Program

03/2015 (Změnit)
  • Ne 01

    Pohádkové pásmo

    / CZV / 90 min. / 35mm / od 3 let
    Cyklus → Ponrepo dětem

    Moderované pásmo pohádek s výtvarnou dílnou.

    Leo u fotografa / r. Jan Dudešek / ČSR 1972
    Létající koberec / r. Karel Zeman / ČSR 1973
    Malovánky / r. Hermína Týrlová / ČSR 1970
    Strašák / r. Ivo Hejcman / ČSR 1986
    Myší kočičiny / r. Ludvík Kadleček / ČSR 1987

    Pohádkové pásmo pro nejmenší. Děti se mohou těšit na Lea u fotografa, na Sindibáda na Létajícím koberci, na Malovánky Hermíny Týrlové, podívají se, jak se žije Strašákovi na kraji pole se zelím a na kocourka a myšku, jak se budou přeměňovat v Myších kočičinách. Po skončení projekce proběhne výtvarná dílna pod vedením zkušených animátorek.


    Kdo zabil Jo Ann Marcusovou a Kathy Nelsonovou

    Režie → Joseph Sargent
    Původní název → The Marcus-Nelson Murders
    USA 1973 / CZT / 134 min. / 35mm
    Hrají → Telly Savalas, Marjoe Gortner, José Ferrer

    Tento nedělní čas jsme loni na podzim pravidelně vyhrazovali pro inspektora Colomba, jeho kriminalistický kolega Kojak by ale neměl přijít zkrátka. Zde tedy malá satisfakce: Kojakův jednorázový výlet z televizní obrazovky na velké plátno kin sedmdesátých let. Případ dvojnásobné brutální vraždy s pokusem o znásilnění, z něhož byl obviněn mladý černoch, vychází se skutečné události.

  • Po 02

    2x Jevgenij Bauer – skici z předrevolučního Ruska

    / 80 min. / 35mm

    Max hledá kabelku / Max et le sac, režie a hlavní role Max Linder / 7 min. / 35mm
    Štěstí věčné noci / Ščasťje večnoj noči / r. Jevgenij Bauer / hrají Vera Karalliová, Oleg Frelich, Vitold Polonskij / CZT / 36 min. / 35mm
    Děti doby / Děti veka / r. Jevgenij Bauer, hrají Arsenij Bibikov / Vera Cholodnaja, Ivan Gorskij / 37 min. / 35mm

    Dvěma klasikům z počátku minulého století nebylo dopřáno dožít se konce první světové války; ve vývoji nového uměleckého druhu ale po sobě přesto stihli zanechat nesmazatelnou stopu: byli to Stellan Rye (1880–1914) a Jevgenij Bauer (1865–1917). Pražského studenta, nejslavnější dílo prvního z nich, jsme v našem cyklu už představili; po dánském průkopníkovi Ryeovi se nyní zaměříme na jeho vrstevníka z kinematografie caristické éry. Zájem o Bauerovo dílo - vně úzkého kruhu zasvěcenců a znalců - vzbudila kolekce snímků představená v roce 1989 na nejdůležitějším světovém festivalu němých filmů v italském Pordenone. Následovala první video-edice Britského filmového institutu a interaktivní CD-ROM koncipovaný hlavním lotyšským specialistou na Bauerovu tvorbu Jurijem Civjanem. Experimenty s postranním osvětlením a zejména hloubkové kompozice s bohatými dekoracemi patří k hlavním znakům stylu režiséra, od jehož narození letos uplyne 150 let.

    ŠTĚSTÍ VĚČNÉ NOCI
    Milostný příběh slepé dívky.
    Lili Pleskova je od narození slepá. Dívka žije spolu se svou matkou, často ji navštěvují rodinní přátelé, bratři Vadim a Georgij. Starší Vadim Lili tajně miluje a tráví s ní hodně času, Georgij se více věnuje své milence Sabině. Po náročné operaci se Lili vrátí zrak. V její blízkosti je však právě přitažlivější Georgij a zmatená dívka dá přednost jeho namlouvání před Vadimovou věrnou láskou. Idylku na panství však brzy přeruší Sabina, která tady hledá svého milého. Zděšená Lili dostane záchvat a znovu ztratí zrak. V důvěrně známé tmě se dívka cítí lépe.

    DĚTI DOBY
    Drama manželské krize, která vyústí v tragédii.
    Spokojený život manželské dvojice, nedávno obdařené prvním potomkem, nečekaně naruší starší muž, který o mladou ženu neúprosně usiluje. Ona nejprve nic zlého netuší a popíjí s hostem v přírodě, dokonce si od něho nechá hádat z ruky. Přestože se brání, muž se jí zmocní. Zoufalá žena se vrátí domů neupravená a jakoby bez smyslů. Na manželovy otázky reaguje odchodem k milenci, který se jí vnutil. Zneužití pro ni znamená konec šťastného manželství a nutnost setrvání u násilníka. Stýská se jí však po dítěti, a tak se rozhodne k jeho únosu. Manžel se tak jednou vrátí domů a nalezne prázdnou postýlku. Po ztrátě milované ženy se není schopen vypořádat ještě se ztrátou dítěte a volí raději smrt.


    Salvatore Giuliano

    Režie → Francesco Rosi
    Původní název → Salvatore Giuliano
    Itálie 1961 / CZT / 115 min. / 35mm
    Hrají → Salvo Randone, Frank Wolff, Sennuccio Benelli

    Salvatore Giuliano – jeden z rozhodujících estetických mezníků ve vývoji politického filmu. „V tomto filmu využil Rosi poprvé a v nejvyhraněnější, nejdůslednější podobě onu výstavbu, s níž se setkáváme potom i v některých jeho dílech novějšího data. Není to výstavba, která buduje jenom ze složek děje, nýbrž i z myšlenek, argumentace. Při sledování vzájemných souvislostí a příčinností, při kladení základních kamenů pro odhalení a obžalobu mafie, sicilských separatistů, zpátečnických exponentů některých politických stran těsně spjatých s bohatými majiteli půdy i podnikateli, při výstavbě a rozplétání sítě intrik, zrad a likvidování nepohodlných vykonavatelů příkazů, včetně bandity Salvatora Giuliana, vytváří Francesco Rosi jakési ucelené kvádry, přičemž se neřídí chronologickou posloupností ani dějovým vývojem používajícím retrospektivy v běžném smyslu. Konstrukce a sled zobrazovaných událostí připomíná obžalobu, kdy státní návladní řadí důkazy podle toho, jak na sebe logicky navazují, jak do sebe zapadají - a směřuje do vyústění, které rekapituluje všechny jednotlivé složky a dává jim jasnou, přesvědčivou, pádnou ucelenost obžaloby a jejího zdůvodnění.“ Ljubomír Oliva

  • Út 03

    Závěrečná zkouška

    Režie → Dieudo Hamadi
    Původní název → National Diploma
    Francie - Demokratická republika Kongo 2014 / CZT / 92 min.

    Jak vypadá příprava na závěrečnou zkoušku v Kongu? Film vypráví o skupině středoškoláků z města Kisangani, pro které maturita představuje nejen důležitý krok na cestě k dospělosti, ale především záruku lepšího života. V Kongu nestačí pouze dobrý prospěch, je třeba mít i dostatečný obnos peněz na poplatky pro učitele. Joel a jeho spolužáci se rozhodnou za každou cenu obstát. Najmou si neosídlený dům na předměstí, shánějí ty zaručeně pravé testové otázky a podstupují celou řadu okultních rituálů. Upřímný snímek točený ve stylu cinéma vérité ukazuje odhodlané úsilí studentů i různá úskalí konžského vzdělávacího systému.


    Možnosti tu jsou

    Režie → Ed Lovelace, James Hall
    Původní název → The Possibilities Are Endless
    Velká Británie 2014 / CZT / 83 min.

    Podvodní hladina, šumící koruny stromů, záhyby prastarých vrstev kamenů... Atmosférické obrazy prolínající se s jemnou instrumentální hudbou přetrhává zvuk obtížně pronášených slov. Vstupujeme do znovunalezené paměti legendárního skotského hudebníka Edwyna Collinse, kterého dvě těžké mrtvice připravily o vzpomínky, schopnost chodit, mluvit, malovat nebo hrát na kytaru. Film však postupně vyjevuje střípky prožitého života, jež se do Edwynova vědomí navrací i díky obrovské pomoci manželky Grace. Edwyn tak naplňuje význam prvních slov, která pronesl po probuzení z klinické smrti: „Možnosti tu jsou.“

  • St 04

    Škola v obležení

    Režie → Felix Schwarz
    Původní název → Allende's Grandchildren
    Německo - Chile 2013 / CZT / 44 min.

    „Právo na spravedlivé vzdělání“ je heslem hrdinů dokumentu o studentských bouřích v Chile, které v posledních letech plnily světová média. Snímek mapuje dění v roce 2012, kdy masivní protesty proti privatizaci školství (ale i starým autoritářským strukturám) začaly v jihoamerické zemi dočasně upadat. V ulicích chilských měst už nedemonstrovaly tisíce mladých lidí, nedržely se hladovky, školy a univerzity nikdo neokupoval. Tedy až na jednu. A právě příběh skupinky teenagerů, kteří se odmítli vzdát a svou školu opustit navzdory hrozbě střetů s těžkooděnci za plotem, vypráví studentský film německého režiséra Felixe Schwarze.


    Ve stínu války

    Režie → Georgia Scott, Sophia Scott
    Původní název → In the Shadow of War
    Bosna a Herzegovina - Švédsko - Velká Británie 2014 / CZT / 81 min.

    Přestože válka v Bosně skončila ještě předtím, než se narodili, potýkají se mladí hrdinové filmu s jejími následky každý den. Ante, Ilija, Magdalena a Elvis, podobně jako tisíce dalších dětí narozených během války nebo těsně po jejím konci v bývalé Jugoslávii, žijí v sirotčincích, s rodiči trpícími posttraumatickým syndromem či s následky toho, že byly samy svědky vraždy svých blízkých. Dokážou se vyrovnat s minulostí a otevřít novou kapitolu svého života? Film sester Scottových dokládá, že válka zdaleka nekončí zastavením palby.

  • Čt 05

    Neviditelné vlny

    Režie → Anna Katharina Wohlgenannt
    Původní název → What We Don't See
    Rakousko 2014 / CZT / 78 min.

    Vize světa propojeného virtuální sítí a planety pokryté bezdrátovým signálem jsou vzrušující hudbou blízké budoucnosti a někde již realitou. Futuristické naděje o „úplném pokrytí“ bezdrátovým signálem však pro lidi trpící přecitlivělostí na elektromagnetické vlny představují noční můru. Jsou nuceni žít ve vynuceném exilu na útěku před moderní technologií, která jim způsobuje nesnesitelné fyzické obtíže. Jejich osudy prolíná příběh umělkyně lovící neviditelné vlny, jež přetváří do slyšitelných zvukových děl. Co se stane, až bezdrátový přístup k internetu pokryje celou planetu?


    Nadina revoluce

    Režie → Claudia Lisboa
    Původní název → Nada's Revolution
    Nizozemsko - Švédsko 2014 / CZT / 60 min.

    „Bez revoluce bych nebyla tím, kým jsem dnes,“ říká Nadá, která si na pozadí egyptských politických změn v roce 2011 plní vlastní sen – vést divadlo pro děti. Jako nezávislá umělkyně v Egyptě musí přitom překonávat řadu překážek. Například přesvědčit ředitele divadel, že téma demokracie patří do divadelních her pro děti. Stejně jako protestující v ulicích, ani Nadá se nevzdává a sleduje svůj sen, který se tolik liší od představ její matky o roli ženy v egyptské společnosti. Nadin portrét představuje nezvykle osobní rovinu revoluce v Egyptě, cestu za významem slova svoboda a boj za její dosažení.

  • Pá 06

    Americký slib

    Režie → Michele Stephenson, Joe Brewster
    Původní název → American Promise
    USA 2013 / CZT / 80 min.

    Idris a jeho nejlepší kamarád Seun nastupují poprvé do školy. Nejedná se však o veřejnou školu, ale o jednu z nejprestižnějších soukromých škol v USA – Dalton na Manhattanu. Původně výlučně škola pro „bílé“ dnes vítá děti různých národností i etnicit, které jsou nejen chytré, ale musí mít i „tah na branku“. Téměř třináct let pozorujeme kamerou rodičů výzvy, úspěchy, zklamání i bolesti, kterým čelí dvě afroamerické děti v americkém vzdělávacím systému. Film je důležitým nástrojem v boji za rovnoprávné školství v USA, zároveň však ukazuje běžné starosti rodin, které chtějí poskytnout dětem to nejlepší vzdělání.


    Casablanca volá

    Režie → Rosa Rogers
    Původní název → Casablanca Calling
    Velká Británie 2014 / CZT / 69 min.

    Marocký král se před deseti lety rozhodl čelit nebezpečí náboženské radikalizace zavedením nového institutu zvaného muršidát. Ženy vykonávající povolání muršidy poskytují duchovní, morální, sociální i osobní pomoc a podporu ostatním, často méně vzdělaným ženám a dívkám ve své komunitě. Mnohé z nich berou svůj úkol jako poslání a Bušra je toho příkladem. Působí ve škole, kde pomáhá řešit banální i naprosto zásadní problémy studentek. Učí je nebát se říkat svůj názor a v duchu moderního pojetí islámu prosazovat svá práva. Kamera sleduje i další ze statečných žen, které se rozhodly dokázat, že jejich vytěsňování ze společenského dění je neopodstatněná praxe, která nemá v islámské společnosti místo.

  • So 07

    Jeden svět dětem I.

    / CZV / 90 min. / HD / od 12 do 18 let
    Cyklus → Ponrepo dětem

    moderované pásmo filmů s tvůrčí dílnou

    Gabrielova reportáž z mistrovství světa ve fotbale / r. Els van Driel / Nizozemsko 2014
    Haiduc – život na ulici / r. Annelies Kruk a Anneke de Lind van Wijngaarden / Nizozemsko 2014
    Hrdá navzdory chudobě / r. Willem Baptist / Nizozemsko 2014

    Pásmo pro starší děti se zaměří na sociální aspekt života ve městě. Gabriel je sice nadšen blížícím se mistrovstvím světa ve fotbale v jeho rodné Brazílii, ale brzy zjistí, že kvůli této akci bude zničeno okolí jeho domova, a tak se tomu snaží zabránit. Čtrnáctiletý Nicu žije v Bukurešti na ulici. Odešel z domova v sedmi letech a nyní chce zase chodit do školy. Kvůli závislosti na drogách je to ale velmi těžké. Dvanáctiletá Nicky v Holandsku bojuje s chudobou statečně – snaží se dávat ještě chudším a nalézá vnitřní uvolnění v tanci. Po projekci bude následovat tvůrčí dílna Jednoho světa.


    Bob Marley se vrací domů

    Režie → Nitesh Anjaan
    Původní název → Far from Home
    Dánsko 2014 / CZT / 75 min.

    Je mu padesát a rozhodne se učinit zásadní životní rozhodnutí – zrušit trvalý pobyt v Dánsku a vrátit se domů. Tam, odkud jako chlapec před čtyřiceti lety přišel – do Indie. Těžko by někdo ve smutném, životem uvláčeném muži hledal vášnivého fanouška Boba Marleyho, který býval s vlasy po pás ozdobou večírků. Jeho syn se snaží dopátrat, co ho vede ke kroku, který je podle dánského zákona nevratný. Postupně objevuje neznámý obraz svého otce, jeho složitou povahu i démony, s nimiž nedokáže bojovat. Přes úsporný styl vznikl portrét s existenciálními rozměry, spojující témata imigrace, hledání identity a naplnění života.


    Škola disentu

    Režie → Matthew Torne
    Původní název → Lessons in Dissent
    Čína - Velká Británie 2014 / CZT / 101 min.

    V ulicích rušného Hongkongu se mladí studenti rozhodli bojovat za demokracii. Vláda totiž chce v roce 2012 rozšířit vyučování občanské nauky s cílem vštípit studentům čínský nacionalismus. Studenti tak například získají lepší známku, pokud budou plakat při vztyčování čínské vlajky. Středoškoláci Joshua Wong a Ma Jai se proto každý po svém rozhodli protestovat. Zatímco Joshua zakládá studentskou skupinu Scholarism, která nabývá na významu s tím, jak se z Joshuy stává mediální hvězda, Ma volí radikálnější cestu ilegálních akcí. Film sleduje, jak může během osmnácti měsíců vzniknout z iniciativy několika mladých lidí masové prodemokratické hnutí, které zásadním způsobem otřese sebejistotou hongkongské vlády.

  • Ne 08

    Jeden svět dětem II.

    / CZV / 90 min. / HD / od 8 do 12 let
    Cyklus → Ponrepo dětem

    moderované pásmo filmů s tvůrčí dílnou

    Merlijn se už školy nebojí / r. Susan Koenenová / Nizozemsko 2013
    Nora zpívá pro Sýrii / r. Els van Driel / Nizozemsko 2014
    Giovanni – první klučičí akvabela / r. Astrid Bussinková / Nizozemsko 2014

    V rámci druhého pásma Jednoho světa dětem se diváci seznámí s Merlijnem, Norou a Giovannim. Každý prožívá jiný osud, ale spojuje je touha po šťastném životě. Merlijn je autista, který se chce zapojit do běžné výuky ve škole. Nora musela s celou rodinou opustit domov v Sýrii a přesídlit do uprchlického tábora v Jordánsku. Giovanni se touží stát prvním chlapcem, který se zúčastní mistrovství v synchronizovaném plavání. Po projekci bude následovat tvůrčí dílna Jednoho světa.


    Národní hra

    Režie → Steven Dhoedt
    Původní název → State of Play
    Belgie - Jižní Korea 2013 / CZT / 86 min.

    Počítačová hra Starcraft se stala pro tisíce mladých Jihokorejců prestižním národním sportem. Z těch nejúspěšnějších hráčů jsou hvězdy s vlastními fankluby a lukrativními reklamními smlouvami. Stát se profesionálem je proto dobrou alternativou ke školnímu stereotypu a pro mnohé teenagery to představuje skutečně vysněnou kariéru. Portrét tří hráčů různých úrovní zprostředkovává jedinečný vhled do zákulisí týmových domů, kde chlapci podřizují život dennímu drilu před monitory. Film zobrazuje dynamický svět turnajů „e-sportu“, které se odehrávají za řevu a pláče nadšených fanynek na stadionech i televizních obrazovkách.


    Vive la France

    Režie → Helgi Felixson, Titti Johnson
    Původní název → Vive la France
    Švédsko - Island - Norsko - Finsko 2014 / CZT / 87 min.

    Ostrov Tureia ve Francouzské Polynésii vypadá na první pohled jako ráj. Ve skutečnosti je život místních obyvatel poznamenán neblahým dědictvím francouzské nadvlády. Francie totiž na nedalekém atolu Moruroa uskutečnila mezi lety 1966–1996 více než sto devadesát atomových testů. Mladí snoubenci Kua a Teariki, kteří na Tureii žijí, mají velké obavy o zdraví i bezpečnost. Děsí je nárůst výskytu rakoviny i možnost, že se Moruroa vlivem výbuchy narušeného podloží propadne a jejich nový dům smete tsunami. Film se věnuje osobním příběhům několika místních lidí i snaze odborníků, kteří chtějí přimět francouzskou vládu prošetřit situaci a kompenzovat obyvatelům způsobené škody.

  • Po 09

    E-TEAM

    Režie → Ross Kauffman, Katy Chevigny
    Původní název → E-TEAM
    USA 2014 / CZT / 89 min.

    Human Rights Watch je jednou z mezinárodně nejuznávanějších organizací, která informuje o porušování lidských práv. Nejúdernější skupinu uvnitř organizace tvoří tzv. Emergency Team neboli E-TEAM. Jeho členové a členky vyrážejí přímo do míst válečných konfliktů, aby shromažďovali důkazy o zločinech páchaných na civilních obětech. Při vyšetřování sami často riskují život. Působivý snímek oceněný na festivalu Sundance 2014 představuje čtyři členy týmu při jejich nebezpečné práci uprostřed chaosu válek v Sýrii a Libyi. Detailně a s napětím vykresluje film osobní příběhy hlavních aktérů a jejich motivaci zaznamenávat krutosti válek.


    Snili jsme o životě

    Režie → Jukka Kärkkäinen, Sini Liimatainen
    Původní název → Once I Dreamt of Life
    Finsko - Německo - Švédsko 2014 / CZT / 77 min.

    Sebevražda jednotlivce má mnoho důsledků. Když člověk dobrovolně ukončí svůj život, zbudou po něm rodinní příslušníci, partneři a přátelé, které tento akt zanechá v destruktivní spirále hlubokého zármutku, zloby a výčitek. Komorní finský snímek pojednává o tématu sebevražd bez jakékoli manýry; klidná a statická kamera sleduje příběhy lidí, jejichž blízcí sebevraždu spáchali, i výpovědi těch, kteří se o sebevraždu v minulosti pokusili. Minimalistický film prokládaný černobílými animacemi přináší osudy lidí, kteří se pokoušejí v sobě znovu nalézt chuť do života.

  • Út 10

    Danielův svět

    Režie → Veronika Lišková
    Původní název → Daniel´s World
    ČR 2014 / 75 min.

    Žijí bez vidiny partnerského života a opětované lásky. Osmdesát procent z nich trpí depresemi a pomýšlí na sebevraždu. Řeč je o pedofilech. K jejich sexuální orientaci se váže zřejmě jedno z posledních a nejsilnějších tabu současné společnosti. Daniel, mladý student literatury, by ho rád prolomil, a dává proto nahlédnout do svého světa. Světa nenaplněných emocionálních potřeb a hledání perspektivy života. Jeho břemenu trochu odlehčují setkání s členy české komunity pedofilů, kteří spolu sdílejí strasti spojené se zakázanou láskou i obyčejné denní radosti. Citlivý portrét ukazuje, že stejně jako jakoukoli jinou menšinu i pedofily pálí témata sebepřijetí a společenského coming outu.


    Na věky šťastní

    Režie → Tatjana Bozic
    Původní název → Happily Ever After
    Nizozemsko - Chorvatsko 2014 / CZT / 83 min.

    Tatjana, nezávislá chorvatská režisérka, má úspěšnou kariéru, ale její osobní život není šťastný. Je jí skoro čtyřicet let a rozpadá se jí další z řady osudových milostných vztahů. Aby zjistila, proč se jí v lásce tak zoufale nedaří, rozhodne se vyrazit s kamerou v ruce za svými bývalými partnery. Na nostalgické výpravě po různých koutech světa konfrontuje s jistou dávkou odvahy a sebeironie svých pět bývalých milenců. Proč se žádná z jejích vášnivých lásek nepřetavila v dlouhodobý vztah? Jaká kouzelná formulka zaručí, že zůstanete se svým partnerem na věky šťastní?

  • St 11

    Zítra už tu nebudem

    Režie → Jimmy Goldblum, Adam Weber
    Původní název → Tomorrow We Disappear
    USA, Indie / CZT / 84 min.

    Vizuálně a hudebně podmanivý snímek je barvitou koláží ze života umělců, kouzelníků, loutkářů a artistů žijících na jednom z předměstí Nového Dillí. Kolonii, která tu vznikala během několika desetiletí a jejíž umění se stalo indickým národním bohatstvím, dnes však hrozí zánik. Pozemky, na nichž se nachází, prodala vláda developerské společnosti. Obyvatelé si nedokážou představit, že umění natolik svázané s pouličním životem budou vytvářet ve věžákových bytech, kam mají být přesídleni. Na pozadí těchto událostí se rozebíhá melancholický kolotoč vzpomínek a úvah, zda udělat čáru za dosavadním životem a jít dál, nebo zůstat a bojovat za svůj domov a tradice.


    H2Omx

    Režie → José Cohen, Lorenzo Hagerman
    Původní název → H2Omx
    Mexiko 2013 / CZT / 82 min.

    Mexico City, město obývané 22 miliony lidí, leží na místě někdejšího jezera. Tam, kde se v minulosti přirozeně shromažďovala voda, je jí dnes alarmující nedostatek a musí se za cenu velkých ztrát přivádět z okolních regionů. Znečištěná odpadní voda z megapole pak v podobě nevábné řeky protéká venkovskými oblastmi, kde ji farmáři používají k zavlažování polí se zeleninou. Obtížná situace má ale řešení. Nadějný inženýrský projekt shromažďování dešťové vody organizace Isla Urbana je však teprve v začátcích. Znepokojivá filmová esej kombinuje odborný pohled s osobním svědectvím lidí, jichž se situace bezprostředně dotýká.

  • Čt 12

    Osmašedesátý – jak filmovat revoluci?

    SRN 1968–1969 / CZT / 180 min. / 35mm

    Helma Sandersová-Brahmsová / Angelika Urbanová, prodavačka, zasnoubená / Angelika Urban, Verkäuferin, verlobt
    SRN 1969 / CZT / 31 min.
    Portrét dvacetileté prodavačky obchodního domu v Kolíně nad Rýnem. Klasický dokument z počátků feministické kinematografie v režii jedné z nejvýznamnějších tvůrkyň německého hraného filmu sedmdesátých a osmdesátých let.

    Harun Farocki / Její noviny / Ihre Zeitungen
    SRN 1968 / CZT / 18 min.
    Jak natočit explosivní protisystémový film reagující na nejaktuálnější dění? Podívejte se na tento snímek čtyřiadvacetiletého Haruna Farockiho a představte si, že by dnes někdo něco podobného natočil o Babišových novinách!

    Claudia von Allemannová / To je jenom začátek – boj pokračuje / Das ist nur der Anfang – der Kampf geht weiter
    SRN 1968 / CZT / 45 min.
    Claudia von Alemannová, studentka z berlínského ročníku Haruna Farockiho a dalších buřičů s kamerou (viz snímek Starbuck Holger Meins v naší přehlídce), se vydává do města nad Seinou, jež květnové nepokoje roku 1968 přivedly na pokraj občanské války. Jak na politickou situaci reagují filmaři sousední země? Jean-Luc Godard provádí jednu ze svých nejoblíbenějších činností - zpochybňování své vlastní profese a sebe sama – ale co ti ostatní? Západoněmecká televize WDR snímek odvysílala (k nevoli svého ředitele) v dubnu 1969.

    Kurt Rosenthal – Hellmuth Costard aj. / Od revolty k revoluci aneb Proč se revoluce odkládá na zítřek / Von der Revolte zur Revolution oder: Warum die Revolution erst morgen stattfindet
    SRN 1968 / CZT / 60 min.
    Osmašedesátý z první ruky – tentokrát ve své západoněmecké podobě. Demonstrace proti Springerově koncernu v Hamburku, protesty proti oficiální odborové organizaci DGB a proti sociálně-demokratickému řečníkovi z vlády tzv. velké koalice a konečně: pochod na Bonn, centrum zla, hlavní město „policejního státu“. Natočili Kurt Rosenthal, Hellmuth Costard, Fritz Strohecker a Carl Schulz.

  • Pá 13

    Nový Hyperion aneb Volnost, rovnost, bratrství

    Režie → Karel Vachek
    ČR 1992 / ENT / 207 min. / 35mm

    „...a sestřihnete to, co k sobě nepatří a dostane to úplně jinej charakter...!“ Karel Gott

    „Příběh skutečný a neúplný, který žili a sehráli filosofové a hlavy států a církví, umělci a stranické sekretariáty, vědci a ministři federální i republikových vlád, důchodci a vězni, odboráři a úředníci, disidenti i ta šedá zóna, kazatelé a ozbrojenci, radikálové praví i leví, bývalí i současní, občané a jejich poslanci v souvislostech osvobozené volební komedie – Československo 1990.“

    „Vachek vychází z postupů užitých ve Spřízněných volbou, zároveň je ale rozvíjí a rozšiřuje, na ploše dosud nevídaných 207 minut filmu. Středobodem jeho dění jsou tentokrát parlamentní volby, události vztahující se k nim však opět slouží především jako prostory živé galerie pro množství postav, které se náhle vynořují před zraky občanů-voličů. Akt volby tu není chápán pouze ve smyslu formálně politickém, ale ryze osobním, subjektivním, lidském: jde o mou konkrétní volbu, komu a proč budu naslouchat, koho respektovat, s kým se v životě stýkat.“ Martin Švoma

  • So 14

    Kandidát

    Režie → Alexander Kluge aj.
    Původní název → Der Kandidat
    SRN 1979–80 / CZT / 129 min. / 35mm

    V roce 1978 se několik prominentních příslušníků tzv. „nového německého filmu“ spojilo, aby společným dílem reagovali na eskalaci násilí tzv. druhé teroristické generace (v naší přehlídce viz snímek Starbuck Holger Meins) a protiopatření státních orgánů. Ohlas, který film Německo na podzim vzbudil, podnítil o dva roky později vznik dalšího kolektivního politického dokumentu s názvem Kandidát. Zadání bylo tentokrát jiné: šlo o to, za každou cenu zabránit zvolení Franze Josefa Strausse německým kancléřem. Jméno šéfa konzervativní strany CSU (svébytné bavorské odnože sesterské CDU) sloužilo v komunistickém Československu už od padesátých let jako jeden z hlavních strašáků propagandy proti údajné hrozbě západoněmeckého revanšismu. Podobně účelově zmanipulované líčení politikovy role v Kandidátovi nenajdeme. Kriticko-ironické vhledy do Straussovy skandály obestřené politické kariéry i sám obraz jeho hřmotné persony demonstrují i tak dost zřetelně, proč byla představa spolkového kancléře Strausse pro německé intelektuály naprosto nepřijatelná. Koordinátorem a jedním z hlavních aktérů filmového projektu byl – jako už v případě Německa na podzim – Alexander Kluge. Další příspěvky dodali žurnalisté Stefan Aust a Alexander von Eschwege a tehdy čerstvý držitel Zlaté palmy a Oscara Volker Schlöndorff; na snímku se podílel i slovenský kameraman Igor Luther a český zvukař Vladimír Vízner. Spolkovým kancléřem byl v roce 1980 podruhé zvolen sociální demokrat Helmut Schmidt.


    Bez slunce

    Režie → Chris Marker
    Původní název → Sans soleil
    Francie 1982 / CZT / 100 min. / Blu-ray

    V nejvýznamnějším díle Chrise Markera Bez slunce bývá dnes spatřováno vyvrcholení esejistické formy v dějinách světového filmu. Přední německý režisér Edgar Reitz gratuloval nedlouho po jeho uvedení slovy: „Konečně filmová řeč, která není správcem obsahů, ale dovolí jim se vznést!“

    Neznámá žena čte a komentuje dopisy, které jí posílá přítel, kameraman Sandor Krasna (Markerův heteronym), ze všech koutů světa. Z Afriky, z Kapverdských ostrovů, z tokijských městských slavností a z japonských kočičích hřbitovů, ze San Franciska neodmyslitelně spjatého s Hitchcockovým Vertigem, z Islandu, kde jako „muž z naší budoucnosti“ hledá minulost naší planety... Inspiruje se Sei Šonagon, vznešenou paní z Japonska 11. století, která dala své „polštářové knize“ název Seznam věcí, jež nechají srdce rychleji tlouci. A jako motto volí Racinovu tezi, podle níž: „Vzdálenost zemí v jisté míře vyrovnává přílišnou blízkost časů.“ Neznámá žena chvílemi předčítá filmařův myšlenkově neobyčejně hutný, místy až iritující komentář, jindy ho reprodukuje v nepřímé řeči. „Inscenováním fiktivní komunikační situace mezi fiktivními osobami Marker dočasně rozpojuje vita activa (cestování, pořizování obrazů) a vita contemplativa (přemýšlení o obrazech),“ píše specialistka na Markerovo dílo Birgit Kämperová a dodává, že první, aktivní vita, je příznačně přisouzena mužskému prvku a kontemplativní ženskému, v zásadě jde ale o dva póly jediného vědomí vepsaného do jednoty filmového díla.

  • Ne 15

    Lunapark filmových vynálezů

    / CZV / 100 min. / 35mm / od 5 let
    Cyklus → Ponrepo dětem

    moderované pásmo pohádek a lunapark filmových vynálezů

    Bimbovo smutné dobrodružství / r. Karel Dodal / ČSR 1930
    Adí, medvídek mýval / r. Georg Woelz / ČSR 1931
    Ferda mravenec / r. Hermína Týrlová / Protektorát Čechy a Morava 1944
    O myších ve staniolu / r. Břetislav Pojar / ČSR 1977

    Lunapark filmových vynálezů ukáže, co předcházelo vzniku filmu a jak je možné, že se na něj vůbec můžeme dívat. Společně s bratry Augustem a Louisem Lumièrovými, na slovo vzatými odborníky, se návštěvníci vydají do světelného lunaparku, seznámí se s přístroji, které napomohly vzniku kinematografu, jako jsou například zootrop či laterna magika. Na závěr si budou moci vyzkoušet rozpohybovat krátkou kreslenou sekvenci a tím vytvořit vlastní film.


    „My žijeme v Praze…“

    Režie → Tomáš Mazal, Pablo de Sax
    ČSR 1984–1985 / 77 min. / HD / za účasti režiséra

    Dokumentární film „My žijeme v Praze…“ Tomáše Mazala a Pabla de Sax, natočený v letech 1984–1985 na Super 8mm film, zachycuje legendu, již titulky uvádějí jako „undergroundovou superstar“ – básníka a filosofa Egona Bondyho v jeho oblíbených pražských zákoutích. Filmaři s Bondym procházeli Malou Stranou, kde básník bydlel, občanskou plovárnu, kde trávil teplé letní dny, restaurační zařízení na periférii města a několik dalších míst, včetně Bondyho domácnosti. Bondy ve filmu přemítá o obyvatelích sídlišť, úpadku restauračních zařízení té doby, ale i o ničení pražské architektury. Ve filmu je zachyceno i několik náhodných setkání, například s kritikem Janem Lopatkou, básníkem Fandou Pánkem či legendárním Vincentem Venerou. Záběry na pražské ulice a domy zachycují vedle básníka samého i atmosféru Prahy té doby a přispívají tak mimo jiné i k ilustraci Bondyho básnického i prozaického díla.


    Starbuck Holger Meins

    Režie → Gerd Conradt
    Původní název → Starbuck Holger Meins
    Německo 2001 / CZT / 90 min. / HD

    Stát se filmařem anebo teroristou? – toť choulostivá otázka volby povolání. R. W. Fassbinder a Wim Wenders: levicoví fanatici, schopní pro svoje ideje vraždit? Holger Meins: citlivý básník nové vlny německého filmu sedmdesátých let? Samozřejmě, bylo tomu přesně naopak, ale v roce 1966 by jen majitel křišťálové koule na věštění budoucnosti mohl předpovědět, jaký z obou údělů čeká na kterého z mladíků kolem dvaceti, kteří se právě hlásí nebo již vstupují do čerstvě otevřených filmových škol v Západním Berlíně a v Mnichově. Vezměme Berlín: mezi studenty téhož ročníku tu najdeme budoucího světoznámého kameramana Michaela Ballhause, neméně proslulého experimentálního esejistu Haruna Farockiho, budoucího přeborníka nejdražších hollywoodských blockbusterů Wolfganga Petersena a … Holgera Meinse, nadaného malíře, sečtělého intelektuála, který si v románu Hermana Melvilla Bílá velryba zvlášť oblíbil postavu důstojníka Starbucka. Meins se v šedesátých letech účastní studentských bouří proti válce ve Vietnamu a proti tiskovému magnátovi Springerovi, později se přidá k teroristické skupině Baader-Meinhofová. Krycí jméno: Starbuck. V roce 1972 je při přestřelce ve Frankfurtu spolu s Baaderem zatčen, ve vyšetřovací vazbě zahájí hladovku, na jejíž následky v roce 1974 umírá ve věku 33 let. Konspirativní verzi o spoluvině státního aparátu na Meinsově smrti přijme za svou značná část tehdejší radikálně orientované intelektuální elity, režisér Jean-Marie Straub „mučedníkovi“ provokativně věnuje svůj film Mojžíš a Áron. Ve svém celovečerním dokumentu Starbuck Holger Meins se Gerd Conradt nesnaží předstírat nestrannost; i on koneckonců kdysi studoval ve zmíněném ročníku spolu s Meinsem, Petersenem, Farockim a Ballhausem, než byl pro své politické aktivity ze školy vyloučen. Jmenované tři filmaře znovu vyhledává a k jejich vzpomínkám připojuje vlastní materiály z oné pohnuté doby. Kromě představitele starší filmařské generace Petera Lilienthala či herce George Clooneyho se mezi dalšími mluvčími objeví svědci z řad politiků i kriminalistů, nejvíc prostoru ale dostane tragická postava jednoho milujícího člověka, Wilhelma Julia Meinse, teroristova otce. Otevřená jizva paměti.

  • Po 16

    Křehká identita

    Režie → Zuzana Piussi
    Původní název → Krehká identita
    Slovensko 2012 / ENT / 73 min. / BRD

    Postavy oplývající urputným národním sebeuvědoměním, svérázné projevy vlastenectví, originální historické výklady nejen z úsvitů dějin, putování k hrobu Svatého Klimenta Ochridského do Makedonie, odhalování sochy velkomoravského knížete Svatopluka, „krále starých Slováků“ na prostranství před Bratislavským hradem – to vše zobrazuje dokumentární snímek slovenské filmařky Zuzany Piussi, která se tentokrát vydala zachytit křehký jev, současnou slovenskou národní identitu. Ve filmu nechybějí oslavné písně, recitace, o hymně nemluvě.

  • Út 17

    Člověk proti zkáze

    Režie → Štěpán Skalský
    Původní název → Man versus Ruin
    ČR 1989 / ENT / 87 min / 35mm
    Hrají → Josef Abrhám, Hana Maciuchová, František Řehák

    Portrét spisovatele, dramatika a předního českého intelektuála je zarámován posledními předválečnými lety, v nichž Karel Čapek vystupňoval svoji společenskou angažovanost v boji proti nacismu. Retrospektivně pojaté vyprávění pak přibližuje jeho uměleckou tvorbu, politické názory, kulturní aktivity a osobní život. K celkově střídmému, realistickému vyznění přispívají zejména autentické reály a herecký výkon Josef Abrháma v hlavní roli.

    The portrait of a writer, playwright and a prominent Czech intellectual is framed by last pre-war years, when Karel Čapek intensified his social commitment in the fight against Nazism. The narration in flashbacks draws nearer his work of art, political opinions, cultural activities and his private life. The overall moderate and realistic cinematographic result is achieved thanks to the use of authentic facts as well as to the acting excellence of Josef Abrhám in leading role.


    Ruce nad městem

    Režie → Francesco Rosi
    Původní název → Le mani sulla città
    Itálie 1963 / CZT / 94 min. / 35mm
    Hrají → Rod Steiger, Salvo Randone, Guido Alberti

    Píše se rok 1963, mekka uměleckého filmu leží v Itálii. Felliniho i Antonioniho tvorba právě dosahuje zenitu; zároveň v jediný rok putují do Itálie obě nejdůležitější festivalové trofeje: Zlatou palmu v Cannes získává Luchino Visconti za Geparda, Zlatého lva v Benátkách Francesco Rosi za Ruce nad městem. Rod Steiger coby stavební spekulant v Neapoli prosazuje své zájmy bez sebemenších skrupulí i jako poslanec, čímž v podstatě sabotuje celkový plán vývoje metropole. Těsně před volbami dojde ke zřícení jednoho domu – a v parlamentě definitivně propuká boj všech proti všem.

  • St 18

    Námezdní síla

    Režie → Alan Bridges
    Původní název → The Hireling
    Velká Británie 1973 / CZT / 101 min. / 35mm
    Hrají → Sarah Milesová, Robert Shaw

    Po Loseyho Poslovi (1971) ocenila porota festivalu v Cannes Zlatou palmou další adaptaci románu britského spisovatele L. P. Hartleyho. Námezdní síla vykresluje téma společenské nerovnosti Anglie dvacátých let na milostném příběhu malopodnikatele a mladé aristokratky. Film, režírovaný v té době prakticky neznámým Alanem Bridgesem, se stal překvapením sezóny. Kritika na něm vyzdvihovala kromě vytříbené režie zejména herecké výkony obou hlavních představitelů.


    Občan Kane

    Režie → Orson Welles
    Původní název → Citizen Kane
    USA 1941 / CZT / 112 min. / 35mm
    Hrají → Orson Welles, Joseph Cotten, Agnes Mooreheadová

    K rozehrání fiktivního příběhu tiskového magnáta, jehož život přes veškerou moc a bohatství vyústí v prázdnotu, používá Welles ve své době příznačně modernisticky fragmentovanou formu vzpomínek přátel a spolupracovníků hrdiny, které prostřednictvím flashbacků, postavených na protichůdných svědectvích, spojuje v portrét kontroverzního člověka. Přinejmenším scénář Hermana Mankiewicze, nepřímo nabízející náhled do zákulisí Hollywoodu, expresivně laděná výprava Perryho Fergusona, výrazně stylizovaná kamera Gregga Tolanda, originální hudba Bernarda Hermanna, použití „rozhlasového“ zvuku, neobvyklé využití optických triků Linwooda Dunna a imaginativní režie Orsona Wellese činí z Občana Kanea mimořádné dílo, bez nějž se neobejdou žádné dějiny filmu.

  • Čt 19

    Ve víru velkoměsta

    Režie → Frank Borzage
    Původní název → Big City
    USA 1937 / CZT / 73 min. / 35mm
    Hrají → Luise Rainerová, Spencer Tracy

    Luise Rainerová natočila Ve víru velkoměsta v době své největší slávy, kdy získala jako první filmová osobnost dva Oscary po sobě (za Velkého Ziegfelda a Dobrou zemi). Drama manželského páru, čelícího hrozbě vyhoštění ze země, by bylo méně ambiciózním filmem nejen po produkční, ale i po režijní stránce – kdyby ho nenatočil jeden z nejtalentovanějších režisérů, kteří v tehdejším Hollywoodu působili.

  • Pá 20

    Midnight Movies - Drive

    Režie → Nicolas Winding Refn
    Původní název → Drive
    USA 2011 / CZT / 100 min. / 35mm
    Hrají → Ryan Gosling, Carey Mulliganová, Bryan Cranston

    Snímek, kterému před čtyřmi lety tleskalo ve stoje obecenstvo v Cannes. Omamné slunné LA přivede do cesty Řidiči v kýčovité stříbrné kazajce do cesty dívku, které může pomoci. V noci. Kavinského temná syntezátorová hudba. Pohádka. Podobenství. Osm válců / 35 mm.

  • Po 23

    Mrtvý favorit

    Režie → Tony Richardson
    Původní název → Dead Cert
    Velká Británie 1974 / CZT / 86 min. / 35mm
    Hrají → Scott Anthony, Judi Denchová, Julian Glover

    Na motivy populárních detektivek Dicka Francise vzniklo mnoho televizních děl, ale pouze jeden film. V roce 1974 ho natočil ve své společnosti Woodfall Tony Richardson. Adaptace Francisovy románové prvotiny nás zavádí do autorova charakteristického dostihového prostředí, v němž amatérský žokej pátrá po vrazích svého přítele – nejlepšího jezdce sezóny.


    Tehdy nám bylo dvacet

    Režie → René Vautier
    Původní název → Avoir 20 ans dans les Aurès
    Francie 1971 / CZT / 94 min. / 35mm
    Hrají → Alexandre Arcady, Hamid Djellouli, Philippe Léotard

    + krátký film Alžírsko v plamenech / Algérie en flammes / r. René Vautier / Francie 1958 / CZV / 22 min.

    „Tehdy mu bylo dvacet,“ natočil Afriku 50 a byl odměněn tak, jako žádný jiný francouzský filmař: třináct podaných žalob a nakonec trest odnětí svobody na jeden rok. Začátek vskutku ojedinělé kariéry, lemované dalšími a dalšími útoky proti francouzské politice, především té koloniální, dalšími a dalšími zákazy. Že dnes ve francouzském filmu neexistuje politicky motivovaná cenzura, na tom má nemalý podíl paličatost tohoto bretaňského partyzána, bojujícího od svých patnácti let proti okupantům Francie se zbraní v ruce a po válce proti okupantům Alžírska s kamerou – a občas i s nasazením vlastního života (v roce 1973 držel za zrušení cenzury hladovku). Skutečnou událostí – vzpourou francouzské vojenské jednotky zvané Bretoňci – se René Vautier inspiroval v jednom z mála dlouhých hraných filmů, které mu bylo dopřáno natočit, Tehdy nám bylo dvacet.

  • Út 24

    Královský omyl

    Režie → Oldřich Daněk
    Původní název → Royal Mistake
    ČSR 1968 / ENT / 78 min / 35mm
    Hrají → Miroslav Macháček, Jana Hlaváčová, Luděk Munzar

    Pečlivě vystavěné drama o sváru morálky s praktickou politikou natočil Oldřich Daněk podle skutečné historické události. Král Jan Lucemburský nechal uvěznit druhého muže v zemi, velmože Jindřicha z Lipé. Poté, co se ukážou obvinění jako falešná, začíná se rozbíhat složitá politická hra. Historický film bez davových scén a pompézní výpravy jako důkaz o „československém filmovém zázraku“ šedesátých let.

    The carefully built drama by Oldřich Daněk about the contention of ethics with practical politics is based on a real historical event. The king John of Bohemia incarcerated the second most powerful man in the country, the great nobleman Jindřich of Lipá. After his accusations are proven to be false, a complex political drama starts to unwind. A historical film without mass scenes and grandiose setting as an evidence of the “Czechoslovak film miracle” of the Sixties.


    Salto

    Režie → Tadeusz Konwicki
    Původní název → Salto
    Polsko 1965 / CZT / 97 min. / 35mm
    Hrají → Zbigniew Cybulski, Gustaw Holoubek

    Salto je svědectvím duchovní krize Konwického generace v šedesátých letech. Do podivného městečka, reálného a fantastického zároveň, přijede tajemný člověk, jakýsi Kowalski nebo Malinowski (klidně by se mohl jmenovat Arkadin). Obyvatelům vypráví různé verze svého životopisu a lidé věří v jeho možná vymyšlené osudy. Každá z postav je nositelem části polského osudu a dohromady skládají symbolickou mikroskopickou polskou společnost. Salto je rovněž svéráznou diskusí o umění a o jeho roli v životě. Citizen Kowalski je umělec, působí na své diváky, ale jeho vliv není jednoznačný. Je také podvodník, klame, ale zároveň dává naději. Jeho tragedií je skutečnost, že slibuje víc, než může dát.

  • St 25

    Michael Havas – výpravy za vizuální antropologií III.

    Marcos Prado / Estamira / Estamira
    Brazílie 2004 / ENT / 121 min. / HD

    Vydejte se s Michaelem Havasem na další z výprav za vizuální antropologií, tentokrát do Brazílie. Marcos Prado a José Padilha vytvořili jedno z nejdynamičtějších filmařských partnerství v Jižní Americe. Přes patnáct let přinášejí na plátno syrové dokumenty s hlubokým společenským poselstvím. Náš březnový večer bude věnován filmu Estamira, jež je portrétem duševně nemocné ženy, živící se sběrem odpadků. Každý ráno odchází za Rio de Janeiro na největší jihoamerickou skládku, kde obklopena supy čeká na příjezd popelářských vozů. Oceňovaná metafora moderní civilizace.


    Skvělí Ambersonové

    Režie → Orson Welles
    Původní název → The Magnificent Ambersons
    USA 1942 / CZT / 82 min. / 35mm
    Hrají → Joseph Cotten, Dolores Costello, Agnes Mooreheadová

    + krátký film Jiřího Golda Zaklínání / ČSR 1969 / 15 min. / 35mm.

    „Někdy, když mívám špatný den, trápívají mne pochybnosti o géniu našeho drahého Orsona Wellese a ptám se, zda jsme ho přece jen trochu nepřecenili, není-li naše nadšení do značné míry plodem historické konjunktury, zda jsme se ,nenechali polapit‘. Ale teď (po opakovaném zhlédnutí Skvělých Ambersonů) jsem se zase na nějaký čas uklidnil: nemýlili jsme se v něm. V posledních letech se v Hollywoodu skutečně neobjevilo nic významnějšího než pan Orson Welles. Ani zdaleka. A nikdy to nelze přestat stále znovu a znovu opakovat“. André Bazin (1951)

    Román Skvělí Ambersonové Boothe Tarkingtona pojednává o proměně „starých dobrých časů“ v moderní věk reprezentovaný automobilem a demonstrovaný na rodině Ambersonů, jejichž význam, vliv i sláva postupně zaniká. Záměrem Wellese bylo zachytit tuto proměnu prostřednictvím pečlivě rekonstruovaného prostředí americké aristokracie na přelomu století. Ve svém pojetí povýšil elegantní a vznešený palác Ambersonů na symbol nostalgie, který ve svém klíčovém postavení určuje jak atmosféru děje, tak i formu – dlouhé a plynulé záběry pohyblivé kamery, procházející jednotlivými sály, jeřábové záběry stoupání po schodišti, širokoúhlé čočky či kamera s hlubokou ostrostí atd. činí z paláce jednoho z hlavních aktérů děje. Během natáčení však Welles ztratil výhodu naprosté tvůrčí svobody. Pod záminkou záporného přijetí při zkušebním promítání studio film drasticky zkrátilo a nechalo přetočit závěrečnou scénu Robertem Wisem tak, aby celý film vyzněl optimisticky. Přesto se jedná o Wellesovo druhé „životní“ dílo, které nejen on sám hodnotil výše než Občana Kanea.

  • Čt 26

    Den pro DWG – Sto let od premiéry Zrození národa

    Jsou filmy, které málokdo viděl, ale každý už o nich jednou slyšel nebo četl a velice mnoho lidí na ně proto má utvořen jakýsi názor. Nejvyhrocenější případ je asi Zrození národa, od jehož losangeleské premiéry uplynulo 8. února rovných sto let. Konfrontováni s jedním z nejdůležitějších dat v historii filmu, musíme si položit otázku: kdo vlastně viděl tento Griffithův film, přesněji: kdo ho mohl kdy vidět u nás? Během první světové války se v zemích Rakouska-Uherska a Německa americké filmy nehrály a konec války neznamenal okamžitou změnu, na některé z nejúspěšnějších snímků si museli diváci ve střední Evropě počkat velmi dlouho. (Například Chaplin se na plátnech rakouských a německých kin objevil poprvé až v polovině roku 1921, tj. sedm let poté, co suverénně dobyl americká kina). Že by se do českých zemí dostalo Zrození národa v podobě, v jaké ho mohli vidět na jaře roku 1915 američtí diváci, je prakticky vyloučeno; nové a nové úpravy starších snímků byly běžnou praxí (ať už je prováděli přímo výrobci nebo distributoři v té které zemi). Můžeme se jen dohadovat, jakou anabází prošlo Zrození národa ještě před svým prvním českým uvedením a jakou další, možná ještě dobrodružnější anabázi absolvovalo v následujících dekádách, než se z více než tříhodinového díla proměnilo ve snímek podstatně kratší. Nedistribuční dvouhodinovou kopii ze sbírek NFA mohli vidět poslední šťastlivci v Ponrepu v dubnu roku 1997. Za jakých podmínek probíhala v různých dobách recepce tohoto filmu u nás? V roce 2002 zveřejnil filmový historik Karel Tabery výsledky svého výzkumu francouzského repertoáru v tuzemských kinech (Francouzský němý hraný film v Československu), pro americké filmy nám podobná badatelská práce zabývající se stejným obdobím dodnes chybí. Sto let od historické premiéry si dopřejme jednu vlastní „českou premiéru“ a podívejme se na zatím poslední dostupnou restaurovanou verzi Griffithova díla, zveřejněnou před dvěma lety.

    David W. Griffith / Zrození národa / The Birth of a Nation
    USA 1914 –15 / hrají: Lillian Gishová, Henry B. Walthall, Mae Marshová, Donald Crisp, Raoul Walsh, Robert Harron, Miriam Cooperová, Erich von Stroheim, John Ford / CZT / 195 min. / BRD

  • Pá 27

    Moje skvělá kariéra

    Režie → Gill Armstrongová
    Původní název → My Brilliant Career
    Austrálie 1979 / CZT / 92 min. / 35mm
    Hrají → Judy Davisová, Sam Neill, Wendy Hughesová

    Gill Armstrongová se stala po vystudování filmové akademie první australskou profesionální režisérkou. Pro svůj celovečerní debut zvolila adaptaci dlouho nevydávaného, kdysi skandálního románu Miles Franklinové. Portrét mladé dívky, jež se dostává do konfliktu s upjatou viktoriánskou morálkou, byl příležitostí pro začínající Judy Davisovou, získal mezinárodní pozornost (nominace na Zlatou palmu, Oscara či Zlatý glóbus) a zařadil se mezi klíčová díla australské nové vlny.

  • So 28

    Cizinec

    Režie → Orson Welles
    Původní název → The Stranger
    USA 1946 / CZT / 87 min. / 35mm
    Hrají → Orson Welles, Loretta Youngová, Edward G. Robinson

    Tlačen komerčním neúspěchem svých předcházejících filmů Skvělí Ambersonové, Cesta do strachu a To všechno je pravda, chtěl Welles dokázat, že je schopen natočit divácký film a přitom nepřekročit nízké výrobní náklady a dodržet časový rozvrh produkce. Cizinec, smyšlený příběh o nacistickém zločinci ukrývajícím se pod novou identitou v bezelstně důvěřivém městečku amerického Connecticutu, měl úspěch, ale v podobě, kterou určilo studio. (Welles původně napsal a natočil začáteční pasáž o nacistické minulosti Franze Kindlera alias profesora Rankina a posléze jeho útěk a pronásledování v Jižní Americe.) Welles nekladl důraz na dějovou stránku, nýbrž na vizuální hodnoty. Jeho záměrem bylo jednak navodit vyhraněnou atmosféru, jednak se více přiblížit tématu fašismu, které ho zajímalo a které nemohl z nejrůznějších příčin dostatečně rozvést. Cizinec je tak v jeho filmografii řazen mezi „vedlejší“ díla; milovníci Wellesova stylu však rozhodně neodejdou s prázdnou.


    Na generálův rozkaz

    Režie → Francesco Rosi
    Původní název → Uomini contro
    Itálie – Jugoslávie 1969 / CZT / 95 min. / 35mm
    Hrají → Mark Frechette, Alain Cuny, Gian Maria Volonté

    Film Na generálův rozkaz natočil Francesco Rosi podle autobiografické knihy Emilia Lussua Rok na návrší, napsané v letech 1936 a 1937. Rosiho film se od většiny snímků s válečnou tematikou liší tím, že tvůrce analyzuje válku jakožto konfrontaci tří různých sil, postojů k příčinám a smyslu válečného stavu. Tyto tři síly ztělesňují tři muži ve zbrani: generál Leone (Alain Cuny), „muž povinnosti“, který neváhá poslat své vojáky na jistou smrt ve jménu falešného vlastenectví a vojenské cti, poručík Ottolenghi (Gian Maria Volonté), socialista, jenž skutečného nepřítele vidí v buržoazii, a mladý poručík Sassu (Mark Frechette), intelektuál jdoucí do války z vlasteneckých pohnutek, s ideály, ale poté, co prodělá určitou zkušenost, pochopí vztah mezi mocí a těmi, kdo jí slouží. Jakousi čtvrtou postavu představuje ve filmu anonymní masa vojáků, prostých venkovanů, jejichž jedinou touhou je utéci ze zákopů, protože jejich selský rozum jim správně naznačuje, že tato válka není jejich válkou.

  • Ne 29

    Baobab v Ponrepu

    / CZV / 90 min. / HD / 35mm / od 3 let
    Cyklus → Ponrepo dětem

    moderované pásmo animovaných filmů s tvůrčí dílnou

    Klokánek a medvěd / r. Grzegorz Handzlik / Polsko 1980
    O medvědu, který nebyl medvědem / r. Chuck Jones, Maurice Noble / USA 1967
    Medvěd Ferdinand ve městě / r. Ivo Hejcman / ČSR 1989
    Ježek v mlze / r. Jurij B. Norštejn / SSSR 1975
    Medvěd s dřevěnou nohou / r. Galina Barinovová / SSSR 1984
    Chybička se vloudí / r. Aneta Kýrová-Žabková / ČR 2009

    Blíží se jaro a medvědi se probouzí ze zimního spánku. Jeden má dřevěnou nohu, druhý klokánka a třetí ani neexistuje! O medvědu, který nebyl medvědem je adaptace knihy režiséra Franka Tashlina, kterou vydalo nakladatelství Baobab. Co se stane medvědovi, když se probudí po zimním spánku a zjistí, že místo lesa stojí nová továrna? Stejně jako ve filmu legendárního ruského animátora Jurije B. Norštejna Ježek v mlze se i v medvědovi setkáváme s nejistotou a zmateností „dospělého“ světa. Po projekci proběhne tematická dílna.


  • Po 30

    Dušičky

    Režie → Tadeusz Konwicki
    Původní název → Zaduszki
    Polsko 1961 / CZT / 91 min. / 35mm
    Hrají → Ewa Krzyzewska, Edmund Fetting

    Tadeusz Konwicki v roce 1958 spolurežíroval Poslední letní den a o několik let později už samostatně natočil Dušičky. Podobně jako v prvním filmu se soustředil na dvojici už nemladých lidí, snažících se navázat citové pouto, které by je zachránilo před tíživými válečnými zážitky. Autor v jejich osudu dává neúprosně na vědomí, že současný svět je hlubokými kořeny svázaný s minulostí. Tato minulost hrdiny pohlcuje, ale zároveň je předmětem jejich touhy, a proto se k ní mimo jiné vracejí. Scenárista Konwicki tuto rozpornost v jejich mysli chápe, je to přece i jeho rozpor, a proto jej dokázal s takovou intenzitou sdělit beze slov, jen různě nasyceným obrazem.


    Othello

    Režie → Orson Welles
    Původní název → Othello
    USA – Maroko 1949–52 / CZT / 95 min. / 35mm
    Hrají → Orson Welles, Micheál MacLiammóir

    Jestliže v Macbethovi (1947) poukazovalo osvětlení a kulisy ještě k divadlu, je Wellesův Othello již bezezbytku „filmový“, takže máme pocit „ultimativního“ obrazového přetlumočení Shakespearovy hry. Nekoordinované natáčení v různých zemích bylo samo o sobě tak dobrodružné, že jeho líčení vydalo na další Wellesův celovečerní film (1974–79). V roce 1952 měl Othello premiéru na festivalu v Cannes. K překvapení Američanů, kteří nechali za barvy USA soutěžit jiný snímek, získal nejvyšší cenu, Zlatou palmu, která tak absurdně připadla Maroku, jež Wellesův snímek koprodukovalo. Později zmizel Wellesův Othello na dlouhá léta z obzoru, než vyjasnění otázky práv umožnilo v roce 1992 jeho uvedení v diskutabilní restaurované verzi doplněné stereofonními zvukovými efekty.

  • Út 31

    Mág

    Režie → František Vláčil
    Původní název → The Magus
    ČSR 1987 / ENT / 85 min / 35mm
    Hrají → Jiří Schwarz, Veronika Žilková, Marta Vančurová

    Název životopisného filmu Mág je původním přepisem nejslavnější básně české literatury Máj, ale zároveň přesvědčivě vystihuje povahu prvního českého básníka evropského formátu a vliv jeho osobnosti a tvorby na pozdější generace. František Vláčil vycházel z prokázané teze, podle níž se u Máchy v duchu romantického vzoru mísí tvůrčí představy a vize s reálnými událostmi a nalézají pak výraz v uměleckém díle.

    The title of the biopic The Magus refers to the original transcription of the most famous poem of Czech literature, Máj. At the same time, it convincingly depicts the personality of the first Czech poet of European dimensions and the influence of his personality and his work on later generations. František Vláčil proceeded from the well proven thesis that in Mácha’s work, creative phantasies and visions intermingle with real events in the spirit of a romantic ideal and find their manifestation in the work of art.


    Případ Mattei

    Režie → Francesco Rosi
    Původní název → Il caso Mattei
    Itálie 1971 / CZT / 107 min. / 35mm
    Hrají → Gian Maria Volonté, Luigi Squarzina, Gianfranco Ombuen

    Enrico Mattei (1906–1962) vedl od roku 1953 státní italskou naftařskou společnost Eni. Některé dominantní naftařské koncerny, diktující ceny světovému trhu, v něm viděly nepříjemnou konkurenci. Která ze Sedmi sester, jak se nesvaté alianci říkalo, měla podíl na záhadné letecké nehodě z roku 1962? Jeden z Rosiho vrcholných filmů – Zlatá palma v Cannes (1972).