Obávaný

barevný, životopisný, adaptace, 12 nevhodný pro děti, 1:1,85, 2–D, DVD-K, BRD-K, Dolby 5.1, dlouhý – 102 min.

Původní název: Le redoutable. Země původu: Francie. Výrobce: Les Compagnons du Cinéma, La Classe Américaine (koprodukce), France 3 Cinéma (koprodukce), StudioCanal. Rok copyrightu: 2017. Premiéra: 14.12.2017. Mluveno: francouzsky, italsky, anglicky (titulky).

Distribuce: Film Europe. Lokace: Francie: Paříž; Vaucluse – Avignon, Châteauneuf-du-Pape; Bormas-les-Mimosas; Var – Hyères. Itálie: Řím.

AUTOŘI: Režie: Michel Hazanavicius. Předloha: Anne Wiazemsky /ž/ (kniha Un an après, 2015, česky Rok poté). Scénář: Michel Hazanavicius. Kamera: Guillaume Schiffman. Architekt: Christian Marti. Návrhy kostýmů: Sabrina Riccardi /ž/. Masky: Mathilde Josset /ž/, Margo Blache (účesy). Střih: Anne-Sophie Bion /ž/, Camille Delprat /ž/ (dodatečný střih). Zvuk: Jean Minondo. Výkonná produkce: Daniel Delume. Producent: Michel Hazanavicius, Florence Gastaud, /ž/, Riad Sattouf. Vizuální efekty: Philippe Falap Aubry (supervize). Použitá hudba: různé skladby a písně.

Hrají: Louis Garrel (Jean-Luc Godard), Stacy Martin /ž/ (Anne Wiazemská), Bérénice Bejo /ž/ (Michèle Rosierová), Micha Lescot (Jean-Pierre Bamberger, zvaný Bambam), Grégory Gadebois (Cournot), Félix Kysil (Jean-Pierre Gorin), Arthur Orcier (Jean-Henri Roger, zvaný Jean-Jock), Guido Caprino (Bernardo Bertolucci), Quentin Dolmaire (Paul), Marc Fraize (Emil), Emmanuele Aita (Marco Ferreri), Philippe Girard (Jean Vilar), Jean-Pierre Mocky, Romain Goupil, Michel Subor.

České titulky: Veronika Sysalová (Filmprint Digital).

Režisér a scenárista Michel Hazanavicius natočil svůj sedmý celovečerní snímek Obávaný podle autobiografického románu Rok poté Godardovy druhé manželky Anne Wiazemské (1947-2017), v němž kdysi známá herečka (a vnučka spisovatele Françoise Mauriaca) popisuje milostný vztah s uznávaným filmařem a provokatérem, který se v té době naplno věnoval politickým událostem roku 1968. – Při natáčení snímku o skupině francouzských maoistů, Číňanka (1967, La Chinoise), se Jean-Luc zamiluje do mladičké herečky Anne Wiazemské a ožení se s ní. Když ve Francii vypuknou nepokoje, zúčastní se oba demonstrací. Sebestředný Godard, nespokojený s rozporuplným přijetím Číňanky, se radikalizuje způsobem, který je pro většinu jeho obdivovatelů a známých včetně filmařky a módní návrhářky Michèle Rosierové, s níž se úzce přátelí (a která se stane důvěrnicí Anne), nepřijatelný, nepochopitelný a nepochopený. Vyprávění se odvíjí v několika kapitolách z pohledu obou manželů. Na pozadí bouřlivého roku 1968 se tak odehrává intimní příběh dvou lidí, kteří se milovali a postupně se odcizili. Hlavní podíl na tom měl Godardův „politický“ přerod, jeho zřeknutí se předchozích filmů (ty označil za sračky), podíl na likvidaci ročníku festivalu v Cannes, založení skupiny Dziga Vertov a jeho žárlivost včetně neúspěšného pokusu o sebevraždu poté, co se manželé po delší době shledali (on natáčel v tehdejším Československu snímek Pravda, ona v Itálii s Marcem Ferrerim titul Sémě člověka). Jeho pokus zabít se znamenal pro Anne neodpustitelné násilí na ní… Manželé se rozešli při realizaci maoistického westernu Le vent dest (1970, Východní vítr) skupiny Dziga Vertov (rozvedli se však až v roce 1979). – Hazanaviciův snímek dostal název podle jména francouzské ponorky Redoutable (Obávaný), o které dvojice slyšela reportáž v rádiu, z níž Godard často citoval větu: „Takový je život na palubě ponorky Redoutable.“ Byl uveden v předpremiéře v Praze na 20. festivalu francouzského filmu. Anne Wiazemská zemřela krátce předtím, 5. října 2017 na rakovinu prsu. -kat-

MICHEL HAZANAVICIUS (nar. 29.3.1967, Paříž) pochází z litevské židovské rodiny, která přišla do Francie ve 20. letech. Po absolvování pařížské Národní vysoké umělecké školy (ENSAPC) začínal v roce 1988 v televizi jako scenárista a později i jako režisér, mj. sériemi C’est pas le 20 heures (TV–1994, Východním údolím za dvacet hodin; spol. r. Virginie Lovisoneová) a Les films qui sortent le lendemain dans les salles de cinéma (TV–1996, Filmy, které zítra přicházejí do kin). Působil i jako tvůrce reklamních spotů (Reebok, Bouygues Telecom). Až o jedenáct let později natočil celovečerní hraný debut Moji přátelé. Světovou proslulost získal v roce 2011 němým filmem The Artist: mj. Oscar za režii (+ nominace na původní scénář), Cena BAFTA za režii a za scénář, César za nejlepší film a režii, Cena Goya za nejlepší evropský film, Cena ISA za režii, Cena Lumière za nejlepší film, Cena NYFCC za režii, Cena diváků na MFF v San Sebastiánu, nominace na Zlatý glóbus za režii a původní scénář. Za snímek Agent 117 získal Velkou cenu na MFF v Tokiu 2006. Jeho bratrem je herec Serge Hazanavicius (nar. 1963) a manželkou herečka Bérénice Bejoová (nar. 1976). – Filmografie: (režie a scénář, není–li uvedeno jinak) Derrick contre Superman (TV–1992, Derrick versus Superman; spol. r. Dominique Mézerette), Ca détourne (TV–1992, Ta postranní; spol. r. Daniel Lambert, Dominique Mézerette), La classe américaine (TV–1993, Americká třída; spol. r. Dominique Mézerette; + hlas), Echec au capital (TV–1997, Nezdar kapitálu), Mes amis (1999, Moji přátelé), OSS 117: Le Caire, nid d’espions (2006, Agent 117 – V), OSS 117: Rio ne répond plus (2009, Agent 117: Ztracen v Riu – V), The Artist (2011, The Artist; + spol. kam., spol. střih), La classe américaine (TV–2012, Americká třída; r. Serge Hazanavicius; spol. prod., účinkující), segment La bonne conscience (Čisté svědomí; režie) z kolektivního snímku Les infidéles (2012, Bezvěrci), Hledání (2014, The Search; + spol. střih, spol. prod.), Obávaný (2017, Le redoutable; + spol. prod.); (spolupráce na scénáři, není-li uvedeno jinak) Delphine 1, Yvan 0 (1996; r. Dominique Farrugia; + herec), Le clone (1998, Klon; r. Fabio Conversi), Tuez–les tous! Rwanda: histoire d’un génocide sans importance (TV–2004, Zabijte je všechny! Rwanda: Historie genocidy; r. Raphaël Glucksmann, David Hazan, Pierre Mezerette), Les Dalton (2004, Daltoni; r. Philippe Haïm – V), Eric ké Rmazy (V–2005; r. Virginie Lovisoneová), (herec, není-li uvedeno jinak) La cité de la peur (1994, Město strachu; r. Alain Berbérian), Didier (1997; r. Alain Chabat), Ma femme est une actrice (2001, Má žena je herečka; r. Yvan Attal), Podivuhodná cesta (2011, Le voyage extraordinaire; r. Serge Bromberg, Eric Lange; účinkující), Jacky au royaume des filles (2014, Jacky v království žen; r. Riad Sattouf), Realita (2014, Réalité; r. Quentin Dupieux). –jl–