Noční život

barevný, psychologický, 15 přístupnost, 1:2,35, 2–D, Dolby Digital, dlouhý – 85 min.

Původní název: Nočno življenje. Země původu: Slovinsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina. Výrobce: Vertigo, Sisters and Brother Milevski (koprodukce), SCCA (koprodukce), pro.ba (koprodukce), Slovenski filmski center (podpora), Agencija za film na Republika Makedonija (podpora), Fondacija za kinematografiju Sarajevo (podpora), Program Media EU (podpora), FS Viba film (spolupráce). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 20.10.2017. Mluveno: slovinsky (titulky). – Strach z médií. Větší než strach o život.

Distribuce: Balkanfilm. Lokace: Slovinsko: Lublaň.

AUTOŘI: Režie: Damjan Kozole. Pomocná režie: Urša Menart /ž/. Scénář: Damjan Kozole, Ognjen Sviličić, Urša Menart /ž/ (spolupráce na scénáři). Kamera: Miladin Čolaković. Architekt: Dušan Milavec, Neza Zinajić /ž/. Návrhy kostýmů: Zora Stančič /ž/. Masky: Mojca Gorogranc Petrushevska /ž/. Střih: Jurij Moškon, Ivo Trajkov. Zvuk: Igor Čamo, Julij Zornik, Gašper Loborec. Producent: Danijel Hočevar. Koproducent: Labina Mitevska /ž/, Amra Bakšić Čamo /ž/, Adis Djapo. Vizuální efekty: Aleksandar Višemirski (supervize), 3XFX, Skopje. Hudba: Kostov, Silence.

Hrají: Pia Zemljič /ž/ (Lea Potokarová), Jernej Šugman (Milan Potokar), Marko Mandić (Bojan Kenda), Peter Musevski (Rozman), Petre Arsovski (dr. Nikolovski), Jana Zupančič /ž/ (Tanja), Dejan Spasić (dr. Tomić), Mojca Partljić /ž/, Matija Vastl (dr. Dolenc), Andrej Murenc (policista), Blaž Šef (policista), Emil Kozole (Jure), Benjamin Krnetić (cyklista), Elias Rudolf (cyklista), Lena Hribar /ž/ (cyklistka), Gregor Andalšek (mopedista).

České titulky: Petr Matoušek, Kristýna Dufková (úprava).

Ceny: MFF Karlovy Vary 2016: Cena za režii (Damjan Kozole). Slovinský filmový festival, cena Vesna: nejlepší režie (Damjan Kozole), nejlepší herečka (Pia Zemljićová), nejlepší herec ve vedlejší roli (Petre Arsovski, Matija Vastl, Dejan Spasić), nejlepší výprava (Dušan Milavec, Neza Zinajićová).

Slovinský režisér Damjan Kozole se pro psychologické drama Noční život inspiroval tzv. Aférou bulmastif, jež po řadu měsíců zaměstnávala slovinská média a jež dodnes nebyla objasněna. V únoru 2010 bylo nalezeno nahé tělo známého lékaře Barančiče, roztrhané třemi jeho bulmastify. Podle obecně rozšířené verze šlo o důsledek sodomie se psy, provozované údajně ve vyšších kruzích. – Známý advokát Milan Potokar vyhraje soudní při. Odcizená manželka Lea mu vyčte, že zachránil gaunera. Muž večer odjede vozem. Trojice cyklistů jej později najde ležet nahého (jen přikrytého kusem látky) na ulici a těžce pokousaného. Zavolá sanitku. K zachráncům se připojí mopedista, který vše fotí na mobil. Policie informuje Leu a ta dorazí do nemocnice. Manželův stav je kritický a připravuje se náročná operace. Žena nepozorovaně sebere v igelitu zabalený důkazní předmět, dildo (umělý penis), jehož se později zbaví. Musí pak na policii k vyšetřovateli, který jí klade nepříjemné otázky. Nešťastná manželka přivolá na pomoc Milanova kolegu Bojana, jenž má obavy ze zveřejnění případu. Lea se pak pokusí uplatit doktora ze záchranky Tomiće, ale ten ji odmítne – vše je již v hlášení. Žena stráví téměř celou noc v nemocnici. Ví, že pokud se objeví něco v médiích, bude to znamenat nejen pro Milana konec dosavadního života. Ráno ji operatér dr. Nikolovski uklidní, že manželův stav je stabilizovaný. Za nemocnici slíbí, že se nic nedostane ven. Lea obdrží textovou zprávu od syna z Anglie, že udělal zkoušku. Odjíždí z nemocnice taxíkem domů… – Snímek je uváděn v distribuci současně se starším Kozoleovým filmem Navždy (který se také odehrává během jedné noci). Podle doporučení distributora by kina měla hrát oba tituly v jednom programu. – Na filmu se jako střihač podílel i český filmař Ivo Trajkov. -tbk-

DAMJAN KOZOLE (nar. 1964, Brežice, Slovinsko) vyrůstal v Kršku, kam situoval i příběh snímku Náhradní díly, jímž na sebe poprvé upozornil v mezinárodním kontextu. Žije a pracuje v Lublani, kde už jako dvaadvacetiletý natočil svůj první hraný snímek Osudový telefon, považovaný za první nezávislý film v bývalé Jugoslávii. Většina jeho děl byla uvedena na mnoha mezinárodních festivalech (mj. Berlín, Locarno, Karlovy Vary, Chotěbuz, Montpellier, Sarajevo). Z významných ocenění připomínáme Cenu za režii filmu Noční život na MFF v Karlových Varech 2016 nebo výroční domácí ceny Vesna za nejlepší film (Porno film, Náhradní díly), za režii (Náhradní díly, Noční život) a za dokument (Dlouhé prázdniny, Hranice). V současnosti patří k nejvýznamnějším slovinským filmařům a participuje na činnosti produkční společnosti Vertigo. Jeho manželkou je výtvarnice Zora Stančičová, která se podílela jako návrhářka kostýmů na třech jeho filmech. – Filmografie: (režie, scénář či spolupráce na něm, není-li uvedeno jinak) Hudodelci (1987, Zločinci; r. Franci Slak; herec), Usodni telefon (1987, Osudový telefon), road movie Remington (1988), kr. dok. Enfant terrible (1991), kr. f. Zdravljica (1992, Přípitek), Vse je pod kontrolo (1992, Vše je pod kontrolou; r. Metod Pevec; spol. sc.), dok. Rojevanje Leara (1993, Zrození Leara), kr. dok. Neme podobe slovenskega filma (1995, Němé podoby slovinského filmu), kr. f. Premor ob glasbi (1996, Hudební přestávka), psychologický snímek Stereotip (1997, Stereotyp), komedie Porno film (2000), drama Náhradní díly (2003, Rezervni deli), segment Europa z dok. f. Visions of Europe (2004, Vize Evropy), psychologický snímek Delo osvobaja (2004, Arbeit macht frei), střm. dok. Poštar (2007, Pošťák), komorní drama Navždy (2008, Za vedno), psychologický snímek Slovenka (2009, Slovinka), střm. životopisný dok. Bogdan Grom (2009), další střm. životopisný dok., tentokrát o manželce Zoře Stančičové, Dve ali tri stvari, ki jih vem o njej (2009, Dvě nebo tři věci, které o ní vím), kr. f. Hiša D (2011), střm. životopisný dok. To nisem jaz (2011, To nejsem já), dok. Dolge počitnice (2012, Dlouhé prázdniny), životopisný dok. Projekt rak (2013, Projekt rakovina), psychologické drama jedné noci Noční život (2016, Nočno življenje), kr. dok. Meje (2016, Hranice). -tbk-