V šoku

barevný, hořká komedie, přístupný, 1:2,35, 2–D, Dolby Digital, dlouhý – 92 min.

Původní název: Stanje šoka. Země původu: Slovinsko, Bulharsko, Srbsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina. Výrobce: Vertigo, Emotionfilm, Art Film (koprodukce Bulharsko), Filmska Kuča Baš Čelik (koprodukce Srbsko), Pank Film (koprodukce Makedonie), SCCA/Pro.ba (koprodukce Bosna a Hercegovina), RTV Slovenija (koprodukce Slovinsko), FS Viba Film (spolupráce Slovinsko), FX3X (spolupráce Makedonie), Slovenian Film Fund (podpora), Eurimages (podpora), Bulgarian National Film Center (podpora), Ministry of Culture Republic of Serbia (podpora), Macedonian Film Fund (podpora). Rok copyrightu: 2011. Premiéra: 16.11.2017. Mluveno: slovinsky, srbsky (titulky). – Peter žil v socialistické Jugoslávii spokojeně až do roku 1986. Tehdy prožil intenzivní okamžik štěstí, který mu přivodil šok. Probral se z něj až po válce. V samostatném kapitalistickém Slovinsku.

Distribuce: Balkanfilm.

AUTOŘI: Režie: Andrej Košak. Scénář: Andrej Košak, Miroslav Mandić (spolupráce na scénáři), Srdjan Koljević (spolupráce na scénáři). Kamera: Slobodan Trninić. Architekt: Pepi Sekulich. Návrhy kostýmů: Jelena Proković /ž/. Masky: Martina Šubic Dodoćić /ž/ (návrhy masek). Střih: Blagoja Nedelkovski, Andrija Zafranović, Jurij Moškon. Zvuk: Atanas Georgiev, Martin Schinz, Gašper Loborec. Producent: Daniel Hočevar, Stefan Kitanov, Jelena Mitrović /ž/, Darko Popov, Amra Bašić Čamo /ž/. Vizuální efekty: Aleksandar Višemirisky (supervize), FX3X. Hudba: Stefan Valdobrev. Použitá hudba: různé skladby a písně.

Hrají: Martin Mrion (Pero), Urška Hlebec /ž/ (Marica), Nikola Kojo (Jovo), Aleksandra Balmazovič /ž/ (Jana), Maj Kirm (Tomáš), Emir Hadžihafizbegović (psychiatr), Vlado Novak (ředitel), Primož Petkovšek (nacionalista), Iva Krajnc /ž/ (podvodnice Věra), Dario Varga (podvodník Milan), Arna Šijak /ž/ (Naďa), Robert Prebil (Žunič).

České titulky: Markéta Zelená.

Satirická hořká komedie Andreje Košaka V šoku (2011) je kritikou začátků kapitalismu ve Slovinsku, což je spojeno s určitou mírou nostalgie po starých časech Jugoslávie. – Úderník Pero (Petr) Zmazek je v hutích vyhlášen nejlepším pracovníkem roku 1986. Upadne z toho do šoku, z nějž se vzpamatuje až za deset let v den, kdy se jeho nedávno rozvedená manželka Marica vdává za jeho nejlepšího přítele Jova. Muž uteče z psychiatrické kliniky a nějakou dobu mu trvá, než pochopí, že se probral v roce 1996. Díky již dospělé dceři Janě může bydlet s novomanželi i se synem Tomášem. Ve zprivatizované továrně nezíská místo. O peníze za nemocenskou ho připraví podvodníci, kteří chtějí zlikvidovat i huť. Pero, vzpomínající na staré časy, se proti nim s dělníky postaví a továrnu zachrání. Je opět považován za toho nejlepšího z nich. Do televize učiní prohlášení o tristním stavu společnosti nadbytku. A z oslavy odchází s rodinou, do níž přibere i Jova… -tbk-