Naše poslední tango

barevný, taneční, životopisný, dokumentární, přístupný, 1:1,85, 2–D, DVD-K, Dolby Digital, dlouhý – 85 min.

Původní název: Un tango más. Ein letzter Tango (německý název). Země původu: Argentina, SRN. Výrobce: Lailaps Pictures, Horres Film & TV, German Kral Filmproduktion, Monogatari Films (koprodukce), Schubert International Film (koprodukce), Mateína Producciones (koprodukce), Westdeutscher Rundfunk (koprodukce), Instituto Nacional de Cine y Artes Audiovisuales (podpora), FilmFernsehFonds Bayern (podpora), Filmförderungsanstalt (podpora), Deutscher Filmförderfonds (podpora). Rok copyrightu: 2015. Premiéra: 1.12.2016. Mluveno: španělsky (titulky). – Spojil je tanec, rozdělil život.

Distribuce: Artcam (do 9.6.2024). Lokace: Argentina: Buenos Aires.

AUTOŘI: Režie: Germán Kral. Pomocná režie: Paula Akelová (II. režie). Scénář: Germán Kral, Daniel Speck. Kamera: Jo Heim, Félix Monti. Architekt: Matías Martínez. Návrhy kostýmů: Giselle Peisojovichová. Masky: Osky Rodríguez, Marisa Wehitová. Střih: Ulrike Tortoraová. Zvuk: Celeste Palmaová, Michael Hinreiner (mix zvuku), Jörg Elsner (design zvuku). Výkonná produkce: Wim Wenders, Rodrigo Furth, Jakob Abrahamsson. Producent: Nils Dünker, Dieter Horres, Germán Kral. Koproducent: Birgit Rothörlová, Josef Brandmaier. Produkce: Carolin Dasselová, Nicole Ackermannová, Anatole Taubman, Christoph Thoke. Umělecké vedení: Pablo Fidanza. Vizuální efekty: Mortimer Warlimont (supervizor). Hudba: Luis Borda, Sexteto Mayor, Gerd Baumann. Použitá hudba: různé skladby a písně. Choreografie: Melina Brufmanová, Leonardo Cuello, Sabrina Vélizová, Rubén Véliz, Brenda Angielová, Fernando Gracia.

Účinkují: María Nieves Regoová, Juan Carlos Copes, Pablo Verón, Alejandra Guttyová, Ayelén Álvarez Miñoová, Juan Malizia, Pancho Martínez Pey, Melina Brufmanová, Leonardo Cuello, Myriam Copesová, Johana Copesová.

Hrají/tančí: Ayelén Álvarez Miñoová (mladá María), Juan Malizia (mladý Juan), Melina Brufmanová (choreografka), Brenda Angielová (choreografka), Francesca Santapáová (dívenka María), Alejandra Guttyová (dospělá María), Leonardo Cuello (choreograf), Pancho Martínez Pey (José, Maríin partner), Pablo Verón (dospělý Juan).

České titulky: Tereza Benhartová.

Celosvětová popularita argentinského tanga je dnes vázána na nostalgii za pre-feministickými kulturními vzorci, ale i na emoce, které provázejí tento společenský tanec vzniklý na předměstí Buenos Aires na sklonku 19. století. K tangu a k jeho historii se vrací řada hraných titulů mj. Naked Tango (1990, Nahé tango; r. Leonard Schrader – TV), The Tango Lesson (1997, Hodina tanga; r. Sally Potterová), Assassination Tango (2002, Vražedné tango; r. Robert Duvall – TV) či v naší distribuci uvedený psychologický hraný film Tango libre (2012, Tango libre; r. Frédéric Fonteyne). Snímek Naše poslední tango argentinsko-německého režiséra Germána Krala spojuje žánr dokumentu s hranými a tanečními sekvencemi. Ilustruje historii tance od 40. let do současnosti na vztahu legendární dvojice argentinských tanečníků Maríi Nieves Regoové (nar. 1934) a Juana Carlose Copese (nar. 1931). Ve filmu (na němž se jako jeden z výkonných producentů podílel Wim Wenders) vypovídá o svém životě především María Nieves Regoová (v době natáčení osmdesátiletá). Posluchači jsou mladí choreografové a tanečníci tanga z Buenos Aires, kteří její vyprávění současně „komentují“ v herecko-tanečních vstupech. Jako ilustraci využívá režisér i cenné archivní filmové a televizní záběry. – María o tři roky staršího Juana poprvé viděla tančit, když jí bylo čtrnáct a skoro nic neuměl. Když jí bylo šestnáct, vytvořili taneční pár, který navzdory bouřlivým peripetiím společného soukromého života vydržel půl století. V 50. letech vymysleli a prosadili styl nazývaný copes. Když z tanečních klubů tango vytlačil rock, začali vystupovat v divadle. Během turné po Spojených státech vymyslel Juan jejich slavný výstup na stole, jehož se María nikdy nepřestala bát. Broadwayské představení Tango Argentino se stalo senzací. V Las Vegas se Juan s Maríou oženil, ale po návratu do Buenos Aires ji opustil (sňatek tam neplatil). – Jako tanečníci se sice k sobě několikrát vrátili, ale Juan uzavřel sňatek s výrazně mladší ženou Myriam, s níž už žije dvaačtyřicet let. Jedna z jejich dcer, Johana, s otcem, který se „pocitu“ tanga navzdory ubývání sil nechce vzdát, veřejně vystupuje. – María neví, že s ní Juan přestal vystupovat na přání Myriam. Protančila se životem, je sama, minulosti nelituje, stále má velký úspěch a doufá, že s tangem bude ještě dalších deset let… – Dvojice se pouze symbolicky setká na jevišti prázdného divadla v úvodu a na konci snímku. -ap-