Dvojitý milenec

barevný, psychologický, erotický, adaptace, thriller, 18 přístupnost, 1:2,35, 2–D, Dolby Digital 5.1, dlouhý – 107 min.

Původní název: Lamant double. Země původu: Francie, Belgie. Výrobce: Mandarin Production, FOZ, Mars Films, Film Distribution, France 2 Cinéma, Scope Pictures, Canal+ (účast), Ciné+ (účast), France Télévisions (účast), A Plus Image 7 (spolupráce). Rok copyrightu: 2017. Premiéra: 13.7.2017. Mluveno: francouzsky (titulky). – Dvojitá rozkoš, dvojitá zábava. Psychoerotický thriller Françoise Ozona.

Distribuce: KVIFF Distribution (do 28.4.2027).

AUTOŘI: Režie: François Ozon. Předloha: Joyce Carol Oates /ž/ (kniha Lives of the Twins, 1987, Životy dvojčat). Scénář: François Ozon. Dramaturg: Philippe Piazzo (konzultace scénáře). Kamera: Manu Dacosse. Architekt: Sylvie Olivé /ž/. Návrhy kostýmů: Pascaline Chavanne /ž/. Masky: Stéphanie Guillon /ž/, Franck-Pascal Alquinet (účesy). Střih: Laure Gardette /ž/. Zvuk: Brigitte Tallandier /ž/, Aymeric Devoldère, Jean-Paul Hurier. Výkonná produkce: Aude Cathelin /ž/. Producent: Eric Altmayer, Nicolas Altmayer. Vizuální efekty: Mikael Tanguy (supervize), Umedia. Hudba: Philippe Rombi. Použitá hudba: různé skladby a písně. Hudební dramaturg: Marie Sabbah /ž/ (hudební supervize).

Hrají: Marine Vacth /ž/ (Chloé Fortinová), Jérémie Renier (Paul Meyer/Louis Delord), Jacqueline Bisset /ž/ (paní Schenkerová/Chloina matka), Myriam Boyer /ž/ (sousedka Rose), Dominique Reymond /ž/ (gynekoložka/dr. Agnès Wexlerová), Fanny Sage /ž/ (Sandra Schenkerová).

České titulky: Jana Trubková (Filmprint Digital).

Komorní psychologický erotický thriller natočil François Ozon volně podle mysteriózního románu Životy dvojčat, který americká autorka Joyce Carol Oatesová vydala pod pseudonymem Rosamond Smithová. V podivném a krajně nejednoznačném příběhu duševně nevyrovnané a traumatizované mladé ženy se zároveň inspiroval několika klasickými filmovými díly, mj. thrillerem Dead Ringers (1988, Příliš dokonalá podoba; r. David Cronenberg – V) nebo Rosemary má děťátko (1968, Rosemary’s Baby; r. Roman Polanski). – Pětadvacetiletá krásná a křehká Chloé Fortinová vyhledá mladého psychiatra Paula Meyera; už dlouhá léta trpí bolestmi břicha, jež jsou podle její gynekoložky psychického původu. Stanou se z nich milenci a začnou spolu bydlet. Chloé vyrůstala u prarodičů, protože ji matka opustila. Mluví o tom, že vždy chtěla mít sestru. Byla modelkou, ale teď pracuje jako hlídačka v muzeu moderního umění. Náhodou zjistí, že Paul se ve skutečnosti jmenuje příjmením Delord. Jednou jej zahlédne s nějakou ženou, ale on tvrdí, že se musela splést. V domě, před nímž jej dívka viděla, je ordinace psychoanalytika Louise Delorda. Chloé se k němu pod falešným jménem objedná. Zjistí, že lékař je Paulovým dvojčetem, s nímž se sourozenec dlouhá léta nestýká. Začne k němu chodit na terapii a podlehne jeho sexuálnímu nátlaku, zatímco s Paulem ji sex příliš nevzrušuje. Partnerovi tvrdí, že chodí k doktorce Wexlerové. Otěhotní a neví s kým. Jednou Paula análně pomiluje pomocí umělého penisu. Získává nakrátko převahu i nad panovačným Louisem. Zjistí, že v pozadí bratrského rozkolu byl Paulův vztah se spolužačkou. Vyhledá její matku, paní Schenkerovou, a dozví se, že Louis se vydával za bratra a jeho dívku Sophii znásilnil. Když se to bratr dozvěděl, zapudil jej i ji a ona se pokusila zastřelit. Od té doby přežívá Sophie v katatonickém stavu. – Chloé podléhá stále více nejistotě o identitě dvojčat. Vydá se s pistolí za Louisem. U toho však je i Paul, který zjistil, že k Wexlerové nechodí. Ona, ačkoliv neví, kdo je kdo, jednoho z nich střelí do hrudi. Pak jí začne z břicha cosi vylézat. Skončí v nemocnici. Lékařka sdělí Paulovi a její matce, což je paní Schenkerová, že pacientce vyoperovali velkou cystu, jež byla ve skutečnosti zárodkem plodu, který ona v matčině těle vstřebala. Jedná se o tzv. parazitující dvojče. Chloé se smíří s matkou a odjede s Paulem domů. Zdá se již klidná. Při milování s mužem však vidí za zrcadlem samu sebe, jak pěstí rozbije zrcadlové sklo… – Ozon od počátku zručně a velmi kultivovaně stupňuje napětí, dané rozporností filmového obrazu. Není jasné, co je „realita“ a co jsou Chloiny představy. Není jasné, zda Louis je skutečným dvojčetem, nebo se za něj Paul obratně vydává. Otázkou je i identita Chloiny matky. Tvůrce bohužel nedokázal udržet jednotnou psychologickou rovinu zvláštního dramatu rozpolcené mysli a nadbytečně akcentuje hrdinčiny vize nebo téměř hororové žánrové prvky. – Snímek byl uveden v hlavní soutěži na MFF v Cannes 2017 a na MFF v Karlových Varech 2017; do distribuce vstoupil v rámci akce Vary ve vašem kině. -tbk-

FRANÇOIS OZON (nar. 15.11.1967, Paříž) vyrůstal v liberálním prostředí učitelské rodiny. Již jako osmileté dítě pózoval pro módní katalogy a časopisy a chtěl se stát hercem. Vystudoval filmovou vědu na Université de Paris 1 a poté absolvoval režii na pařížské škole La Fémis (1990-93). Už jeho rané krátké filmy vynikaly filmařskou inteligencí a provokativními náměty (zpochybňování jednoznačnosti sexuální identity a konfrontace s rodičovskou autoritou). Porušování tabu uplatnil i v celovečerních filmech, akcentujících ožehavá témata (neformální pohled na sexualitu, anatomie intimních rodinných a jiných mezilidských vztahů). Příznačnými pro Ozonův režijní rukopis jsou ironický humor, motiv tajemství, fascinace rafinovaným ženským světem a pronikavý i citlivý psychologický pohled do nitra hlavních (většinou ženských) postav. Spolupracuje s uznávanými herečkami různých generací (Catherine Deneuveová, Fanny Ardantová, Isabelle Huppertová, Emmanuelle Béartová, Charlotte Ramplingová, Ludivine Sagnierová, Valeria Bruni Tedeschiová, Marine Vacthová). Ve své kontroverzní tvorbě rád překračuje hranice žánrů a směšuje různé styly podobně jako jeho vzor Rainer Werner Fassbinder. Patří k čelným představitelům současné francouzské kinematografie a bývá řazen do skupiny tvůrců, spojených s tzv. cinéma du corps (kinematografie těla). Jeho snímky jsou pravidelně uváděny na prestižních festivalech a nominovány na významné výroční ceny. Z ocenění připomínáme Cenu za scénář na Katalánském MFF v Sitges 1999 (Zločinní milenci), Cenu Teddy na MFF v Berlíně 2000 (Kapky deště na rozpálených kamenech), Lumièreovu cenu za režii (8 žen), Stříbrný klas na MFF ve Valladolidu 2005 (Čas, který zbývá), Zvláštní cenu poroty na MFF v San Sebastiánu (Útěk), Zlatou mušli a Cenu poroty za scénář na MFF v San Sebastiánu 2012, Cenu FIPRESCI na MFF v Torontu 2012 a Evropskou filmovou cenu za scénář (U nich doma). Analytický přehled jeho umělecké kariéry přinesl Thibault Schilt v monografii François Ozon (University of Illinois Press, Urbana 2011). – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak)(krátké filmy, není-li uvedeno jinak) komediální horor Photo de famille (1988, Rodinné foto; + sc., kam., střih, prod.), Les doigts dans le ventre (1988, Drobky v břiše; + sc., střih, prod.), Mes parents un jour dété (1990, Letní den mých rodičů; + sc.), video Une goutte de sang (1991, Kapka krve), videodok. Peau contre peau [les risques inutiles] (1991, Kůže proti kůži, zbytečná rizika), videodok. Le trou madame (1991), Deux plus un (1991, Dva a jeden), video Thomas reconstitue (1992, Předělaný Thomas; + sc.), Victor (1993; + spol. sc.), Une rose entre nous (1994, Růže mezi námi; + spol. sc., herec), erotický snímek o čtyřech teenagerech Action vérité (1994, Hra na pravdu; + sc., střih), drama o mladém homosexuálním fotografovi a jeho konfrontacích s vlastní rodinou, La petite mort (1995, Malá smrt; + spol. sc.), střm. videodok. Jospin séclaire (1995, Jospin se odhaluje; + spol. kam., spol. zvuk, spol. střih), komedie o dvou zamilovaných mužích na prázdninách Une robe dété (1996, Letní šaty; + sc.), thriller o bizarním prázdninovém vztahu dvou mladých žen Regarde la mer (1997, Spatřit moře; + sc.), hořká komedie o vztazích mezi muži a ženami Scènes de lit (1997, Ložnicové scény; + sc., střih), snímek o dni po silvestru na přelomu tisíciletí X2000 (1998; + sc., spol. střih), adaptace divadelní hry Henryho de Montherlanta Un lever de rideau (2006, Zvednutí opony; + sc.), fassbinderovská parafráze Quand la peur dévore lâme (2007, Když strach jí duši; + spol. střih); (dlouhé filmy) černá komedie o rozvratu, vyvolaném ve středostavovské rodině bílou krysou, Sitcom (1997; + sc.), morytát o šestnáctileté dívce, která vyprovokovala řečmi o svém znásilnění vraždu arabského spolužáka, Les amants criminels (1998, Zločinní milenci; + sc.), fassbinderovská tragikomedie o milostném čtyřúhelníku Kapky deště na rozpálených kamenech (1999, Gouttes d’eau sur pierres brûlantes; + sc.), psychologické drama o padesátileté ovdovělé profesorce, která nemůže zapomenout na milovaného manžela, Pod pískem (2000, Sous le sable; + sc.), muzikálová tragikomedie s detektivní zápletkou podle konverzačky Roberta Thomase 8 žen (2001, 8 femmes; + sc.) s plejádou francouzských hvězd, příběh stárnoucí anglické autorky detektivních románů, jíž setkání s dcerou vydavatele v jeho francouzském letním domě pomůže překonat tvůrčí krizi, Bazén (2002, Swimming Pool; + spol. sc.), pozpátku vyprávěná kronika jednoho manželského páru 5×2 (2004, 5×2; + spol. sc.), nesentimentální reflexe blížícího se konce života, s nímž se smiřuje módní fotograf, umírající na rakovinu, Čas, který zbývá (2005, Le temps qui reste; + sc.), výpravný kostýmní portrét ctižádostivé spisovatelky sladkobolných příběhů podle historického románu Elizabeth Taylorové Angel (2006, Angel; + spol. sc.), volná adaptace povídky Rose Tremainové o neobyčejném chlapci obyčejných rodičů Ricky (2009, Ricky), drama těhotné dívky, jež se střetne s rodinou svého zemřelého milence, Útěk (2009, Le refuge; + spol. sc.), komedie podle hry Pierra Barilleta o proměně spořádané maloměstské hospodyňky v energickou podnikatelku Profesionální manželka (2010, Potiche; + spol. sc.), mysteriózní hořká komedie Dans la maison (2012, U nich doma; + sc.), příběh středoškolačky, která si po první sexuální zkušenosti začne vydělávat jako žádaná call girl, Jen 17 (2013, Jeune & jolie; + sc.), erotické drama o ženě, jíž změní život příchod do rodiny zemřelé přítelkyně, Une nouvelle amie (2014, Nová přítelkyně; + sc., herec), historické komorní romantické drama Frantz (2016; + sc.), psychologický erotický thriller na téma identity dvojčat, jehož hrdinkou je krásná a traumatizovaná mladá žena, Dvojitý milenec (2017, L’amant double; + sc.); (podíl na produkci) kr. f. Deux femmes au cinéma (2015, Dvě ženy v kině; r. Mathieu Hippeau). -fik-