Neruda

barevný, životopisný, přístupný, 1:2,35, 2–D, DVD-K, BRD-K, MP4, Dolby Digital, dlouhý – 108 min.

Původní název: Neruda. Země původu: Chile, Francie, Argentina, Španělsko, USA. Výrobce: Fabula, Participant Media (spolupráce), Funny Balloons (koprodukce), Setembro Cine (koprodukce), AZ Films (koprodukce), Reborn Produktion (koprodukce), Telefe (koprodukce), RTVE (účast), Banco Estado (účast), Elipsis Capital (účast), Movistar+ (účast), Consejo National de la Cultura y las Artes – Fondo Audiovisual Corfo (podpora), INCAA (podpora), ICAA (podpora), Instituto de Crédito Official – ICO (podpora), Laide aux cinémas du monde (podpora), CNC (podpora), Ministère des Affaires étrangères et du Développement international (podpora), Institut Français (podpora). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 7.9.2017. Mluveno: španělsky, francouzsky (titulky). – Chile 1948. Oslavován pro své dílo, stíhán za své postoje.

Distribuce: Artcam. Lokace: Francie: Paříž. Chile: Santiago, Valparaíso, Araucanía. Argentina: Buenos Aires.

AUTOŘI: Režie: Pablo Larraín. Scénář: Guillermo Calderón. Kamera: Sergio Armstrong. Architekt: Estefanía Larraín /ž/. Návrhy kostýmů: Muriel Parra /ž/. Střih: Hervé Schneid. Zvuk: Rubén Piputto, Miguel Hormazábal (design zvuku). Výkonná produkce: Jeff Skoll, Jonathan King, Marc Simoncini, Mariane Hartard /ž/, Rocío Jadue /ž/. Producent: Juan de Dios Larraín, Peter Danner, Renan Artukmaç, Alex Zito, Juan Pablo García, Ignacio Rey, Gastón Rothschild, Fernando del Nido. Vizuální efekty: Tomas Roca (supervize). Hudba: Federico Jusid. Použitá hudba: různé skladby a písně.

Hrají: Luis Gnecco (Pablo Neruda), Gael García Bernal (policejní prefekt Óscar Peluchonneau), Mercedes Morán /ž/ (Delia del Carril), Emilio Gutiérrez Caba (Pablo Picasso), Diego Muñoz (Martínez), Pablo Derqui (Víctor Pey), Michael Silva (Álvaro Jara), Jaime Vadell (Jorge Alessandri), Alfredo Castro (Gabriel Gonzáles Videla), Marcelo Alonso (Pedro Domínguez), Francisco Reyes (Bianchi), Heidrun Breier /ž/ (María Hagenaar).

České titulky: Šárka Holišová. Překlad básně Nepřítel Jan Pilař.

Ceny: Zlaté glóby: (nominace) nejlepší cizojazyčný film. Latinskoamerické filmové ceny Fénix: nejlepší film, nejlepší výprava (Estefanía Larraínová), nejlepší kostýmy (Muriel Parraová), nejlepší střih (Hervé Schneid).

Ve stejném roce jako realizoval životopisný snímek o manželce prezidenta Kennedyho s názvem Jackie (2016, Jackie) natočil chilský režisér Pablo Larraín film Neruda, věnovaný dramatickému období v životě chilského diplomata, senátora, přesvědčeného komunisty a básníka Ricarda Eliezera Neftalía Reyese y Basoalta (1904-1973), který na sklonku roku 1946 úředně přijal pseudonym Pablo Neruda (odvozený od Jana Nerudy a Paula Verlaina). – Píše se rok 1948 a senátor Pablo Neruda označí prezidenta Gonzálese Videlu za zrádce komunistických ideálů. Později u předsedy Senátu Alessandriho žádá propuštění komunistických vězňů a zrušení koncentračního tábora Pissagua. Pro své postoje se ocitne před soudem. Marně hájí komunistické ideály. Je na něj vydán zatykač. Muž se s druhou manželkou, malířkou Deliou del Carril skrývá u přátel. Pablo Picasso na Světovém kongresu intelektuálů v boji za mír upozorní na jeho neblahý osud. Neruda získá falešný pas a opustí ženu; hodlá přejít Andy. Odpůrce režimu statkář Domínguez mu poskytne koně i průvodce. V patách má básník ctižádostivého policejního prefekta Óscara Peluchonneaua. Ten se zamýšlí nad osobností pronásledovaného a údělem pronásledovatele. U Domíngueze si vyžádá koně a dva průvodce a vyrazí do zasněžených hor. Má oběť na dostřel, ale průvodci ho omráčí a ujedou. Policista zemře. – Neruda více než dva roky vede chilský odboj. Pak si v Paříži užívá svobody i pozornosti tisku. – Netradiční příběh je životopisný jen zčásti; Pablo Larraín a scenárista Guillermo Calderón mísí fakta s fikcí a s poezií; básník si svého urputného pronásledovatele stvořil sám. -kat-

PABLO LARRAÍN (vl. jm. Pablo Larraín Matte, nar. 19.8.1976, Santiago de Chile) je synem chilských politiků Hernána Larraína a Magdaleny Matteové. Vystudoval obor audiovizuální komunikace na Universitě pro umění, vědy a komunikaci (UNIACC) v Santiagu de Chile a pracoval jako asistent klasika chilského filmu Miguela Littína. S bratry Hernánem Larraínem a Juanem de Dios Larraínem založil společnost Fábula, v níž natočil i své celovečerní filmy, uvedené a oceněné na řadě festivalů: Fuga (Cartagena, Málaga, Terst), Tony Manero (Rotterdam, Buenos Aires, Havana, Istanbul, Turín, Manila, Varšava), Post Mortem (Benátky, Havana, Cartagena, Lima, Los Angeles) a No (Cannes, São Paulo, Soluň; nominace na Oscara za nejlepší cizojazyčný film), Klub (Velká cena poroty na MFF v Berlíně 2015, Stříbrný Hugo na MFF v Chicagu 2015), Neruda (nominace na Zlatý glóbus za cizojazyčný film). Podílí se jako producent i na dílech svých souputníků. Spolurežíroval a spoluprodukoval TV seriál o nepovedeném drogovém obchodu Profugos (2011, Uprchlíci – TV). Jako reprezentant nové generace latinskoamerických filmařů s mezinárodním renomé (mj. Sebastián Lelio, Oscar Godoy, Roberto Artiagoitía, Fernando Lavanderos, Marialy Rivasová), pracujících s osobitým estetickým výrazem a znepokojivými tématy, reflektuje ve své tvorbě s originálním smyslem pro černý humor pinochetovskou éru (volná trilogie Tony Manero, Post Mortem, No). Na mezinárodním poli se definitivně prosadil portrétem Jacqueline Kennedyové ve snímku Jackie. Od roku 2007 je jeho manželkou chilská herečka Antonia Zegersová (nar. 1972), s níž má dvě děti. – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) drama o nadaném mladém skladateli, jehož makabrózní symfonie vyvolá řadu tragických událostí, Fuga (2005, Fuga/Útěk; + spol. sc.), černá komedie o padesátiletém psychopatovi, který se chce stát nejlepším chilským imitátorem Travoltovy postavy z filmu Horečka sobotní noci, Tony Manero (2008; + spol. sc., spol. kam.), kr. f. z Velikonočního ostrova Resurrección (2009, Vzkříšení), bizarní příběh zamilovaného úředníka z márnice Post Mortem (2010, Post Mortem; + spol. sc.), politický film z mediálního zákulisí referenda o dalším vládnutí diktátora Pinocheta No (2012, No; + spol. prod.), drama z odlehlého domu, kam katolická církev posílá provinilé kněze a jeptišky, El club (2015, Klub; + spol. sc., spol. prod.), životopisný snímek o slavném chilském komunistickém básníkovi Neruda (2016), další životopisný film o několika dnech, jež prožívá Jacqueline Kennedyová těsně po atentátu na svého manžela, Jackie (2016, Jackie); (produkce či podíl na produkci) La vida me mata (2007, Život mě zabije; r. Sebastián Silva), Grado 3 (2009, Stupeň 3; r. Roberto Artiagoitía), kr. f. Blokes (2010, Kluci; r. Marialy Rivasová), Ulises (2011, Odysseus; r. Oscar Godoy), El año del tigre (2011, Rok tygra; r. Sebastián Lelio), 4:44 Last Day on Earth (2011, 4:44 Poslední den na Zemi; r. Abel Ferrara), Gloria (2012; r. Sebastián Lelio), Joven y alocada (2012, Mladá a divoká; r. Mariely Rivasová; + spol. kam. – TV), Paseo de oficina (2012; r. Roberto Artiagoitía), Crystal Fairy y el cactus mágico (2013, Křišťálová víla a kouzelný kaktus; r. Sebastián Silva), Gloria (2013; r. Sebastián Lelio), Barrio universitario (2013, Univerzitní čtvrť; r. Esteban Vidal), Nasty Baby (2015, Ošklivé dítě; r. Sebastián Silva), Fantastická žena (2017, Una mujer fantástica; r. Sebastián Lelio). -fik-