Lví žena

barevný, psychologický, historický, adaptace, 12 nevhodný pro děti, 1:2,35, 2–D, Dolby Digital, dlouhý – 118 min.

Původní název: Løvekvinnen. Země původu: Norsko, SRN, Dánsko, Švédsko. Výrobce: Tre Vänne Produktion, Zentropa Productions, Studios Köln, The Post Republic, Filmkameratene, Gifted Films West, Film-und Medien Stiftung NRW (podpora), Filmförderungsanstalt (podpora), Filmförderung Hamburg Schleswick-Holstein (podpora), Eurimages EU (podpora). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 23.3.2017. Mluveno: norsky, francouzsky (titulky). – Podle úspěšného norského románu.

Distribuce: Fénix Distribution.

AUTOŘI: Režie: Vibeke Idsøe /ž/. Předloha: Erik Fosnes Hansen (román Løvekvinnen, 2006, česky Lví žena). Scénář: Vibeke Idsøe /ž/. Kamera: Dan Laustsen. Architekt: Karl Júliusson. Výtvarník: Alexander Scherer. Návrhy kostýmů: Frauke Firl /ž/. Masky: Barbara Kreuzer /ž/ (návrhy masek a účesů), Alexandra Lebedynski /ž/, Bettina Stähle /ž/, Conor OʹSullivan (zvláštní masky), Creatures Inc. (zvláštní maskérské efekty). Střih: Per-Erik Eriksen. Zvuk: Tomas Naug, Noemi Hampel /ž/ (design zvuku). Výkonná produkce: Fredrik Wikström. Producent: Ali-Reza Bahar. Koproducent: Helen Ahlsson /ž/, Philip Borbély, Bastian Griese, Gustav Oldén. Vizuální efekty: Jean-Michel Boublil, Minimo Vfx. Zvláštní efekty: Kai Kolstadt Rødseth. Hudba: Uno Helmersson, Kristian Eidnes Andersen (dodatečná hudba). Použitá hudba: různé skladby a písně.

Hrají: Aurora Lindseth Løkka /ž/ (sedmiletá Eva), Mathilde Thomine Storm /ž/ (čtrnáctiletá Eva), Ida Ursin-Holm /ž/ (třiadvacetiletá Eva), Rolf Lassgård (Gustav Arctander), Lisa Loven Kongsli /ž/ (Ruth), Kjersti Tveterås /ž/ (Hannah), Rolf Kristian Larsen (Sirka), Idun Aasheim Mykland (čtrnáctiletý Arvid), Henrik Mestad (Swammerdamm), Kåre Conradi (Jahnn), Ken Duken (Andrej), Burghart Klaussner (Johannes Joachim), Karen-Lise Mynster /ž/ (paní Birgersonová), John Sigurd Kristensen (pan Birgerson), Lars Knutzon (profesor Stroem), Connie Nielsen /ž/ (Eva Grjothornetová).

České titulky: Ivan Kotmel (Datel Union).

Adaptace románu Erika Fosnese Hansena Lví žena je třetím hraným snímkem režisérky a scenáristky Vibeke Idsøeové. – 1912. Při porodu zemře manželka postaršího přednosty maloměstské železniční stanice Ruth. Holčička, celá porostlá zlatavou srstí, se má k světu, ale novopečený otec Gustav Arctander se k ní staví odmítavě. O miminko Evu se stará porodní bába Birgersonová a pak sedmnáctiletá kojná Hannah, jejíž dítě po porodu zemřelo. Obě ženy k děcku přilnou. Od profesora Stroema se Gustav dozví, že dcerka má chorobu hypertrichózu a že se s jejím ochlupením nedá nic dělat. Otec drží děcko v ústraní, ale čumilům a drbům nezabrání. – 1919. Přísný a akurátní Gustav zavírá samotou trpící dcerku i za malé prohřešky do temného přístěnku. Jednou Gustav a Hannah vezmou Evu na vánoční slavnost, což skončí fiaskem. Později chůva prosadí, aby Eva začala chodit do školy. Dívenku tam šikanují, ale ona to doma tají. Kamarádí se s mladým zrzavým telegrafistou Sirkou, který pracuje na stanici, a se spolužákem Arvidem. Naučí se používat telegraf a baví ji také matematika. – 1926. Na dermatologickém kongresu v Kodani se Eva od Andreje se zvláštně znetvořenou kůží dozví o panoptiku Johannese Joachima s lidmi postiženými anomáliemi. Den nato při ponižujícím zkoumání lékařů omdlí a Gustav ji odveze. – V lázních, kam doprovází nemocného otce, se dívka sblíží s krásnou stárnoucí paní Grjothornetovou. Podle té je svobodný pohled na svět důležitější než pomíjivá fyzická krása. – Sirka přijde o místo, když kvůli Evě přistoupí na to, že bude krýt přednostovu defraudaci. Dcera proto na otce zanevře. Když do městečka dorazí Johannes Joachim se svým ansámblem, uteče k jeho společnosti. – 1931. Eva na cestách s Joachimovým cirkusem netečně pózuje při představeních, píše si deník a šetří na vysněné studium… – 1936. Eva je profesorkou matematiky na Sorbonně. Po otcově pohřbu jí dá Hannah složku od Gustava. Až teď vyjde najevo, že otec, který stále kreslil železniční motivy, dceru od dětství zpodobňoval; nechtěl však, aby o tom věděla… – Tradičně pojatý příběh s inteligentní hrdinkou, čelící nepřízni osudu se vzdorem i s odvahou a doplněný jejími deníkovými komentáři, je obrazem doby a postoje tehdejší společnosti k člověku, jenž se vzhledem fatálně vymyká z normálu. Odehrává se v idylickém prostředí maloměstské stanice v nádherné norské přírodě. -kat-

VIBEKE IDSØEOVÁ (nar. 8.10.1965, Norsko) studovala drama na Tischově umělecké škole při Newyorské univerzitě (NYU). Jako scenáristka a režisérka debutovala v roce 1996 dětským snímkem Hon na ledvinové kameny, který natočila podle vlastního románu z roku 1994. Snímek byl v Norsku velmi úspěšný; získal také norskou výroční cenu Amanda za debut a Cenu Drak za nejlepší severský film na FF v Göteborgu 1997 nebo Cenu poroty na MFDF v Chicagu 1997. Podílela se na scénáři nejúspěšnějšího norského animovaného filmu Solan, Ludvig a Gurin s liščím ocasem a sama pak natočila animovaný snímek Karkulín ze střechy. – Filmografie: (režie a scénář, není-li uvedeno jinak) fantastický příběh chlapce, který se zmenšený dostane do těla svého dědečka a chce ho zbavit jeho zdravotních potíží, Jakten på nyresteinen (1996, Hon na ledvinové kameny), anim. snímek podle předlohy Astrid Lindgrenové o dobrodružství sedmiletého Bena a jeho nového neobyčejného kamaráda Karlsson på taket (2002, Karkulín na střeše; režie, spol. sc.), hořká komedie o třech přítelkyních, rozhodnutých splnit přání jedné z nich stát se novinářkou, 37 og et halvt (2005, 37 a půl), psychologický historický snímek podle stejnojmenného románu Erika Fosnese Hansena o dětství a mládí dívky, postižené dermatologickou anomálií, Lví žena (2016, Løvekvinnen); (podíl na scénáři) anim. f. Solan, Ludvig og Gurin med reverompa (1998, Solan, Ludvig a Gurin s liščím ocasem; r. John M. Jacobsen, Nille Tystad), rodinný dobrodružný film Asfaltenglene (2010, Andělé z Eastenu; r. Lars Berg – TV). -tbk-