Program

04/2015 (Změnit)
  • St 01

    Soudce zvaný šerif

    Režie → Yves Boisset
    Původní název → Le juge Fayard dit Le Shériff
    Francie 1976 / CZV / 103 min. / 35mm
    Hrají → Patrick Dewaere, Aurore Clémentová, Philippe Léotard

    Thriller inspirovaný skutečnou kauzou s nezaměnitelným Patrickem Dewaerem v hlavní roli. Mladý soudce je pověřen zcela banálním případem loupeže. Pachatel má ovšem dokonalé alibi. Při jeho rozkrytí odhalí neústupný vyšetřovatel stopy vedoucí do vysokých pater politiky propojené s byznysem.


    Pan Arkadin – Důvěrná zpráva

    Režie → Orson Welles
    Původní název → Mr. Arkadin
    Francie – Španělsko 1955 / CZT / 91 min. / dvd
    Hrají → Orson Welles, Robert Arden, Akim Tamiroff

    „Byl jednou jeden štír, který se chtěl dostat na druhý břeh řeky a požádal žábu, aby ho tam přenesla. Žába odmítla: ,Jakmile by ses ocitnul na mých zádech, kousnul bys mne, a to by byla moje smrt.‘ I odvětil štír: ,Kde je v tom nějaká logika?‘ (Štíři totiž chtějí být vždy logičtí.) ,Když tě kousnu, zemřeš, a já se utopím.‘ To žábu přesvědčilo a dovolila štírovi, aby si jí sedl na záda. Přesně uprostřed řeky ale žába ucítila hroznou bolest a pochopila, že štír ji přece jen kousnul. ,Kde je v tom logika?‘ zvolala umírající žába, když se se štírem na zádech potápěla, ,to přece nemá logiku!‘ ,Já vím,‘ pravil štír, ,ale já za to přece nemůžu. Takový je můj charakter.‘ Napijme se na charakter...“

    Tolik jeden z nejčastěji vzpomínaných monologů filmových dějin. Pronáší ho mocný pan Arkadin, hrdina stejnojmenného filmu Orsona Wellese, muž, který jednoho mladého nešťastníka pověří pátráním po sobě samém. Tvrdí totiž, že trpí amnézií, nezná vlastní minulost a chce najít všechny, kdo by mu mohli říci, kdo vlastně je. Ve skutečnosti však chce pouze odstranit svědky svých dávných zločinných machinací, jednoho po druhém. Pokud se poddáme proudu obrazů, jaké uměl vytvářet jenom jeden filmař, nepřijde nám při záludných dějových peripetiích marná žabí otázka vůbec na mysl. Nic také nemusíme měnit na proroctví Françoise Truffauta vyřčeném v technologickém pravěku: „Až bude jednou možné, že se lidé budou moci dívat na své oblíbené filmy doma, bude si moci blahořečit každý, kdo bude mít ve své sbírce Pana Arkadina.“

  • Pá 03

    Stíny nad soutěskou

    Režie → Li Čchi-min
    Původní název → Šan tiang čchen čchien
    Čína 1986 / CZV / 85 min. / 35mm
    Hrají → Sun Ťien-ming, Čang Si-ling

    Čína 1911. Tajná policie dynastie Čching se vydává zneškodnit majitele malé čajové společnosti, který v jedné z provincií organizuje protivládní povstání. Film plný dějových zvratů, záměn identit a ukázek bojového umění zůstává dodnes raritou žánru kung-fu. Ve své době byl uveden pouze v čínské, portugalské a československé distribuci, z níž pochází i naše kopie.


    Na černé listině

    Režie → Martin Ritt
    Původní název → The Front
    USA 1976 / CZV / 88 min. / 35mm
    Hrají → Woody Allen, Zero Mostel, Michael Murphy

    Americký „hon na čarodějnice“ z humorného odstupu. Woody Allen ztvárnil svým typickým způsobem nenápadného newyorského pokladníka, který se nechtěně zaplete do vysoké politiky po té, co svým jménem pokryje scénáře svého přítele, vyšetřovaného Výborem pro neamerickou činnost.

  • Út 07

    Velké dobrodružství

    Režie → Miloš Makovec
    Původní název → The Great Adventure
    ČSR 1952 / ENT / 100 min / 35mm
    Hrají → Otomar Krejča, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Marvan

    Životopisný film o Emilu Holubovi (1847–1902), lékaři a cestovateli, se soustředí především na jeho dvě africké výpravy z let 1878–1888. Holub pobýval nejprve sedm let v jižní Africe, poté se vrátil do Evropy a podnikl přednáškové turné, které mělo zajistit prostředky na novou výpravu. Režisér Makovec vyzdvihl především Holubův entuziasmus, protikolonialistický postoj a demokratické smýšlení – překvapí i poměrně přesvědčivé „africké“ sekvence.

    The biopic about Emil Holub (1847–1902), physician and traveller, focuses above all on his two African expeditions from 1878 to 1888. Holub first spent seven years in South Africa, then he returned to Europe and undertook a tour of lectures with which he wanted to raise money for a new expedition. Director Makovec primarily emphasizes Holub’s enthusiasm, his anti-colonialist stance and his democratic way of thinking. Suprising are the quite convincing “African” sequences.


    Psycho

    Režie → Alfred Hitchcock
    Původní název → Psycho
    USA 1960 / CZT / 104 min. / 35mm
    Hrají → Anthony Perkins, Janet Leighová, Martin Balsam

    „Truffaut obdivuje Hitchcocka právem. Má ho za génia, jímž skutečně byl. Dokázal experimentovat uprostřed naprosto zkomercionalizovaného průmyslu. To bylo moc těžké. A když vidíte Psycho – já bych ho mohl vidět pořád – tento jedinečný, neuvěřitelný film... Ten lakomý pán ho natočil za vlastní peníze! Představte si: malý štáb a taková logika, taková přesnost, taková posedlost, pokud jde o filmovou kvalitu! Obdivuji ten film.“ Ingmar Bergman

  • St 08

    Píseň písní

    Režie → Rouben Mamoulian
    Původní název → The Song of Songs
    USA 1933 / CZT / 82 min. / 35mm
    Hrají → Marlene Dietrichová, Brian Aherne, Lionel Atwill

    Populární příběh o důvěřivé venkovance vtažené do víru dekadentního Berlína konce 19. století byl Paramountem zfilmován dvakrát už v němé éře. Po Elsie Fergusonové a Pole Negri svěřilo studio hlavní part v roce 1933 Marlene Dietrichové, která pro vyjádření proměny hrdinky v protřelou milenku a rezignovanou barovou zpěvačku využila jemné herecké techniky, nabyté během spolupráce s Josefem von Sternbergem. Mamoulianova střídmější režie její talent potvrzuje.


    Proces

    Režie → Orson Welles
    Původní název → Le Proces
    Francie – Itálie – SRN 1962 / CZT / 110 min. / 35mm
    Hrají → Anthony Perkins, Jeanne Moreauová, Orson Welle

    + krátký film Inspirace životem / Dans la vie / r. René Jodoin / Kanada 1972 / 5 min. / 35mm

    Proces představuje po Občanu Kaneovi, Panu Arkadinovi a Doteku zla další pokrok při Wellesově odkrývání jakéhosi prapůvodního (předcivilačního) vědomí v Nietzscheho pojetí. Vědomí „mimo dobro a zlo“ (problém zvlášť vyhrocený v příběhu s „justiční“ zápletkou kolem neprůhledné souvislosti viny a trestu), v němž spolu koexistují vrstvy času v halucinogenní „permanentní krizi“. Spolu se svou vlastní autorskou filozofií rozvíjí Welles i výrazové prostředky jejího filmového ztvárnění, které se už staly součástí jeho „signatury“ (zejména experimenty s hloubkou ostrosti obrazu) a jež v Procesu dosahují dosud nevídané technické suverenity. Filmovými historiky a filozofy mohl být Wellesův Proces plně doceněn teprve tehdy, když opadla první vlna překvapení z faktu, že si tvůrce pro své účely dovolil vypůjčit „nedotknutelnou“ postavu moderní literatury – Kafkova Josefa K. – a když se utišily nikam nevedoucí diskuse o oprávněnosti tohoto konání. Svobodný dialog vizionářského filmaře s autorem námětu už později na této úrovni nezopakovali ani takoví režiséři jako jsou Michael Haneke (Zámek, 1997), Jan Němec (Proměna, 1975) nebo Steven Soderbergh (Kafka, 1991).

  • Čt 09

    Zbabělec

    Režie → Thomas H. Ince – Reginald Barker
    Původní název → The Coward
    USA 1915 / ENT / 83 min. / 35mm
    Hrají → Charles Ray, Frank Keenan, Gertrude Claireová

    14. listopadu roku 1915, devět měsíců po premiéře Griffithova epochálního Zrození národa, měl premiéru Zbabělec, další americký celovečerní snímek zasazený do období války Jihu proti Severu. (Černoši jsou tu – ve shodě s dobovým územ – opět představováni bělošskými herci.) Mladičký syn plukovníka Winslowa se obává, že nedokáže dostát vzoru svého hrdinného otce, již při první noční hlídce ho skutečně jme strach a on dezertuje. I když v centru filmu nestojí lokomotiva, zdá se pravděpodobné, že některé motivy přímo ovlivnily jiné klasické ztvárnění tohoto válečného konfliktu, komedii Frigo na mašině režiséra Bustera Keatona (1926).
    Obarvený německý snímek Vlny mlčí, drobné torzo jednoho z typických melodramat s Henny Portenovou, uvádíme jako předfilm.

    Vlny mlčí / Die Wellen schweigen / r. Rudolf Biebrach / Německo 1915 / hrají: Henny Portenová, Wilhelm Diegelmann, Nils Olaf Chrisander / 5 min. / 35mm

  • Pá 10

    Ctihodné mrtvoly

    Režie → Francesco Rosi
    Původní název → Cadaveri eccellenti
    Itálie – Francie 1975 / CZV / 111 min. / 35mm
    Hrají → Lino Ventura, Fernando Rey, Max von Sydow

    „Když se mne někdo zeptá, kdo na konci filmu zabil komisaře a tajemníka strany, odpovídám mu, že to nevím. Víme snad, kdo zabil Kennedyho, kdo zabil Martina Luthera Kinga? Víme snad, kdo zorganizoval v Itálii ,černé komploty‘? Známe jen vnější aspekty věcí…“ uvedl Francesco Rosi v jednom z rozhovorů o svém filmu, který se odehrává v blíže neurčeném městě blíže neurčeného státu, kde je spáchána série vražd vysokých státních úředníků. Policista, pověřený případem, jde po stopách tak dlouho, až objeví v jeho pozadí nejvlivnější oficiální osobnosti... Namísto očekávaných akčních prvků zde režisér pracuje s neustálým zpochybňováním všech zjištěných fakt, jež přes postupnou proměnu pronásledovatele v pronásledovaného vyústí v nejednoznačný závěr. To vše dává Ctihodným mrtvolám zvláštní, téměř filosofický aspekt a činí z nich „rozpravu o moci“, politický film par excellence.


    Matka Johana od Andělů

    Režie → Jerzy Kawalerowicz
    Původní název → Matka Joanna od Aniolów
    Polsko 1960 / CZT / 101 min. / 35mm
    Hrají → Lucyna Winnická, Mieczyslaw Voit, Anna Ciepielewská

    Iwaszkiewiczova stejnojmenná předloha přenesla příběh ze sedmnáctého století o posedlosti jeptišek z francouzského Loudonu na polskou půdu a vytvořila z ní příběh lásky jeptišky a kněze-exorcisty, který spáchá dvojnásobný zločin v naději a víře, že tak odvrátí od milované ženy temné ďábelské síly. Kawalerowicz používá kontrasty černé a bílé, světla a soumraku, modliteb, chrámového zpěvu a náhlého ticha, kompozice postav a geometrické řešení jejich pohybu. Hranice, na níž shořelo tělo klášterního kněze, pustá kamenitá krajina s návrším, jemuž dominuje klášter s věží kostela, asketická dvorana a chrámová loď, zalévaná bílým světlem a zbavená jakékoliv zdobnosti, to všechno je syrové a drsné a zároveň vznešené a oduševnělé.

  • So 11

    Dámy a pánové

    Režie → Pietro Germi
    Původní název → Signore e signori
    Itálie – Francie 1965 / CZV / 111 min. / 35mm
    Hrají → Virna Lisiová, Gastone Moschin, Alberto Lionello

    Pietro Germi volně navázal na své předchozí úspěšné satiry Rozvod po italsku a Svedená a opuštěná. Děj tří samostatných povídek tentokrát přenesl z jižanského prostředí do severoitalského městečka Trevisa a žánr vyhranil směrem ke komedii pohlaví a frašce. Na festivalu v Cannes získal film Zlatou palmu ex aequo s Lelouchovým Muž a žena.


    Nebeské dny

    Režie → Terrence Malick
    Původní název → Days of Heaven
    USA 1978 / CZT / 87 min. / 35mm
    Hrají → Richard Gere, Brooke Adamsová, Sam Shepard

    Věčný příběh milostného vztahu dvou mužů k jedné ženě, který se tentokrát odehrává na počátku století v Texasu, v krajině obilnářských plání, a který s osudovou nevyhnutelností směřuje k tragickému vyhrocení, zpracoval Terrence Malick originálním způsobem. Zatímco úloha dialogu je potlačena na minimum, vizuální stránka spolu se zvukovou kulisou vytváří důmyslně komponovaný celek. Syté barvy a četné odstíny přirozeného světla jen umocňují stylizovaný obraz dramatu. Nestor Almendros byl za svůj kameramanský přínos filmu oceněn Oscarem a Malick získal na festivalu v Cannes cenu za režii. Na nejprestižnější trofej si musel počkat až do roku 2011, kdy za svůj Strom života obdržel Zlatou palmu.

  • Ne 12

    Animánie v Ponrepu

    / CZV / 90 min. / HD / od 5 let
    Cyklus → Ponrepo dětem

    moderované pásmo filmů s animační dílnou

    Animaraton 2014 / r. kolektiv autorů / ČR 2014
    Westtrhák / r. Adéla Tanzerová / ČR 2008
    Kráva v povětří / r. kolektiv autorů / ČR 2007
    Shadows / r. kolektiv autorů / ČR 2013
    Unexpected journey / r. kolektiv autorů / ČR 2013
    Šedé město / r. Matěj Forejt / ČR 2009
    Lidojed / r. Mikuláš Suchý, Hubert Suchý, Vít Voráček / ČR 2009
    2513 / r. kolektiv autorů / ČR 2013
    Šárka v černobílém vesmíru / r. Anna Doležalová / ČR 2009
    Inteligence mouchy / r. Tereza Polívková / ČR 2007
    Animaraton 2013 / r. kolektiv autorů / ČR 2013

    Jak to dopadne, když se z dětí na chvíli stanou filmaři? S tím mají bohaté zkušenosti organizátoři plzeňského projektu Animánie, v rámci kterého mají děti možnost na workshopech, kurzech a soustředěních vytvářet své vlastní animované filmy. Po projekci následuje animační dílna vedená lektory Animánie.


    Červený stan

    Režie → Michail Kalatozov
    Původní název → Krasnaja palatka
    SSSR – Itálie 1969 / CZV / 147 min. / 35mm
    Hrají → Sean Connery, Claudia Cardinale, Hardy Krüger

    Sovětsko-italský koprodukční snímek o ztroskotání vzducholodi Italia, vydávající se v roce 1928 k severnímu pólu. Výprava generála Nobila, jejímž členem byl i český vědec František Běhounek, tak zůstala na dlouhé dny uvězněna na ledové kře uprostřed oceánu. Poslední film Michaila Kalatozova byl uveden ve dvou verzích s rozdílným hudebním doprovodem – od Ennia Morriconeho a Alexandra Zacepina. NFA má ve svých sbírkách druhou z nich.

  • Po 13

    Austeria

    Režie → Jerzy Kawalerowicz
    Původní název → Austeria
    Polsko 1982 / CZT / 99 min. / 35mm
    Hrají → Franciszek Pieczka, Wojciech Pszoniak, Jan Szurmiej

    S neobyčejnou uměleckou silou vzkřísil Kawalerowicz v Austerii již neexistující svět polských Židů, kteří se na prahu války 1914–1918 setkávají v krčmě starého moudrého Taga. Tady vytrženi z navyklého pořádku, obklopeni nejistotou a všepohlcujícím chaosem, nacházejí poslední útočiště. Do mnohavýznamové dějové struktury, kde se střídá smrt a láska, velikost a malost, vzpomínky na minulost a vize nadcházejícího kataklyzmatu, pocity viny a trestu v rozmluvách krčmáře s Bohem, blouznění a mystické vytržení židovské sekty chasidů, proniká vědomí zániku jedné kultury, anticipace genocidy židovského národa za příští války.


    Falstaff

    Režie → Orson Welles
    Původní název → Companadas a medianoche
    Španělsko – Švýcarsko 1966 / CZT / 110 min. / 35mm
    Hrají → Orson Welles, Jeanne Moreauová, John Gielgud

    + krátký film Český kantor / r. Josef Kořán / ČR 1967 / 10 min. / 35mm

    Romeo, Julie, Hamlet, Othello a Lear jsou nejznámější postavy Shakespearových her. Na zatím nepřekonaném vrcholu nekonečné historie shakespearovských filmů stojí ale postava, jíž Shakespeare nikdy samostatnou hru nevěnoval. Vycházeje výhradně z původního textu šesti básníkových her z let 1594–97 si tady Orson Welles sestavil, „napsal na tělo“ (objemné, jak role vyžaduje), renesančního dvojníka občana Kanea, pana Arkadina nebo Quinlana z Doteku zla , aniž by se dopustil sebemenší „aktualizace“ a aniž by nám na jediný okamžik dal zapomenout, že je především geniální filmař. Falstaff: štír, který výjimečně neubližuje, Arkadin bez démoničnosti, Quinlan bez touhy po pomstě, Kane, který si nenechal vzít své dětství.

  • Út 14

    Lev s bílou hřívou

    Režie → Jaromil Jireš
    Původní název → Lion with a White Mane
    ČSR 1986 / ENT / 127 min / 35mm
    Hrají → Luděk Munzar, Jana Hlaváčová, Veronika Žilková

    Souvislosti osobního života světově proslulého skladatele Leoše Janačka a vzniku jeho hudebních děl (opery Její pastorkyně a Káťa Kabanová) tvoří základ poeticky laděného filmu Jaromila Jireše. V lyrických pasážích, které vyvažují dramatické okamžiky, sledujeme umělcovy tvůrčí pochybnosti i umanutost v hledání hudebního výrazu, ale především poznáváme Janáčkovy osudové ženy, zdroje jeho inspirace.

    The context of personal life of the worldwide famous composer Leoš Janáček and the genesis of his musical works (operas Jenůfa and Káťa Kabanová) create the basis of this poetic film by Jaromil Jireš. In the lyrical passages, which balance the more dramatic moments, we follow the artist’s creative doubts as well as his stubbornness in searching for the right musical expression, but above all, we encounter Janáček’s fatal women, the sources of his inspiration.


    Kristus se zastavil v Eboli

    Režie → Francesco Rosi
    Původní název → Cristo si è fermato a Eboli
    Itálie – Francie 1978 / CZT / 143 min. / 35mm
    Hrají → Gian Maria Volonté, Alain Cuny, Lea Massariová

    Autobiografický román Carla Leviho zavedl Francesca Rosihoze Sicílie do Lukánie, kam Mussolini posílal své odpůrce do vyhnanství. V chudém, kamenitém kraji, jakoby mimo čas, se na tři roky ocitl i Carlo Levi. Jeho vzpomínky jsou méně naplněné akcí, než jsme u Rosiho zvyklí, vše se děje pod povrchem, v tichosti a neměnnosti pomalu plynoucích dnů. Ale tak jako byl Gian Maria Volonté ideálním představitelem mafiánských bossů, dokáže se stejně přesvědčivě převtělit do postavy zádumčivé, s filosofickou hloubkou.

  • St 15

    Tamango

    Režie → John Berry
    Původní název → Tamango
    Francie – Itálie 1957 / CZT / 91 min. / 35mm
    Hrají → Dorothy Dandridgeová, Curd Jürgens, Jean Servais

    John Berry začínal jako divadelní herec a asistent režie u Orsona Wellese. Ve čtyřicátých letech natočil několik filmů v Hollywoodu, než byl umístěn na „černou listinu.“ V evropském exilu vyvolala největší pozornost jeho adaptace povídky Prospera Mérimée Tamango o vzpouře otroků během plavby ze západní Afriky na Kubu. Francouzské úřady snímek zakázaly promítat ve svých koloniích z obavy před posílením místní opozice a vláda Spojených států zamezila jeho distribuci z důvodu porušení Haysova kodexu, který neumožňoval zobrazení milostného poměru mezi příslušníky různých ras.


    Nesmrtelný příběh

    Režie → Orson Welles
    Původní název → Une histoire immortelle
    Francie 1967 / CZV / 53 min. / 35mm
    Hrají → Jeanne Moreauová, Orson Welles, Norman Eshley

    + krátký film O milionáři, který ukradl slunce / r. Zdeněk Miler, Zbyněk Bláha / ČSR 1948 / 8 min. / 35mm

    Předposlední ze čtyř Wellesových filmů s jeho tehdejší múzou Jeanne Moreauovou byl zároveň režisérův první barevný. Sám zde hraje pana Claye, dalšího z dobře známé galerie jeho kaneovských manipulátorů. Clay je posedlý příběhem o mladém námořníkovi, kterého prý kdysi najal jeden impotentní starý muž, aby s jeho ženou zplodil potomka. Tento příběh už existuje ve formě legendy, kterou si lidé vyprávějí, není ale verifikovaný. Výzva pro wellesovského hrdinu tedy spočívá v tom, že se dodatečně stane jeho autorem, přimkne se tak k mýtu a uzurpuje si část z jeho nesmrtelnosti. Sehnat vhodné aktéry není problém, i když jen pro jednoho z najatých milenců je láska za peníze profesí. Po předchozích filmech už tušíme, že i tentokrát se do ctižádostivého plánu člověka osobujícího si privilegia vyhrazená Bohu či Prozřetelnosti vloudí fatální chyba.

  • Pá 17

    Divotvorný hrnec

    Režie → Francis Ford Coppola
    Původní název → Finian’s Rainbow
    USA 1968 / CZT / 136 min. / 35mm
    Hrají → Fred Astaire, Petula Clarková, Tommy Steele

    „Coppola dovoluje, aby se divák na dvě a půl hodiny ponořil do pohádkového snění, v němž se stane svědkem urputného boje dobra a zla a kde nadpřirozená bytost (skřítek Og) pomůže lidem smyšleného Duhového údolí zvítězit nad nespravedlností a násilím. Divotvorný hrnec je nejen roztomilou báchorkou, má také jistý nádech nostalgie. Jako kdyby Coppola vzdal hold staré muzikálové gardě. V titulcích filmu čteme jména choreografa Hermese Pana, hudebního skladatele Burtona Lana a herce Freda Astaira v roli podivínského Ira. Všichni tři se sešli, aby své mistrovství propůjčili mladému režisérovi, který transponoval původní broadwayskou hru do moderní filmové řeči.“ Miloš Fikejz


    Midnight Movies - Rambo

    Režie → Ted Kotcheff
    Původní název → First Blood
    USA 1982 / CZT / 87 min. / 35mm
    Hrají → Sylvester Stallone, Richard Crenna, Brian Dennehy

    S Lassie nejtrýznivější kinematografický návrat „domů“. Prosíme všechny skauty a hraničáře, ať nechají své nože doma.
    Program:
    21.00 – úvod k filmu / 21.30-23.30 – projekce / 23.30 – volná zábava, jídlo, pití a DJ / 0.30 – půlnoční turnaj v páce.

  • So 18

    Georges Bizet: Carmen

    Režie → Francesco Rosi
    Původní název → Carmen
    Itálie – Francie 1984 / CZT / 144 min. / 35mm
    Hrají → Plácido Domingo, Julia Migenesová-Johnsonová, Ruggeero Raimondi

    Bizetovu Carmen lze rok co rok vidět a slyšet v nejrůznějších provedeních, ale sotva kdy ji ještě zažijeme v této třídě: Plácido Domingo zpívá (a hraje) part Dona Josého, Julia Migenesová je Carmen, Ruggero Raimondi je Escamilllo, hraje Orchestre National de France pod taktovkou Lorina Maazela. Na divadelní kulisy zapomeňte, jsme ve filmu Francesca Rosiho!

  • Ne 19

    Byl jednou pan Ponrepo

    / CZV / 70 min. / 35 mm / od 3 let
    Cyklus → Ponrepo dětem

    moderované pásmo pohádek s hudebním doprovodem a návštěvou promítací kabiny

    Kocour Felix v záhadě se topí: Kdo byl dříve? Lidé nebo opi? / r. Pat Sullivan / USA 1924
    Bábätko v lunaparku / r. Vladimír Malík / ČSR – Bulharsko 1987
    Kameraman Očko v říši hub / r. Heino Pars / SSSR 1967
    Jen počkej! III. / r. Vjačeslav Kotěnočkin / SSSR 1971

    Na filmy se můžeme dívat již více než sto let. Víme ale, jak takový film vypadal? Mluvilo se v nich? Byly filmy barevné? Program Byl jednou pan Ponrepo přenese malé i velké diváky do doby Viktora Ponrepa, zakladatele prvního stálého kina v Praze. Ten nám ukáže, jak se film promítal, a vytvoří společně s dětmi doprovodný orchestr za pomoci lehce ovladatelných hudebních i jiných nástrojů. Dětem tak přiblíží zážitek z filmové projekce, jak ji mohli okusit diváci v počátcích kinematografie. Po projekci navštívíme promítací kabinu.



    Zlatokopové z Arkansasu

    Režie → Paul Martin
    Původní název → Die Goldsucher von Arkansas
    Německo – Itálie – Francie 1964 / CZT / 96 min. / 35mm
    Hrají → Mario Adorf, Brad Harris, Olga Schoberová

    Olga Schoberová na zlatokopecké výpravě uprostřed nepřátelského indiánského území. Kromě dalších českých herců se na západoněmeckém westernu podíleli kameraman Jan Stallich a architekt Jan Zázvorka. Obvyklé jugoslávské exteriéry protentokrát vystřídala krajina okolo Berounky; pro westernové městečko využili filmaři již existujících staveb, vytvořených pro „koňskou operu“ Limonádový Joe.

  • Po 20

    Modré goloásky

    Režie → Michel Cournot
    Původní název → Les Gauloises bleues
    Francie 1968 / CZT / 86 min. / 35mm
    Hrají → Annie Girardotová, Jean-Pierre Kalfon, Anne Wiazemsky

    Dozvuky francouzské nové vlny v jediném celovečerním filmu novináře a „obávaného recenzenta“ Nouvel Observateur Michela Cournota. Hlavní hrdina, třicetiletý Ivan, se uzavírá do svých vzpomínek na dětství, strávené bez rodičů v ústavech, internátech, na ulici. Couront se při natáčení obklopil nejbližšími spolupracovníky režisérů z okruhu Cahiers du cinéma: Truffautovou scenáristkou Suzanne Schiffmanovou, Godardovou střihačkou Agnès Guillemotovou a Rivettovým kameramanem Alainem Leventem. Hudbu k filmu, zařazeném do soutěže v Cannes, složil Krzysztof Penderecki.


    F pro falzifikát (Pravdy a lži)

    Režie → Orson Welles
    Původní název → Vérités et mensonges
    Francie-Írán 1972–75 / CZV / 83 min. / 35mm
    Hrají → Orson Welles, Elmyr de Hory, Francois Reichenbach

    + krátký film Picassovy romance o pikadorech / Picasso, le romancero du picador / Francie 1961/ r. Jean Desvilles / CZV / 11 min. / 35mm

    Pravdy a lži – tak zní přesný a věcný původní název díla, k jehož aktérům patří podivínský miliardář a filmový režisér Howard Hughes, dále malíři Picasso a Velázquez, katedrála v Chartres, jakož i padělatelé nejrůznějšího ražení.
    „Pravdy a lži jsou nejen manifestem veškeré Wellesovy tvorby, ale také jeho reflexí o filmu. (...) Nietzscheho velkou teorii falzifikátorů najdeme ve čtvrtém díle Zarathustry. Setkáme se tu se státníkem a s muži náboženství, morálky a vědy... Každému odpovídá jedna moc falše – zároveň jsou jeden od druhého neoddělitelní. Člověk pravdy (pravého) je první mocí falše, jež se rozvíjí skrze ty další. Sám umělec je coby falzifikátor poslední mocí falše, neboť usiluje o metamorfózu, místo aby ,přijal‘ formu (formu pravdivého, dobrého atd.). Vůle jakožto vůle k moci má tedy dva krajní stupně, dva polární životní stavy: chce na jedné straně brát či vládnout, na druhé straně identifikovat se s bytím a s metamorfózou, být ,darující ctností‘. Pohlíženo z druhé pozice, mohl o sobě Nietzsche tvrdit, že je tvůrcem pravdy, ačkoliv bezezbytku trval na své kritice pravdivého.
    Wellesovo nietzscheánství jako by opakovalo zásadní body Nietzscheho kritiky pravdy: pravý svět neexistuje, kdyby ale existoval, byl by nedosažitelný a nemohli bychom si na něj pamatovat, a kdybychom mohli, byl by zbytečný a marný. Pravdivý člověk a falzifikátor jsou články téhož řetězu, (...) ale umělec je tvůrcem pravdy, nachází se tam, kde faleš nachází svou poslední moc, dobrotu a velkorysost. Nietzsche vystavuje seznam ,vůle k moci‘: pravdivý člověk, následován veškerými falzifikátory, kteří ho předpokládají a jež on předpokládá, pak dlouhý a unavený průvod ,vyšších lidí‘ a konečně Zarathustra, nový člověk, umělec čili překypující život.“ Gilles Deleuze

  • Út 21

    Zastihla mě noc

    Režie → Juraj Herz
    Původní název → The Night Overtook Me
    ČSR 1985 / ENT / 127 min / 35mm
    Hrají → Jana Riháková, Jana Brejchová, Rudolf Hrušínský

    Životní příběh levicové novinářky Jožky Jabůrkové, umučené v koncentračním táboře Ravensbrück. Film, balancující mezi povinnou úlitbou komunistickému režimu a realizační bravurou v komponování scén, kamerovém snímání (V. Růžičku si následně přizval ke spolupráci W. Herzog) a hudebním doprovodu (Michael Kocáb ze tehdy zakázané kapely Pražský výběr).

    The life story of a leftist journalist Jožka Jabůrková, tortured to death in the concentration camp Ravensbrück. The film vacillates between the obligatory libation to the communist regime and the directorial virtuosity in scene composition, in the image of the movie camera (Werner Herzog invited Victor Růžička for collaboration after that) and in the musical accompaniment (Michael Kocáb from the banned group Pražský výběr back then).


    Srazit a ujet

    Režie → Hugo Haas
    Původní název → Hit and Run
    USA 1957 / CZT / 79 min. / 35mm
    Hrají → Cleo Mooreová, Hugo Haas, Vince Edwards

    Před projekcí filmu proběhne křest knihy Milana Haina Hugo Haas a jeho (americké) filmy, která sleduje tvůrčí život tohoto českého herce a režiséra v americkém exilu a dopodrobna se zabývá snímky, které zde natočil v 50. letech. Autor také pronese krátký úvod o Haasově americké tvorbě a filmu samotném.

  • St 22

    Kočičí hra

    Režie → Károly Makk
    Původní název → Macskajáték
    Maďarsko 1974 / CZV / 96 min. / 35mm
    Hrají → Margit Dajkaová, Elma Bullaová

    Film o vztahu dvou stárnoucích sester vznikl podle povídky a následně i úspěšné divadelní hry Istvána Örkényho. Tříšť vzpomínek, představ a reality umocnil režisér Makk asociativně pojatou obrazovou a zvukovou montáží. Přesto snímku dominují herecké výkonu obou hlavních představitelek, do češtiny kongeniálně nadabovaných Danou Medřickou a Nelly Gaierovou.


    Dotek zla

    Režie → Orson Welles
    Původní název → The Touch of Evil
    USA 1958 / CZT / 90 min. / 35mm
    Hrají → Orson Welles, Charlton Heston, Akim Tamiroff

    Korumpující vliv moci, tragicky nezadržitelný rozklad integrity člověka a zrada... zrazený přítel, zrazená profese, člověk zrazený životem – wellesovská témata příznačná pro celou jeho tvorbu jsou i v Doteku zla základními pilíři dějové konstrukce příběhu o americkém policistovi, který se ve jménu spravedlnosti uchýlí ke kriminálním metodám.

  • Čt 23

    Život jedné kočky

    Režie → Dominik Graf
    Původní název → Die Katze
    SRN 1988 / CZV / 110 min. / 35mm
    Hrají → Götz George, Gudrun Landgrebeová, Joachim Kemmer

    Jeden z nejlepších německých režisérů současnosti, Dominik Graf, vytvořil většinu svého díla pro televizi. V osmdesátých letech se podílel na seriálu Místo činu, jehož hlavního představitele obsadil i do kriminálky Život jedné kočky, určené pro kinodistribuci. Namísto charismatického komisaře Schimanskiho ztvárnil Götz George tentokrát zápornou postavu šéfa zločineckého gangu. Graf získal za režii snímku cenu Německé filmové akademie.

  • Pá 24

    Večer Studia Jiřího Trnky

    / 64 min. / 35mm

    Projekt / r. Jiří Barta / ČSR 1981 / 6 min. / 35mm
    Bartakiáda / r. Oldřich Haberle / ČSR 1985 / 8 min. / 35mm
    Křížovka / r. Michaela Pavlátová / ČSR 1988 / 4 min. / 35mm
    Rohy / r. Lubomír Beneš / ČSR 1986 / 17 min. / 35mm
    Navštivte Prahu / r. Pavel Koutský / ČSR 1983 / 3 min. / 35mm
    Shoe show aneb botky mají pré / r. Garik Seko / ČSR 1984 / 11 min. / 35mm
    Paní Bída / r. Vlasta Pospíšilová / ČSR 1983 / 15 min. / 35mm

    Krátkometrážní animované snímky z produkce Studia Jiřího Trnky budou
    promítnuty při příležitosti výjimečného setkání jeho bývalých zaměstnanců.
    Ti zavzpomínají na společně strávené roky a připomenou jubileum své
    významné členky, režisérky Vlasty Pospíšilové, která v únoru oslavila osmdesáté
    narozeniny.


    Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě

    Režie → Roy Andersson
    Původní název → En duva satt på en gren och funderade på tillvaron
    Švédsko – Německo – Norsko – Francie 2014 / CZT / 101 min. / HD
    Hrají → Holger Andersson, Nils Westblom

    + krátký film Sebevrah / r. Petr Mánek / ČR 2017

    Sam a Jonathan, dva podomní prodejci drobného zboží, nás provázejí světem lidských absurdit. Závěrečná část trilogie švédského vizionáře získala Zlatého lva na loňském festivalu v Benátkách.

  • So 25

    Iluzionista

    Režie → Jos Stelling
    Původní název → De Illusionist
    Nizozemsko 1983 / 85 min. / 35mm
    Hrají → Freek de Jonge, Jim van der Woude

    Jos Stelling vypráví v tradici Chaplina, Tatiho a Felliniho příběh dvou mentálně postižených bratrů, vyrůstajících na venkovské samotě mezi větrnými mlýny a říčními kanály. V čisté řeči obrazů beze slov se mísí fantazie, hravost, humor i krutost. V roce 1984 byl Iluzionista vyhlášen nejlepším nizozemským filmem.


    Kronika ohlášené smrti

    Režie → Francesco Rosi
    Původní název → Cronaca di una morte annunciata
    Kolumbie – Itálie – Francie 1987 / CZT / 104 min. / 35mm
    Hrají → Ornella Mutiová, Rupert Everett, Gian Maria Volonté

    Scénář Kroniky ohlášené smrti (1986) napsal Rosi spolu s Toninem Guerrou na základě novely kolumbijského nositele Nobelovy ceny Gabriela Garcíi Márqueze. I když se tentokrát jedná o literární adaptaci, opět režiséra zajímalo hledání pravdy, dobírání se podstaty skutečné události, jejíž obětí se v 50. letech stal spisovatelův přítel. Film se tak odehrává ve dvou časových rovinách, v čase vzpomínek i v čase přítomném, kdy na jedné straně stojí falešné pojetí rodové cti, ústící v nesmyslné spáchání zločinu, a na straně druhé nevšímavost, pohodlnost a sobectví davu, který dobře ví, k čemu se schyluje, ale nekoná nic proti tomu. Rosi zůstal věrný tématu násilí jakožto důsledku kulturních souvislostí i stylu, těžícímu z natáčení na autentických místech. Vedle mladých hereckých představitelů se můžeme těšit na režisérovy nejčastěji obsazované herce Giana Mariu Volontého a Alaina Cunyho, mezinárodní obsazení doplňují Irene Papasová a Lucia Bosé.

  • Ne 26

    Kdopak by se vlka bál

    Režie → Maria Procházková
    ČR 2008 / 90 min. / 35mm / od 7 let
    Cyklus → Ponrepo dětem

    projekce celovečerního filmu s úvodem

    Pětiletá Terezka si často hraje na Červenou Karkulku. Vlka se sice bojí, ale málo, protože ví, že to nakonec vždycky dobře dopadne. Přestává si být jistá, když si všimne, že se dospěláci okolo ní, obzvlášť maminka, chovají nějak divně. Poradí se o tom se svým nejlepším kamarádem Šimonem a ten má hned vysvětlení – Terezčinu maminku někdo vyměnil!


    Podivné dědictví

    Režie → Enzo Barboni
    Původní název → E poi lo chiamarono il magnifico
    Itálie – Francie – Jugoslávie 1972 / CZT / 118 min. / 35mm
    Hrají → Terence Hill, Gregory Walcott, Harry Carey

    Corbucciho kameraman Enzo Barboni se začal v sedmdesátých letech věnovat také režii. Pod pseudonymem E. B. Clucher natáčel převážně spaghetti westerny. V jednom z nejpopulárnějších, komediálně laděném Podivném dědictví, hraje Terence Hill uhlazeného gentlemana, který se ocitne na Divokém západě, aby převzal otcův „majetek“.

  • Po 27

    Etnografické dokumenty Martina Slivky

    / 72 min.

    Voda a práca / Slovensko 1963 / 9 min. / 35mm
    Odchádza človek / Slovensko 1968 / 25 min. / 35mm
    Metamorfóza vlákna / Slovensko 1968 / 10 min. / 35mm
    Ľudové tradície a dnešok / Slovensko 1983 / 28 min. / 35mm

    Významný slovenský dokumentarista a folklorista Martin Slivka věnoval podstatnou část své tvorby etnografickým filmům. Navázal na tradici svého učitele Karla Plicky, kterou obohatil o nová témata výzkumu a o moderní audiovizuální výraz. Jeho filmy dodávají konkrétnímu antropologickému materiálu – často velmi cennému – obecnější filozofický přesah. Druhou část Slivkova odkazu pak tvoří jeho vlastní odborné studie, zaměřené především na lidovou kulturu Slovenska.


    Dáma ze Šanghaje

    Režie → Orson Welles
    Původní název → The Lady from Shanghai
    USA 1948 / CZT / 80 min. / dvd
    Hrají → Orson Welles, Rita Hayworthová, Everett Sloane

    Jen ve dvou vlastních filmech se Welles-herec neobsadil do role jednoho ze svých démonických mýtomanů, ale zahrál si jejich bezelstnou oběť: v Othellovi a v Dámě ze Šanghaje. Jeho dobromyslný námořník Michael se vlivem krásy a smyslnosti femme fatale stane proti své vůli nevědomým nástrojem intrik a kriminálních záměrů několika neprůhledných individuí. Neschopnost alarmovat vlastní vůli a rezignované očekávání prohry, k níž Welles svého hrdinu vede, dává tomuto dramatu temných motivací fatalistické vyznění. Technicky brilantní propojení obsahové stránky s obrazovou vrcholí ve scéně přestřelky v zrcadlovém sále, která dramatickému finále propůjčuje až surrealistický charakter.

  • Út 28

    Božská Ema

    Režie → Jiří Krejčík
    Původní název → The Divine Emma
    ČSR 1979 / ENT / 106 min / 35mm
    Hrají → Božidara Turzonovová, Juraj Kukura, Jiří Adamíra

    Film o mimořádné operní zpěvačce Emě Destinové se zaměřuje na období první světové války, kdy byla umělkyně kvůli údajné špionáži internována na svém jihočeském zámku. Ač byla vystavena každodenní šikaně, odmítla se stát agentkou státní policie, pořádala dobročinné vlastenecké koncerty a pomáhala svým blízkým. Snímek je ojedinělou spoluprací režiséra Jiřího Krejčíka s kameramanem Miroslavem Ondříčkem.

    A film about the extraordinary opera singer Ema Destinnová focuses on the period of WWI, when she was interned at her castle in South Bohemia because of her alleged espionage. Although confronted with everyday chicane, she refused to become an agent of the state police. She was organizing philanthropic patriotic concerts and helping her close friends. The film is a result of a unique collaboration between the director Jiří Krejčík and the cinematographer Miroslav Ondříček (If, Amadeus).


    Ptáci

    Režie → Alfred Hitchcock
    Původní název → The Birds
    USA 1963 / CZT / 112 min. / 35mm
    Hrají → Rod Taylor, Tippi Hedernová, Jessica Tandyová

    O nejrůznější apokalyptické vize není v kinematografii, zvláště v poslední době, nouze. Hitchcockovi Ptáci na ně už přes půl století blahosklonně shlížejí ze své osamělé výšky, protože dovedou rozsévat víc než zkázu a děs... krásu filmové formy.

    „Ptáci jsou pro mne báseň. Geniální, znepokojující, tajuplná a krutá psychoanalytická bajka.“ Federico Fellini

  • St 29

    Život je krásný

    Režie → David W. Grifith
    Původní název → Isn't Life Wonderful
    USA 1924 / CZT / 93 min. / 35mm
    Hrají → Carol Dempsterová, Neil Hamilton, Hans Adalbert Schlettow

    Ve skutečnosti se název Griffithova filmu hořce ironicky ptá: „Není život krásný?“ Příběh diváka zavádí do inflací a bídou stiženého Německa po první z prohraných světových válek. Griffith věnoval velké úsilí nepřikrášlenému vykreslení evropských poměrů, v Německu a Rakousku byl také snímek z valné části realizován, mezi herci objevíme tváře dobře známé – například z filmů Fritze Langa. Hlavní roli ovšem Griffith rezervoval pro Američanku Carol Dempsterovou, jednu z mnoha múz, jež ho okouzlily a z nichž udělal velké hvězdy raného Hollywoodu. Není život krásný? patří k nesporným uměleckým úspěchům Griffithova zralého období, zároveň ale opět potvrdil jeho neadaptabilitu v hollywodském entertainmentu dvacátých let a vedl k režisérově odchodu z firmy United Artists, k jejímž třem zakladatelům patřil. Osud v lecčems předjímající kariéru muže, který později o Griffithovi často hovořil a psal – Orsona Wellese.


    Macbeth

    Režie → Orson Welles
    Původní název → Macbeth
    USA 1948 / CZT / 78 min. / 35mm
    Hrají → Orson Welles, Jeanette Nolanová, Dan O’Herlihy

    „Až příliš miluji přírodní scenérii a přirozené osvětlení, než abych nemohl milovat i Wellesova Macbetha s jeho umělým osvětlením a papírovými kulisami.“ Robert Bresson

    Shakespearovské filmy tvoří již dávno samostatný žánr, od konce 19. století do dnešního dne jich vzniklo více než šest set! Práce Orsona Wellese mezi nimi zůstávají bez konkurence, i když u prvního z nich, Macbetha, si musel poradit s příliš malým rozpočtem a nebyl s výsledkem stoprocentně spokojen. Na jevišti inscenoval Welles Shakespeara poprvé již coby čtrnáctiletý student (Julius Caesar, 1929); v roce 1933 zachytil na barevný materiál kostýmovou zkoušku své inscenace hry Jak se vám líbí (čímž debutoval jako amatérský filmař), následujícího roku sepsal spolu se svým učitelem Rogerem Hillem úspěšnou instruktážní řadu Everybody’s Shakespeare. Když pomineme další divadelní role a účinkování pod cizí režií (televizní Král Lear Petera Brooka, 1953), zůstane nám pět Wellesem režírovaných shakespearovských filmů v celovečerní délce: Macbeth (1947–48), Othello (1949–52), Falstaff (1964–66), Kupec benátský (1968–70) a Filmování Othella (1974–79). Ke své koncepci Macbetha Welles řekl: „Jde o boj mezi starým a novým náboženstvím. Čarodějice zastupovaly pro mne pohanské náboženství druidů potlačené sotva se objevivším křesťanstvím. Odtud dlouhá svatomichalská modlitba, která u Shakespeara není, odtud obraz posetý keltskými kříži. Postavy se nebrání pouze před silami temna, ale také před starým náboženstvím, vypuzeným do podzemí. Čarodějnice jsou jeho kněžky.“

  • Čt 30

    Jediná šance

    Režie → Bob Clark
    Původní název → Breaking Point
    Kanada 1976 / CZT / 85 min. / 35mm
    Hrají → Bo Svenson, Robert Culp, John Colicos

    + krátký film Sebevrah / r. Petr Mánek / ČR 2017

    Americký nezávislý filmař Bob Clark přesunul v desetiletí 1973–1983 svou produkci kvůli výhodnějším daňovým podmínkám do Kanady, kde se zařadil mezi výrazné osobnosti torontské filmové scény (David Cronenberg, Ivan Reitman). Oživil zájem o zombie horor (Mrtví noci), stal se průkopníkem slasher filmů (Černé Vánoce) a natočil úspěšnou komedii Porky. V kriminálním dramatu Jediná šance se zaměřil na prostředí organizovaného zločinu ve Filadelfii. Snímek se stal kultovní položkou na seznamu amerických cinefilů. Quentin Tarantino později složil poctu herci Bo Svensonovi ve svých Hanebných panchartech.