Julieta

barevný, psychologický, 15 přístupnost, 1:1,85, 2–D, Dolby Digital 5.1, dlouhý – 99 min.

Původní název: Julieta. Země původu: Španělsko. Výrobce: El Deseo. Ve spolupráci: FilmNation Entertainment, Blue Lake Media Fund. S účastí: TVE, Movistar Plus. S podporou: ICAA, ICO. Rok copyrightu: 2015. Premiéra: 21.7.2016. Mluveno: španělsky (titulky). – Film Pedra Almodóvara.

Distribuce: Bioscop. Lokace: Španělsko: Madrid, A Coruña, Huesca, Sevilla, Algodor.

AUTOŘI: Režie: Pedro Almodóvar. Předloha: Alice Munroová (povídky Chance, Soon, Silence z knihy Runaway, 2004, česky naposledy Útěk, nakl. Paseka, Praha/Litomyšl 2014). Scénář: Pedro Almodóvar. Kamera: Jean-Claude Larrieu. Architekt: Antxón Gómez. Výtvarník: Miquel Navarro (sošky Avy). Návrhy kostýmů: Sonia Grandeová. Masky: Ana López-Puigcerverová (návrhy masek), Sergio Pérez (účesy). Střih: José Salcedo. Zvuk: Sergio Burman. Výkonná produkce: Agustín Almodóvar. Producent: Esther Garcíaová. Hudba: Alberto Iglesias. Použitá hudba: různé skladby a písně. Koordinátor kaskadérů: Cuco Usín.

Hrají: Emma Suárezová (Julieta), Adriana Ugarteová (mladá Julieta), Daniel Grao (Xoan Feijóo), Inma Cuestaová (Ava), Darío Grandinetti (Lorenzo), Michelle Jennerová (Bea), Rossy de Palmaová (Marian), Nathalie Pozaová (Juana), Pilar Castroová (Claudia), Priscilla Delgadoová (dospívající Antía), Sara Jiménezová (dospívající Bea), Blanca Parésová (osmnáctiletá Antía), Mariam Bachirová (Sanáa), Susi Sánchezová (Julietina matka), Joaquín Notario (Julietin otec), Ramón Aguirre (Inocencio), Agustín Almodóvar (průvodčí), Esther Garciaová (matka na hřbitově).

České titulky: Šárka Holišová (PO.E.TA).

Ceny: Cena BAFTA: (nominace) nejlepší cizojazyčný film. – Ceny Goya: nejlepší herečka (Emma Suárezová), (nominace) nejlepší film, nejlepší režie (Pedro Almodóvar), nejlepší scénář-adaptace (Pedro Almodóvar), nejlepší hudba (Alberto Iglesias), nejlepší zvláštní efekty (Reyes Abades, Eduardo Díaz), nejlepší masky a účesy (Ana López-Puigcerver, Sergio Pérez Berbel, David Martí).

Po rozmarné komedii Rozkoš v oblacích (2012, Los amantes pasajeros) se populární španělský filmař Pedro Almodóvar vrátil ke svému stabilnímu tématu, jímž jsou silné ženské osobnosti, jejich problémy a traumata. Děj se odehrává v letech 1985-2016 a režisér proto pro ústřední ženskou postavu využil dvě herečky. – Asi padesátiletá Julieta se chystá odstěhovat s přítelem Lorenzem z Madridu do Portugalska. Na ulici potká někdejší kamarádku své dcery Beu, která jí řekne, že Antíu nedávno viděla u jezera Como a dozvěděla se od ní, že má tři děti. Julieta, jíž dcera zmizela ze života v roce 2003, se rozhodne zůstat v Madridu. Rozejde se s Lorenzem a nastěhuje se do bytu v domě, kde s dcerou kdysi bydlely. Začne pro Antíu psát své vzpomínky… – V roce 1985 se Julieta (která vystudovala klasickou filologii) ve vlaku setká s rybářem Xoanem. Po sebevraždě muže, který si k ní přisedl v kupé a pak skočil pod vlak, má výčitky svědomí. Nicméně se s Xoanem ve vlaku pomiluje. Později za ním odjede do přístavního městečka. Dozví se od strohé hospodyně Marian, že jeho manželka, která byla několik let v kómatu, zemřela. Julieta porodí holčičku a žijí šťastně s Xoanem. Když se žena jednoho dne dozví, že muž jí byl nevěrný se svou kamarádkou, sochařkou Avou, pohádá se s ním. Xoan vyjede na moře a za bouře zahyne. Antía se na letním táboře skamarádí s Beou a s matkou se přestěhují do Madridu. V roce 2003 odjede osmnáctiletá dcera na tříměsíční duchovní pobyt do Pyrenejí a zmizí; nechce prý mít s matkou už nic společného. Julieta po ní marně pátrá, ale nakonec se se ztrátou vyrovná. Po čase se seznámí s Lorenzem, který napsal o Avě monografii a chodí za sochařkou, trpící roztroušenou sklerózou, do nemocnice stejně jako ona. Umělkyně prozradí Julietě, že Antía se tehdy od Marian dozvěděla o hádce manželů a viní ji z otcovy smrti. Posléze z téhož obvinila i Avu a nakonec i samu sebe; z výčitek našla východisko ve víře. Po Avině smrti se Julieta usmíří s Lorenzem. Dostane dopis od dcery, která píše, že se její syn utopil a že ona až teď pochopila, co znamená pro matku ztráta dítěte. Julieta se autem vydává za ní… – Almodóvar zůstává věrný svému stylu, zejména po hýřivě barevné vizuální stránce, ale tentokrát se zříká všech extravagancí a pohybuje se v žánru psychologického dramatu, byť s drobnými melodramatickými náznaky. -tbk-

PEDRO ALMODÓVAR (vl. jm. Pedro Almodóvar Caballero, nar. 25.9.1950, Calzada de Calatrava, provincie Ciudad Real, Španělsko) se měl stát podle rodinné tradice farmářem. Jako chlapec navštěvoval klášterní školy, kde mu poměrně značné problémy způsoboval jeho ateismus a prudká povaha. V sedmnácti letech však odešel do Madridu, kde prožil prvních deset let jako zaměstnanec Španělské národní telefonní společnosti (CTNE). Současně hrál divadlo se souborem Los goliardos, statoval ve filmech, točil vlastní amatérské snímky s provokativně erotickými náměty, psal filmové kritiky pro deníky El País a Diario A6. Je autorem pornografického fotorománu Toda tuya (Úplně tvá) a novely Fuego en las entranas (1982, Oheň v útrobách). V českém nakladatelství Garamond vyšla jeho povídková kniha Patty Diphusa, Venuše záchodků (2004, Patty Diphusa y otros textos, 2001) a knižní bilingvní verze scénářů Todo sobre mi madre = Vše o mé matce (2005) a Hable con ella = Mluv s ní (2013). Také zpíval s vlastní rockovou kapelou. Během 80. let získal pověst čelného představitele filmové postmoderny a kultovního tvůrce autorských filmů, vyznačujících se prolínáním nejrůznějších žánrů, kontroverzními motivy (sexuální úchylky, násilí, drogy a bizarní události) a výtvarnou stylizací, inspirovanou komiksy a pop artem. Ústředním tématem téměř všech jeho filmů jsou problémy mezilidských vztahů ve světě zprostředkované komunikace, lidská osamělost, láska a vášeň. Díky jeho filmům nastartovali mezinárodní kariéru někteří jeho oblíbení herci (Carmen Mauraová, Antonio Banderas, Victoria Abrilová, Penélope Cruzová) i spolupracovníci, skladatel Alberto Iglesias nebo střihač José Salcedo. Nejvíce ocenění získal za snímek Mluv s ní: Oscar za původní scénář a nominace na Oscara za režii, Zlatý glóbus za cizojazyčný film, Ceny BAFTA za původní scénář a za cizojazyčný film, Český lev za cizojazyčný film, ceny EFA za nejlepší film, režii a scénář, César za nejlepší film EU, Donatellův David za cizojazyčný film, Cena LAFCA za režii, Cena NSFC za cizojazyčný film. Z dalších cen přípomínáme: Cena za scénář na MFF v Benátkách, Cena EFA pro nejlepší mladý film, Donatellův David pro nejlepšího zahraničního režiséra, Cena Goya za původní scénář (Ženy na pokraji nervového zhroucení), César za nejlepší zahraniční film (Vysoké podpatky), Cena za režii a Cena ekumenické poroty na MFF v Cannes, Cena FIPRESCI na MFF v San Sebastiánu, Cena BAFTA za cizojazyčný film a za režii, César za zahraniční film, divácká cena EFA za režii, Cena Goya za režii, Cena LAFCA za zahraniční film (Vše o mé matce), Cena za scénář na MFF v Cannes, Cena FIPRESCI na MFF v San Sebastiánu, Cena EFA za režii a divácká cena EFA za nejlepší film, Cena Goya za režii (Volver), Cena BAFTA za nejlepší cizojazyčný film (Kůže, kterou nosím), Cena Teddy za nejlepší film na MFF v Berlíně (Zákon touhy). Kromě toho obdržel za svou celoživotní tvorbu Čestného Césara (1999) a Cenu EFA (2013). V roce 1987 založil vlastní produkční společnost El Deseo, kterou řídí jeho bratr, producent Agustín Almodóvar (nar. 1956), jenž také hraje malé role v jeho filmech. Upozorňujeme na rozsáhlé a analytické statě o jeho díle v časopisech Film a doba (1-2/1996, 4/2004), Cinepur (16/2000), Cinema (5/2000), Revue Prostor (63-64/2004) a Labyrint revue (17-18/2005), na původní rozhovor v Divadelních novinách (18/2010) a slovenskou monografii Pedro Almodóvar (2005) autorské dvojice Viktória Matáková a Petra Hanáková.Filmografie: (režie a scénář, není‑li uvedeno jinak) (krátké filmy) Dos putas o historia de amor que termina en boda (1974, Dvě děvky aneb Milostná historie končící svatbou), Film político (1974, Politický film), La caída de Sodoma (1975, Pád Sodomy), El sueño, o la estrella (1975, Sen nebo hvězda), Homenaje (1975, Pocta), Blancor (1975, Běloba), Tráiler de „Whoʹs Afraid of Virginia Woolf?“ (1976, Foršpan na film Kdo se bojí Virginie Woolfové), Sea caritativo (1976, Buď dobročinný), Muerte en la carretera (1976, Smrt na silnici), Sexo va, sexo viene (1977, Sex přichází, sex odchází), Las tres ventajas de Ponte (1977, Ponteho tři příležitosti), Complementos (1977, Doplňky), Salomé (1978), La concejala antropófaga (2009, Kanibalistická paní radní); (dlouhé filmy) undergroundová komedie natočená na formát 8mm Folle…, folle…, fólleme Tim (1978, Šukej… šukej… šukej mě, Time), temný příběh, v němž se osudy tří žen postupně proplétají okolo pomsty první z nich, znásilněné policistou kvůli pěstování marihuany, Pepi, Luci, Bom y otras chicas del montón (1980, Pepi, Luci, Bom a další holky z party; + nám., herec), parodie na filmy o mladých láskách Laberinto de pasiones (1982, Labyrint vášní; + nám., herec, spol. hudba, spol. výprava, spol. prod.), příběh mladé zpěvačky, která se před policií uchýlí do kláštera, kde prožívá zvláštní vztah s matkou představenou, Entre tinieblas (1983, Černá roucha; + herec – V), černá komedie o soužití frustrované ženy v domácnosti s vlastní rodinou Qué he hecho yo para merecer esto?! (1984, Co jsem komu udělala?; + herec – V), střm. f. Tráiler para Amantes de lo prohibido (TV‑1984, Foršpan na Milence zakázaného), komedie s kriminální zápletkou, v níž se prolínají motivy náboženského fanatismu se sexuálními deviacemi a se smrtí, Matador (1986; + nám., herec ‑ V), tragikomedie o homosexuálním režisérovi, oběti vlastní profesionální proslulosti i osudové posedlosti, La ley del deseo (1987, Zákon touhy; + nám., herec, prod. – V), hořká komedie, v níž žena hledá milence, který ji opustil, aby mu řekla, že je s ním těhotná, Ženy na pokraji nervového zhroucení (1988, Mujeres al borde de un ataque de nervios; + prod.), hořká kriminální komedie o muži propuštěném z psychiatrické léčebny, který unese bývalou pornoherečku, aby ji přiměl ke společnému životu, Spoutej mě! (1989, Átame!; + prod.), dok. S Madonnou v posteli (1991, Madonna: Truth or Dare; r. Alek Keshishian; účinkující), hořká komedie se spletitými rodinnými vztahy o nelehkém soužití slavné zpěvačky a její dospělé dcery Vysoké podpatky (1991, Tacones lejanos; + prod.), příběh milostných peripetií ztřeštěné kosmetičky Kika (1993), melodrama, jehož hrdinkou je úspěšná vdaná spisovatelka, La flor de mi secreto (1995, Květ mého tajemství – V), spletité psychologické milostné drama několika postav, spjatých s náhodným zločinem, Na dno vášně (1997, Carne trémula), drama, v němž matka po tragické smrti sedmnáctiletého syna pátrá po jeho otci, promiskuitním transsexuálovi, Vše o mé matce (1999, Todo sobre mi madre), hořká komedie o ošetřovateli, který se zamiluje do tanečnice v kómatu, Mluv s ní (2002, Hable con ella), homosexuální drama režiséra, který se rozhodne natočit film podle autobiografické novely svého kamaráda z jezuitské koleje, s nímž prožil první milostnou zkušenost, Špatná výchova (2004, La mala educación; + herec), kriminální komedie o matce, která ve snaze uchránit dceru zabije manžela a musí řešit, co s mrtvolou, Volver (2005, Volver), thriller o spisovateli a režisérovi, který po autonehodě oslepne a posléze se začne starat o zraněného syna své producentky, Rozervaná obětí (2009, Los abrazos rotos), thriller o posedlém plastickém chirurgovi, který překročí hranice etiky a stane se zločincem, Kůže, kterou nosím (2011, La piel que habito; režie, spol. sc.), komedie, odehrávající se převážně v letadle a líčící příběhy několika pasažérů, Rozkoš v oblacích (2012, Los amantes pasajeros), rodinné drama o matce, která kvůli odcizené dceři vzpomíná na minulost, Julieta (2015, Julieta); (podíl na produkci, není-li uvedeno jinak) Acción mutante (1993, r. Alex de la Yglesia), Mi nombre es Sombra (1996, Mé jméno je Stín; r. Gonzalo Suárez), Můj život beze mne (2002, My Life Without Me; r. Isabel Coixetová), Divoké historky (2014, Relatos salvajes; r. Damián Szifron). -fik-