Zpracování

U každého filmového materiálu, který je určen k archivování, je před uložením pečlivě přezkoumán jeho technický stav.
Zjišťuje se stav povrchových ploch (mechanické poškození, stav slepek, výskyt nečistot, plísně, rozkladu), stav děrování, měří se délka jednotlivých dílů, určuje se formát a druh podkladu, druh zvukového záznamu, druh barevného materiálu, úvodní a dialogové titulky a verze. Po zhotovení identifikačního listu filmu následuje vytištění identifikačních štítků k označení krabic, napsání expedičních karet (pro zaznamenávání pohybu filmových materiálů) a základní zápis do počítačové databáze NFA.

Filmové materiály jsou vloženy do archivních krabic, označeny štítky a uloženy v depozitářích. Barevné odlišení umožňuje snadnou orientaci – kopie jsou v zelených, negativy obrazu v červených, negativy zvuku ve žlutých a duplikační kopie v modrých krabicích.

V klimatizovaných depozitářích jsou audiovizuální materiály trvale ukládány a průběžně probíhá jejich periodická kontrola.
Filmy na hořlavém-nitrátním podkladu jsou z bezpečnostních důvodů umístěny v samostatném depotu, samozřejmě rovněž klimatizovaném.

Každý z přírůstků filmových sbírek prochází procesem katalogizace, během kterého jsou do interní počítačové databáze umísťovány základní informace o konkrétním filmovém titulu (např. rok výroby, tvůrci, exteriéry). Informace čerpané přímo z filmu doplňuje průzkum písemných archivních pramenů uložených v jiných institucích – Národním archivu, Národní knihovně atd. Získané poznatky jsou často využívány při bohaté rešeršní činnosti, kdy na základě obchodní objednávky jsou produkčním filmovým společnostem poskytovány požadované obrazové materiály.
Klíčovým výsledkem vědeckého zpracování sbírek je řada publikací o českém hraném filmu – Český hraný film I. – VI., která obsáhla období 1898 – 1993, a Český animovaný film I. (1920 – 1945).

Písemné archiválie procházejí tříděním, evidencí, následnou inventarizací a adjustací. Důležitou činností je ukládání dat o zpracovaných archiváliích do archivních pomůcek – inventářů – v případě fondů filmových institucí a pozůstalostí. Pro sbírky fotografií, plakátů, reklamních materiálů a titulkových listin jsou využívány a pravidelně doplňovány interní orientační pomůcky – kartotéky a počítačové databáze.

Zvukové záznamy jsou také průběžně zpracovávány, popisovány a evidovány v elektronické databázi. Sbírka zatím nemá k dispozici archivní pomůcky, existuje pouze provizorní katalog umožňující jednoduché vyhledávání. Klíčovým záměrem kurátorky je proto vytvořit v období 2014 – 2015 kvalitní soupis, který zefektivní a zkvalitní provádění rešerší. Důležitým úkolem je také převod záznamů do textové podoby. Přepisování kontinuálně pokračuje a dosud byla takto zpracována více než polovina rozhovorů.