Kuře na švestkách

barevný, dlouhý 93 min. Francie, SRN, Belgie země původu, milostný příběh, adaptace, přístupný mládeži, ŠÚ, 2-D, DVD-K, Dolby Digital, DTS.

Původní název: Poulet aux prunes. Výrobce: Celluloid Dreams Productions, Manipulators, uFilm, Studio 37, Le Pacte, Lorette Productions, Film(s), Arte France Cinéma, ZDF Arte. Ve spolupráci s Cinémage 5, uFund, MBB. S účastí Canal Plus, Cinécinéma. Rok výroby: 2011. Premiéra: 29.11.2012. Monopol: Artcam. Mluveno: francouzsky. České titulky. – Romantické drama od tvůrců Persepolis.

AUTOŘI: Námět: Marjane Satrapiová – stejnojmenný komiks (2008, BB art, Praha 2008). Scénář a režie: Marjane Satrapiová, Vincent Paronnaud. Kamera: Christophe Beaucarne. Hudba: Olivier Bernet. Hudební supervize: Elise Luguernová. Různé skladby a písně. Výprava: Udo Kramer. Kostýmy: Madeline Fontaineová. Střih: Stéphane Roche. Zvuk: Gilles Laurent. Vizuální efekty: (supervize) Damien Stumpf. Zvláštní efekty: Uwe Lehman. Výkonní producenti: François-Xavier Decraene, Nadia Khamlichiová. François-Xavier Decraene Producentka: Hengameh Panagiová. Koproducenti: Torsten Poeck, Charlie Woebcken, Christoph Fisser, Gilles Waterkeyn, Adrian Politowski, Frédérique Dumasová. České titulky: Veronika Sysalová (Filmprint Digital).

HERCI: Mathieu Amalric (Násir Alí), Edouard Baer (Azrael), Maria de Medeirosová (Farangíz), Golshifteh Farahaniová (Irane), Eric Caravaca (Abdi), Chiara Mastroianniová (dospělá Lili), Mathis Bour (Cyrus), Enna Ballandová (Lili), Didier Flamand (učitel hudby), Serge Avedikian (otec Irane), Rona Hartnerová (Soudabeh), Jamel Debbouze (Houšang), Isabella Rosselliniová (matka Násira Alího), Christian Friedel (mladý Cyrus), Julie Goldsternová (Nancy), Fred Saurel (Mirza), Timothé Riquet (malý Násir Alí).

Výtvarnice, spisovatelka a režisérka Marjane Satrapiová (nar. 1969), která žije v Paříži, pochází z Íránu. Ve své tvorbě vychází ze vzpomínek na rodnou zemi, a tak v jejích komiksových knihách a v jejich adaptacích, tedy v animovaném autobiografickém filmu Persepolis (2007) a v hraném milostném příběhu Kuře na švestkách, na nichž spolupracovala se scenáristou a režisérem Vincentem Paronnaudem, je orientální kouzlo perské vypravěčky, úcta k tradicím, kritika režimu minulého i současného, smysl pro absurditu a nadsázku, humor a hravost. – Slavný íránský houslista Násir Alí (v knize hráč na tar; předobrazem k této postavě je autorčin záhadně zesnulý prastrýc, také hudebník) přišel o svůj nástroj a marně shání jiný, stejně dobrý. Když pochopí, že se mu to nepodaří, rozhodne se zemřít. Osm dní, které stráví v posteli čekáním na anděla smrti Azraela, věnuje sebezpytování, vzpomínkám na nenaplněnou lásku, na příbuzné, na nepříliš povedené rodičovství a nevydařené manželství. K tomu tvůrci přidávají i pohled na budoucnost jeho potomků. Oba chtěli, aby se ve filmu snoubily různé způsoby vyprávění i žánry, proto se tu objevují parodie, sitcom, fantasy, melodrama, horor i narážky na Georgese Mélièse. Přesto, že je patrná jejich snaha o hlubší pohled na život, na smrt a na manželství, je Kuře na švestkách především komorním příběhem o nenaplněné lásce.

OBSAH: Jekí búd, jekí nabúd. Bylo nebylo. Tak začínají perské pohádky. – Teherán, 1958. Slavný íránský houslista Násir Alí cestou od obchodu s houslemi potká ženu s vnoučetem. Osloví ji jako Irane, ale ona ho prý nezná. Muž se rozpačitě omluví. Nevidí už, že po jeho odchodu zaslzela. – Násir Alí je s houslemi nespokojený. Obchodník Mizra mu je ochotně vymění, ale i ty mu muzikant vrátí. A další od něho už nechce. – Násir Alí si v proslulé kavárně Náderí stěžuje bratrovi Abdimu, který jako aktivní komunista nadává na poměry i na Angličany a Amíky. Sourozenec si vzpomene, že u známého v Raštu viděl stradivárky, jež patřily Mozartovi. – Násir Alí oznámí manželce Farangíz, že pojede do Raštu. Pohádají se kvůli tomu a muž musí nakonec vzít s sebou na cestu synka Cyruse, protože Farangíz jako učitelka bude v práci celý den. – Hyperaktivní chlapec celou noc v autobusu zpívá; otci a ostatním cestujícím z toho tečou nervy. – V Raštu u starožitníka Houšanga houslista důvěřivě a bez vyzkoušení koupí vytoužený nástroj. Obchodník mu dá i opium, aby je přidal synovi do mléka a měl klid. – Po návratu se Násir Alí těší, až si zahraje. Navštíví holičství, oblékne si sváteční oblek, počká, až Farangíz s dcerou odejdou, a synka odvede k sousedce. Vezme housle a s prvními tóny se dočká zklamání. Pláče nad svými starými rozbitými houslemi. Pochopil, že ze hry už žádné potěšení mít nebude. Rozhodne se, že zemře. Za osm dní, 22. listopadu, má pohřeb, kde se sejdou všichni, kteří ho měli rádi. – První den. Násir Alí přemýšlí, jak se sprovodit ze světa, ale nic se mu nezdá vhodné: ani revolver, ani jed, ani smrt na kolejích, skok ze skály či vzít si barbituráty a dát si na hlavu igeliťák. Rozhodne se čekat na smrt v posteli. – Farangíz překvapí, že je muž v pyžamu. Řeči, že chce zemřít, nebere vážně. Dcera, školačka Lili, zajde za otcem. Ten se sice snažil děti vychovávat, ale za rodičovský typ se nepovažuje. Z rodiny mu je Lili nejpodobnější. – Dívka, kterou ctižádostivá Farangíz přísně vychovávala, se na matčino přání provdala ve dvaadvaceti letech, rozvedla se, zamilovala se, její vyvolený zemřel, hodně pila, kouřila, přežila dva infarkty, třetí už ne. – Násir Alí dcerce dovolí jít na dvůr a žena se pak kvůli tomu zlobí; měla si napřed udělat úkoly. – Druhý den. Farangíz zavolá švagrovi. Abdi, který bratrovo manželství považuje za omyl, slíbí, že za Násirem Alím zajde. Marně láká sourozence do kina. Pohádají se kvůli tomu, že na Abdiho revolucionářství padl rodinný majetek, když ho matka chtěla dostat z vězení. Usmíří se a Abdi bratru slíbí, že se postará o jeho děti. Násir Alí si večer vzpomene, co bývala rozkoš, a spokojeně usne. – Třetí den. Houslista kouří a nudí se. Připomene si řeckého filozofa Sokrata a rozhodne se sdělit své myšlenky potomkům. Marně vykládá synkovi o podstatě tvorby. – Hlučný a upovídaný Cyrus byl pravým otcovým opakem. Když dokončil náročnou střední školu, dostal se na vysokou ekonomickou. Jenže v Íránu vypukla revoluce a pak válka, a tak odjel do Spojených států, na univerzitě se seznámil s Nancy, ona otěhotněla, byla svatba, postupně se narodily tři děti. Rodina měla nadváhu a na dceři nikdo (ani ona) nepoznal těhotenství. Lili to okomentovala: čtyřkilové dítě se ve dvou stech kilech ztratí. – Čtvrtý den. Sněží. Děti si hrají venku. Farangíz, která přes všechny rozepře má manžela ráda, se rozhodne uvařit mu jeho oblíbené kuře na švestkách. – Milovala Násira Alího od dětství. Bylo jí třicet, když se jednačtyřicetiletý muž vrátil jako slavný hudebník ze zahraničí. Jeho matka mu ji dohazovala a myslela si, že jeho láska se dostaví později. Jenže se nedostavila… – Farangíz přinese manželovi jídlo. Ale on ztratil chuť žít. Vybaví si, jak mu při hádce rozbila milované housle, a řekne jí, že ji nikdy nemiloval. Ona se urazí. – Násir Alí studoval hudbu v Šírázu u Ara Mozafara. Podle starého umělce měl dobrou techniku, ale jeho přednesu chyběla vášeň. Násir Alí právě přemýšlel o jeho slovech, když uviděl na ulici Irane. Na první pohled se do ní zamiloval a šel za půvabnou dívkou až do hodinářství jejího otce, kde zmateně zakoupil hodiny. Ty pak několikrát reklamoval a doufal, že se s Irane v obchodě setká. – Pátý den. Násir Alí vzpomíná na matku. Umírala a zlobila se, že jí syn modlitbami brání zemřít. Poprosila ho, aby jí zapálil cigaretu (kouření bylo podle ní potrava duše) a zahrál jí. – Násira Alího napadne, že se asi za něho také někdo modlí (Cyrus). – Šestý den. Umělce navštíví Azrael. Zakouří si s ním, ale ještě ho neodvede, pro sebevrahy prý platí jiná pravidla. Anděl smrti pak vypráví příběh o Ašurovi, jemuž měl vzít život v Tádž Mahalu, ale den předtím ho potkal v Jeruzalémě. Chudák kupec se vyděsil a se Šalamounovou pomocí před andělem smrti utekl právě tam, kde měl zemřít. – Podle Azraela už Násir Alí nemá šanci si smrt rozmyslet. – Sedmý den. Násir Alí dostane injekci, ale podle lékaře už dlouho žít nebude. – Osmý den. Umírající vzpomíná, jak se s Irane do sebe zamilovali, jenže hodinář zamítl jeho žádost o dceřinu ruku; nechtěl dceru vystavit nejisté existenci s nemajetným hudebníkem. Odmítnutý ženich o to lépe hrál; v hudbě se odrážela jeho duše a utrpení. Učitel mu věnoval své housle. Láska způsobila, že Násir Alí uměl hudbou zachytit vzdech. – Irane se provdala za vojáka. – Násir Alí léta cestoval po světě. Po návratu se oženil, živil se jako učitel hudby, narodily se mu děti… – Násir Alí na ulici potká Irane (viz začátek). Ona si vybaví, jak ho milovala. – Muž zemře. Irane na jeho pohřbu stojí opodál. -kat-