Tvář

barevný, psychologický, baladický, hořká komedie, 15 přístupnost, 1:2,35, 2–D, Dolby Atmos, dlouhý – 91 min.

Původní název: Twarz. Země původu: Polsko. Výrobce: Nowhere, Filmoteka Narodowa – Instytut Audiowizualny (koprodukce), TVN (koprodukce), Krakowskie Biuro Festiwalowe (koprodukce), Kino Świat (koprodukce), Piramida Film (koprodukce), DI Factory (koprodukce), Platige Films (koprodukce), Dreamsound (koprodukce), Leśnodorski Ślusarek i Wspólnicy (koprodukce), Polski Instytut Sztuki Filmowej (podpora). Rok copyrightu: 2017. Premiéra: 20.9.2018. Mluveno: polsky (titulky). – Odvrácená tvář Polska.

 Distribuce: Be2Can Distribution (Film Europe), AČFK, Kreativní Evropa – Media (podpora). Lokace: Polsko: Jihovýchodní Polsko – okolí Gorlice.

 AUTOŘI: Režie: Małgorzata Szumowska /ž/. Scénář: Małgorzata Szumowska /ž/, Michał Englert. Kamera: Michał Englert. Architekt: Marek Zawierucha. Návrhy kostýmů: Katarzyna Lewińska /ž/, Julia Jarża-Brataniec /ž/. Masky: Waldemar Pokromski. Střih: Jacek Drosio. Zvuk: Kacper Habisiak, Marcin Kasiński, Marcin Jachyra. Výkonná produkce: Inga Kruk /ž/. Producent: Jacek Drosio, Małgorzata Szumowska /ž/, Michał Englert. Koproducent: Anna Waśniewska-Gill /ž/, Izabela Helbin /ž/, Tomasz Karczewski, Marcin Piasecki, Jarosław Sawko, Piotr Sikora, Maciej Kubiak, Maciej Ślusarek. Vizuální efekty: Waldemar Woźniak (supervize), Platige Films. Hudba: Adam Walicki. Použitá hudba: různé skladby a písně. Koordinátor kaskadérů: Grzegorz Jurek.

Hrají: Mateusz Kościukiewicz (Jacek Kalisztan), Agnieszka Podsiadlik /ž/ (Jackova sestra Iwona), Małgorzata Gorol /ž/ (Dagmar), Anna Tomaszewska /ž/ (Jackova matka), Dariusz Chojnacki (Jackův bratr), Robert Talarczyk (Jackův švagr), Roman Gancarczyk (farář), Iwona Bielska /ž/ (Dagmařina matka), Martyna Krzysztofik /ž/ (Jackova švagrová), Tadeusz Milkiewicz (Jackův děda).

České titulky: Pavel Peč (Filmprint Digital).

Ceny: MFF v Berlíně 2018: Velká cena poroty Stříbrný medvěd.

Uznávaná polská režisérka, scenáristka a producentka Małgorzata Szumowská (nar. 1973) pokračuje i ve svém novém titulu Tvář v popisu současné polské společnosti; činí tak neotřelou formou, místy s černým humorem, s důrazem na pokřivené mezilidské vztahy, převládající pokrytectví a vulgaritu. – Jacek se od zbytku své venkovské rodiny odlišuje lehkomyslností, svobodomyslností, dlouhými vlasy a rockerským oblečením. Zasnoubí se s právě tak neortodoxní prodavačkou z místního konzumu Dagmar. Mladík pracuje na obří betonové soše Ježíše. Jednou se zřítí do jejího nitra. – Těžce zraněný pacient se stane známým kvůli první transplantaci obličeje v Evropě. Po návratu domů si ho však nejen vesničané, ale i příbuzní oškliví. Matka si dokonce myslí, že to není on, a farář přivolá svého známého exorcistu. Při Jackovi je pouze obětavá sestra Iwona a děda. Muž má sice jinou tvář a jen ztěžka mluví, avšak v jádru zůstal stejný. Nemůže se však vyrovnat s tím, že ho Dagmar nechala. Po dědově pohřbu, při němž se příbuzní pohádají o kus pole, odjede autobusem. – U vesnice se tyčí hotová obří socha. Ježíšovu tvář však museli pootočit, protože se původně dívala špatným směrem…                              -tbk-

Poznámka: pod stejným názvem byl u nás uveden švédský film Tvář (1958, Ansiktet; r. Ingmar Bergman).