Nocturama

barevný, kriminální thriller, 12 nevhodný pro děti, 1:2,35, 2–D, DVD-K, BRD-K, zvuk – 5.1, dlouhý – 130 min.

Původní název: Nocturama. Země původu: Francie, SRN, Belgie. Výrobce: Rectangle Productions, Wild Bunch (koprodukce), Pandora Film Produktion (koprodukce), Arte France Cinéma (koprodukce), Scope Pictures (koprodukce), My New Picture (koprodukce), Canal + (účast), Ciné + (účast), Arte France (účast), Arte Deutschland/WDR (účast), Eurimages (podpora), CNC (podpora), Filmförderungsanstalt (podpora), La Région Île-de-France (podpora), Film- und Medienstiftung NRW (podpora), Sofitvciné 3 (spolupráce), Cinémage 10 (spolupráce), Cofinova 12 (spolupráce), Palatine Etoile 13 (spolupráce), Cinéventure (spolupráce). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 27.4.2017. Mluveno: francouzsky (titulky). – Teror bez příčiny.

Distribuce: Film Europe. Lokace: Paříž.

AUTOŘI: Režie: Bertrand Bonello. Scénář: Bertrand Bonello. Kamera: Léo Hinstin. Architekt: Katia Wyszkop /ž/. Návrhy kostýmů: Sonia Philouze /ž/. Masky: Laure Talazac /ž/. Střih: Fabrice Rouaud. Zvuk: Nicolas Cantin, Nicolas Moreau, Andreas Hildebrandt, Jean-Pierre Laforce. Producent: Edouard Weil, Alice Girard /ž/. Koproducent: Christoph Friedel, Geneviève Lemal /ž/, Claudia Steffen /ž/, Bertrand Bonello. Vizuální efekty: Nicolas Rey, Mikros Image, Arri Cologne. Hudba: Bertrand Bonello. Použitá hudba: různé skladby a písně. Hudební dramaturgie: Pascal Mayer (hudební supervize). Koordinátor kaskadérů: Emmanuel Lanzi.

Hrají: Finnegan Oldfield (David), Vincent Rottiers (Greg), Hamza Meziani (Yacine), Manal Issa /ž/ (Sabrina), Martin Guyot (André), Jamil McCraven (Mika), Rabah Naït Oufella (Omar), Laure Valentinelli /ž/ (Sára), Ilias Le Doré (Samir), Robin Goldbronn (Fred), Luis Rego (Jean-Claude), Hermine Karagheuz /ž/ (Patricia), Adèle Haenel /ž/ (dívka na kole).

České titulky: Jana Trubková (Filmprint Digital).

Francouzský tvůrce efektních autorských snímků Bertrand Bonello natočil vlastní verzi tématu terorismu. Jeho psychologický krimithriller Nocturama začal vznikat ještě před sérií atentátů ve Francii a Bonello jako scenárista v něm potlačuje jakékoliv politické či náboženské pozadí. Motivací skupinky mladičkých teroristů z různých společenských i z různých etnik je patrně jen frustrace ze stavu současné blahobytné společnosti. Právě ta se ovšem jeví jako krajně nedostatečná a snímek, odehrávající se v rozmezí několika hodin, tak vyznívá jen jako chladná, audiovizuálně zajímavá, ale vyumělkovaná podívaná. Děj je jasně vymezen časovými údaji v titulcích, je ozvláštněn krátkými retrospektivami a několika kratičkými flashbacky. – Paříž. Mladí lidé se sjíždějí metrem a každý z nich postupně plní svůj úkol, jímž je tajné uložení semtexu na předem vybraná místa. Nálože pak explodují na mnoha místech města, včetně ministerstva vnitra, kam s pomocí organizátora Andrého pronikl drobný Mika, nebo mrakodrapu a několika aut. Všichni teroristé až na dva se sejdou podle dohody v evakuovaném obchodním domě v centru, aby tu přečkali noc. Zahynul jeden z nich, Fred, jehož zastřelil kolega z ochranky mrakodrapu. V obchodním domě je členem skupiny zdejší hlídač Omar, který vypnul kamerový systém a postřílel kolegy z ochranky (což ostatní netuší). Kromě Freda schází i další organizátor Greg, který zastřelil nějakého muže a pak na ulici i sám sebe. Mezi teroristy jsou milenci z lepších rodin David a Sára, dále nezaměstnaný Yacine a sourozenci Sabrina a Samir. Mladí lidé se z nudy převlékají do různých šatů z obchodních sektorů, pouští si hudbu a v televizi sledují, co se děje venku. David si vyjde před budovu zakouřit a pozve dovnitř bezdomovce Jeana-Claudea, který si přivede družku. David také později zjistí, že policie ví o jejich úkrytu. Jenže už nemohou zmizet. Komando vnikne dovnitř a všechny postřílí bez ohledu na to, že se někteří vzdávají… – Název filmu pochází ze zoologického termínu pro noční vidění zvířat a v přeneseném smyslu označuje také noční můry. Tvůrce, který je také autorem ilustrativní elektronické hudby, přiznává rovněž inspiraci titulem alba Nicka Cavea, jehož údajně požádal, aby směl použít stejný název. -tbk-

BERTRAND BONELLO (nar. 11.9.1968, Nice, Alpes-Maritimes) vystudoval klasickou hudbu a několik let se živil jako pianista, bubeník a kapelník v doprovodných skupinách různých francouzských, kanadských i amerických zpěvaček a interpretů (Françoise Hardyová, Carole Laureová, Elliot Murphy, Gérald De Palmas aj.). V roce 1998 se podílel na založení skupiny Laurie Markovitch. Před hudební kariérou posléze preferoval filmařské ambice. Střídavě natáčí hrané a dokumentární filmy různých metráží. Jeho druhý celovečerní film Pornograf získal Cenu FIPRESCI v rámci Mezinárodního týdne kritiků na MFF v Cannes, kde byly jeho další snímky Tiresia, Nevěstinec a Saint Laurent zařazeny do hlavní soutěže. Ve všech jeho hraných filmech se pravidelně opakují témata lidské sexuality nebo života v izolovaném prostředí. Byl hostem MFF v Karlových Varech 1999 s filmem Něco organického a Festivalu francouzského filmu v Praze 2011. Vyučuje na pařížské filmové škole La Fémis. – Filmografie: (scénář nebo podíl na něm a režie, není-li uvedeno jinak) střm. f. Juliette + 2 (1993), dok. f. Le chemin du Calvaire et les chapelles de Vence (1994, Kalvárie a kostely ve Vence), kr. f. o radikálním kroku slavné rockové zpěvačky, která nenadále opustí Paříž a svou kariéru, aby v Montrealu hledala štěstí jako řidička školního autobusu, Le bus dAlice (1995, Alicin autobus), střm. dok., evokující duchovní svět Piera Paola Pasoliniho, Qui je suis (1996, Kdo jsem; + hudba, prod., účinkující), komorní drama tragické lásky mezi třicetiletým řeckým emigrantem a jeho francouzskou ženou, odehrávající se v současném Montrealu, Quelque chose dorganique (1998, Něco organického; + spol. hudba), kr. tragikomedie o dvou bratrech s protikladnými názory na vedení kadeřnictví The Adventures of James and David (1999, Jamesova a Davidova dobrodružství; + spol. hudba), drama o vysloužilém pornorežisérovi, který kromě profesních problémů řeší komplikovaný vztah se synem, Le pornographe (2001, Pornograf; spol. hudba) s Jeanem-Pierrem Léaudem, drama o brazilském transsexuálovi, žijícím s bratrem ilegálně na předměstí Paříže, Tiresia (2003), Les petits fils (2004, Vnuci; r. Ilan Duran Cohen; hudba), kr. f. inspirovaný osudem americké modelky, fotografky a filmařky Cindy Shermanové Cindy: The Doll Is Mine (2005, Cindy: Panenka je moje), střm. hudební f. My New Picture (2006, Můj nový film; + hudba, prod.), drama čtyřicetiletého filmaře, hledajícího východisko ze životní krize mezi stoupenci izolované sekty, De la guerre (2008, O válce; + hudba, spol. prod.) s Mathieuem Amalricem, kr. romantická komedie, jejíž čtyři mladé hrdinky sní v jednom bytě o ideálním mladíkovi, Where the Boys Are (2009, Kde jsou chlapci), autentický obraz života v luxusním pařížském bordelu na přelomu 19. a 20. století Nevěstinec (2010, Lapollonide – souvenirs de la maison close; + hudba, spol. prod.), dok. medailón německé herečky a zpěvačky Ingrid Caven, musique et voix (2012, Ingrid Cavenová, hudba a hlas; + prod.), kr. f. Die Frau (2012, Žena; r. Régina Deminaová; spol. hudba), životopisný portrét legendárního módního návrháře, zachycující jeho osudy v letech 1967-76, Saint Laurent (2014, Saint Laurent; + hudba) s Gaspardem Ullielem v titulní roli, dok. f. Parole de kamikaze (2015, Slovo pilota kamikaze; r. Masa Sawada; spolupráce), thriller o skupince mladých teroristů, ukrývajících se po sérii atentátů v pařížském obchodním domě, Nocturama (2016, Nocturama; + hudba, spol. prod.), kr. baletní f. Sarah Winchester, opéra fantôme (2016, Sarah Winchesterová, fantom opery; + hudba, prod.); (herec) kr. f. Lapin intégral (2003, Kompletní králík; r. Cécilia Rouaudová), Le pont des arts (2004, Most umění; r. Eugène Green), On ne devrait pas exister (2006, Člověk by neměl existovat; r. Hervé P. Gustave), Main dans la main (2012, Ruku v ruce; r. Valérie Donzelliová), Le dos rouge (2014, Záda s rudým znamením; r. Antoine Barraud; + hudba). -fik-