Tenkrát na Západě

barevný, dlouhý 166 min. Itálie, USA země původu, western, 12 nevhodný pro děti, Projekt 100, ŠÚ, 2-D, DVD-K,  mono.

Původní názvy: C’era una volta il West. Once Upon a Time in the West. Výrobce: Rafran-San Marco Production, Paramount Pictures. Rok výroby: 1968. Premiéra: (Projekt 100) 21.3.2013; (původní) 1.6.1973. Monopol: AČFK (do 31.10.2013). Mluveno: anglicky. České titulky. – Nejslavnější westernová melodie smrti.Projekt 100-2013

AUTOŘI: Námět: Dario Argento, Bernardo Bertolucci, Sergio Leone. Scénář: Sergio Leone, Sergio Donati. Režie: Sergio Leone. Kamera: Tonino Delli Colli. Hudba: Ennio Morricone. Výprava a kostýmy: Carlo Simi. Střih: Nino Baragli. Zvukové efekty: Luciano Anzilotti, Italo Cameracanna, Roberto Arcangeli. Masky: (supervize) Alberto De Rossi. Zvláštní efekty: Eros Bacciucchi. Výkonný producent: Bino Cicogna. Producent: Fulvio Morsella.

HERCI: Claudia Cardinaleová (Jill McBainová), Henry Fonda (Frank), Jason Robards (Cheyenne), Charles Bronson (Harmonika), Gabriele Ferzetti (Morton), Paolo Stoppa (Sam), Woody Strode (Stony), Jack Elam (Snaky), Keenan Wynn (šerif), Frank Wolff (Brett McBain), Lionel Stander (barman); (neuvedeni) Marco Zuanelli (Wobbles), Enzo Santaniello (Timmy), Simonetta Santanielloová (Maureen), Al Mulock (Knuckles), Dino Mele (mladičký Harmonika), Frank Braña, Fabio Testi, Antonio Molina Rojo (členové Frankovy bandy), Aldo Sambrell (Cheyennův pobočník).

CENY: Donatellův David 1969: nejlepší výkonný producent (Bino Cicogna; spol. s filmem Dívka s pistolí).

V rámci Projektu 100-2013 vstupuje do kin v nezkrácené a v digitální „vyčištěné“ verzi opus magnum nejznámějšího režiséra spaghetti westernů Sergia Leonea. Tenkrát na Západě (1968) přitom není typickým spaghetti westernem v duchu jeho „dolarové“ trilogie, ale spíše „postmoderní“ antologií (a zároveň revizí) klasických amerických westernových mýtů. Lze v ní najít více či méně zjevné verbální i vizuální odkazy na tři desítky legendárních westernů, zejména na filmy V pravé poledne (1952; r. Fred Zinnemann), Shane (1953; r. George Stevens), Johnny Guitar (1954; r. Nicholas Ray), Stopaři (1956; r. John Ford), Vlak do Yumy ve 3.10 (1957; r. Delmer Daves) nebo The Last Sunset (1961; r. Robert Aldrich), ale i na němou Fordovu klasiku Ocelový oř (1924). Příběh je stylizován jako elegie, jíž prostupuje hořké poznání, že doba starého Západu a ikonických pistolníků už končí a že jejich místa záhy zaujmou hrabiví byznysmeni, jejichž zbraněmi nebudou kolty, ale dolary. Symbolem moderní epochy spjaté s nástupem moci peněz se ve filmu stává železnice. – Středobodem epického westernu je někdejší velkoměstská prostitutka Jill, jež hodlá začít nový život na osamělé farmě po boku ovdovělého farmáře. Muž, jenž snil o zrození nového města, je však v den jejího příjezdu zavražděn bandou zabijáka s pomněnkově modrýma očima Franka, jehož si platí železniční magnát Morton. Nečekané ochránce Jill nachází v desperátu Cheyennovi, jenž je na útěku před zákonem, a v bezejmenném „poslovi smrti“ s foukací harmonikou (odtud i jeho přezdívka), který má s krutým Frankem nevyřízené účty… – Podobně jako v Leoneově „dolarové“ trilogii se ani zde neobjevují jednoznačně kladné postavy. Mlčenliví pistolníci nosí zaprášené obleky, jsou špinaví a zpocení, chovají se násilnicky k ženám, jsou morálně zcela neteční a často jednají spíše jako „zlí a oškliví“ než „hodní“. Zatímco postava mstitele Harmoniky (Charles Bronson) je variací osamělých cizinců, jež v trilogii ztělesňoval Clint Eastwood, osamělá Jill je v kontextu Leoneových westernů nejkomplexnější ženskou figurou. – Italský tvůrce, který vnesl do zidealizovaného amerického žánru „rituálně“ estetizované násilí, vypráví příběh ve zmrtveně zpomaleném tempu s minimem dialogů i přestřelek. Kamera přitom střídá extrémně velké detaily tváří s panoramatickými záběry krajiny (natáčelo se především v Andalusii, ale i v kanonickém westernovém prostředí rudých skalních katedrál v americkém Monument Valley). – Jako horký vzduch dusně nehybnou a hypnotizující atmosféru filmu umocňují výkony záměrně atypicky obsazeného Henryho Fondy (sadistický Frank), animálně smyslné Claudie Cardinaleové, nemluvného Charlese Bronsona (Harmonika) a zdánlivě cynického Jasona Robardse (Cheyenne) a zejména pod kůži se palčivě zadírající hudba Ennia Morriconeho. Ta takřka viditelně vstupuje do děje a v neustále se stupňující spirále opakuje čtyři ústřední témata charakterizující každou postavu. Morricone partituru napsal ještě před zahájením natáčení a souhra hudby s obrazem je dokonalá. – V českých kinech měl western premiéru třikrát. Nejprve v roce 1973 a poté v obnovené premiéře v roce 1987. Vždy se však uváděla o dvacet minut kratší verze. Až napotřetí diváci uvidí snímek v té podobě, v jaké jej režisér zamýšlel, tedy i s finální scénou, v níž umírá Cheyenne. -tse-

OBSAH: Na zapadlé železniční stanici čekají tři muži v dlouhých pláštích. Z vlaku vystoupí pouze cestující, který hraje na foukací harmoniku (Harmonika) a který se ptá na Franka. Napadený cizinec desperáty během přestřelky zabije. – Banda zločince Franka zastřelí ovdovělého irského farmáře Bretta McBaina i jeho tři dospívající děti. Tentýž den do městečka Flagstone přijede vlakem z New Orleansu farmářova nová manželka Jill. Krásná žena si najme povoz. Manželova farma stojí uprostřed pustiny zvané Sweetwater, k níž se přibližuje rozestavěná železniční trať. – Během zastávky v obchodní stanici se Jill poprvé setká s uprchlým banditou Cheyennem a s mlčenlivým Harmonikou. – Na farmě místo svatební hostiny proběhne čtyřnásobný pohřeb. Jeden z šerifových pomocníků nalezne na místě činu část pláště, jaký nosí Cheyennovi muži. Jill se rozhodne na farmě zůstat. Po odjezdu hostů hledá v domě peníze, ale najde jen dřevěný model městečka s nádražím. – Harmonika napadne muže jménem Wobbles, který mu měl zprostředkovat schůzku s Frankem. Pochopí, že McBainovu rodinu vyvraždil Frank a že také zfalšoval stopy, aby podezření padlo na Cheyenna. – Cheyenne se na farmě snaží přesvědčit Jill, že neměl důvod k vraždění. – Vlastník společnosti, budující transkontinentální železnici, invalidní magnát Morton, žije ve vlaku se speciálně upravenými vagóny, pohybujícím se těsně za stavbaři trati. Trpí tuberkulózou kostí a na špinavou práci si najal Franka. Ten měl McBaina jen zastrašit kvůli výkupu pozemků. – Jill se rozhodne vrátit do New Orleans. Harmonika jí v odjezdu z farmy zabrání. Mlčenlivý pistolník poté zastřelí dva Frankovy muže, kteří ji přijeli zabít. – Jill na popud Harmoniky vyhledá v městečku Wobblese a vzkáže Frankovi, že ví, o co mu jde. Wobbles se vydá k Mortonově vlaku; Harmonika ho sleduje. Frank si všimne, že kdosi je na střeše vagonu. Na jeho znamení vlak odjede z Flagstonu. Zastaví uprostřed pustiny a Harmonika padne do zajetí. Při setkání s Frankem se mu promítne mlhavá vzpomínka. Frank zastřelí Wobblese. Když pochopí, že to byl právě Harmonika, kdo zlikvidoval už pět jeho mužů, chce z něj vytlouct, co je zač. Cizinec se ovšem jen představuje jmény lidí, které zločinec zabil. – Když Frank na Mortonův příkaz odjede na farmu, aby s Jill záležitost sám osobně „vyřídil“, využije toho Cheyenne, skrývající se po celou dobu mezi vlakovou nápravou. Lstí zneškodní strážce a Harmoniku osvobodí. – Na McBainovu farmu přivezou vozy fošny, trámy, piloty do základů, sudy hřebíků, barely dehtu a nářadí. Vše si před smrtí objednal a zaplatil McBain. – Morton se u Navažského útesu sejde s Frankem a odmítne další krveprolévání. Je ochoten vdově za pozemek zaplatit. Cynický Frank šéfovi podrazí berle a tvrdí, že její pozemek již vbrzku změní majitele. – Harmonika a Cheyenne zjistí, že na McBainově pozemku jsou vykolíkované základy budoucího městečka. Ir totiž pochopil, že železnice bude pokračovat z Flagstonu dál na západ. Levně koupil pozemek uprostřed pustiny se zdrojem vody (nutné nejen pro lokomotivy). Ve smlouvě je však doložka: pokud McBain, nebo jeho dědicové nestačí postavit nádraží dřív, než sem budou položeny koleje, ztratí veškeré výsady. Jelikož se trať k farmě rychle přibližuje, Cheyenne nařídí svým mužům začít stavět nádraží. – Jill je pro záchranu života svolná ke všemu. Stane se Frankovou milenkou. Desperát ví, že v New Orleans byla vyhlášenou prostitutkou. – Mortonovi vadí, že se ambiciózní Frank vymyká kontrole, proto podplatí několik jeho mužů, aby ho zlikvidovali. – Frank přinutí Jill dát farmu do dražby. Jeho muži se postarají, aby si nikdo netroufl přihazovat a aby majetek získala nastrčená osoba hluboko pod jeho cenou. Těsně před koncem dražby však sumu pět set dolarů zdesetinásobí Harmonika. Přivede totiž Cheyenna, za jehož dopadení byla vypsaná odměna pět tisíc dolarů. – Šerif pošle chyceného lupiče vlakem do nového vězení v Yumě. – Frank vyhledá Harmoniku v saloonu a chce mu za pozemek zaplatit pět tisíc a jeden dolar navíc. Harmonika, který ví o skrytých zabijácích, nabídku odmítne. Pak vykopne dveře do pokoje, kde se koupe Jill, a pomůže Frankovi zlikvidovat střelce, najaté Mortonem. Cizinec totiž nechce, aby zlosyna zabil kdokoli jiný než on. – Když Frank přijede k Mortonově vlaku, je všude plno mrtvol. Přestřelku s Cheyennovou bandou přežil jen magnát, ale i ten umírá. – Koleje již téměř dosahují k rozestavěnému nádraží. Za Jill přijede Cheyenne, který opět uprchnul. Vlídně jí radí, aby dělníkům donesla vodu, neboť i pouhá blízkost krásné ženy pro ně znamená moc. – Na farmu dorazí Frank kvůli vyřízení účtů s Harmonikou. Oba pistolníci tasí kolty téměř současně, Harmonika je však o zlomek vteřiny rychlejší. Teprve když mstitel umírajícímu nepříteli zarazí do úst svoji foukací harmoniku, desperát vše pochopí. Když byl Harmonika ještě hoch, Frank a jeho banda přepadli jeho rodinu. Staršímu bratrovi dali na krk oprátku a chlapec ho musel držet na ramenou a hrát přitom na harmoniku. Vyčerpaného mladíka nakonec bratr sám srazil nohama k zemi a tím se oběsil. – Cheyenne vysvětlí Jill, že ani on, ani Harmonika nejsou pro ni ti praví. K jejímu zklamání pak oba opouštějí místo, jež se díky železnici zásadně změní. Jill doufá, že se Harmonika někdy vrátí. – Po chvilce jízdy se ukáže, že Cheyenne umírá. Při svém útěku narazil na Mortona a ten ho smrtelně postřelil. Zatímco Harmonika odjíždí s mrtvým Cheyennem, na nádraží Sweetwater poprvé vjíždí lokomotiva. Jill roznáší dělníkům vodu… –tse-