Je to jen konec světa

barevný, psychologický, 12 nevhodný pro děti, 1:1,85, 2–D, Dolby Digital 5.1, délka – 95 min.

Původní název: Juste la fin du monde. Země původu: Kanada, Francie. Výrobce: Sons of Manual, MK2 Productions, France 2 Cinéma (koprodukce), Quebecor Fund (spolupráce), Super Ecran (spolupráce), My Unity Production (účast), 120 Films (účast), France Télévisions (účast), Canal Plus (účast), Ciné Plus (účast), Téléfilm Canada (podpora), Sodec Tax (podpora), Credit for Quebec Film Productions (podpora), Canadian Film or Video Production Tax Credit (podpora), The Harold Greenberg Fund (podpora), Radio-Canada (podpora). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 10.11.2016. Mluveno: francouzsky (titulky). – Mohla to být krásná rodinná večeře. Kdyby nebyla poslední.

Distribuce: Aerofilms (do 31.3.2026). Lokace: Kanada: Sainte-Dorothéé, Laval, provincie Québec.

AUTOŘI: Režie: Xavier Dolan. Předloha: Jean-Luc Lagarce (divadelní hra Juste la fin du monde, 1990, česky Je to jen konec světa). Scénář: Xavier Dolan. Kamera: André Turpin. Architekt: Colombe Rabyová. Výprava: Colombe Rabyová. Návrhy kostýmů: François Barbeau. Masky: Maïna Militzaová. Střih: Xavier Dolan. Zvuk: François Grenon, Sylvain Brassard (design zvuku, mix). Výkonná produkce: Patrick Roy. Producenti: Nancy Grantová, Xavier Dolan, Sylvain Corbeil, Elisha Karmitz, Nathanaël Karmitz, Michel Merkt. Koprodukce: France 2 Cinéma. Vizuální efekty: Maxime Lapointe (supervize), Alchemy 24. Zvláštní efekty: Luc Therrien. Hudba: Gabriel Yared. Použitá hudba: různé skladby a písně.

Hrají: Gaspard Ulliel (Louis), Nathalie Bayeová (matka), Vincet Cassel (Antoine), Marion Cotillardová (Catherine), Léa Seydouxová (Suzanne), Antoine Desrochers (Pierre Jolicoeur), William Boyce Blanchette (Louis v pubertě), Emile Rondeau (Louis jako dítě), Sasha Samar (taxikář).

Ceny: MFF v Cannes 2016: Velká cena poroty (Xavier Dolan), Cena ekumenické poroty. César, francouzské výroční ceny: nejlepší režie (Xavier Dolan), nejlepší herec (Gaspard Ulliel), nejlepší střih (Xavier Dolan); (nominace) nejlepší film, nejlepší herečka ve vedlejší roli (Nathalie Bayeová), nejlepší herec ve vedlejší roli (Vincent Cassel).

České titulky: Natálie Nádassy (Filmprint Digital).

Sedmadvacetiletý kanadský režisér Xavier Dolan dosud natočil šest filmů, z nichž pět bylo uvedeno na MFF v Cannes. Ten zatím poslední, stejnojmenná adaptace divadelní hry dramatika Jeana-Luca Lagarcea (1957-1995) Je to jen konec světa, žánrově spadá mezi emocionálně vyhrocená melodramata stejně jako většina jeho předchozích titulů. Členy rodiny, kteří kvůli neschopnosti vzájemně si naslouchat nedokážou vést konstruktivní dialog, hrají přední hvězdy současné francouzské kinematografie. – Film uvozuje titulek „Někde, už někdy dřív.“ Čtyřiatřicetiletý homosexuální spisovatel Louis se po dvanácti letech života ve velkém městě vrací na venkov za svou rodinou, aby oznámil, že umírá. Vítá jej excentrická matka, frustrovaná mladší sestra Suzanne, již Louis téměř nezná, a cholerický, o dost starší bratr Antoine s plachou introvertní partnerkou Catherine, s níž se Louis vidí poprvé. Baví se o fotografiích z dětství, pohlednicích, které Louis během celého období posílal domů, o významu jména prvorozeného syna nebo o domě, ve kterém žili dříve. V pauzách mezi jednotlivými chody pohoštění, přichystaného matkou, vede Louis postupně delší dialog s každým z příbuzných. Uvědomuje si, že během doby, kdy byl pryč, se toho moc nezměnilo. Ve svém starém pokoji vzpomíná na idylické dětství a svou první lásku, chlapce Pierra. Od bratra se během společné cesty autem pro cigarety dozví, že ten zemřel na rakovinu. U moučníku se Louis ostatním svěří, že cítí lítost a že se bude domů vracet častěji. Po hádce s Antoinem však z domu odejde. Zprávu o svém zdravotním stavu si nechá pro sebe. – Komorní drama o neschopnosti citové upřímnosti se téměř celé odehrává v interiérech a v detailních záběrech, což společně s častými hádkami vytváří nepříjemně dusivou atmosféru. Studie rodinné deprivace v inscenačním minimalismu nicméně dokáže udržet pozornost díky temperamentu jednotlivých postav a různorodým hereckým stylům jejich představitelů. – Film je věnován památce kostýmního návrháře Françoise Barbeaua (1935-2016), který zemřel před jeho dokončením. -mrš-

XAVIER DOLAN (vl. jm. Xavier Dolan-Tadros, nar. 20.3.1989, Montreal) je synem herce a zpěváka egyptského původu Manuela Tadrose a kanadské učitelky. Od pěti let účinkoval v reklamních spotech a jako dětský herec se uplatnil ve filmech i v TV seriálech, např. Omerta, la loi du silence (Omerta – TV), L’or (Zlato) a Ayoye. Odešel z univerzity, aby se mohl věnovat filmařině. Okamžitě vzbudil pozornost částečně autobiografickým dramatem Zabil jsem svou matku, jež bylo oceněno v sekci Čtrnáctideník režisérů na MFF v Cannes, bylo uvedeno na mnoha dalších festivalech a doma získalo mj. výroční frankofonní ceny Jutra za nejlepší scénář a film. I jeho další snímky obdržely řadu ocenění, z nichž připomínáme tři nominace na Césara v kategorii zahraničních filmů (Zabil jsem svou matku, Imaginární lásky, Laurence Anyways), nominace na kanadskou výroční cenu Genie za nejlepší film a režii (Imaginární lásky), Queer palmu na MFF v Cannes (Laurence Anyways), Cenu FIPRESCI na MFF v Benátkách (Tom na farmě) a Cenu poroty ex aequo na MFF v Cannes (Mami!). V celém jeho výrazně autorském díle hraje důležitou úlohu tvůrcova přiznaná homosexualita. Režíroval také kontroverzní videoklip College Boy s francouzskou rockovou skupinou Indochine nebo videoklip Adele: Hello. – Filmografie: (neúplná; herec) Miséricorde (TV-1994, Milosrdenství; r. Jean Beaudin), J’en suis! (1997; r. Claude Fournier), La forteresse suspendue (2001, Tajná pevnost; r. Roger Cantin – TV), Martyrs (2008, Mučedníci; r. Pascal Laugier – V), Suzie (2009; r. Micheline Lanctôtová), Good Neighbours (2010, Dobří sousedé; r. Jacob Tierney), Miraculum (2014; r. Daniel Grou), Elephant Song (2014, Sloní píseň; r. Charles Binamé); (režie, scénář, není-li uvedeno jinak) příběh rozporuplného vztahu homosexuálního mladíka a jeho matky J’ai tué ma mère (2009, Zabil jsem svou matku; + spol. kostýmy, prod., herec – TV), v němž sám vytvořil hlavní roli, portrét milostného trojúhelníku Imaginární lásky (2010, Les amours imaginaires; + výprava, kostýmy, střih, spol. prod., herec), v němž hrál homosexuálního mladíka, který se zamiluje do stejného kluka jako jeho nejlepší přítelkyně, působivé drama Laurence Anyways (2012; + spol. kostýmy, střih, herec) s Melvilem Poupaudem v úloze učitele, který se chce stát ženou, psychologické drama podle divadelní hry Michela Marca Boucharda Tom à la ferme (2013, Tom na farmě; režie, spol. sc., kostýmy, střih, spol. prod., herec – TV), v němž ztělesnil titulní postavu muže, který přijíždí jako nevítaný vetřelec na pohřeb svého milence, příběh obtížného soužití nezvladatelného mladíka se syndromem ADHD a jeho matky Mami! (2014, Mommy; + spol. kostýmy, střih, spol. prod.), adaptace divadelní hry Jeana-Luca Lagarcea o nefunkční rodině Je to jen konec světa (2016, Juste la fin du monde; + sc., střih, spol. prod.). -mim-