Někdo to rád horké

černobílý, komedie, přístupný, Dolby Digital, 2-D, dlouhý – 120 min.

Původní název: Some Like It Hot. Země původu: USA. Výrobce: Ashton Productions, The Mirisch Company. Rok výroby: 1959. Premiéra: (původní) 3.7.1964; (obnovená) 1.6.2013. Monopol: Aerofilms (do 31.8.2013). Mluveno: anglicky. České titulky.

AUTOŘI: Námět: Robert Thoeren, Michael Logan – námět filmu Fanfare d’amour (1935, Fanfáry lásky; r. Richard Pottier). Scénář: Billy Wilder, I.A.L. Diamond. Režie a producent: Billy Wilder. Kamera: Charles Lang Jr. Hudba: Adolph Deutsch. Hudební supervize: (písně) Matty Malneck. Různé skladby a písně. Výprava: Ted Haworth. Kostýmy: Orry-Kelly, Bert Henrikson. Střih: Arthur P. Schmidt. Zvuk: Fred Lau. Masky: Emile LaVigne. Zvláštní efekty: Milt Rice.

HERCI: Marilyn Monroe (Pusinka Kane Kowalczyková), Tony Curtis (Joe/Josefína), Jack Lemmon (Jerry/Dafné), George Raft (Psí dečka Colombo), Pat O’Brien (Mulligan), Joe E. Brown (Osgood E. Fielding III.), Nehemiah Persoff (Malý Bonaparte), Joan Shawleeová (Sladká Sue), Dave Barry (Beinstock), George E. Stone (Párátko Charlie), Billy Gray (Poliakoff), Beverly Willsová (Dolores), Barbara Drewová (Nellie).

CENY: Oscar: nejlepší kostýmy v čb. filmu (Orry-Kelly); (nominace) nejlepší režie, herec (Jack Lemmon), scénář, čb. kamera, výprava. Zlatý glóbus: nejlepší komedie, nejlepší herec a herečka v muzikálu/komedii (Jack Lemmon, Marilyn Monroe). – Cena BAFTA: nejlepší zahraniční herec (Jack Lemmon).

Proslulá převleková komedie Billyho Wildera Někdo to rád horké (1959) o dvojici jazzových hudebníků, kteří se stanou nechtěnými svědky krvavého účtování mezi chicagskými gangstery a na útěku před nimi se musí přestrojit do ženských šatů, aby se mohli připojit k dívčí kapele odjíždějící na Floridu, je považována za jeden z nejlepších filmů svého žánru. Tvůrci v nestárnoucím díle, odehrávajícím se v době prohibice, dokonale propojili prvky bláznivé crazy komedie, muzikálu i gangsterské parodie. Volně přitom vycházeli z některých syžetových motivů francouzského snímku Fanfare dʹamour (1935, Fanfáry lásky) i jeho německého remaku Fanfaren der Liebe (1951; r. Kurt Hoffmann). Obohatili je však o gangsterské téma. – Zápletka filmu přímo odkazuje na známý masakr na Den svatého Valentýna, k němuž z příkazu Al Caponeho došlo v jedné garáži 14. února 1929. Wilder dokázal propojit zdánlivě zcela neslučitelné: komedii se smrtí. A přestože v příběhu neustále pracuje se značně lechtivými motivy, jako je transvestismus či impotence, dílo je rozpustile nevinné a zároveň nabité mimořádně vtipnými, hříšně dvojsmyslnými gagy. – Klíčovou zásluhu na tom, že komedie navzdory „ožehavým“ tématům ani jednou nesklouzne k laciné podbízivosti nebo k trapné lascivnosti, mají tři představitelé hlavních rolí. Vedle Tonyho Curtise a především Jacka Lemmona, který se do své ženské role vžil s ďábelsky rozjařeným entuziasmem, ve filmu zazářila i Marilyn Monroe. Ačkoli natáčení provázely obrovské problémy, neboť deprimovaná herečka si nepamatovala repliky a některé scény se musely donekonečna opakovat, hráčce na ukulele se slabostí pro bourbon a obrýlené milionáře dodala dětsky sladkou roztomilost i dojemnou bezbrannost. – Nedílnou součástí černobílé komedie, která se celé dvě hodiny odvíjí ve strhujícím, kulometně rychlém tempu, jsou jazzové melodie v úpravě Mattyho Malnecka. Právě na ně ve filmu odkazuje titulní spojení „někdo to rád horké“ související s „horkým“ jazzem (tzv. hot jazz). Původně to však je veršík vyňatý z dětské říkanky Pease Porridge Hot. – Film je uváděn při příležitosti výstavy Marilyn v Jízdárně Pražského hradu (29.5. – 29.9.2013). -tse-

OBSAH: Chicago 1929. Policejní auto pronásleduje pohřební vůz, v němž gangsteři v rakvi převážejí alkohol. Auto zastaví u Mozarellovy pohřební služby. Ve skutečnosti je to noční podnik, patřící bossovi Colombovi zvanému Psí dečka, v němž se v době prohibice vesele pije. Díky tipu gangstera Párátka Charlieho policie, vedená detektivem Mulliganem, udělá v podniku razii. Před zatčením uniknou jen dva parťáci, saxofonista Joe a basista Jerry. – Oba muzikanti jsou na mizině a marně v agentuře shánějí kšeft. Jejich agent Sid Poliakoff hledá někoho do dívčího orchestru Sladká Sue a její slečny synkopandy, který večer odjíždí na tři týdny na Floridu. Dohodí dvojici jen jednorázové angažmá na valentýnském plese. – Svůdník Joe přesvědčí sekretářku Nellii, aby jim půjčila auto. V garáži North Side se ovšem oba muzikanti stanou svědky popravy Párátka Charlieho a jeho lidí, jež postřílejí Colombovi zabijáci. Muzikanti se sice prozradí, ale podaří se jim utéct. – Jediná šance, jak před gangstery zmizet, je vzít angažmá v dívčím orchestru, vedeném Sladkou Sue a obrýleným manažerem Beinstockem. A tak Joe coby saxofonistka Josefína a Jerry jako basistka Dafné nastoupí s ostatními členkami bandu do vlaku. Na dámské toaletě se oba seznámí s krásnou hráčkou na ukulele a zpěvačkou Pusinkou (Sugar) Kowalczykovou. – Během zkoušky orchestru Pusince z punčochy vypadne placatka. Jelikož jí za to hrozil vyhazov, Dafné to vezme na sebe. – Pusinka v noci vleze na lehátko, aby zachránkyni poděkovala. Všimnou si toho ostatní děvčata a rozjede se velký mejdan. Pusinka se svěří Josefíně se svým přesvědčením, že na Floridě uloví nějakého milionáře s brýlemi. – Po příjezdu do Miami si před hotelem Seminole-Ritz všimne Dafné milionář Osgood Fielding III., který byl osmkrát ženatý a má slabost pro estrádní umělkyně. – Mezitím se Josefína k nelibosti Dafné sbližuje s Pusinkou. – Joe se obleče do Beinstockových šatů a v jeho brýlích se na pláži před Pusinkou vydává za potomka majitelů Shell Oil. Dafné/Jerry se marně snaží před Pusinkou odhalit skutečnou identitu svého kumpána. – Osgood telefonicky pozve Dafné na večeři na jachtu. Joe toho využije a sám na Osgoodovu loď písemně pozve Pusinku. Zatímco Dafné na pobřeží tančí s Osgoodem tango v nočním podniku, Joe jako Shell Oil Junior dopraví Pusinku na jachtu. Předstírá, že ho po tragické smrti přítelkyně přestaly ženy vzrušovat. Rafinovaně tak přiměje bezelstnou dívku, aby ho z jeho „nemoci“ vyléčila. – Když se Joe nad ránem vrátí do hotelu, rozradostněný Jerry mu oznámí, že Osgood požádal Dafné o ruku a daroval jí diamantový náramek. – V hotelu Seminole-Ritz se objeví Psí dečka a jeho nohsledi, neboť se zde koná gangsterský summit pod hlavičkou Přátel italské opery. Joe i Jerry chtějí ihned opustit hotel. Joe se telefonicky rozloučí s Pusinkou s tím, že se musí v Jižní Americe oženit s dcerou prezidenta venezuelského syndikátu naftařů. Dá jí před dveře náhrdelník od Osgooda. – Psí Dečka a jeho lidé přistihnou dvojici, když se snaží „nenápadně“ zmizet. Oba shodí ženský převlek a schovají se pod stolem v salónku, kde vzápětí začne setkání gangsterů. Během řeči bosse zvaného Malý Bonaparte, přítele Párátka Charlieho, přiveze obsluha obrovský narozeninový dort pro Psí dečku. Z něj vyskočí zabiják s kulometem a Colomba i jeho kumpány postřílí. Zatímco Jerry a Joe prchají, na místě činu se objeví detektiv Mulligan. – Muzikanti se znovu převléknou do ženských šatů. Dafné zavolá Osgoodovi a předstírá, že s ním chce uprchnout. Když Josefína zahlédne Pusinku zpívat smutnou píseň o lásce, neodolá a políbí ji. Vzápětí se i s Dafné musejí dát na útěk a naskočí do Osgoodova člunu. Přidá se k nim Pusinka, která pochopila, kdo je Josefína. Joe přizná, že je podvodník, ale dívka se mu zamilovaně vrhne kolem krku. Jerry/Dafné se pokouší vysvětlit Osgoodovi, proč si ho nemůže vzít. Nepomůže ani poslední argument, že je chlap. Podle milionáře totiž nikdo není dokonalý… -tse-