Klient

barevný, psychologický, přístupný, 1:1,85, 2–D, zvuk – 5.1, dlouhý – 124 min.

Původní název: Forushande. The Salesman (mezinárodní název). Země původu: Francie, Írán. Výrobce: Memento Films Production, Asghar Farhadi Production, Arte France Cinéma (koprodukce), Memento Films Distribution (spolupráce), Doha Film Institute (spolupráce), Arte France (spolupráce). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 11.5.2017. Mluveno: persky (titulky). – Provokující, napínavý a prozíravý naturalistický snímek oceňovaného režiséra mistrně nahlíží do rozbouřených srdcí a duší hlavních postav.

Distribuce: Artcam. Lokace: Írán: Teherán.

AUTOŘI: Režie: Asghar Farhadi [Farhádí]. Scénář: Asghar Farhadi. Kamera: Hossein Jafarian. Architekt: Keyvan Moghadam. Návrhy kostýmů: Sara Samiee /ž/. Masky: Mehrdad Mirkiani. Střih: Hayedeh Safiyari. Zvuk: Mohamad Reza Delpak, Yadollah Najafi, Hossein Bashash. Producent: Alexandre Mallt-Guy, Asghar Farhadi. Koproducent: Olivier Père. Vizuální efekty: Javad Matoori. Hudba: Sattar Oraki. Použitá hudba: různé skladby a písně.

Poznámka: Výňatky ze hry Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího.

Hrají: Shahab Hosseini [Šaháb Hosejní] (Emád Etesámí), Taraneh Alidoosti [Tarané Alídaostí] /ž/ (Ráná), Babak Karimi (Bábak), Farid Sajjadihosseini (klient), Mina Sadati /ž/ (Sanam), Mehdi Kooshki /ž/ (Sijávaš), Shirin Aghakashi /ž/ (Esmat), Sahra Asadollahe /ž/ (Mojgan), Maral Bani Adam /ž/ (Kati), Emad Emami (Alí), Mojtaba Pirzadeh (Madžíd), Sam Valipour (Sadrá).

České titulky: Natálie Nádassy (Filmprint Digital).

Ceny: MFF v Cannes 2016: Cena za mužský herecký výkon (Shahab Hosseini), Cena za scénář (Asghar Farhadi). MFF v Chicagu 2016: Zvláštní cena poroty Stříbrný Hugo. Oscar: nejlepší cizojazyčný film. Cena NBR: nejlepší cizojazyčný film. – Zlatý glóbus: (nominace) nejlepší cizojazyčný film.

Nejuznávanější současný íránský filmař Asghar Farhadi opakuje ve svém dalším oceňovaném snímku Klient formuli, s níž uspěl již v dramatu Rozchod Nadera a Simin (2011, Jodaeiye Nader az Simin), vyznamenaném na řadě festivalů a akcí. Opět se zabývá krizí teheránského manželského páru ze střední vrstvy, v níž se odrážejí závažné morální problémy. Znovu se opírá o realistické snímání všednodenních událostí s citem pro prostředí i pro charaktery postav. Tentokrát příběh rámuje výňatky ze hry Arthura Millera, v níž jeho protagonisté vystupují. – Manželé Emád a Ráná Etesámíovi se musejí v noci urychleně evakuovat z činžáku, jemuž hrozí zřícení. Oba hrají hlavní role v nové inscenaci hry Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího. Emád zároveň učí na střední škole. Kolega z divadla Bábak jim nabídne svůj byt, v němž ještě zůstaly nějaké věci po dřívější nájemnici. Žena po telefonu tvrdí, že si je odveze, až najde nové bydlení. Ráná v novém bytě po zazvonění otevře vstupní dveře v domnění, že se vrací Emád. Ten pak najde na schodech i v bytě krev a zjistí, že manželka je v nemocnici. Kdosi ji v bytě přepadl a zachránili ji vstřícní sousedé. Zraněná žena po návratu domů odmítne jít na policii. Zároveň se tam bojí. Emád najde v bytě mobil, nějaké peníze a klíčky od dodávky, stojící před domem. Dozví se, že Bábakova nájemnice byla lehčích mravů, a vyčte kamarádovi, že je na to neupozornil. Domnívá se, že manželku napadl její klient, možná i na její popud. Mezi manžely narůstá napětí. Zároveň večer probíhají divadelní představení. Jednou je dodávka pryč. Emád zjistí, že patří majiteli pekařství a podezírá jeho syna Madžída. Přiměje ho, aby mu odvezl nějaké věci z evakuovaného bytu. Jenže místo něj přijede mladíkův nastávající tchán, starší muž, trpící srdeční slabostí. Emád posléze vydedukuje, že manželku napadl právě on. Muž přizná, že byl klientem nájemnice, a později i to, že Ráná napadl ve sprše. Ona se pak zranila o rozbité sklo a on (rovněž lehce zraněný) utekl. Emád ho zavře do komory. Po představení se vrátí s Ráná do bytu. Trvá na tom, aby se muž přiznal před svou rodinou. Ten před nimi zkolabuje. Oni ho zachraňují a zavolají Madžídovi. Mladík dorazí i s nastávající tchyní a její dcerou. Ráná prosí manžela, aby se nemstil a aby rodině nic neříkal. Ten nakonec v ústraní vrátí mužovi jeho věci včetně peněz a vrazí mu facku. Odcházející klient na schodech znovu zkolabuje. Manželé pozorují, jak ho jeho blízcí zoufale oživují. Přijíždí sanitka. – Ráná odejde sama, Emád jde později za ní. V divadle při přípravě na další představení manželé mlčí… – Snímek, jejž ozvláštňují výňatky z inscenace, je postaven zejména na vynikajících hereckých výkonech. Původní název, jenž znamená Obchodník (klient totiž podomně prodává v ulicích šatstvo), koresponduje s titulem Millerovy hry. -tbk-

ASGHAR FARHADI [FARHÁDÍ] (nar. 1.1.1972, Chomejníšár, provincie Isfahán, Írán) začínal od roku 1986 v isfahánské pobočce Sdružení mladého íránského filmu, kde natáčel krátké snímky na formáty Super 8 a 16mm. Absolvoval obor divadelní režie na Teheránské univerzitě (1998) a o několik let později na Tarbiat Modarres University. Při studiích režíroval TV seriály a psal rozhlasové hry. Již slibným celovečerním debutem Tanec v prachu a následně i dalšími čtyřmi snímky rozšířil Farhadi řady íránských filmařů, jejichž díla jsou od začátku 90. let oceňována na mezinárodních fórech. Nejprestižnějšími trofejemi byly ověnčeny zejména jeho tituly Tanec v prachu (Cena pro nejlepšího herce Stříbrný sv. Jiří

na MFF v Moskvě 2003), Ve středu bude ohňostroj (Zlatý Hugo na MFF v Chicagu 2006), O Elly (Stříbrný medvěd za režii na MFF v Berlíně 2009), Rozchod Nadera a Simin (Zlatý medvěd, Stříbrný medvěd pro herce a herečku a Cena ekumenické poroty na MFF v Berlíně 2011, Oscar, Zlatý glóbus, César, ISA Award, Cena NBR, Cena NYFCC, Cena NSFC, Britská nezávislá filmová cena a nominace na Cenu BAFTA za nejlepší cizojazyčný film, nominace na Oscara za scénář), Minulost (Cena ekumenické poroty na MFF v Cannes, Cena NBR a nominace na Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film, nominace na Césara za nejlepší film, režii a scénář) a Klient (Oscar, Cena NBR a nominace na Zlatý glóbus za cizojazyčný film, Cena za scénář na MFF v Cannes 2016, Zvláštní cena poroty Stříbrný Hugo na MFF v Chicagu 2016). Předností jeho tvorby jsou detailní psychologická kresba, přesná sociální analýza a zkoumání morálních dilemat. Filmové režii se věnuje i jeho manželka Parisa Bakhtavarová (nar. 1972), s níž má dvě dcery; jedna z nich, Sarina Farhadiová (nar. 1998), se mj. objevila v dívčí roli v Rozchodu Nadera a Simin. – Filmografie: (režie a scénář či podíl na něm, není-li uvedeno jinak) kr. filmy Janali (1988), Radio (1989), Donyaye divarha (1990, Svět zdí), Majerahaye filmsaz (1991, Dobrodružství pana filmaře), kr. dok. Cheshm-ha (1992, Oči), kr. f. Sim (1998, Drát), Ertefae past (2002, Nízké výšiny; r. Ebrahim Hatamikia; spol. sc.), drama muže, který uteče do nitra pouště, Rags dar ghobar (2003, Tanec v prachu; + kostýmy), komorní drama mladistvého vraha, čekajícího na popravu, Shahr-e-ziba (2004, Krásné město), intimní příběh mladé služky, která u zaměstnavatelů poprvé nahlédne do světa erotických vztahů, Chaharshanbe soori (2006, Ve středu bude ohňostroj), mysteriózní drama, v němž skupinka přátel řeší během výletu na základě záhadného zmizení jedné dívky otázky zodpovědnosti a viny, Darbareye Elly (2009, O Elly; + výprava, kostýmy, prod.), drama dvou manželských párů z různých společenských vrstev Rozchod Nadera a Simin (2011, Jodaeiye Nader az Simin; + prod.), drama Íránce, který přijíždí do Paříže dořešit rozvod s francouzskou manželkou a přitom narazí na dřívější tajemství, Le passé (2013, Minulost), drama manželů ze střední vrstvy, kteří se ocitnou v krizi poté, co byla žena v bytě napadena neznámým mužem, Klient (2016, Forushande; + spol. prod.). -fik-