Lily Lane

barevný/černobílý, psychologický, experimentální, 15 přístupnost, 1:2,39, 2–D, DVD-K, BRD-K, Dolby Digital, dlouhý – 91 min.

Původní název: Liliom ösvény. Země původu: Maďarsko. Výrobce: Fraktál Film. Rok copyrightu: 2015. Premiéra: 28.7.2016. Mluveno: maďarsky (titulky). – Jen mrtví se nebojí temnoty.

Distribuce: Film Europe. Lokace: Budapešť.

AUTOŘI: Režie: Bence Fliegauf. Scénář: Bence Fliegauf. Kamera: Zoltán Lovasi, Bence Fliegauf (home video), Gábor Hajdók (noční záběry). Architekt: Bence Fliegauf. Návrhy kostýmů: Anna Kovaliková. Masky: Natasa Kovaliková. Střih: Balázs Budai. Zvuk: Tamás Beke (+ design zvuku), Bence Fliegauf (design zvuku). Producent: Ernö Mesterházy, Bence Fliegauf. Koproducent: Mónika Mécsová, András Pires Muhl. Vizuální efekty: Attila Sziklai (supervize). Hudba: Bence Fliegauf. Koordinátor kaskadérů: Zoltán Gulyás Kiss.

Hrají: Angéla Stefanovicsová (Rebeka), Bálint Sótonyi (Dani), Miklós Székely (otec), Mária Gindertová (Viola), Maja Baloghová (malá Rebeka), Bence Somkúti (Daniho kamarád).

České titulky: Natálie Nádassy (Filmprint Digital).

Uznávaný maďarský režisér Bence Fliegauf natočil po mezinárodní produkci zvláštní psychologické sci-fi Lůno (2010, Womb) a po krutém dramatu romské rodiny Je to jen vítr (2012, Csak a szél) velice neobvyklý komorní a intimní snímek Lily Lane (což v překladu znamená Liliová ulička) o vztahu matky a sedmiletého chlapce. Příběh je opět potlačen na minimum, podstatné jsou emoce, vyvolávané zvláštním způsobem snímání. Kamera sleduje všední život dvojice, ve formě home videa se odvíjejí matčiny vzpomínky na chlapcovo narození a rané dětství, „děj“ je navíc prokládán krátkými černobílými nočními záběry z ženina dětství, jež mají formu téměř duchařských vizí, a také barevnými záběry přírody, nabývajícími místy abstraktních forem. Důležitou roli hrají matčiny monology či dialogy i zvuková stopa s minimalistickou ambientní Fliegaufovou hudbou. – Rebeka vypráví synkovi Danimu pohádku o Víle a jejím synkovi Zlatíčku. Před časem odešla od manžela Tamáse, s nímž se domlouvá pouze přes internet. Má chlapce jen občas, ale tráví s ním každou možnou chvilku. Jednou sdělí Danimu, že její těžce nemocná matka Viola, která byla „uspávačkou“ (tj. anestezioložkou), odešla z nemocnice. Vydají se za ní do domku v chatové oblasti, ale tam stará paní není. Později je nalezena mrtvá v lese. Zvídavý Dani klade matce stále otázky nejrůznějšího druhu. Navštíví s ní na kánoi i jejího otce, který nyní žije na venkově mezi bezdomovci. Toho však zpráva o manželčině smrti nevzruší. Starý muž dá vnukovi, jehož vidí poprvé, vraní vejce. Rebeka později zahrabe s Danim matčin popel u stromu v parku. Odváží se synem své věci do domku po matce. Tady propadne záchvatu a zdemoluje zařízení. Rozbité předměty pak spolu spálí. Ráno se s Danim, který pochopil, že matčiny pohádky o Víle a Zlatíčku byly vlastně o ní a o její rodině, budí na matraci v holé místnosti v domku… -tbk-

BENEDEK (BENCE) FLIEGAUF (nar. 15.8.1974, Budapešť) vystudoval po maturitě scénografii na budapešťské odborné škole divadelní techniky Hét tükör (1995-98). Během této doby pracoval pro různé maďarské TV stanice, nejprve jako asistent a od roku 2000 jako režisér, redaktor a střihač. Asistoval také řadě filmových režisérů (mj. Miklós Jancsó a Árpád Sopsits). Už od jeho prvních krátkometrážních a dokumentárních filmů, v nichž se zabýval otázkami lidské psychiky, je také v jeho celovečerní hrané a ryze autorské tvorbě patrné ovlivnění experimentální kinematografií, jež se projevuje svébytným použitím vyjadřovacích prostředků, zvláště kamery a zvukové složky, potlačením epické linie a naopak výrazným akcentem na náladu a hypnotickou atmosféru díla s evokativním doprovodem ambientní hudby. Tematicky jeho snímky přecházejí od psychologických pocitů odcizení až k metafyzice času a prostoru. Z ocenění (kromě domácích) připomínáme Zvláštní cenu poroty na MFF v Chotěbuzi 2002 (Hypnóza), Cenu Wolfganga Staudteho v sekci Fórum mladého filmu na MFF v Berlíně 2003 (Houština), Cenu za režii a Cenu FIPRESCI na MFF v Mar del Plata (Dealer), Zlatého leoparda pro filmaře budoucnosti na MFF v Locarnu 2010 (Mléčná dráha) nebo Velkou cenu poroty na MFF v Berlíně 2012 a nominaci na Cenu LUX Evropského parlamentu (Je to jen vítr). Byl hostem MFF v Karlových Varech 2004 a Febiofestu 2007, předsedal porotě pražského Fresh Film Festu 2011 a byl na LFŠ v Uherském Hradišti 2012. – Filmografie: (scénář a režie, není-li uvedeno jinak) dok. f. Határvonal (2000, Hranice), kr. filmy Beszélő fejek (2000, Mluvící hlavy; + herec) a Hypnos (2001, Hypnóza;), dok. f. Van élet a halál előtt? (2001, Existuje život před životem?), střm. dok. f. A BBTE története (2002, Historie UBB; spol. r. Gábor Fodor), pochmurná výpověď o problémech a strastech neutěšeného každodenního života mladých lidí v Budapešti Rengeteg (2003, Houština;), kr. f. A sor (2003, Řada), epizoda „Hó lesz hamar, boldog, kinek van otthona“ („Brzy tam bude sněžit, blaze tomu, kdo má domov“) z kolektivního dok. filmu Európából Európába (2003, Z Evropy do Evropy), depresivně laděný obraz typického dne obchodníka s drogami Dealer (2004), kr. f. Pörgés (2005, Rotace), sled devíti mysteriózních statických záběrů na přírodu, kde se místo zvířat pohybují „němí“ lidé, Tejút (2007, Mléčná dráha; + spol. hudba, spol. výprava, spol. kostýmy), dok. úvaha o smrti a znovuzrození Csillogás (2008, Blikat; + spol. zvuk), psychologické drama osudové lásky s prvky sci-fi o ženě, která porodila klonované dítě z DNA tragicky zemřelého milence, vychovala ho až do dospělosti a podlehla milostnému vztahu k němu, Lůno (2010, Womb; + dodatečná hudba) s Evou Greenovou, podíl na kolektivním politickém filmu Magyarország 2011 (2012, Maďarsko), thriller o romské rodině na maďarském venkově, čelící rasistickým útokům, Je to jen vítr (2012, Csak a szél; + spol. hudba, výprava, spol. prod.), další komorní experimentální snímek o vztahu matky a malého syna Lily Lane (2015, Liliom ösvény; + spol. kam., hudba, výprava, spol. zvuk, spol. prod.). -fik-