Ta, která odešla

černobílý, psychologický, drama, 15 přístupnost, 1:1,85, 2–D, DVD-K, BRD-K, Dolby Digital, dlouhý – 219 min.

Původní název: Ang babaeng humayo. Země původu: Filipíny. Výrobce: Sine Olivia Pilipinas, Cinema One Originals. Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 12.10.2017. Mluveno: tagalsky, anglicky, japonsky (titulky). – Triumf nejoriginálnějšího asijského filmaře současností.

Distribuce: Be2Can Distribution (Film Europe). Lokace: Filipíny.

AUTOŘI: Režie: Lav Diaz. Předloha: Lev Nikolajevič Tolstoj (motivy povídky Bog pravdu vidit da ně skoro skažet, 1872, česky Bůh pravdu vidí, ale ne hned ji zjevuje z knihy Tři povídky, nakl. J. Otto, Praha 1896). Scénář: Lav Diaz. Kamera: Lav Diaz. Architekt: Popo Diaz. Návrhy kostýmů: Kim Perez /ž/, Kyla Domingo /ž/. Masky: Barbie Capacio /ž/, Daniel Palisa (zvláštní maskérské efekty). Střih: Lav Diaz. Zvuk: Che Villanueva (design zvuku). Výkonná produkce: Ronald Arguelles. Producent: Donald Arguelles, Lavrente Diaz. Koproducent: Lav Diaz.

Hrají: Charo Santos-Concio /ž/ (Horacia Somorostro, Renata), John Lloyd Cruz (Hollanda), Michael De Mesa (Rodriguo Trinidad), Nonie Buencamino (Magbabalot), Jean Judith Javier /ž/ (Mameng), Shamaine Buencamino /ž/ (Petra), Mae Paner /ž/ (správkyně), Mayen Estanero /ž/ (Nena), Marjorie Lorico /ž/ (Minerva), Lao Rodriguez (otec), Kakai Bautista /ž/ (Dading), Jo-Ann Requiestas /ž/ (Taba).

České titulky: Natálie Nádassy (překlad), Jiří Josek (úryvek z West Side Story) (Filmprint Digital).

Ceny: MFF v Benátkách 2016: Velká cena Zlatý lev.

Z filipínského režiséra Lava Diaze (nar. 1958) se v poměrně krátkém čase stala jedna z nejvýraznějších osobností festivalové scény. Jeho minimalistický horor Mula sa kung ano ang noon (2014, Počátky minulosti) byl jako vůbec první filipínský film vybrán do soutěže festivalu v Locarnu, odkud si odvezl Zlatého leoparda. Diazův osmihodinový historický epos Hele sa hiwagang hapis (2016, Ukolébavka pro bolestné tajemství) vyhrál cenu Alfreda Bauera na Berlinale. Krátce po berlínském úspěchu natočil Diaz autorské drama Ta, která odešla, oceněné v Benátkách Zlatým lvem. Stejně jako mnohé své předchozí filmy, také ten nejnovější natočil v dlouhých černobílých záběrech v autentických filipínských lokacích s profesionálními i amatérskými herci, s malým štábem a s nízkým rozpočtem (méně než 80 tisíc dolarů). Scénář je inspirován povídkou Lva Nikolajeviče Tolstého Bůh pravdu vidí, ale ne hned ji zjevuje, v níž se nevinný muž ocitá ve vězení, kde se po několika desítkách let potká se skutečným pachatelem zločinu. Film (dlouhý 219 minut) začíná tam, kde povídka končí. – Rok 1997. Po předání Hongkongu Číně následuje imigrační vlna na Filipíny. V zemi se rozmáhají únosy kvůli výkupnému. Bývalá venkovská učitelka Horacia tráví poslední dny za mřížemi, kde si odpykává třicetiletý trest za vraždu. Její nejlepší kamarádka spáchala ve vězení sebevraždu a zanechala po sobě dopis s přiznáním ke zločinu, za nějž byla Horacia odsouzena. Žena zjistí, že byla obviněna z podnětu někdejšího milence Rodriga Trinidada, nyní bohatého a mocného muže s kontakty na politiky i církevní hodnostáře, který se jí pomstil za to, že se provdala za jiného. Horacia je rozhodnutá k odplatě. Po propuštění se dozví, že manžel zemřel a syn zmizel beze stop. Spolehnout se může pouze na dceru Minervu. Pod jménem Renata nastoupí jako noční hlídačka v oblasti, kde Rodrigo žije. Během nočních pochůzek se seznámí s bláznivou Mameng, varující ostatní před všudypřítomnými démony, s prodavačem vařených kachních embryí Magbabalotem nebo s transsexuálním prostitutem, epileptikem jménem Hollanda, kterého se ujme jako vlastního. Přestože si Horacia pořídí pistoli a sleduje Rodriga v obklopení bodyguardů, vraždu nakonec namísto ní z vděčnosti vykoná Hollanda. Pomstěná žena se vydá do Manily najít syna. – Diazova ponurá reflexe stavu filipínské společnosti, sužováné násilím a korupcí, vyniká humanistickým zájmem o život lidí z okraje společnosti. Současně se zamýšlí nad univerzálními otázkami morální zodpovědnosti, viny, trestu a vykoupení. Přirozeně hrající herci jsou natáčeni z odstupu, v mimořádně dlouhých statických záběrech s promyšleným rozmístěním figur a s důmyslnou hrou světla a stínů. -mrš-