Lincoln

barevný, dlouhý 151 min. USA země původu, životopisný, historický, politický, 12 doporučená přístupnost, ŠÚ, 2-D, Dolby Digital, Datasat/SDDS.

Původní název: Lincoln. Výrobce: Amblin Entertainment, Kennedy/Marshall Company. Pro Twentieth Century Fox, DreamWorks Pictures, Reliance Entertainment. Ve spolupráci s Participant Media, Dune Entertainment. Rok výroby: 2012. Premiéra: 24.1.2013. Monopol: Bontonfilm. Mluveno: anglicky. České titulky. – Není-li špatné otroctví, pak není špatné nic.

AUTOŘI: Námět: Doris Kearns Goodwinová – kniha Team of Rivals: The Political Genius of Abraham Lincoln (2005, Tým protivníků: Politický génius Abrahama Lincolna). Scénář: Tony Kushner. Režie: Steven Spielberg. Kamera: Janusz Kaminski. Hudba: John Williams. Různé skladby a písně. Výprava: Rick Carter. Kostýmy: Joanna Johnstonová. Střih: Michael Kahn. Zvuk: (design) Ben Burtt; Ronald Judkins. Masky: Lois Burwellová. Účesy: Kay Georgiouová. Vizuální efekty: (supervize) Ben Morris, Gavin Miljkovich; Framestore Limited, Garage VFX. Zvláštní efekty: (koordinátor) Steve Cremin. Koordinátor kaskadérů: Garrett Warren. Výkonní producenti: Daniel Lupi, Jeff Skoll, Jonathan King. Producenti: Kathleen Kennedyová, Steven Spielberg. Koproducenti: Adam Somner, Kristie Macosko Kriegerová. České titulky: Jiří Šteffl, Jana Ďoubalová (Filmprint Digital).

HERCI: Daniel Day-Lewis (Abraham Lincoln), Sally Fieldová (Mary Todd Lincolnová), David Strathairn (William Seward), Joseph Gordon-Levitt (Robert Lincoln), James Spader (W.N. Bilbo), Hal Holbrook (Preston Blair), Tommy Lee Jones (Thaddeus Stevens), Lee Pace (Fernando Wood), Michael Stuhlbarg (George Yeaman), David Costabile (James Ashley), Jackie Earle Haley (Alexander Stephens), S. Epatha Merkersonová (Lydia Smithová), Jared Harris (gen. Ulysses S. Grant), John Hawkes (Robert Latham), Tim Blake Nelson (Richard Schell), Walton Goggins (Clay Hawkins), Bruce McGill (Edwin Stanton), David Oyelowo (des. Clark), Gloria Reubenová (paní Keckleyová), Lukas Haas (bělošský voják), Julie Whiteová (Elizabeth Blair Leeová), Adam Driver (Beckwith), Gulliver McGrath (Tad), Gregory Itzin (soudce Campbell), Jeremy Strong (John Nicolay), John Hutton (Charles Sumner), Boris McGiver (Coffroth), Colman Domingo (Green), Christopher Boyer (gen. Robert E. Lee).

CENY: Zlatý glóbus: nejlepší herec v dramatu (Daniel Day-Lewis); (nominace) nejlepší film-drama, režie, herec/herečka ve vedlejší roli (Tommy Lee Jones/Sally Fieldová), scénář, hudba. Ceny NYFCC: nejlepší herec, nejlepší herečka ve vedlejší roli, nejlepší scénář. Ceny NSFC: nejlepší herec, nejlepší scénář. Oscar: (nominace – před udílením) nejlepší film, režie, herec, herec/herečka ve vedlejší roli, scénář-adaptace, kamera, hudba, výprava, kostýmy, střih, zvuk. Ceny BAFTA: (nominace – před udílením) nejlepší film, herec, herec/herečka ve vedlejší roli, scénář, kamera, hudba, výprava, kostýmy, masky.

V životopisném snímku Lincoln se Steven Spielberg se scenáristou Tonym Kushnerem a se svými stálými spolupracovníky zaměřil na poslední čtyři měsíce života šestnáctého prezidenta Spojených států Abrahama Lincolna (1809-1865). Od ledna do dubna roku 1865 sleduje jeho úsilí o schválení 13. dodatku Ústavy, týkajícího se zrušení otroctví. Byl to pro něj zásadní dokument, kvůli němuž neváhal snížit se k nečistým politickým praktikám a využil i špinavé práce lobbistů. Zároveň sám v sobě řešil těžké dilema, zda zmíněnému dodatku předřadit mírovou smlouvu, kterou byla po čtyřleté vyčerpávající občanské válce ochotna podepsat poražená Konfederace. Mír by zachránil životy vojáků, ale po jeho uzavření by dodatek neprošel. Prezident dal přednost zákonu o otroctví nad smlouvou, ale obratným manévrováním zajistil obojí. Stálo ho to však život, když byl 14. dubna 1865 zastřelen atentátníkem. – V akademicky, didakticky a vlastenecky pojatém filmu jsou samozřejmě nejdůležitější historická fakta a s nimi spojené promluvy, jak prezidenta, tak jeho stoupenců či oponentů. Zároveň se však děj věnuje i jeho soukromí, tedy vztahu k manželce Molly a k synům Tadovi a Robertovi. – Obdiv si zaslouží zejména koncentrovaný herecký výkon Daniela Day-Lewise.

OBSAH: Již od svého počátku byla americká demokracie ohrožována vnitřními rozbroji kvůli otroctví. Může vláda lidu skloubit otroctví a svobodu? Každý pokus o kompromis selhal. Spory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem byly stále násilnější. 11 jižanských států nakonec vystoupilo z Unie a vypukla válka. – Po krvavé válečné řeži rozmlouvá prezident Abraham Lincoln s černošskými vojáky Clarkem a Greenem a pak se dvěma bělošskými nováčky. Ti znají nazpaměť prezidentův projev, ale desátník Clark překvapivě také. – Leden 1865. Od Lincolnova znovuzvolení uběhly dva měsíce a občanská válka trvá již čtvrtým rokem. – V Bílém domě se Lincoln baví s manželkou Molly (Mary) o svém snu. Ta tvrdí, že se sen jistě týkal prosazení 13. dodatku k Ústavě o zrušení otroctví, což je podle ní marný boj. – Také Lincolnův nejbližší spolupracovník, ministr zahraničí William Seward, se domnívá, že dodatek, který byl už schválen Kongresem, ale zamítnut Sněmovnou reprezentantů, tam nemůže znovu projít. Museli by získat hlasy všech republikánů a dvaceti opozičních demokratů. Ale prezident je pevně rozhodnut. Hned předvede Sewardovi, jak lze ovlivnit poslance, když doporučí stěžujícím si manželům Jollyovým z Missouri obrátit se na jejich senátora. – Lincoln přiměje vůdce konzervativního křídla republikánů, starého Prestona Blaira, ke spolupráci, když mu dovolí odjet do Richmondu jednat s vládou Konfederace o míru. – I ve vládě naráží Lincoln na odpor. Tvrdí ministrům, že bez zrušení otroctví se země bude dál utápět v problémech. Dodatek musí projít dříve, než bude uzavřena mírová dohoda s poraženou Konfederací; pak už by ho poslanci neschválili. – Prezident požádá vůdce republikánských senátorů Ashleyho, aby předložil zákon k hlasování. Podpoří ho i radikální poslanec Thaddeus Stevens, zastánce rovnosti lidí. – Lincoln se ve volných chvílích věnuje zvídavému synovi Tadovi. Z Harvardu přijede starší syn Robert. Molly se stále ještě nevzpamatovala ze ztráty syna Willieho, který zemřel před třemi roky. – 9. leden, začátek rozpravy. Stevens usadí vůdce opozice Pendletona a Wooda. – Seward tajně najal tři lobbisty, Bilba, Lathama a Schella, aby „přesvědčili“ demokratické poslance, jimž končí mandát. Šíbři se hned dají do práce pomocí zastrašování i slibování funkcí. – Blair se vrátí s tím, že dojednal setkání s mírovou delegací nepřítele. – Do země nikoho u Petersburgu ve Virginii přijede tříčlenná jižanská delegace, vedená viceprezidentem Hunterem. Dále na velitelství americké armády v City Point ve Virginii ji doprovodí oddíl černošských vojáků. Jednání se mají odehrávat na lodi River Queen. Když se to Seward dozví, vyčte prezidentovi, že ho obešel; podle něj nemůže mít najednou dodatek a mír. – Slavnostní recepce, 15. ledna. Paní Lincolnová nasazuje na Stevense kvůli jeho přiškrcování výdajů na Bílý dům. – Vláda pak sleduje telegrafické zprávy z bojů o Wilmington, předposlední baštu Jižanů. Za cenu těžkých ztrát je dobyta pevnost, ale ne město. – Ve sněmovně radí Pendleton kolegovi Woodovi, aby vyprovokoval Stevense k nepřiměřené reakci. – Demokraté začnou tlačit na zrádce z vlastních řad, „přesvědčené“ lobbisty. – Na River Queen jedná vrchní velitel armády Unie generál Ulysses S. Grant s delegací. Trvá na změnách v návrhu kapitulace. Sdělí pak telegramem prezidentovi, že Jižané podepíšou mírovou smlouvu, pokud nebude schválen dodatek, a že se s ním chtějí sejít ve Washingtonu. – Lincoln se nakonec rozhodne, aby delegace pokračovala do Hampton Roads ve Virginii a tam vyčkala na další pokyny. – 27. leden. Wood ve sněmovně zaútočí na Stevense, ale ten se ovládne a prohlásí, že zastává pouze rovnost černochů před zákonem a nikoliv všeobecnou rovnost (ačkoliv opak je pravdou). Tím demokraty zaskočí. Stoupenci rovných práv černochů pak vysvětlí, že schválení dodatku je pro něj důležitější, než jeho přesvědčení. – Lincoln vezme Robbieho na návštěvu vojenské nemocnice. Marně ho pod vlivem Molly odrazuje od vstupu do armády. Rodiče se bojí, aby nezemřel i jejich další syn. Doma se nejen kvůli tomu pohádají. Po usmíření Molly manželovi řekne, že musí prosadit dodatek už jen kvůli záchraně Roberta (jenž se stane adjutantem generála Granta). Lincoln se rozhodne vzít získávání hlasů do vlastních rukou. Tajně se setká s lobbisty a pak sám přesvědčuje demokratické poslance. Pomůže mu i Stevens. – Ráno před hlasováním, 31. ledna 1865. Na galerii v parlamentu přijdou poprvé černošští občané. Je tu i Molly se svou černošskou švadlenou Keckleyovou. Stevens je přivítá. – Na začátku jednání vystoupí Pendleton se sdělením, že podle důvěryhodných zdrojů je ve Washingtonu jižanská mírová delegace. S pomocí Blairových konzervativců se mu podaří odložit hlasování. – Bilbo a prezidentovi sekretáři běží do Bílého domu za Lincolnem, který si tu hraje s Tadem. Prezident napíše sdělení, že ve Washingtonu žádná delegace není. Koná se tak hlasování. Po napínavých okamžicích přidá svůj hlas i předseda sněmovny: dodatek je schválen. – Lincoln slyší zvony. Lidé se radují. – Stevens doma ukáže záznam o hlasování své černé hospodyni a zároveň milence Lydii Smithové. Podle něj bylo nejvýznamnější opatření 19. století přijaté díky korupci, jíž napomáhal nejčestnější muž Ameriky. – Na River Queen jedná Lincoln s delegací. Přesvědčí ji, že dodatek bude ratifikovat většina států; konfederační státy ji po podepsání míru a návratu do svazku Spojených států amerických nebudou moci zablokovat. Podle něj se tu ukázala síla demokracie, i když to stálo přes šest set tisíc lidských životů. – U Petersburgu ve Virginii. 3. dubna. Lincoln na koni projíždí posledním bojištěm mezi mrtvými. Žádá Granta o shovívavost s poraženými. – Soud v Appomattoxu, Virginie. 9. dubna 1865. Po podepsání kapitulace odjíždí jižanský generál Lee. – Molly si při vyjížďce v kočáře stěžuje manželovi, že ji si historie bude pamatovat jako šílenou ženskou, která mu zničila život. On ji uklidňuje. – Malý Tad je v divadle. Představení je ukončeno zprávou, že prezident byl ve Fordově divadle postřelen. Zoufalý chlapec křičí. – Sobota, 15. dubna. V 7.22 ráno lékař u lůžka konstatuje prezidentovu smrt. – V retrospektivě přednáší na veřejnosti Lincoln svou řeč o tom, že je třeba zajistit spravedlivý a trvalý mír mezi Američany i mezi všemi národy… -tbk-