Assassin

barevný/černobílý, historický, psychologický, 15 přístupnost, 1:1,85, 2–D, DVD-K, BRD-K, Dolby Digital, dlouhý – 106 min.

Původní název: Nie Yin Niang. Anglický název: The Assassin. Země původu: Tchaj-wan, Hongkong, Čína. Výrobce: Spotfilms Company, Central Motion Picture International Corporation, Sil-Metropole Organisation. Rok copyrightu: 2015. Premiéra: 9.6.2016. Mluveno: čínsky (mandarínsky) (titulky). – Její dovednost je bezkonkurenční. Avšak její mysl zůstává rukojmím lidských citů.

Distribuce: Film Europe.

AUTOŘI: Režie: Hou Hsiao-Hsien [Chou Siaosien]. Předloha: Pei Xing – povídka. Scénář: Zhong A-Cheng, Chu Tien-Wen, Hsieh Hai-Meng. Kamera: Mark Lee Ping-Bing. Architekt: Hwang Wern-Ying. Návrhy kostýmů: Hwang Wern-Ying. Střih: Liao Ching-Song, Paulie Huang, Chih Chia, Liao Ching-Song. Zvuk: Tu Duu-Chih, Wu Shu-Yao. Výkonná produkce: Hou Hsiao-Hsien, Liao Ching-Song. Producent: T.H. Tung, Hou Hsiao-Hsien, Chen Yi-Qi, Peter Lam, T.C. Gou, Kufn Lin, Zhao Yi-Fang, Sze Jaime. Koproducent: Ren Yue, Stephen Shin. Zvláštní efekty: Ardi Lee. Hudba: Lim Giong. Použitá hudba: skladba Rohan (Duc de Rohan) (autor hudby Pierrick Tanguy). Koordinátor kaskadérů: Stephen Wai Tung (poradce bojového umění).

Hrají: Chang Chen [Čchang Čchen] (vévoda Tchien Ťi-an), Shu Qi [Šu čchi] (Jin-niang), Zhou Yun [Čou Jün] (paní Ťi-an), Tsumabuki Satoshi (leštič zrcadel), Ni Da-Hong (Nie Feng), Yong Mei (paní Nie), Lei Zhen-Yu (Tchien Sing), Hsieh Hsin-ying (Chu-ťi), Ethan Juan (Sia Ťing), Sheu Fang-yi (princezna Ťia-čcheng/princezna-mniška Ťia-sin), Jacques Picoux (Kong Kong Er).

České titulky: Radim Kratochvíl (Filmprint Digital).

Ceny: MFF v Cannes 2015: Cena za režii (Hou Hsiao-Hsien). MFF v Palm Springs 2016: Cena FIPRESCI. Asijské filmové ceny: nejlepší film, nejlepší režie (Hou Hsiao-Hsien), nejlepší herečka (Shu Qi), nejlepší herečka ve vedlejší roli (Zhou Yun), nejlepší kamera (Mark Lee Ping-Bing), nejlepší hudba (Lim Giong), nejlepší výprava (Huang Wern-Ying), nejlepší kostýmy (Huang Wern-Ying), nejlepší zvuk (Tu Duu-Chih, Wu Shu-Yao). FF Zlatý kůň Tchaj-pej 2015: nejlepší film, nejlepší režie (Hou Hsiao-Hsien), nejlepší kamera (Mark Lee Ping-Bing), nejlepší výprava a kostýmy (Huang Wern-Ying), nejlepší zvuk (Tu Duu-Chih, Wu Shu-Yao). – Cena BAFTA: (nominace) nejlepší cizojazyčný film.

Jeden z nejvýznamnějších čínských režisérů Hou Hsiao-Hsien se vrací na plátna po delší odmlce, věnované práci na snímku Assassin. Do detailů vycizelovaný historický film zdánlivě navazuje na tradici čínských snímků s bojovým uměním, neboť jeho hrdinkou je bojovnice dokonale ovládající meč i své tělo, ale rozhodně je přesahuje svým impresionistickým a poetickým stylem, opírajícím se ve značně zašifrovaném příběhu (plném politických intrik i spletitých rodinných vazeb) o audiovizuální vytříbenost; každý záběr připomíná výtvarné dílo, provázené propracovanou zvukovou stopou a minimalistickou, leč velmi účinnou hudbou s převahou zvuku bubnů. Výtvarnému pojetí jsou podřízeny i herecké výkony (vesměs statické a s minimální gestikulací obličeje). Bojové scény jsou přitom omezeny na minimum. Předlohou se stala povídka autora z devátého století Pei Xinga. Zajímavostí je i černobílý prolog. – Od poloviny osmého století ohrožovaly císařský dvůr dynastie Tchang militarizované oblasti, z nichž nejmocnější byla provincie Wej-po. Právě do té pošle v polovině devátého století taoistická mniška-princezna Ťia-sin svou svěřenkyni, bojovnici Jin-niang, aby zavraždila jejího bratrance, guvernéra a vévodu Tchien Ťi-ana. Mladá žena se však zdráhá splnit úkol kvůli jeho dětem. Sleduje aristokratickou rodinu zblízka a dá vévodovi najevo svou přítomnost. Svede souboje s jeho vojáky i s ním. Vyjde najevo, že vévoda měl být jejím mužem, ale z politických důvodů ze svatby sešlo. Tchien Ťi-an pošle do vyhnanství svého rádce Tchien-singa, jehož na cestě doprovází vrchní správce Nie Feng, otec Jin-niang. Vévodova manželka, paní Ťi-an však intrikuje a přikáže cestou Tchien-singa zabít. Jin-niang s pomocí mladého leštiče zrcadel tomu však zabrání. Paní Ťi-an se prostřednictvím kouzel starého mudrce pokusí zbavit se vévodovy těhotné konkubíny Chu-ťi, ale i zde Jin-niang včas zasáhne. Bojovnice pak sdělí mnišce, že nemůže splnit úkol, neboť vražda vévody by způsobila rozvrat provincie. Pak se vrací do vesnice, kde žije leštič zrcadel… -tbk-

HOU HSIAO-HSIEN [Hou Xiaoxian, Chou Siao-sien] (nar. 8.4.l947, Mei-sien, provincie Kuang-tung, Čína) náleží k národnosti Hakka. Od raného dětství vyrůstal na Tchaj-wanu, kam uprchli jeho rodiče za občanské války a kde později studoval na filmové a divadelní katedře Národní umělecké akademie v Tchaj-peji (1969-72). Ve filmové branži vystřídal od roku 1973 různé profese od skriptu a asistenta režisérů Lee Hsinga, Lai Cheng-Yinga a Chen Kun-Houa, než se stal scenáristou a režisérem a jedním z čelných představitelů tchajwanské nové vlny. Zásadní zlom v jeho životě učinila básnířka Chu Tien-Wen, která mu rozšířila intelektuální obzory a která je jeho spoluscenáristkou. Již během 80. let pronikl do mezinárodního povědomí díky oceněním svých filmů na prestižních festivalech: Čas žít, čas zemřít (Cena kritiky na MFF v Berlíně 1986), Město smutku (Zlatý lev na MFF v Benátkách 1989), Loutkář (Cena poroty na MFF v Cannes 1993), Assassin (Cena za režii na MFF v Cannes 2015). Jeho tvorba se odvíjí ve volných trilogiích, pojednávajících o tchajwanské historii 20. století formou intimních výpovědí a autobiografických vzpomínek, v jejichž ohnisku stojí vliv historických událostí na rodinu i na jedince. Dalším tématem je střet „dobrých“ tradic venkovského života s „bezcharakterně a sociálně chladným“ městem. Podílel se na vzniku a činnosti tchajwanských filmových institucí. V květnu 2017 proběhla při příležitosti 20. výročí založení Mezinárodního sinologického centra CCK při Univerzitě Karlově a konference Taiwan Cinema and Cultural Dynamics v pražském kinu Ponrepo přehlídka jeho osmi filmů za osobní účasti tvůrce a spisovatelky a scenáristky Chu Tien-Wen. O jeho díle natočil Olivier Assayas dokument HHH – Un portrait de Hou Hsiao-Hsien (TV-1997, HHH), promítnutý při zmíněné akci. Jeho manželkou je producentka Tsao Pao-Feng. – Filmografie: (scénář, není-li uvedeno jinak) Chua li an (1979, Podzimní lotos; r. Lai Cheng-Ying), Zao an Tai bei (1979, Dobré ráno, Tchaj-peji; r. Lee Hsing), Tian liang hao ge qiu (1980, Jaro na podzim; Chen Kun Hao), Quiao ru cai die fei fei (1982, Šest je společnost/Six Is Company; r. Chen Kun-Hou), You ma cai zi (1983, Ah Fei; Wan Jen; spol. sc.), Xiao ba ba de tian kong (1984, Zčistajasna; r. Chen Kun-hou; spol. sc.), Zui xiang nian de ji jie (1985, Má oblíbená roční doba; r. Chen Kun-Hou), Qing mei zhu ma (1985, Příběh z Tchaj-peje; r. Edward Yang; spol. sc., herec); (režie, není-li uvedeno jinak) romantická hudební komedie Jiu shi liu liu de ta (1980, Šikovné děvče; + sc.), romantický příběh vztahu slepého muže a fotografky Feng er ti ta cai (1981, Radostný vítr), příběh mladého učitele, přicházejícího na venkovskou chlapeckou školu, Zai na hepan qing cao qing (1982, Sytě zelená tráva domova; + sc.), obraz neutěšeného života čtyř mladých venkovanů, jimž příchod do přístavního města přinese jen další zklamání, Feng gui lai de ren (1983, Chlapci z Fengkuei), úvodní epizoda The Sons Big Doll (Synova velká hračka) z filmu Er zi de da wan ou (1983, Svačinář), příhody malých sourozenců u prarodičů na venkově Dong dong de jia qi (1984, Léto u dědečka; + spol. sc.), autobiograficky laděná rodinná kronika, zrcadlící nacionalistické tendence a politické konflikty mezi čínskými enklávami, Tong nien wang shi (1985, Čas žít, čas zemřít; + spol. sc.), drama nešťastné lásky mladíka z vesnice, hledajícího práci hlavním městě, Lian lian feng chen (1986, Prach ve větru), příběh školačky, která se po smrti matky stará o rodinu, Ni luo he nu er (1987, Dcera Nilu), historický snímek, popisující život čtyř bratrů, Město smutku (1989, Bei qing cheng shi), příběh autentické postavy loutkáře Li Tien-Lua, evokující ve vzpomínkách bouřlivé události na sklonku japonské nadvlády, Xi meng ren sheng (1993, Loutkář), drama mladé herečky, vyrovnávající se prostřednictvím filmové postavy s vlastní minulostí, Hao nan hao nu (1995, Dobří muži, dobré ženy), portrét tří potrhlých podvodníků Nan guo zai jan, nan guo (1996, Sbohem, jihu, sbohem), historické drama z aristokratických nevěstinců Šanghaje koncem 19. století podle románu Han Ziyuna Hai shang hua (1998, Květy Šanghaje), příběh dívky, sužované životní nejistotou a trýznivými milostnými vztahy, Qian xi man po (2001, Millenium Mambo; + spol. prod.), drama, jež je poctou japonskému režisérovi Jasujiroovi Ozuovi, Kohi jiko (2003, Café Lumière; + spol. sc.), tři příběhy ze tří různých dob Zui hao de shi guang (2005, Tři časy aneb Naše nejlepší chvíle; + spol. sc.), dobrodružství chlapce a čínské dívky na hlídání Le voyage du ballon rouge (2007, Let červeného balónku; + spol. sc. – TV), segment The Electric Princess Picture House (Obrázkový dům elektrické princezny) z filmu Chacun son cinéma (2007, Každému jeho film), segment La Belle Epoque z filmu 10 + 10 (2011), příběh o mladé bojovnici a politických intrikách v polovině devátého století v Číně Assassin (2015, Nie Yin Niang; + spol. sc.); (podíl na produkci, není-li uvedeno jinak) Hsiao pi te ku shih (1983, Dospívání; r. Chen Kun-Ho; + spol. sc.), Zavěste červené lucerny (1991, Da hong deng long gao gao gua/Ta-chung teng-lung kao-kao kua; r. Zhang I-Mou), Qi wang (1992, Šachový král; r. Yim Ho), Shao ni an ye, an la! (1992, Prach andělů; r. Hsu Hsiao-Ming), Zhi yao wei ni huo yitian (1994, Ostrov pokladů; r. Chen Kuo-Fu), Duo sang (1994, Vypůjčený život; r. Wu Nien-Jen), Qunian dongtian (1995, Ostrov zlomených srdcí; r. Hsu Hsiao-Ming; + spol. sc.), Ming dai zhui zhu (2001, Zrcadlový obraz; r. Hsiao Ya-Chuan), Ai li si de jing zi (2007, Odrazy; r. Yao Hung-I), You yi tian (2010, Jednoho dne; r. Hou Chi-Jan), Di 36 ge gu shi (2010, Tchajpejské výměny; Hsiao Ya-Chuan), Return Ticket (2011, Zpáteční lístek; r. Teng Yung-Hsing), dokumenty Jin cheng xiao zi (2011, Chlapec z rodného města; r. Yao Hung-I) a Beyond Beauty: Taiwan from Above (2013, Nad krásou: Tchaj-wan shora; Chi Po-Lin); (herec, není-li uvedeno jinak) Tan che yu wo (1984, Bicykl a já; r. Jim Tao), Kong bu fen zi (1986, Teroristé; r. Edward Yang; hlas), Lao ni ang gou sao (1986, Duše; r. Shu Kei; spol. sc.), Quing chun pai (2013, Styl mladých; r. Liu Jie). -fik-