Hurá na Francii

barevný, dlouhý 98 min. Francie země původu, komedie, 12 nevhodný pro děti, 2-D, Dolby Digital.

Původní název: Vive la France. Výrobce: Légende Films. Koprodukce: Gaumont, Makayel, France 2 Cinéma. Rok výroby: 2013. Premiéra: 13.6.2013. Monopol: 35MM. Mluveno: česky (dabováno). – Borat po francouzku je zde!

AUTOŘI: Námět: Bernardo Barilli. Scénář: MMichaël Youn, Dominique Gauriaud, Jurij Prette. Režie: Michaël Youn. Kamera: Stéphane Le Parc. Hudba: Freaks. Různé skladby a písně. Výprava: Pierre Quefféléan. Kostýmy: Olivier Bériot. Střih: Sandro Lavezzi, Nicolas Trembasiewicz. Zvuk: Antoine Deflandre, Serge Rouquairol, Germain Boulay, Marc Doisne. Vizuální efekty: (supervize) Alain Carsoux, Stéphane Dittoo. Zvláštní efekty: (supervize) Guy Monbillard. Koordinátor kaskadérů: Gilles Conseil. Výkonný producent: Cyrille Bragnier. Producent: Ilan Goldman. Koproducentka: Catherine Morisseová. České dialogy a režie české verze: Martin Těšitel (Studio Soundwave).

HERCI: José Garcia (Muzafar – T. Juřička), Michaël Youn (Feruz – M. Jagelka), Isabelle Funaroová (Marianne Bouvierová – K. Lojdová), Ary Abittan (Jarafaz Ouéchamagül – Z. Hruška), Jérôme Commandeur (četník – B. Tůma), Vincent Moscato (strýček Momo – J. Schwarz), Franck Gastambide (Kevin – M. Sobotka), Claude Sesé (korsický hospodský), Jean-François Cayrey (taxikář), Fatsah Bouyahmed (Jarafazův asistent), Hamid Najah (baba); (neuveden) Big John (Salim).

Komedie Hurá na Francii (překlad originálního názvu je Ať žije Francie) režiséra, spoluscenáristy a zároveň představitele jedné z hlavních rolí Michaëla Youna otevřeně a po „francouzku“ vykrádá satirické snímky Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu (2006; r. Larry Charles) a Diktátor (2012; r. Larry Charles) britského komika Sachi Barona Cohena. – Bratři Muzafar a Feruz z fiktivního Taboulistanu, který leží kdesi v Asii, dostanou za úkol proslavit vlast. Zaručený způsob je podle tamního ministra vnitra terorismus a nejlepší bude vyhodit do povětří rovnou Eiffelovu věž. A tak sourozenci vyrazí na sebevražednou misi do Francie. Naštěstí v pravou chvíli narazí na půvabnou, vstřícnou a naivní reportérku Marianne, která je v jejich rozhodnutí zviklá. Komedie Hurá na Francii postrádá lehkost a pro zahraničního diváka je většina rádoby humorných epizod nesrozumitelná, protože si tvůrci vzali na mušku francouzské nešvary ve zdravotnictví, imigranty, taxikáře, policisty, fotbalové fanoušky, gaye či lokální vlastenectví. Jenže i když by některé situace k smíchu mohly být, provedení je těžkopádné, snaha o humor úporná. Hurá na Francii je (možná) komedií pro Francouze, český divák se při ní sice nezasměje, ale může si aspoň vychutnat krásy země. Proč se distributor rozhodl uvést film, který není pro děti, s českým dabingem, je těžko pochopitelné. A roztodivné přízvuky, jimiž naši dabéři postavy obdařili, nepřidávají na komičnosti ani protagonistům ani příběhu, jehož děj je (až na samotný závěr) předvídatelný. -kat-

OBSAH: Na letiště v Instanbulu přiveze autobus z Taboulistanu pasáky ovcí, bratry Muzafara a Feruze. Muži letí do Paříže s tajným posláním. – Muzafar vypráví, proč a jak se zde ocitli: malý Taboulistan kdesi v Asii nikdo nezná, ani jejich národní pokrm či tradiční tanec, spojený s fackováním žen. Vůdce Salim se kvůli tomu dost nazlobil a ministr vnitra Jarafaz Ouéchamagül navrhl jako nejaktuálnější a nejúčinnější prostředek ke zviditelnění a k proslavení země terorismus. Rozhodl zničit nějakou významnou výškovou budovu. A protože newyorská Dvojčata už nestojí, vybral za cíl Eiffelovu věž v Paříži. – Dříve. Bratři se přihlásí do výcvikového tábora a nakonec jsou k sebevražednému útoku vybráni právě oni. Nechce se jim do toho, ale jsou uplaceni elektrickým holicím strojkem. – Letadlo kvůli technické závadě přistane k nelibosti cestujících na Korsice. Před letištěm nezkušeným cestovatelům ujede taxikář s jejich zavazadly, a tak chtějí vyrazit do Paříže pěšky. Když se ptají na cestu, mají je místní za blázny a tvrdí jim, že nejsou ve Francii. V hospodě dojde kvůli jejich způsobům a hlavně kvůli platební neschopnosti obou hostů k potyčce a dvojice musí prchat. – Bratři rozbijí skleněné dveře luxusní vily, přespí tam na podlaze pod kobercem a ráno si vyberou ve skříni oblečení. Pak je unesou korsičtí separatisté, kteří měli políčeno na pravé majitele. Když se prokáže omyl, rozhodnou se Korsičané „kolegům“ pomoci a dají jim člun. – Muzafar a Feruz doplují na francouzskou nudistickou pláž. Napřed si myslí, že jsou v ráji. Zjistí sice svůj omyl a pohádají se, protože Feruz by tam chtěl chvíli pobýt. Nicméně pokračují v cestě. – V Marseille se sourozenci připletou k demonstraci. Z rukou policistů je osvobodí protestující, převlečení za zdravotníky. Taboulistanci s nimi jdou do baru, kde se dozví, že nejsou ve Francii, nýbrž v Marseille. Kvůli fotbalovému dresu Paris Saint-Germain (PSG), který má Feruz na sobě, ho místní fanoušci praští do nosu a on ztratí vědomí… – Cizinec se probere v nemocnici. Zjistí, že mu omylem odoperovali ledvinu a odeslali ji do Paříže. Náhodou se o tom doslechne mladá ambiciózní televizní reportérka Marianne Bouvierová a chce bratrům pomoci. Jenže vyjde najevo, že muži nemají doklady, a tak skončí v detenčním centru v Toulouse a čeká je deportace. Volají domů, ale ministr chce, aby v misi pokračovali, jinak to odskáče baba (jejich milovaný děda), jehož má jako rukojmí. – Marianne hodlá „chráněnce“ dostat ven. Snaží se svést policistu u vchodu, ale ten se jí vysměje, protože je homosexuál. – Bratři se však sami souhrou náhod dostanou ke klíčům a utečou na dvůr. Ukryjí se v kontejneru a záhy se ocitnou v popelářském voze. Reportérka, která parkuje před budovou a přemýšlí, co dál podnikne, nevěří svým očím; pomůže jim dostat se k ní do auta. Hodlá je odvézt do Paříže a získat zpět Feruzovu ledvinu. Po uprchlících je vyhlášeno pátrání, proto trojice jede oklikou. Marianne cestou vysvětluje cizincům pojmy rovnost, volnost, bratrství. Je národní svátek 14. července, všude se slaví. Reportérka zastaví na usedlosti u strýčka Moma v Provence. Návštěvníci zažijí opulentní francouzskou hostinu včetně šneků. Muži poprvé jedí příborem a dozvědí se, že lidé se při přípitku dívají jeden druhému do očí a že Provence není Francie. Podle tradice se ve vsi odehraje ragbyový zápas. Díky Muzafarovi, který sice nezná pravidla, ale jedná instinktivně, domácí zvítězí. – Na večerní taneční zábavě bratři předvedou svůj národní tanec a pak i s Marianne utečou bez placení. V hotýlku jim reportérka předvede poslední francouzskou specialitu, když si sundá kalhotky. – Feruz by nejraději od plánovaného útoku upustil, ale bratr na atentátu trvá. – Cestou do Paříže překročí Marianne rychlost. Musejí proto prchat před policejní hlídkou přes pole a nabourají do stromu. Nikomu se nic nestane. Pomohou jim lovci, jimž vyplašili zvěř, a odvezou je i s autem do Paříže na korbě náklaďáčku. – Muži jsou okouzleni nočním velkoměstem. Marianne je ubytuje u sebe. – V Taboulistanu jsou znepokojeni, že se nic neděje. – Bratři se zase dohadují, zda akci uskutečnit či ne, což jim komplikuje natáčení plánovaného videa. Jdou tedy spát. – Ráno je Muzafar pryč. – Znepokojeného Feruze odvede Marianne do nemocnice, kde mu prý vrátí jeho ledvinu. – Do země dorazí Jarafaz, aby zjistil, kam se atentátníci poděli. – Muzafar koupí výbušniny na domluvené adrese od svérázného prodejce Kevina a opásá se jimi. – Feruz uteče z nemocnice se svou ledvinou v tašce a hledá bratra u Eiffelovky. Marianne s ním jede taxíkem. Nakonec objeví plačícího sourozence v parku; nedokázal útok uskutečnit a výbušniny zahodil do vody. – Cestou zpět do nemocnice bratři narazí na Jarafaze s asistentem. Ministr chce akci provést sám. Feruz mu sebere tašku jeho s výbušninou a spěchá ji zlikvidovat. Jenže místo ní hodí do vody tašku s ledvinou a odpálí se. Nikomu jinému se nic nestane. – Feruz je posmrtně oslavován jako hrdina. Muzafar převezme od francouzského prezidenta vyznamenání. Taboulistan je slavná země a vyhledávaný cíl turistů. -kat-