Taxi Teherán

barevný, hraný dokument, 15 přístupnost, 1:1,78, 2-D, DVD-K, BRD-K, dlouhý – 82 min.

Původní název: Taxi. Země původu: Írán. Výrobce: Jafar Panahi Film Productions. Rok výroby: 2015. Premiéra: 11.2.2016. Monopol: Film Europe. Mluveno: persky (české titulky). – Svoboda nepotřebuje taxametr.

AUTOŘI: Scénář: Jafar Panahi. Režie: Jafar Panahi. Kamera: Jafar Panahi, Hana Saeidiová. Hudba: různé skladby a písně. Střih: Jafar Panahi. Producent: Jafar Panahi. České titulky: Natálie Nádassy (Filmprint Digital).

HERCI: Jafar Panahi, Hana Saeidiová.

CENY: MFF v Berlíně 2015: Zlatý berlínský medvěd, Cena FIPRESCI. MFF v Bombaji 2015: Cena diváků. – César: (nominace) nejlepší zahraniční film.

Íránský filmař Jafar Panahi [Džafar Panahí] byl v roce 2010 za „propagandu proti systému“ odsouzen na šest let do vězení (trest zatím nemusel nastoupit) a dostal zákaz činnosti na dvacet let. Navzdory tomu natočil v ilegálních podmínkách již tři tituly, jež se promítaly ve světě a z nichž patrně nejznámější je hraný dokument Taxi Teherán. Režisér zde vystupuje jako nepříliš zkušený taxikář, přičemž má ve voze tři skryté malé digitální kamery a na fotoaparát s ním natáčí i jeho asi třináctiletá neteř Hana. Systém taxislužby je v Teheránu takový, že řidič směřuje do cílové stanice prvního zákazníka, avšak cestou přibírá další klienty, které pak po směru jízdy vysazuje tak, aby si mohli případně chytit další taxi. Kromě Panahiho tak ve filmu anonymně vystupují neherci, představující různé typy cestujících. Je tu muž, který horuje pro trest smrti a který při vystupování prohlásí, že je sám zloděj. Dlouze se o tom hádá s cestující, která je učitelkou. Dalším zákazníkem je výřečný Omíd, překupník s DVD, jež jsou v Íránu nedostupná. Ten Panahiho pozná a baví se s ním o filmech. Jede za studentem režie, který využije příležitost Panahiho pozdravit. Taxikář pak odveze do nemocnice motoristu po bouračce a jeho ženu. Nahraje na mobil jeho namluvenou poslední vůli a žena ji pak po něm chce. Pak nastoupí dvě starší ženy, vezoucí v akváriu dvě rybky k Alímu prameni. Musí je tam vypustit do dvanácti hodin a ulovit si jiné, jinak prý umřou. Panahi je však vysadí, neboť musí u školy vyzvednout neteř Hanu. Ta mu vykládá o domácím úkolu natočit „promítatelný” film. Řidič se také baví s dávným kamarádem Arašim. Mezitím má Hana epizodu s malým zlodějem, který sebral peněženku ženichovi. Dívka chce, aby ji vrátil, aby její film o tom byl „promítatelný”. Pak Panahi veze svou známou, obhájkyni lidských práv, jedoucí za rodinou dívky, držící ve vězení hladovku. Když právnička vystoupí, vydají se strýc s neteří k Alího prameni vrátit ztracenou peněženku jedné ze dvou žen. Dva muži (patrně z tajné policie) zatím ukradnou jednu z kamer. Obraz zmizí… – Snímek je důkazem, za jak obtížných a minimalistických podmínek může vzniknout skutečné filmové dílo. Zároveň překvapuje humorným laděním a pozitivním vyzněním. Přináší i svérázný sofistikovaný obraz dnešní teheránské společnosti. Scházejí mu úvodní i závěrečné titulky, místo nich je režisérovo prohlášení a poděkování těm, kteří mu pomohli film realizovat. -tbk-

JAFAR PANAHI [Džafar Panahí] (nar. 11.7.1960, Mianeh, provincie Východní Ázerbájdžán) vystudoval filmovou a televizní režii v Teheránu. Začínal jako dokumentarista a asistent Abbase Kiarostamiho. V celovečerní tvorbě debutoval snímkem Bílý balónek, oceněným mj. Zlatou kamerou na MFF v Cannes, Zlatou cenou na MFF v Tokiu a Cenou NYFCC za nejlepší cizojazyčný film. I jeho další snímky získaly četná ocenění: Zrcadlo (Zlatý tulipán na MFF v Istanbulu, Zlatý leopard na MFF v Locarnu), Kruh (Zlatý lev, Cena FIPRESCI a Cena UNICEF na MFF v Benátkách, Cena FIPRESCI za film roku na MFF v San Sebastiánu, Cena NBR za vyjádření svobody), Šarlatové zlato (Cena poroty v sekci Určitý pohled na MFF v Cannes, Zlatý Hugo na MFF v Chicagu, Zlatý klas na MFF ve Valladolidu), Offside (Stříbrný berlínský medvěd na MFF v Berlíně), Není to film (Cena NSFC za experimentální film), Zatažený závěs (Stříbrný berlínský medvěd za scénář na MFF v Berlíně), Taxi Teherán (Zlatý berlínský medvěd a Cena FIPRESCI na MFF v Berlíně). Panahi se tak zařadil mezi přední tvůrce íránské filmové vlny. V roce 2010 byl však v souvislosti s protivládními demonstracemi zatčen kvůli údajné „propagandě proti systému” a byl propuštěn z vazby díky protestům známých světových filmařů a kritiků, profesních i vládních organizací. Byl odsouzen k šestiletému vězení (jež dosud nenastoupil) a k dvacetiletému zákazu činnosti, politické aktivity a vycestování. Přesto však i v této obtížné situaci natočil s minimálními soukromými prostředky tři filmy, z nichž patrně nejúspěšnější je Taxi Teherán (Zlatý berlínský medvěd a Cena FIPRESCI na MFF v Berlíně 2015). – Panahi byl v roce 2001 členem poroty na MFF v Karlových Varech, kde byla uvedena přehlídka jeho děl. – Filmografie: (režie a střih, není-li uvedeno jinak) kr. dokument Yarali bashlar (1988, Zraněné hlavy), střm. dok. Kish (1991), Akharin emtehan (1992, Poslední zkouška), střm. film Doust (1997, Přítel), celovečerní hraný debut o dívence, která v den narozenin ztratí peníze na koupi zlaté rybky, Badkonake sefid (1995, Bílý balónek; + nám., spol. výprava – TV), kr. dok. Ardekoul (1997; + sc.), další příběh malé holčičky, která bloudí cestou ze školy domů, Ayneh (1997, Zrcadlo; + sc., spol. prod.), kritické drama sedmi žen, jež se dostávají do střetu s oficiálními úřady, Dayereh (2000, Kruh; + nám., spol. prod.), drama válečného veterána a rozvažeče pizzy, který se dopustí loupeže a vraždy, Talaye sorkh (2003, Šarlatové zlato), tragikomedie o dívce, která v převlečení za chlapce pronikne na fotbalový zápas, Offside (2006; + spol. sc., prod.), sedmiminutový snímek Untying the Knot (2007, Rozvázat uzel), osmiminutový f. The Accordion (2010, Harmonika; + sc.), celovečerní dokument, natočený po rozsudku o čekání na výnos odvolacího soudu, In film nist (2011, Není to film; spol. r. Mojtaba Mirtahmasb; + sc., spol. kam., prod., účinkující), další ilegální titul Pardé (2013, Zatažený závěs; spol. r. Kambuzia Partovi; + sc., prod., herec) o scenáristovi, který se uzavře v domě na mořském pobřeží jen se svým psem, hraný dokument, v němž režisér představuje taxikáře, rozvážejícího po Teheránu různé pasažéry, Taxi Teherán (2015, Taxi; + sc., kam., zvuk, herec), Obyčejný člověk (2015, Yek shahrvand-e kamelan maamouli; r. Majid Barzegar; spol. sc.). -tbk-