Fuocoammare: Požár na moři

barevný, politický, sociální, dokumentární, 15 přístupnost, 1:1,85, 2-D, DVD-K, Dolby 5.1, dlouhý – 114 min.

Původní název: Fuocoammare. Země původu: Itálie, Francie. Výrobce: Stemal Entertainment, 21 Unofilm, Les Films dIci, Arte France Cinéma (koprodukce), Arte France (účast), Istituto Luce Cinecittà (spolupráce), Rai Cinema (spolupráce). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 3.11.2016. Mluveno: italsky, anglicky (titulky). – Viděno z ostrova Lampedusa.

Distribuce: Artcam (do 16.2.2023). Lokace: Itálie: Lampedusa.

AUTOŘI: Režie: Gianfranco Rosi. Námět: Carla Cattaniová. Scénář: Gianfranco Rosi. Kamera: Gianfranco Rosi. Střih: Jacopo Quadri. Zvuk: Gianfranco Rosi, Giancarlo Rutigliano (mix zvuku), Stefano Grosso (design zvuku). Producent: Donatella Palermoová, Gianfranco Rosi, Serge Lalou, Camille Laemléová. Hudba: různé skladby a písně.

Účinkují: Samuele Pucillo, Mattias Cucina, Samuele Caruana, Pietro Bartolo, Giuseppe Fragapane, Maria Signorelloová, Francesco Paterna, Francesco Mannino, Maria Costaová.

České titulky: Anna Kareninová (Filmprint Digital).

Ceny: MFF v Berlíně 2016: Zlatý medvěd, Cena ekumenické poroty, Cena Amnesty International, Cena čtenářské poroty deníku Berliner Morgenpost. Cena italského Národního syndikátu filmových novinářů: Zvláštní Stříbrná stuha za dokument. Evropské filmové ceny: Evropský dokument roku. – Oscar: (nominace) nejlepší celovečerní dokument (Gianfranco Rosi, Donatella Palermoová). César: (nominace) nejlepší dokument (Gianfranco Rosi, Serge Lalou, Camille Laemléová).

Investigativní filmař Gianfranco Rosi po historickém úspěchu dokumentu Sacro GRA (2013, Sacro GRA) v hlavní soutěži na MFF v Benátkách 2013 triumfoval na MFF v Berlíně 2016 se svým pátým celovečerním dokumentem Fuocoammare: Požár na moři o novodobé uprchlické krizi. Rosi v něm mimořádně sugestivním způsobem monitoruje situaci na malém italském ostrově Lampedusa ve Středozemním moři, jenž je již řadu let zaplavován vlnami imigrantů z Afriky a Blízkého východu (za uplynulých dvacet let skoro půlmilionu osob); zvláště ta poslední je mimořádně silná. Obyvatelé a týmy záchranářů se musejí denně vypořádávat s dopady přílivu běženců na jednom z prvních tranzitních míst na vytoužené cestě do Evropy. Dokumentarista paralelně sleduje všední dny prostých ostrovanů, žijících jakoby mimo tragickou situaci uprchlíků, emočně vypjaté záchranné akce, mašinérii přijímání zubožených lidí a jejich život v táboře a také nevyhnutelnou práci s umírajícími či mrtvými. – Školák Samuele se rád potuluje po přístavu nebo na vápencových skalkách nad městečkem, kde sám nebo s kamarádem střílí z praku. Když mu místní lékař, který se obětavě stará i o imigranty, objeví vadu oka, musí se na čas vyrovnat s nošením brýlí s okluzorem. Moderátor zdejší rozhlasové stanice Pippo informuje o tragédiích uprchlíků, o provinčních událostech a pouští písně na přání. Věrnou posluchačkou i žadatelkou o písničky je teta Maria. Její muž Giacomino i syn Nello jsou rybáři. Lékař vykládá o tom, jak jej vyčerpává stále častější ohledávání těl těch, kteří plavbu nepřežili. – Starší potápěč pravidelně vyráží šnorchlovat ve vodách pod útesem, aby nasbíral ježovky a další plody moře. – Záchranná stanice ve dne v noci monitoruje dění na moři, často však zachytí tísňový signál lodí pozdě. Jako první jsou z přecpaného člunu transportováni na záchrannou loď bezvládní lidé. Jsou často popálení od nafty, která se spolu s mořskou vodou mění v žíravinu, dehydrovaní, přidušení, podvyživení. Ti šťastnější, „jen“ vyčerpaní a vystrašení, projdou zevrubnou kontrolou a sčítáním. Formality pokračují po převozu do přijímacího střediska v bývalé vojenské základně. Po evakuaci živých přijdou na řadu mrtví… – Rosi zachovává pozici pozorovatele, vytvořil „pouze“ autentický záznam rozsáhlé humanitární katastrofy, který musí zapůsobit na emoce diváků. Název snímku je zároveň titulem písně Fuocoammare (Požár na moři), popisující jev, k němuž docházelo za druhé světové války, když v okolí ostrova válečné lodě vystřelovaly světelné rakety a celé moře zčervenalo… -kk-

GIANFRANCO ROSI (nar. 9.11.1964, Asmara, Eritrea) opustil jako třináctiletý během války bez rodičů rodnou zem a strávil mládí v Římě a v Istanbulu. V 80. letech studoval dokumentaristiku na filmové škole Newyorské univerzity (NYU). Má italské i americké občanství a žije střídavě v Itálii a v USA. V investigativních dokumentech se zaměřuje především na mezinárodní sociokulturní, etnické a civilizační aspekty. Zabývá se širokým spektrem společenských témat, na něž často nahlíží z filozofické, etické nebo sociologické perspektivy. V roce 1993 natočil v Indii svůj první středometrážní dokument Převozník, v němž zachytil život na řece Ganga a jenž uvedl i na MFF v Karlových Varech. Natáčel i v Mexiku a v USA. Až dokumenty Sacro GRA a Fuocoammare: Požár na moři realizoval v Itálii. Působí také jako kameraman u titulů jiných režisérů. Z několika filmových ocenění uveďme především různé ceny na MFF v Benátkách v letech 2008–2013 za snímky Pod úrovní moře (+ nominace na Evropskou filmovou cenu za dokument), Nájemný vrah – Pokoj 164 (Cena FIPRESCI), Sacro GRA (historicky první Velká cena Zlatý lev pro dokument). Za dokument Fuocoammare: Požár na moři získal Zlatého medvěda na MFF v Berlíně 2016 a Cenu EFA za dokument. V roce 2009 byly v Praze na festivalu Jeden svět uvedeny jeho dokumenty Nájemný vrah – Pokoj 164 a Pod úrovní moře, který zde také vyhrál Cenu za nejlepší film. Dne 5.5.2014 představil v pražském kinu Světozor dokument Sacro GRA, uvedený souběžně v kinech, na TV kanálu a na internetu. – Filmografie: (režie, scénář či podíl na něm a kamera, není-li uvedeno jinak) střm. dok. o koloběhu života a smrti na indické řece Ganga Boatman (1993, Převozník), portrét osamělého askety, žijícího mimo moderní civilizaci, Afterwords (2000, Doslovy; spol. r. Jean Sebastien Lallemand, Carlos Martinez Casas), Face Addict (2005; r. Edo Bertoglio; kam.), dok. o komunitě lidí v ústraní kalifornské pouště, Below Sea Level (2008, Pod úrovní moře; + zvuk, prod.), dokument inspirovaný novinovým článkem Charlese Bowdena o mexickém profesionálním vrahovi, pracujícím pro narkomafii, El Sicario – Room 164 (2010, Nájemný vrah – Pokoj 164), kr. dok. o italském architektovi a politikovi Tanti futuri possibili. Con Renato Nicolini (2012, Mnoho možných budoucností. S Renatem Nicolinim), časosběrný dokument o lidech, žijících v blízkosti římského dálničního obchvatu, Sacro GRA (2013, Sacro GRA; + zvuk), dok. o životě na ostrově Lampedusa, který je pověstným tranzitním místem pro zoufalé uprchlíky Fuocoammare: Požár na moři (2015; + zvuk, spol. prod.). -jš-