechien.


    Daleká cesta

    Directed by → Alfréd Radok
    ČSR 1949 / 108 min. / 35mm / vstup volný
    Cast → Blanka Waleská, Otomar Krejča st.

    MigFilm 2018 / Večer hraných filmů

    Následuje diskuze s historičkou Karinou Hoření a s historikem Janem Láníčkem, moderace: Tereza Vávrová.

    Festival MigFilm pořádá MKC Praha ve spolupráci s FES Praha, Antikomplex.Fotbal pro rozvoj, S podporou Goethe Institut Tschechien.

  • Fr 06/04

    V ljuďach

    Directed by → Mark Donskoj
    Czech title → Trilogie o Gorkém II. – Pouť za štěstím
    SSSR 1938 / CZT / 93 min. / 35mm
    Cast → Alexej Ljarskij, Varvara Massalitinova, Michail Trojanovskij

    V druhé části trilogie se přenášíme do osmdesátých let 19. století. Třináctiletý Aljoša pracuje v kresličské dílně a touží po vzdělání. Při návratu do rodné vsi chlapec poprvé pocítí potřebu tvořit. Tak jako před léty naučil Aljošu jeden revolucionář číst, teď mu starý anarchista dodává odvahu k dalšímu snažení.

  • Sa 07/04

    Notre-Dame de Paris

    Directed by → Jean Delannoy
    Czech title → Zvoník u Matky boží
    Francie – Itálie 1956 / CZT / 110 min. / 35mm
    Cast → Anthony Quinn, Gina Lollobrigida, Alain Cuny, Jean Danet

    Román Victora Huga Zvoník u Matky boží, který vyšel poprvé roku 1851, si velmi rychle získal popularitu u nejširších čtenářských vrstev. Po mnoho generací pak patřil tento příběh vyvržence z lidské společnosti, hrbáče Quasimoda plížícího se po ochozech pařížské katedrály, k četbě nejoblíbenější. Když se později zrodila kinematografie, neunikla přitažlivá románová látka filmovému zpracování. Scénář byl společným dílem Jeana Aurenche a básníka Jacquese Préverta, hudbu složil Georges Auric. Pro hlavní postavu Quasimoda byl vybrán hollywoodský herec Anthony Quinn, pro roli dívky, která je pod ochranou plachého a nedůvěřivého vyděděnce, Gina Lollobrigida.


    Stalker

    Directed by → Andrej Tarkovskij
    Czech title → Stalker
    SSSR 1979 / CZT / 152 min. / 35mm
    Cast → Alexandr Kajdanovskij, Anatolij Solonicyn, Alisa Frejndlichová, Nikolaj Griňko

    Vědec a spisovatel na cestě do Zóny. Nejasný příslib, jejž reprezentuje Zóna, je pro jednoho intelektuála nebezpečný, druhý odmítá v něj vůbec věřit. Stalkerovi, který je doprovází, vzdělanost obou společníků chybí, zná jenom cestu.

  • Su 08/04

    Paw

    Directed by → Astrid Henning-Jensenová
    Czech title → Paw aneb Chlapec dvou světů
    Dánsko 1959 / CZV / 90 min. / 35mm / 6+
    Cast → Edvin Adolphson, Jimmy Sterman

    Malý chlapec jménem Paw připlouvá z Indie do Dánska ke své tetě, ovšem díky barvě své kůže se setkává s nepochopením dánské společnosti. Proto utíká do lesů, kde se kromě zvířat setkává i s pytlákem Andersem… Kromě filmu se můžete po jeho skončení těšit také na literární dílnu, kterou si připraví naši přátelé ze Skandinávského domu.


    Vojenno-polevoj roman

    Directed by → Pjotr Todorovskij
    Czech title → Válečná romance
    SSSR 1983 / CZV / 84 min. / 35mm
    Cast → Nikolaj Burljajev, Natalja Andrejčenková, Inna Čurikovová

    Žánr retro na ruský způsob v bezchybném nadávkování hudby, ozvěn válečné reality a odkazů k mýtům černobílého filmu – to vše jen jako kulisa pro „krásně neřešitelný“ vztah jednoho muže a dvou žen: Lásky a Víry (Ljubov – Vera).

    předfilmy k 80. narozeninám Jany Hlaváčové:

    Jaroslav Šikl / Láska na toulkách
    ČSR 1958 / hrají: Jana Hlaváčová, Jan Tříska / 10 min. / 16mm
    dobový slogan: Film o turistických zajímavostech Karlovarska je rámován příběhem průvodkyně cestovní kanceláře jejího milého.
    Zdenek Sirový / Ještě včera to znamenalo smrt
    ČSR 1960 / hrají: Jana Hlaváčová, Jan Tříska / 6 min. / 35mm
    dobový slogan: Lehce nahozený příběh mladíka, který u sebe ukrývá za okupace židovskou dívku, která se vyhnula transportu.

  • 15th week
  • Mo 09/04

    Hoffmanns Erzählungen

    Directed by → Richard Oswald
    Czech title → Hoffmannovy povídky
    Německo 1916 / CZT / 44 min. / 35mm / hudební doprovod Irena a Vojtěch Havlovi
    Cast → Werner Krauss, Lupu Pick, Erich Kaiser-Titz, Ruth Oswaldová

    První světová válka vyloučila z německého filmového trhu nejdůležitější zahraniční konkurenty a zvýšila poptávku po domácích snímcích. Nepřímo tak vedla i ke zvýšení umělecké úrovně, jak dobře dokládá bilance třetího válečného roku. Richard Oswald (1881–1963) našel inspiraci v E. T. A. Hoffmannovi a jeho básnickém vidění, které se snažil tlumočit, mj. jistou „gotičností“ výpravy, odpovídající zálibám německého romantismu. Hoffmannovy povídky jsou nejstarším filmem ze sbírek NFA s budoucím představitelem doktora Caligariho, expresionistickým hercem Wernerem Kraussem.


    Le Roman de Werther

    Directed by → Max Ophüls
    Czech title → Werther
    Francie 1938 / CZT / 85 min. / 35mm
    Cast → Pierre Richard-Willm, Jean Galland, Annie Vernayová, Jean Périer, Maurice Schutz, Henri Guisol, Léon Larive

    Točit Werthera v létě roku 1938 bylo politické gesto prvého řádu. Nejvýznamnější z německých filmařů, vyhnaných v roce 1933 z vlasti, využívá příležitosti vzkázat tímto způsobem nacistům: „Goethe je náš, nikoli váš“; podobně jako když Thomas Mann, jiný čelný reprezentant antifašistické emigrace, sebevědomě prohlásí: „Skutečná německá kultura se teď nachází tam, kde jsem já.“ V hitlerovském Německu film samozřejmě veřejně uveden být nemohl; čerstvě založený Reichsfilmarchiv si nicméně zajistil jednu kopii a zlostné zmínky v nacistickém tisku Ophülsovi potvrdily, že mířil přesně. Hostitelská Francie oproti tomu ve filmovém Wertherovi, dotočeném přesně v den podepsání zrádné mnichovské smlouvy, nedokázala vidět víc než srdceryvné drama jednoho nešťastného milostného trojúhelníku.
    Film byl restaurován CNC.

  • Tu 10/04

    Multimediální experiment a český film

    přednáší Kateřina Svatoňová
    Přednáška představí multimediální instalace pro mezinárodní výstavy EXPO 58 a 67, Laternu magiku, kombinaci divadelní inscenace, baletu a filmových projekcí, a pokusy s filmovým materiálem v průběhu 60. let (jak se jim věnoval například kameraman Jaroslav Kučera ve filmech natáčených s Věrou Chytilovou). Cílem je ukázat zrod experimentu a mediální různorodosti v kinematografii 50. let, která byla do značné míry formalizovaná a normalizovaná. Pozornost bude věnována rozvíjení avantgardního odkazu a také ambivalentním polohám experimentu v socialistickém státě.


    Mág + Vidíš-li poutníka

    Directed by → František Vláčil / Jiří Gold
    ČSR 1987 / 1965 / 85 min. / 12 min. / 35mm
    Cast → Jiří Schwarz, Veronika Žilková, Marta Vančurová

    Název životopisného filmu Mág je původním přepisem nejslavnější básně české literatury Máj, ale zároveň přesvědčivě vystihuje povahu prvního českého básníka evropského formátu a vliv jeho osobnosti a tvorby na pozdější generace. František Vláčil vycházel z prokázané teze, podle níž se u Máchy v duchu romantického vzoru mísí tvůrčí představy a vize s reálnými událostmi a nalézají pak výraz v uměleckém díle.


    Film Vidíš-li poutníka vychází z možných inspiračních zdrojů Máchova Máje: příběhů severočeského loupežníka V. Kumra, dopadeného v hospodě v Doksech, a osudu otcovraha Ignáce Schiffnera z Dubé. O obou událostech mohl Mácha slyšet při svých návštěvách přítele A. Hindla v Doksech. Film sleduje i přijetí Máje tehdejší českou vlasteneckou společností (např. trapně ignorantskou reakci J. K. Tyla), s níž se Máchův romantismus rozcházel. Projekce za účasti režiséra Jiřího Golda.



    Die Besteigung des Chimborazo

    Directed by → Rainer Simon
    Czech title → Výstup na Chimborazo
    NDR – SRN 1988 / CZT / 97 min. / 35mm
    Cast → Jan Josef Liefers, Götz Schubert, Luis Miguel Campos

    Po bolestném rozchodu se svým milencem, mladým poručíkem von Haeftenem, se v roce 1802 vydává Alexander von Humboldt, spolu s dvěma dalšími badateli, do Ekvádoru, kde hodlají vystoupit na šest tisíc metrů vysoký vulkán Chimborazo v Andách. Alexander von Humboldt (1769–1859), jeden z největších evropských přírodovědců své doby, jehož jménem (a jménem bratra Wilhelma) se pyšní nejstarší berlínská univerzita. Režisér Rainer Simon podniká svou expedici Humboldtovým osudem z – doslova – exponovaného bodu učencova života, představuje ho jako osamělého antiautoritářského rebela proti kastovním pravidlům, sympatizanta Francouzské revoluce, přítele indologa (a německého jakobína) Georga Forstera. Ironická epizoda na španělském královském dvoře nemůže nepřipomenout slavný Goyův obraz na stejný motiv. Jako zásadní přelom v Humboldtově myšlení líčí ale Simon jeho setkání s původním indigenním obyvatelstvem a jeho kulturou.

    Rainer Simon
    Sedmasedmdesátiletý Rainer Simon patří k umělecky neobyčejně silné generaci německých filmařů narozených ve čtyřicátých letech, ke generaci Fassbindera, Wenderse, Herzoga. Jeho nejlepší filmy vznikly v osmdesátých letech: zobrazení poválečné historie jednoho východoněmeckého maloměsta Jadup a Boel (1980), komunistickou cenzurou zakázané a osm let držené v trezoru, a Ten, který přišel (1984), podivné milostné drama z let první světové války, vítězný film Berlinale roku 1985. Ve státem řízené kinematografii NDR měl Simon pověst notorického potížisty; po cenzurní aféře z roku 1980 otevřeně odmítl přijímat jakékoli další látky ze současnosti, což bylo nadřízenými místy – víceméně s úlevou – akceptováno. Nepřizpůsobivým outsiderem, byť prominentním, zůstal Rainer Simon i ve sjednoceném Německu; dodnes se pravidelně vrací do indigenní komuny La Moya – Calpi, mezi jejímiž příslušníky našel při natáčení Výstupu na Chimborazo přátele na celý život, přátele, jichž si cení víc, než lidí „z branže“.

  • We 11/04

    Taugenichts

    Directed by → Bernhard Sinkel
    Czech title → Darmošlap
    SRN 1977 / CZT / 97 min. / 35mm
    Cast → Jacques Breuer, Eva Maria Meinekeová, Sybill Schreiberová, Peter Berling, Jiří Krytinář, Boris Rösner, Karel Heřmánek, Karel Effa, Karel Augusta

    Literární skvost německé romantické prózy devatenáctého století, Eichendorffovu novelu Ze života darmošlapa (1826) o bezelstném mladíkovi, nijak neprahnoucím po pravidelném zaměstnání, a jeho milostných dobrodružstvích zfilmoval v roce 1977 Bernhard Sinkel v Praze a v okolí, další exteriéry byly realizovány v Římě. Odmítnutí raně kapitalistické soutěživosti s její upachtěnou činorodostí tvoří vážný podtext tohoto jinak okázale nevážného, bezstarostně provzdušněného divertimenta. Sinkel ho se svým věrným spoluautorem Alfem Brustellinem koncipoval nikoli náhodou v letech největšího rozkvětu hnutí hippies, mezi záměrem a jeho realizací ale uběhlo – stejně jako v případě jistého Formanova filmu – několik let. Hudbu složil Hans Werner Henze. Jako řada dalších západoněmeckých filmů, na nichž se podíleli čeští umělci, nebyl ani Darmošlap uveden v normalizační distribuci. Hostem v Ponrepu bude pan Elmar Kloss.


    Cardillac

    Directed by → Edgar Reitz
    Czech title → Cardillac
    SRN 1968 / CZT / 97 min. / 35mm
    Cast → Hans Christian Blech, Catana Cayetanoová, Rolf Becker

    Jméno Cardillac nesou hned dvě formálně odvážná díla německé klasické moderny; tím prvním je opera hlavního představitele „nové věcnosti“ Paula Hindemita z roku 1926, druhým pak snímek Edgara Reitze z hnutí Mladý německý film. Cardillac je zlatník, který se ve svém patologickém milostném vzplanutí k vlastním výtvorům nezastaví ani před vraždou. Edgar Reitz neobléká své herce do kostýmů z roku 1819, kdy vznikla předloha E. T. A. Hoffmanna s názvem Slečna ze Scuderi, ale filmuje je ve vlastním světě, chaoticky-absurdním kapitalismu šedesátých letech dvacátého století. Bez zachování chronologie protagonisté vstupují a zase vystupují z děje, komentují ho ze svých pozic. Zní Bachova hudba. Důsledně neuhlazený, „arytmický“ film uvádíme v české premiéře.

  • Th 12/04

    Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern

    Directed by → Dagmar Knöpfelová
    Czech title → A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu
    Německo 2005 / CZT / 112 min. / 35mm
    Cast → hudba: Aleš Březina / hrají: Corinna Harfouchová, Bolek Polívka, Petr Forman, Ondřej Vetchý, Anna Polívková, Taťána Fischerová, Adrian Jastraban, Libuše Geprtová

    V listopadu 2005 se na plátnech německých kin objevil celovečerní hraný film o české spisovatelce Boženě Němcové. Pro režisérku Dagmar Knöpfelovou byla umělkyně-literátka Němcová významná i jako jedna z prvních samostatných, svobodně smýšlejících žen evropské inteligence devatenáctého století, za soumraku patriarchální éry. Německá kritika pochvalně vyzdvihla nevtíravý, obezřetný přístup, jakým Knöpfelová otevírá divákovi průhledy do světa Boženy Němcové, vycházeje z její korespondence. Výraznou tvář hlavní představitelky Corinny Harfouchové známe u nás z filmu Pád Třetí říše (2004), v němž hrála Magdu Goebbelsovou. Zbytek hereckého souboru i technického štábu tvořili převážně čeští umělci. Česká premiéra filmu A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu se uskutečnila za účasti režisérky a autora hudby Aleše Březiny v lednu roku 2006 v Ponrepu.


    Märkische Forschungen

    Directed by → Roland Gräf
    Czech title → Tajemný jakobín
    NDR 1981 / CZT / 96 min. / 35mm
    Cast → Kurt Böwe, Herrmann Beyer, Jutta Wachowiaková, Michael Gwisdek

    Univerzitní profesor historie se zalekne, že ohlas jeho téměř hotového životního díla, objemné monografie o jednom pozapomenutém pruském básníkovi, by mohl být zmařen objevem venkovského učitele, který se o spisovatele rovněž zajímá. Učitel totiž zjistil, že z pokrokového jakobínského básníka se po letech stal exponent reakce (pod jiným jménem), to vše na pozadí takzvaných Karlovarských usnesení (1819). Akademický vědec chce germanistu-amatéra za každou cenu umlčet, ten nakonec nevidí jiné řešení, než zveřejnit své rešerše na Západě. Ze zdánlivě nezfilmovatelného románu Güntera de Bruyna Bádání v Marce Braniborské (1978) vytvořil režisér Roland Gräf vynikající tragikomickou studii plnou jemných odstínů: literárních, politických, ale hlavně charakterních. Snímek nebyl nikdy uveden v našich kinech, román vyšel v českém překladu v roce 1985.

  • Fr 13/04

    Marat/Sade

    Directed by → Peter Brook
    Czech title → Marat – Sade
    Velká Británie 1966 / CZT / 112 min. / 35mm
    Cast → Patrick Magee, Glenda Jacksonová, Ian Richardson, Michael Williams

    Plný název díla: Pronásledování a zavraždění Jeana-Paula Marata předvedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade. Na základě vlastní divadelní inscenace natočil Peter Brook v roce 1966 film, jenž se zapsal do historie obou médií a získal světovou slávu německy píšícímu dramatikovi Peteru Weissovi, který na sebe ve Švédsku v předchozí dekádě upozornil spíš jako filmový režisér a teoretik. „Jedním z hlavních rysů hry je složitá a významově zatížená časová vrstevnatost, jež vzniká prolínáním tří časových rovin: představení zobrazující v roce 1808 události z roku 1793 je vnímáno obecenstvem druhé poloviny 20. století,“ píše Jan Pömerl. Maratova revoluční obhajoba násilí ve jménu pokroku. Markýzova postrevoluční skepse. Vstupy bdělého cenzora do hry. Mnohohlasý řev blázince, jemuž říkáme Dějiny.


    Lotte in Weimar

    Directed by → Egon Günther
    Czech title → Lota ve Výmaru
    NDR 1974 / CZT / 117 min. / 35mm
    Cast → Lili Palmerová, Martin Hellberg, Jutta Hoffmannová, Rolf Ludwig

    Byla to výmarská Lota, kdo měl v polovině sedmdesátých let pomoci kinematografii NDR vymanit se konečně z kulturní izolace. Lota Goethova, Lota Thomase Manna, Lota v podání importované západní hvězdy Lili Palmerové. Záměr se zdařil: poprvé v historii směl východoněmecký film soutežit na festivalu v Cannes. Západoněmecká odborná kritika zůstala zdrženlivá, v kinech NDR byl zato snímek nadmíru úspěšný.
    Podnětem pro román Thomase Manna Lota ve Výmaru se stalo krátké setkání Johanna Wolfganga Goetha s hrdinkou jeho před čtyřiadvaceti lety vydaného románu Utrpení mladého Werthera. Někdejší mladičká Lota, nyní zralá Charlotta Kestnerová, přijíždí do Výmaru a po mnoha letech znovu vidí Goetha (skvělý Martin Hellberg). Režisér se věrně drží děje předlohy, jenž je založen na vyprávění jednotlivých osob. Větší část filmu, stejně jako románu, zaujímají postavy z Goethovy blízkosti, které Charlottu během jejího pobytu ve Výmaru navštíví a z jejichž vyprávění se postupně vytváří ironický obraz básníkova génia i jeho rozporuplné osobnosti.

  • Sa 14/04

    Moji universitěty

    Directed by → Mark Donskoj
    Czech title → Trilogie o Gorkém III. – Léta dozrávání
    SSSR 1939 / CZT / 93 min. / 35mm
    Cast → Nikolaj Valbert, Stěpan Kajukov, Nikolaj Dorochin

    I v závěrečné části trilogie zůstává univerzita pro Aljošu nedosažitelným snem. Propadne malomyslnosti a v beznaději se pokusí o sebevraždu. Tentokrát jej k novému životu vzkřísí kamarádi z továrny. Směle koncipovaná sága si i přes epický děj, ve třetí části nejvíce poplatný dobové ideologické interpretaci (např. kritika anarchismu), zachovává poetické a symbolické ladění. Zvláště patrné je to na obrazu přírody: v první části v podobě kouzelného lesa, v druhé části na záběrech nedohledné šíře Volhy, symbolu lidské žízně a touhy. V části třetí pak jako kontrast působí pochmurné a těsné místnosti s nakupeným haraburdím. I po této stránce se o několik desítek let později stane tento snímek inspirací pro tvůrce velkých společenských fresek jako Sibiriáda, Dvacáté století a Tisícročná včela.


    Folklór FAMU

    Paralelní kino

    Projekci za přítomnosti tvůrců uvede Johana Švarcová.

    Kateřina Turečková / Tradice
    ČR 2017 / 8 min. / 35mm
    Dvě tradice města Kyjov: folklór a pervitin. Kroj odkazuje ke znakům moravského Slovácka:
    folklorní povrch podporovaný městským rozpočtem, neidylická rutina každodennosti, postavení mužů a žen, pokračování zábavy v nonstopu a ve sklepě. Precizně rytmizovaná filmová báseň je natočená a stříhaná tradičně, analogově.

    Lucie Navrátilová / Konzerva
    ČR 2017 / 15 min. / HD
    Experimentální filmová koláž využívající postupy dokumentárního, hraného a animovaného filmu. Prolínající se stopy mizejícího dětství a hanáckého folklóru autorka zaznamenává na 16mm filmový materiál, a konzervuje tak vybrané motivy, které pozvolna, avšak nenávratně opouštějí naši současnost.

    Karel Vachek / Moravská Hellas
    ČSR 1963 / 34 min. / 35mm
    Absolventský film Karla Vachka. Dokumentární esej, který je napůl veselou, napůl útočnou hříčkou a zároveň parodií na „investigativní“ filmovou reportáž. Strážnické folklórní slavnosti, podporované tehdejší kulturní politikou, dávno ztratily vztah k autentickému folklóru. Ve filmu působí jako bizarní divadlo s takřka surrealistickými prvky, které Vachek umocňuje netradičními postupy (komentující titulky, zpěv, deklamace do kamery, hrané etudy, spojování reportáže s fikcí). Vzniká strhující filmová koláž, v níž vystupují figurky lidových bavičů, maléreček, kýčařů a kšeftařů, muzejníků i starousedlíků, konfrontovány s podivnou dvojicí „jednovaječných“ reportérů Karlem a Janem Saudkovými a jednou znuděnou herečkou – figurantkou. Ti s osobitou ironií a vtipem ukazují smutnou pravdu.

  • Su 15/04

    Pozor na kaňky!

    pásmo krátkých filmů / dílna flipbooku / HD / 6+

    Čtyřicet dědečků / r. Václav Bedřich / ČSR 1962
    Lev a písnička / r. Břetislav Pojar / ČSR 1959
    The Aping / r. Filip Javora / ČR 2014
    Jací jsou jaci / r. Miroslav Zikmund – Jiří Hanzelka / ČSR 1965
    Otýlie a 1580 kaněk / r. Stanislav Látal – Miloš Macourek / ČSR 1965

    Tentokrát v Ponrepu uvidíte několik filmů ze sbírek NFA – nebudou to ale jen filmy animované, těšit se můžete i na cestopis proslulé dvojice Hanzelka – Zikmund. A kromě nich jsme přidali také jeden současný studentský film. Po skončení projekce si budete moci vyzkoušet, že obrazy se dají oživit nejenom v animovaném filmu, ale i na papíře, a to díky tzv. flipbooku. Hlavně v něm neudělat tolik kaněk jako Otýlie z posledního filmu.


    Pane, amore e fantasia

    Directed by → Luigi Comencini
    Czech title → Chléb, láska a fantazie
    Itálie 1953 / CZT / 81 min. / 35mm
    Cast → Vittorio De Sica, Gina Lollobrigida, Roberto Risso

    Óda na temperament italského jihu, která před půl stoletím okouzlila diváky v mnoha zemích světa, se odehrává v malé horské vesničce. Sólisty jsou strážmistr, chudá krasavice, farář a porodní asistentka, zbylí vesničané obstarají náležitě hlučný chór. Madonna mia!


    Příběhy 20. století

    / vstupné 80 CZK

    Chtěla jsem přežít. A žít tak, aby se za mě rodiče nemuseli stydět.

    Post Bellum o.p.s, uvádí příběh dlouholeté předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblové (1929–2018).

    V roce 1942 byli kuntohorští Židé deportováni do terezínského ghetta a potom dál do vyhlazovacích center na Východě. Dagmar se dostala do tzv. rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau. Přežila jako jediná z rodiny. Ukázky z rozhovorů, které čerpají ze sbírky Paměti národa, uvede dokumentarista Adam Drda.

  • 16th week
  • Mo 16/04

    Prežděvremennyj čelověk

    Directed by → Abram Room
    Czech title → Jakov Bogomolov
    SSSR 1971 / CZT / 94 min. / 35mm
    Cast → Igor Kvaša, Anastasija Vertinskaja, Alexandr Kaljagin

    Boháč Bukejev usiluje o krásnou ženu titulního hrdiny, jehož autor předlohy Maxim Gorkij pojal jako jeho antitezi, člověka práce, pevné morálky a vnitřně bohatého života. Příběh se odehrává na Krymu počátkem minulého století.
    Abram Room: „Maxim Gorkij si velice cenil lidské práce a tvořivosti. Jakov Bogomolov, hlavní postava jeho nedokončené divadelní hry, která ještě ani neměla název a byla po smrti Gorkého uložena v jeho archivu, říká: „Myslím si, že ti, kdo mluví o tvůrčích mukách, nemají pravdu, tvorba je přece vždycky radostí.“ S Gorkým jsem se na jaře 1932 setkával častěji. Psal tehdy filmový scénář s názvem Delikventi a já jsem měl film režírovat. Spisovatele však zaměstnávalo příliš mnoho dalších závazků a nakonec ještě onemocněl, takže jsme film nakonec nedokončili. Setkání s tímto velkým umělcem na mne přesto hluboce zapůsobilo, a když byl uveřejněn text nedokončené hry o Jakovu Bogomolovovi, pokládal jsem za nutné dát jí filmovou podobu a vyjádřit v ní, jak jsem byl přesvědčen, Gorkého názory na práci, tvorbu, etiku.“ (Překlad Xenie Klepikovová.)


    La dentellière

    Directed by → Claude Goretta
    Czech title → Krajkářka
    Francie – Švýcarsko – SRN 1977 / CZT / 99 min. / 35mm
    Cast → Isabelle Huppertová, Yves Beneyton, Florence Giorgetti

    + krátký film
    Svatopluk Studený / Jan Preisler – Černé jezero / ČSR 1975 / 27 min. / 35mm

    Vermeerovsky tlumený portrét osmnáctileté Béatrice, jejíž uzavřená a příliš citlivá povaha nedokáže zabránit rozpadajícímu se milostnému vztahu. Isabelle Huppertová si svým výkonem v adaptaci románu Pascala Lainého, oceněného v roce 1974 Goncourtovou cenou, zajistila mezinárodní renomé. Půlhodinový předfilm je věnován českému malíři Janu Preislerovi.

  • Tu 17/04

    Kamera: Jaroslav Kučera

    Jiří Sozanský / 1984: Rok Orwella
    ČSR 1984 / 8 min. / HD

    Jan Němec / Démanty noci / ČSR 1964 / hrají: Ladislav Janský, Antonín Kumbera, Ilse Bischofová / 64 min. / 35mm

    Spojení krátkého experimentu výtvarníka Jiřího Sozanského a celovečerní film režiséra Jana Němce přiblíží (nejen) specifické přístupy kameramana Jaroslava Kučery, jehož osobnost obě díla propojuje.


    Un Beau soleil intérieur

    Directed by → Claire Denisová
    Czech title → Vnitřní slunce
    Francie 2017 / CZT / 94 min. / DCP
    Cast → Juliette Binocheová, Xavier Beauvois, Gérard Depardieu, Nicolas Duvauchelle

    Isabelle/Juliette a její odysea od jednoho muže k druhému… a pak k dalšímu a pak k dalšímu a k dalšímu…

    „Komedie Claire Denisové... vidět to někde takhle napsané, tak bych prchla! Naštěstí jsme se při psaní s Christine Angotovou bez slova komedie obešly. Rozehnaly jsme všechny milostné chmury a jestli postava Julietty Binocheové nikdy nepomyslí na sebevraždu, je to díky Christině. Ne, že by ve všech mých filmech šlo o sebevraždu, ale dá se říci, že smrt v nich obvykle roli hraje. Tentokrát se hrálo spíš o to, co neumírá.“
    Claire Denisová

  • We 18/04

    Dneska přišel nový kluk

    Directed by → Vladimír Drha
    ČSR 1981 / 94 min. / 35mm
    Cast → Marek Brodský, František Řehák, Lída Vostrčilová, Stanislav Zindulka, Karel Kovář

    Společnost pro queer paměť

    Vladimír Drha (1944–2017), vnímaný jako jeden z největších talentů své generace, získal možnost režírovat celovečerní film až deset let po svém absolutoriu. V gottwaldovském studiu natočil podle scénáře Jiřího Justa společensky provokativní snímek, který v osmdesátých letech odstartoval obrat k mladému hrdinovi konfrontovanému s realitou socialistické společnosti. Homosexuálně orientovaný filmař se queer tematice otevřeně nevěnoval. Jeho tvorba však podobně jako filmy Václava Kršky obsahuje homoerotické motivy a fascinaci mužským tělem. Projekce připomene loni zesnulého režiséra a osobně ji uvede herec Jiří Hromada, pro kterého byl snímek rovněž debutem.


    La provinciale

    Directed by → Claude Goretta
    Czech title → Dívka z Lotrinska
    Švýcarsko – Francie 1980 / CZT / 102 min. / 35mm
    Cast → Nathalie Bayeová, Angela Winklerová, Bruno Ganz

    Dívka z Lotrinska je po Krajkářce (v Ponrepu 16. dubna ve 20.00) další z Gorettových citlivě tlumených ženských portrétů. Titulní hrdinka přichází do Paříže, aby v hlavním městě zkusila své štěstí. Není ale ochotna za něj zaplatit jakoukoli cenu. Vivre sa vie – žít svůj život – verze devatenáct set osmdesát.

  • Th 19/04

    Les Bas-fonds

    Directed by → Jean Renoir
    Czech title → Na dně
    Francie 1936 / CZT / 77 min. / 35mm
    Cast → Louis Jouvet, Jean Gabin, Suzy Primová, Robert Le Vigan, Camille Bert, Junie Astorová, Wladimir Sokoloff

    Gorkého nejvýznamnější neruští adaptátoři jsou Jean Renoir a Akira Kurosawa. Oba si přitom – v rozmezí dvaceti let – vybrali stejnou předlohu: divadelní hru Na dně (1902). Francouzský režisér přenáší Gorkého původně bezvýchodně pesimistický příběh z prostředí sociálních vyděděnců do svého dost odlišně temperovaného univerza, kde se „po renoirovsku“ střídají tragické momenty s lyrickými, vřelost s karikaturou. Záliba v disparátnosti vedla Renoira i k obsazení dvou nezaměnitelných hereckých osobností naprosto odlišného naturelu: Louis Jouvet v roli ironického aristokrata, který se dostal na mizinu, je tu konfrontován s charismaticky přímým Jeanem Gabinem.


    Noc Miloše Formana

    V sobotu ráno nás všechny zastihlo velmi smutné překvapení: zpráva o úmrtí Miloše Formana, režiséra Amadea a Přeletu nad kukaččím hnízdem. Byly to ale dva krátké a tři celovečerní filmy, které mladý Forman stihl před svým odchodem do USA natočit v Československu, díky nimž už ve věku pouhých 35 let v povědomí vzdělané části světové kulturní veřejnosti pronikl mezi hrstku nevýznamnějších a ve světě nejrespektovanějších českých umělců dvacátého století: do „klubu“ Bohuslava Martinů, Františka Kupky, Jaroslava Seiferta a Milana Kundery. U příležitosti odchodu Miloše Formana připraví Národní filmový archiv ve svém kině Ponrepo na tento čtvrtek zvláštní program.


    19:30 – 00:30

    Kdyby ty muziky nebyly + Konkurs / 35mm

    Černý Petr / DCP – restaurovaná verze 2017

    Lásky jedné plavovlásky / 35mm

  • Fr 20/04

    Ettore Fieramosca

    Directed by → Alessandro Blasetti
    Czech title → Souboj národů
    Itálie 1938 / CZT / 93 min. / 35mm
    Cast → Gino Cervi, Clara Calamaiová, Mario Ferrari, Elisa Ceganiová

    Claru Calamaiovou (1909–1998), populární divu mussoliniovské éry, dnes známe nejlépe jako vášnivou zralou ženu z Viscontiho legendárního debutu Posedlost (1942), což je ovšem role vzhledem k hereččině předchozí filmografii spíš netypická. České publikum mohlo za Protektorátu zažít Calamaiovou mj. po boku Gina Cerviho v Souboji národů, historickém filmu s jednoznačně protifrancouzskou tendencí. Gino Cervi zde ztvárnil neohroženého Ettore Fieramoscu z družiny neapolského krále Ferdinanda II., který v roce 1503 vyzval třináct pyšných francouzských rytířů Karla VIII. k souboji se stejným počtem Italů. V koalici se Španěly v témž roce pokořil Francouze i v bitvě u Cerignoly. Zkušený italský režisér Alessandro Blasetti a český kameraman Václav Vích se svými evokacemi renesančního malířství Raffaela, Vittora Carpaccia či Paola Uccella pozvedají Souboj národů nad pouhou historickou parabolu konvenující „Ducemu“.

  • Sa 21/04

    Coco

    Directed by → Lee Unkrich
    Czech title → Coco
    USA 2017 / CZV / 105 min. / DCP
    Cast → scénář a spolupráce na režii: Adrian Molina

    Viva la muerte! S Lee Unkrichem po stopách mexikofila Sergeje Ejzenštejna či malířky Fridy Kahlo. Aneb: malý Miguel a jeho výprava do města mrtvých.


    Oscar 2018 za nejlepší celovečerní animovaný film


    Guess Who’s Coming to Dinner

    Directed by → Stanley Kramer
    Czech title → Hádej, kdo přijde na večeři
    USA 1967 / CZT / 105 min. / 35mm
    Cast → Katharine Hepburnová, Sidney Poitier, Spencer Tracy, Katharine Houghtonová

    Výchozí zápletkou je rozhodnutí bílé dívky z dobře situované rodiny provdat se za lékaře černé pleti. Přes všechny liberální názory a postoje se rodiče jak nevěsty, tak i ženicha vyrovnávají s touto skutečností jen za cenu trpkých poznání. Sidney Poitier ve své autobiografii Rozměr člověka vybízí k tomu, aby byl film vnímán v kontextu doby svého vzniku, kdy země stále ještě nebyla docela připravena střetnout se na plátně s problémem mezirasového manželství. Přestože ještě zostřil nesmiřitelné tóny hlasu „nejrozhněvanějších“ černošských vrstev, považuje Poitier tento film za užitečný právě proto, že vyvolal diskusi.


    Get Out

    Directed by → Jordan Peele
    Czech title → Uteč!
    USA 2017 / CZT / 104 min. / DCP
    Cast → Daniel Kaluuya, Allison Williamsová, Catherine Keenerová

    Oscar 2018 za nejlepší původní scénář


    Chris, mladý fotograf, je svou přítelkyní pozván na víkend u jejích rodičů. Je trochu nesvůj, protože Rosiny rodiče jsou „bílí“ a snad ještě ani netuší, že on nikoli...


    Očekávání publika je nutné využít proti němu. Bylo mi jasné, že diváci, kteří přijdou na moji současnou hororovou variantu Kramerova Hádej, kdo přijde na večeři budou na rasovou nenávist založenou na superioritě bílých od začátku čekat. V mém filmu je přítomen i tento typ rasismu, zároveň ale i rasismus zákeřnější a přitom o nic méně běžný. Takový, v němž je černoch přímo zbožštěn – jakožto cosi exotického. Běloch, vidí-li nás jinak, než vidí sebe, tak, ačkoli naši kulturu naprosto přijímá, vysype naši duši do tříděného odpadu. I to je rasismus. Že v tom filmu půjde i o tohle, to divák určitě nečekal. O tyhle nové otrokáře: o bílé rádobyčernochy.

    Jordan Peele (27. září 2017 v rozhovoru pro Cahiers du cinéma)

  • Su 22/04

    Malování nejen pro kočku

    pásmo krátkých filmů / animační dílna / HD / 3+

    Malování pro kočku / r. Břetislav Pojar / ČSR 1960
    Zasadil dědek řepu / r. Jiří Trnka / ČSR 1945
    K princeznám se nečuchá / r. Břetislav Pojar / ČSR 1965

    Že malování není jen pro kočku, ale úplně pro každého, zjistíte tentokrát v Ponrepu. Nejprve společně zhlédneme tři animované pohádky z dílny klasiků Jiřího Trnky a Břetislava Pojara a poté si sami vyzkoušíme, jak se dá takový animovaný film namalovat a natočit.


    Pane, amore e gelosia

    Directed by → Luigi Comencini
    Czech title → Chléb, láska a žárlivost
    Itálie 1954 / CZT / 90 min. / 35mm
    Cast → Vittorio De Sica, Gina Lollobrigida, Roberto Risso

    Jiskření mezi Vittoriem De Sikou a Ginou Lollobrigidou (jíž se už začalo říkat „Gina nacionale“) se publikum zjevně nemohlo nabažit, a tak Comencini a jeho spolupracovníci obratem přispěchali s další várkou pečiva – a i všeho ostatního. Ale protože v druhém díle je třeba vždy ještě přitvrdit, přibude k obvyklým milostným pohromám nakonec ještě zemětřesení. Porca miseria!

  • 17th week
  • Mo 23/04

    Dáma s kaméliemi + Rudá lucerna

    Albert Capellani / Dáma s kaméliemi / Camille
    USA 1915 / hrají: Clara Kimball Youngová, Paul Capellani / CZT / 48 min. / 35mm

    Albert Capellani / Rudá lucerna / The Red Lantern
    USA 1918 / hrají: Alla Nazimova, Noah Beery, Frank Currier / CZT / 59 min. / 35mm

    „Capellaniho excelentní výkon vězí ani ne tak v rozsahu a průraznosti jako u Griffitha, jako spíš ve vybraném propracování detailů a fines.“ Allen Corliss (1917)

    Politika neustávajícího amerického importu prominentních evropských režisérů začíná rokem 1914 a příchodem Alberta Capellaniho do USA. Jeho francouzské filmy zde byly známé a ceněné, a tak tvůrce disponující energickou osobností a organizačním talentem neměl nejmenší problémy se na nové podmínky adaptovat; citované srovnání s Griffithem o tom svědčí stejně jako publicistické vyzdvihování režijní metody, jejímž hlavním kladem bylo vedení herců k méně teatrálnímu projevu, než bylo ve filmech té doby obvyklé. Z Evropy Capellaniho vyhnala první světová válka, která těžce paralyzovala mocnou firmu Pathé a během níž přišla filmová Francie o prvenství na světovém trhu – ve prospěch USA. Capellani v „novém světě“ natočí téměř polovinu svých (více než padesáti) filmů, ať už ve službách jiných firem (mj. společnosti Ally Nazimovy, hlavní představitelky snímku Rudá lucerna, která se díky němu stala přední hollywoodskou „star“) nebo pro svou vlastní Albert Capellani Productions, Inc. Dáma s kaméliemi (jedna z prvních filmových adaptací hry Dumase mladšího) i Rudá lucerna líčí tragické příběhy ženských hrdinek vržené osudem do „polosvěta“; v druhém filmu jde o „míšenku“ za tzv. boxerského povstání v Pekingu. Po válce se režisér vrací do Francie a připravuje koprodukční projekty, v nichž hodlá využít svých zkušeností s americkými velkovýrobními metodami. Žádný z nich se však vinou Capellaniho vážného onemocnění nerealizuje, americké Sestry a Mladá Diana (1922) zůstanou jeho posledními filmy. Albert Capellani umírá v roce 1931 v Paříži.


    Filmy Jana Kříženeckého

    Pásmo krátkých dokumentárních snímků, aktualit a hraných skečů průkopníka českého filmu Jana Kříženeckého přibližuje úplné počátky domácí kinematografie mezi lety 1898 až 1908. Kolekce „oživených obrazů“, jak uváděl dobový reklamní slogan, zahrnuje veškerou dochovanou domácí produkci uvedeného období a dokumentuje nejen dobové atrakce, zajímavosti a významné události, ale také úplné počátky české hrané tvorby na příkladu tří jednozáběrových groteskních snímků s kabaretiérem Josefem Švábem-Malostranským v hlavní roli.

    Kromě nesporné dokumentární hodnoty poskytuje kolekce dochovaných snímků Jana Kříženeckého také povědomí o samých počátcích a vývoji vyjadřovacích prostředků filmu na přelomu 19. a 20. století. A to i přesto, že rané Kříženeckého snímky, pořízené kamerou, zakoupenou od Lumièrovy firmy, vznikly bez vážnějších ambicí, pouze jako atrakce ku příležitosti Výstavy architektury a inženýrství v Praze roku 1898 a nestaly se základem systematické filmové výroby v českých zemích.

  • Tu 24/04

    Případ pro začínajícího kata

    Directed by → Pavel Juráček
    ČSR 1969 / English Friendly / 102 min. / DCP
    Cast → Lubomír Kostelka, Pavel Landovský, Klára Jerneková, Slávka Budínová, Jiřina Jirásková, Miroslav Macháček, Věra Ferbasová, Nataša Gollová, Radovan Lukavský, Josef Abrhám

    „Tím, že snové, surreálné, fantaskní motivy začleňuje do civilní všednosti, dosahuje Juráček znepokojivého znejistění a zároveň intimní blízkosti. (...) Vyprávění je členěno na dvanáct kapitol jako růženec epizod blízký pikareskním románům, jímž prochází hrdina zdánlivě bez proměny. ,Diskauzální soustavaʻ (Jan Kučera) složená z příčinně nesvázaných, do jisté míry autonomních bloků, otvírá divákovi rozlehlý intelektuální i emocionální prostor k asociacím, domýšlení a osobně intimním interpretacím. Případ pro začínajícího kata je vrcholem tvorby Pavla Juráčka (1935–1989) a jedním z vrcholů české nové vlny a české kinematografie vůbec. Představuje syntézu autorových vícerých talentů, sklonů a snah a také syntézu evropské kulturní paměti. Jan Kučera nalézá spojitost se strukturou středověkého lidového divadla, nacházíme zde též ohlasy barokní, prvky pikareskního i humanistického a osvícenského románu, silnou notu romantickou, ozvěny pohádek, surrealismu i blízkost absurdního divadla. V kontextu české kinematografie jde o syntézu jejího smyslově lyrického proudu s ironií směru intelektuálně racionálního." Jaromír Blažejovský


    Artist-run film labs

    Projekce filmů, které vznikly v nezávislých, často samotnými umělci provozovaných, filmových laboratořích.

    V současné době funguje po celém světě více než 30 nezávislých často samotnými umělci provozovaných filmových laboratoří. Večer je zaměřený na prezentaci děl autorů, kteří touto cestou sdílí a konfrontují technické i estetické postupy unikátní pro filmovou surovinu. Společně tak hledají nové formy uměleckého vyjádření i mimo klasickou kinodistribuci.

    Program sestavili a představí zástupci laboratoří, v nichž promítané filmy vznikly. Jde o laboratoře a kolektivy Filmwerkplaatz (Rotterdam), L'Abominable (Paříž), Labor Berlin (Berlín) a Labodoble (Praha). Pásmo Artist-run film labs je součástí doprovodného programu kongresu FIAF.

    Promítané filmy a autoři:

    Johnny Welch / Discharge Working II
    2018 / 16mm / colour / digital sound / 4' 30
    I. Darkness: Flesh hate breeding half slaves. Division. Hell adores infinite fools.
    A. Blood: Dissolve fear beyond Eyes. Harmony. New Priest kills the Old.
    O. Sun. Drinking Fire of Fire. Undulations. Burning in Splendrous Desire.

    Sophie Watzlawick / Sans Lune
    2017 / 16mm / b&w / no sound / 8'
    The storm rises.
    In the distance, on a boat with hoisted sails, the litanies of passengers join in with the cussing of sailors.
    The sea vomits onto them and they vomit onto the sea. Ode to the precariousness of a barbaric world,
    Moonless is also a metaphor for being human in the fight for survival.

    Esther Urlus / Konrad & Kurfurst
    2013/14 / 16mm / tinted and toned b&w homebrew emulsion / optical sound / 7'
    A fictional re-enactment of a five-minute eventthat took place during the Olympic Games in Berlin 1936, when Lieutenant Konrad and his horse Kurfurst became famous for their appearance. The film is made on homebrew emulsion and color toned with the helping hand of technical publications from early cinema and photographic experiments. The home brew emulsion is a fragile metaphor for the heroism of Konrad and his horse Kurfurst. Falling from his horse he became a national hero. However, he was overtaken by history, an anti-hero.

    Esther Urlus / Deep Red
    2012 / 16mm / original print on Ektachrome / no sound / 7' 15
    Deep Red is an investigation into additive colour mixing on film. Handmade by a DIY silkscreen printing technique. The starting points are on black and white hi-con filmed trees shorn of their leaves. As if they were reminiscent of branches seen flashing past in the night from the back seat of a car. Transformed into 36 layer deep technicolour.

    Stefano Canapa / Jérôme Noetinger
    2018 / 35mm / b&w / sound / 1S / 11' 40
    Solo in front of the camera, the musician/improviser Jérôme Noetinger plays his reel to reel tape recorder, the Revox B77. For the duration of a 16mm film reel, he brings to life and manipulates a complex sonic organism through the power of recording – using microphonic captures, electromagnetic static, and random radio. Stefano Canapa decided to set down this improvised instant with a deliberately simple cinematic device, giving the spectator a poetic and delicate experience without neglecting a certain pedagogical aspect. The film is at the same time a portrait, a study of movement, and a sound piece in its own right, fixed on a perennial support: a strip of traditional black and white 35mm film.

    Alexandra Moralesová & Georgy Bagdasarov / Rhus Typhina
    2014 / 16mm / b&w / sound / 1S / 2' 44
    One of a series of labodoble experiments from natural (organic) film developers. The structure of the film is based on the chemical formula of the RhusTyphinaʼs developer. The main protagonist of the film is a species of flowering plant in the family Anacardiaceae, whose leaves and berries are mixed with tobacco and other herbs and smoked by Native American tribes. We tried to apply the properties of the Rhus Typhina in the photochemistry. The film captures the research, experiments, harvesting and preparation of the film developer, in which latter the original negative was developed. The nonlinear structure of the chemical formula as well as the nonlinear research of the process are reflected in the order of the frames. There was nopost-production, except for the sound. All editing work was done in thein camera before chemical development.

  • Th 26/04

    Odpoledne pro fauny

    Týden umění

    filmy Věry Chytilové a Jeana Mitryho, hudba Clauda Debussyho / celkem 116 min. / 16mm, 35mm

    Věra Chytilová / Faunovo velmi pozdní odpoledne
    ČSR 1983 / hrají: Leoš Suchařípa, Libuše Pospíšilová, Jiří Hálek, Ivan Vyskočil / 93 min.

    + krátké filmy
    Claude Debussy Faunovo odpoledne / r. Peter Kršák / ČSR 1979 / 11 min.

    Obrazy k Debussymu / Images pour Debussy / r. Jean Mitry / Francie 1951 / 12 min.

    „Ve Faunově velmi pozdním odpoledni jsme se bavily na úkor mužské přetvářky, zbabělosti a snobismu. Spolupráce (s Ester Krumbachovou) byla naprosto ideální, protože jsme tam mohly uplatnit všechny svoje znalosti o mužských, o jejich hypochondriích, o jejich slabostech i silách a všechny možné historky, které jsme znaly, a prokomponovat to s Brdečkovým námětem, prostě jsme se strašně nasmály. Faun je také o účtování se životem. Uvědomit si, co jsem vlastně byl, co jsem udělal a co jsem neudělal, proč jsem žil, jaký to mělo smysl.“
    Věra Chytilová


    Neptun

    Directed by → Adéla Babanová
    ČR 2018 / 38 min.

    + diskuse s režisérkou / + krátké filmy

    V roce 1964 měli potápěči tajné služby vylovit z Černého jezera na Šumavě dokumenty z druhé světové války. Šlo však o jednu z mnoha tehdejších „protizápadních“ dezinformačních kampaní, která nebyla dlouho odhalena. Adéla Babanová (*1980) využívá archivní filmové a fotografické materiály k rozvíjení námětů, které oscilují mezi subjektivní a kolektivní pamětí, jejichž součástí jsou fakta stejně jako vžité fámy a lži. V nedávno dokončeném snímku Neptun se dotýká tématu propagandy, informační války a vlivu médií v minulých dekádách i dnes.

    Projekci uvedou Sylva Poláková a Adéla Babanová.

    Projekci snímku Neptun doplní dobové filmové ukázky, které okomentuje historik Petr Cajthaml, vedoucí Archivu Univerzity Karlovy.

  • Fr 27/04

    Adelheid

    Directed by → František Vláčil
    ČSR 1969 / English Friendly / 95 min. / DCP
    Cast → Emma Černá, Petr Čepek, Jan Vostrčil, Pavel Landovský

    „V roce 1969 jsem natočil Adelheid. Původní Körnerovu synopsi Adelheid v polovině 60. let sice schválili, ale nedoporučili k realizaci. Soudilo se, že doba není zralá pro přehodnocování odsunu Němců. Körner pak látku vydal jako román, který později znovu přepsal do scénáře. A ten mi nabídl. V nové verzi jsme zúžili osud lidí v pohraničí na vztah Viktora a Adelheid. Oba dělí mnoho přehrad, které nejsou jen v nich, především je to diametrální různost výchovy. Tito dva lidé se spolu nemohou sblížit a domluvit se nejen proto, že neznají jazyk. Nerozuměli by si, i kdyby ho znali. Adelheid je můj nejoblíbenější film a mrzí mě, že se u nás obešel bez větší divácké odezvy. Toto téma o nekomunikovatelnosti je jak dělané pro současnou dobu.“
    František Vláčil (1997)


    Panelstory

    Directed by → Věra Chytilová
    ČSR 1979 / English Friendly / 93 min. / 35mm
    Cast → Bronislav Poloczek, Eva Kačírková, Jiří Kodet, Klára Jerneková, Oldřich Navrátil, Jaroslav Vozáb

    O Panelstory nestačí říci, že je to po Sedmikráskách a Ovoce stromů rajských jíme třetí vrchol v tvorbě Věry Chytilové – tento film se už na první pohled vymyká z celé české hrané produkce normalizačních sedmdesátých let. V prvé řadě tím, že je ukazuje „skandálně“ taková, jaká byla, a sice z pohledu obyčejných lidských mravenců, valících si své kuličky v rozestavěném panelákovém sídlišti, které zde slouží jako pars pro toto pro celý tzv. reálný socialismus. Věra Chytilová měla vždycky sklon k pamfleticky vyostřené výpovědi a ke stylu bořícímu akademické normy, ale nikdy se u ní moralizující – a naprosto oprávněný – lidský hněv nad stavem věcí obecných tolik neshodl s nahromaděnou filmařskou energií, která diváka omráčí a strhne ještě dřív, než na plátně stačí proběhnout úvodní titulky. Nebýt Panelstory filmem, ale hudební skladbou, stálo by jako zadání v notové osnově pravděpodobně... furioso.


    Spalovač mrtvol

    Directed by → Juraj Herz
    ČSR 1968 / English Friendly / 99 min. / 35mm
    Cast → Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Miloš Vodnič

    „Něžná,“ řekl pan Karel Kopfrkingl své krásné černovlasé ženě na prahu pavilónu dravců a lehký předjarní větřík mu provál vlasy, „tak jsme zase zde. Zde na tom drahém, požehnaném místě, kde jsme se před sedmnácti léty seznámili. Jestlipak si, Lakmé, vůbec ještě vzpomínáš, před kým to bylo?“ Příznačný styl promluvy hlavního hrdiny románu Spalovač mrtvol Ladislava Fukse.
    Herzova filmová adaptace neodmyslitelně prolnula s dikcí a hereckým projevem Rudolfa Hrušínského. Groteskně hororová studie charakteru posedlého mocí vyzněla v době svého uvedení, v březnu 1969, s ohledem na aktuální politické a společenské okolnosti ještě intenzivněji jako alegorie zákeřnosti konformismu, a několik týdnů po premiéře byl tedy film stažen z kin.

  • Sa 28/04

    Eva Koťátková – Žaludek světa

    Directed by → Tomáš Luňák
    ČR 2017 / česká verze / 46 min. / HD
    Cast → František Bouzek, Marie Bouzková, Sam Budiman

    Týden umění

    Kreslení jako osobitý rentgen vlastního těla. Recyklace vzduchu, který už použil někdo jiný. Artikulace jako způsob jedení, artikulace jako kousání slov zuby. Veřejná pitva něčího žaludku aneb lekce odučování soucitu s druhými. Plnění žaludku jako divadelní představení, při kterém rekvizity mizí až do chvíle, kdy už je není kam dávat. Příprava hada, šití břicha. Broušení vidliček a nožů. Hon začíná aneb myš má vždycky smůlu. Visení hlavou dolů – možná tak pomůžeme orgánům přeskládat se v těle jinak, lépe. Hra na epidemii – když už se nehýbe ani jedno tělo je třeba hledat nové působiště. Vystavení se pohledu, připoutání těl k židlím. Je zakázáno dívat se jinam. Recyklace věcí, stávání se věcmi – oboustranně výhodná výpomoc. Svět jako žaludek, svět jako jedna velká skládka. Vrstvení, tlení, pronikání. Žaludek plný žaludků i toho, co je napájí a plní. Žaludek světa, stroj uvnitř stroje. Svět jako had, který si plní své břicho do zásoby.

    Film vznikl za podpory Polyeco Contemporary Art Initiative (PCAI), Are | are-events.org a Magistrátu hlavního města Prahy. Zvláštní poděkování Nadje Argyropoulou.



    Wrong Cops

    Directed by → Quentin Dupieux
    Czech title → Wrong Cops
    Francie – USA 2013 / CZT / 83 min. / BD / vstupné 100 CZK
    Cast → Eric Judor, Steve Little, Marilyn Manson

    Skupina policistů, která se nechová úplně podle předpisů. O filmu platí totéž. Až dosud jsme věděli, co si máme v kinematografii představit pod pojmem nonsens. Věřte, že toto nevšední umělecké dílo posune představivost o notný kus vpřed!

  • Su 29/04

    Poplach v oblacích

    Directed by → Jindřich Polák
    ČSR 1979 / 72 min. / 35mm / 6+
    Cast → Otto Šimánek, Vlastimil Brodský, Petr Nárožný

    Na křídle letícího letadla se znenadání objeví muž v buřince a s deštníkem. Kdo jiný by to mohl být než pan Tau, tajemný mlčenlivý kouzelník? Po přistání se ztratí, ovšem letištní inspektor Málek se rozhodne ho dopadnout... Jako předfilm uvidíte epizodu ze série s panem Prokoukem o tom, jak se točí film (Pan Prokouk filmuje / r. Karel Zeman, 1948).


    Jako z filmu

    Directed by → Tomáš Svoboda
    ČR 2016 / 84 min. / DCP
    Cast → Gabriela Míčová, Martin Pechlát, Roman Zach, Klára Melíšková, Jan Čtvrtník, Miroslav Krobot, Jiří Menzel

    Týden umění

    „Film je jak obsahově, tak i formálně schopný formovat společnost daleko více než jiné typy umění. Lidé přejímají mluvu, gesta, grimasy, ale i vzorce chování odpozorované ve filmu. Film má reálnou možnost ovlivňovat veřejné mínění, zájmy lidí, jejich touhy atd. Nejde však pouze o obsahy filmu, ale do obecného povědomí se vžily i určité prvky z filmového jazyka, kterými běžně opisujeme své okolí. Řekneme-li tedy, že něco bylo ,jako z filmu‘, nebo označíme někým vykonávanou činnost za ,zpomalený film‘, pak všichni vědí, co máme na mysli (…) V určitých momentech se film a život stýkají tak těsně, že je již od sebe nedokážeme odlišit. Film, video, zkrátka pohyblivý obraz je už tak nedílnou součástí našeho vnímání, že jej nepodrobujeme přemýšlení, analýze, přijímáme jej zcela automaticky.“
    Tomáš Svoboda

  • 18th week
  • Mo 30/04

    Vassa

    Directed by → Gleb Panfilov
    Czech title → Vassa
    SSSR 1983 / CZT / 130 min. / 35mm
    Cast → Inna Čurikovová, Valentina Jakuninová, Valentina Těličkinová

    Při psaní scénáře Vassy vyšel Panfilov z druhé verze předlohy, kterou Maxim Gorkij přepsal na základě první varianty z roku 1910. Snažil se přitom o původnější obraz doby a její protagonistky, zbavený konvenčního ideologického nánosu. Vassu tak můžeme vnímat nikoliv jen coby představitelku třídy poražené Říjnovou revolucí, ale zároveň jako moderní, emancipovanou ženu, která se ocitla v nezáviděníhodné roli oběti a zároveň spolutvůrce tvrdých životních zákonů. V rodinném „provozu“ Železnovových se odráží atmosféra předrevolučního Ruska s jeho konflikty i půvabem, dravostí i únavou. V centru příběhu je však sama Vassa, ve své rozporuplnosti jedna z nejsilnějších postav matky v dramatickém umění minulého století.


    Killerʼs Kiss

    Directed by → Stanley Kubrick
    Czech title → Polibek vraha
    USA 1955 / CZT / 64 min. / 35mm
    Cast → Jamie Smith, Irene Kaneová, Frank Silvera, Jerry Jarrett

    Polibek vraha je druhým celovečerním filmem Stanleyho Kubricka (1928–1999), který ještě natáčel v nezávislé produkci a za minimální rozpočet. Na první pohled je také patrný jeho experimentální charakter: záměrně vyhrocený kontrast černobílého materiálu, prudké flashbacky a začlenění snových sekvencí na negativním materiálu zjevně dosvědčují technickou orientaci Kubrickovy režie a umocňují drsnou a nebezpečnou atmosféru městské džungle, v níž se odehrává příběh sblížení neúspěšného boxera a profesionální partnerky z tanečního salonu. Osamělost, nedůvěra, odcizenost, zákeřnost, sklon spojovat sex s násilím... to jsou pojmy, kterými se Kubrick chce v tomto filmu zabývat, jak ostatně již naznačuje jeho pracovní titul Polib mne, zabij mne.