Poslední rodina

barevný, psychologický, historický, životopisný, 12 nevhodný pro děti, 1:1,85, 2–D, Dolby Digital 5.1, dlouhý – 122 min.

Původní název: Ostatnia rodzina. Země původu: Polsko. Výrobce: Aurum Film, HBO Polska (koprodukce), Mazowiecki Instytut Kultury (koprodukce), Lightcraft (koprodukce), Universal Music Polska (koprodukce), Polski Instytut Sztuki Filmowej (podpora), Mazowiecki Fundusz Filmowy (podpora). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 11.5.2017. Mluveno: polsky (titulky). – Skutečný příběh podivnější než fikce. Zázračný debut Jana P. Matuszyńského. Podle života polského malíře Zdzisława Beksińského. Od diváků SCOPE pro diváky.

Distribuce: Aerofilms (do 8.1.2024). Lokace: Polsko: Varšava, Mazovské vojvodství.

AUTOŘI: Režie: Jan P. Matuszyński. Scénář: Robert Bolesto. Kamera: Kacper Fertacz. Architekt: Jagna Janicka /ž/. Návrhy kostýmů: Emilia Czartoryska /ž/. Masky: Tomasz Matraszek, Anna Gorońska /ž/. Střih: Przemysław Chruścielewski. Zvuk: Jarosław Bajdowski, Kacper Habisiak, Marcin Kasiński. Výkonná produkce: Leszek Bodzak. Producent: Leszek Bodzak, Aneta Cebula- Hickinbotham /ž/. Koproducent: Izabela Łopuch /ž/, Antony Root, Iwona Wujastyk /ž/, Anna Spisz /ž/, Piotr Galon, Daniel Markowicz, Jan Kubicki. Vizuální efekty: Daniel Markowicz (supervize), Mikołaj Valencia (supervize). Hudba: Atanas Valkov (hudební zpracování). Použitá hudba: různé skladby a písně. Koordinátor kaskadérů: Marek Sołek.

Hrají: Andrzej Seweryn (Zdzisław Beksiński), Dawid Ogrodnik (Tomasz Beksiński, Zdzisławův syn), Aleksandra Konieczna /ž/ (Zofia Beksińská, Zdzisławova žena), Andrzej Chyra (Piotr Dmochovski), Zofia Perczyńska /ž/ (Zdzisławova matka Stanisława Beksińská), Danuta Nagórna /ž/ (Stanisława Stankiewiczová, matka Zofie Beksińské), Alicja Karluk /ž/ (Patricie), Magdalena Boczarska /ž/ (Ewa), Agnieszka Michalska /ž/ (Helena), Jaroslaw Gajewski (redaktor „Pegaza“).

České titulky: Pavel Peč (Filmprint Digital).

Ceny: MFF v Chicagu 2016: Stříbrný Hugo za kameru (Kacper Fertacz), Stříbrný Hugo za výpravu (Jagna Janická). MFF Molodist v Kyjevě 2016: Grand Prix. MFF v Chotěbuzi 2016: Cena za debut (Jan P. Matuszyński), Cena za mužský herecký výkon (Dawid Ogrodnik). MFF v Locarnu 2016: Cena za mužský herecký výkon (Andrzej Seweryn). MFF v Sofii 2017: Zvláštní cena poroty. Festival polských hraných filmů v Gdyni 2016: Velká cena poroty Zlatí lvi, nejlepší herec (Andrzej Seweryn), nejlepší herečka (Aleksandra Konieczná), Cena diváků. Polská filmová cena Orel: nejlepší herec (Andrzej Seweryn), nejlepší herečka (Aleksandra Konieczná), nejlepší scénář (Robert Bolesto), objev roku (Jan P. Matuszyński); (nominace) nejlepší film, nejlepší režie (Jan P. Matuszyński), nejlepší herec ve vedlejší roli (Dawid Ogrodnik), nejlepší kamera (Kacper Fertacz), nejlepší výprava (Jagna Janická), nejlepší kostýmy (Emilia Czartoryská).

Životopisný film Poslední rodina je úspěšným celovečerním hraným debutem dokumentaristy Jana P. Matuszyńského. Do české distribuce jej v konkurenci dalších sedmi nových evropských snímků vybrala stovka filmových nadšenců v rámci třetího ročníku projektu Scope100. Mladého filmaře zaujal příběh malíře, ale také inženýra, sochaře a fotografa Zdzisława Beksińského (1929-2005); podle něj byla tato rodina zvláštní v mnoha ohledech. Otec a syn byli složitými osobnostmi a měli své temné stránky. Rodinu držela pohromadě tichá manželka a matka Zofia (Zoša). – Starý malíř Zdzisław Beksiński nad diktafonem líčí příteli své sexuální fantazie. – 1977. Manželé Beksińští žijí ve Varšavě v bytě na sídlišti se svými starými matkami. Jejich duševně nevyrovnaný syn Tomasz (Tomek; 1958-1999) má byt v protějším domě. Matka se o něho strachuje; nervní mladík je nevypočitatelný a k rodičům se chová neurvale. Po pokusu o sebevraždu skončí syn na terapii a v nemocnici. Zdzisława navštíví polský emigrant z Francie Piotr Dmochovski s nabídkou na koupi jeho obrazů. Muži se spřátelí. Piotr jejich rozhovory nahrává. V roce 1982 pracuje Tomek jako hudební redaktor v rozhlase, tlumočí z angličtiny filmy a dělá i diskotéky. Zdzisław dostane k narozeninám kameru a neúnavně vše natáčí. – Manželé se doma obětavě starají o mužovu umírající matku. Tomek se opět neúspěšně pokusí zabít. Zoše zjistí výduť na aortě. Malíř se ve zlém rozejde s Piotrem; právník podle jejich hovorů napsal knihu, která manželku urazila. Po Zošině smrti, kterou otec i syn těžce nesou, se oba usmíří. Jenže o Vánocích 1999 se Tomek otráví prášky. Zestárlý Zdzisław žije v bytě mezi svými obrazy a znovu se přátelí s Piotrem. Stále maluje. Jednoho dne ho doma brutálně ubodá domovníkův syn… – Snímek Poslední rodina je dramatickým příběhem zvláštních mezilidských vztahů, oscilujících na hraně lásky a nenávisti, ale také vzájemného respektu. Z valné části se odehrává v bytě Beksińských, kde malířovy obrazy tvoří důležité pozadí, právě tak jako pečlivě vybraný soundtrack. Scenárista Robert Bolesto čerpal z malířových záznamů na audiokazetách, jež Zdzisław začal nahrávat v roce 1957; v osmdesátých letech přešel na video. Tvůrci při natáčení některých scén použili stejné kamery jako on i některé záběry z homevideí. Studie nelehkého soužití silných osobností vrcholí šokujícím závěrem. -kat-

JAN P. MATUSZYŃSKI (nar. 23.4.1984) absolvoval dokumentaristický kurz na Mistrovské škole filmové režie Andrzeje Wajdy ve Varšavě (2010) a studia režie na katedře rozhlasu a televize Slezské univerzity v Katovicích (2012). Upozornil na sebe již školními filmy, oceněnými na různých festivalech. Po několika dokumentech, z nichž titul Deep Love obdržel Cenu za dokument na MFF v Moskvě 2014, získal respekt svým celovečerním hraným debutem Poslední rodina, oceněným mj. Grand Prix na MFF Molodist v Kyjevě 2016, Cenou za debut na MFF v Chotěbuzi 2016, Zvláštní cenou poroty na MFF v Sofii 2017, Velkou cenou Zlatými lvy a Cenou diváků na Festivalu polských hraných filmů v Gdyni 2016 nebo výroční cenou Orel za objev roku (+ nominace na nejlepší film a nejlepší režii). Podílel se též na kombinovaném (hraném/animovaném) TV seriálu Detektyw Łodyga (2012-2014). Pravidelně spolupracuje s kameramanem Kacperem Fertaczem, se skladatelem Atanasem Valkovem nebo se střihačem Przemysławem Chruścielewským. – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) kr. dokumenty Amisze znad Wisły (2010, Amišové od Visly) a Niebo (2011, Nebe; + sc.), kr. hraný f. Offline (2012), celovečerní dok. o těžce zraněném potápěči Deep Love (2013; + sc.), podíl na dok. o vzniku filmu s komentářem Andrzeje Wajdy, Kolaudacja (2014, Schválení; spol. r., spol. střih, spol. zvuk), celovečerní životopisný snímek o rodinném osudu výtvarníka Zdzisława Beksińského Poslední rodina (2016, Ostatnia rodzina). -tbk-