Program

12/2014 (Změnit)
  • Po 01

    Vlaky se vracejí

    Režie → Marlen Chucijev
    Původní název → Dva Fjodora
    SSSR 1958 / CZT / 81 min.
    Hrají → Vasilij Šukšin, Nikolaj Čursin, Tamara Sjominová

    První filmovou rolí Vasilije Šukšina, který za sebou zanechal hlubokou stopu jak v kinematografii, tak v literatuře, byl voják Fjodor, vracejí se domů z války. A jelikož ho doma nikdo nečeká, ujme se svého jmenovce – malého sirotka, s nímž se setkal už ve vlaku. První samostatný titul Marlena Chucijeva zaujme překvapivou civilností, která vynikne na pozadí jiných děl, jimž se hned po premiéře dostalo kritického uznání. Šukšin byl v roli málomluvného vychovatele natolik přesvědčivý, že si podobnou roli zopakoval ve filmu My dva muži (1962) Jurije Lysenka. Díky svému strhujícímu rytmu ve střihu si zvláštní pozornost v Chucijevově díle zaslouží úvodní sekvence, zachycující vlakové soupravy s demobilizovanými vojáky.


    Pátá pečeť

    Režie → Zoltán Fábri
    Původní název → Az ötödik pecsét
    Maďarsko 1976 / CZT / 111 min.
    Hrají → Lajos Öze, Zoltán Latinovits, Lázló Márkus

    Klasika maďarského duchovního filmu. „Na podzim 1944, za vlády šípových křížů se scházejí v budapešťské hospůdce čtyři přátelé: hodinář, agent s knihami, stolař a hostinský. Jednoho dne je nastolena zásadní morální otázka… Pomalé, zpočátku statické vyprávění vtahuje diváka do zlověstné atmosféry, aby mu na konci dalo pocítit tíhu mravní volby. Dobová kritika ocenila mistrovskou režii, biblické odkazy a morálně teologický rozměr,“ napsal autor knihy Spiritualita ve filmu Jaromír Blažejovský u příležitosti uvedení snímku na letošním prvním Semináři duchovních filmů v Hodoníně.

  • Út 02

    Lásky jedné plavovlásky

    Režie → Miloš Forman
    ČSR 1965 / ENT / 75 min.
    Hrají → Hana Brejchová, Vladimír Pucholt, Vladimír Menšík

    I když jde o věčný příběh hledání té pravé lásky, je v něm komičnost docela všedních situací tak blízko jejich nemilosrdné krutosti. Romantickou, ale odhodlanou učnici Andulu zahrála mladší sestra Jany Brejchové, Hana. Byla to její první a doslova životní role.

    In the eternal story of the search for true love, ordinary situations become comical as well as cruel. Andula, a romantic, but determined apprentice, is played by Hana Brejchová in her first and most important role.


    Současná argentinská experimentální filmová scéna I.

    Filmy Pabla Mazzola:

    Oaxaca Tohoku / 2011 / 12 min.
    Dne 11. března v roce 2011 došlo v pobřežní oblasti Tohoku (Japonsko) k zemětřesení. Prasklina daná tektonickým pohybem litosférických desek se dosáhla rozměrů na 100 000 km2. Na druhé straně Pacifiku, v pobřežní oblasti Oaxaca (Mexiko) vyhlásili stav nebezpečí tsunami.

    Quilpo sní o vodopádech / El Quilpo sueňa cataratas / 2012 / 11 min.
    Podle kmenů argentinské pampy Henia a Kamiare známých jako Comechingones sní řeka Quilpo alespoň jednou do roka o vodopádech. Ten, kdo se v tuto chvíli bude nacházet v blízkosti řeky, bude navždy součástí jejího snu.
    „Před vyvoláním jsem zasáhnul do negativu přímým světlem procházejícím skrze jednotlivé krystaly. Po vyvolání jsem kontaktně zkopíroval různé fotogramy z pozitivu do nového negativu. Materiál rodí materiál. Řeka se stává řekou.“ Pablo Mazzolo

    Domněnky / Conjeturas / 2013 / 4 min.
    Několik vizuálních domněnek o našem živočišném druhu.

    Fotooxidace / Fotooxidacion /2013 / 13 min.
    Odelektrizování molekulární entity jako výsledek fotoexcitace. V okamžik, kdy světlo zvyšuje stav oxidace, volné radikály se zbavují elektronů.

    Bez názvu (Zelený popel) / 2014 / 9 min.
    Domorodá kultura Comechingonů byla během americké konkisty naprosto zlikvidována. Tento film byl natočen na místě, kde se nacházelo největší pohřebiště Comechingonů.

    Filmy Benjamina Ellenbergera:

    Delta / 2013 / 4 min.
    Černobílý zápis prosincového světla dopadajícího na povrch ostrova.

    Corte / 2013 / 6 min.
    Město, které je jako trosky historie, rozpuštěná přítomnost s minulostí. Město, které ztrácí svoji budoucnost a identitu. Město, které na sebe nemá čas. Několik úvah o plynutí času.

    Motivace v práci / La motivación en el trabajo / 2013 / 5 min.
    Zmocnil jsem se podnikového filmu a podrobil jsem ho manipulaci na základě jednoduchého pravidla: mazat obraz a zvuk každých 24 políček (to je rovno jedné vteřině). Tento zásah zviditelňuje fázový posun mezi obrazem a zvukem projekce a odhaluje tak filmový diskurs. Zaznívají vytržená slova a umožňují nová čtení svého obsahu.

    Fragmenty neděle / Fragmentos de domingo / 2013 / 4 min.
    Tento film se zrodil z prosté touhy zaznamenávat, dokumentovat a ukládat stopy světla zanechané v prostorech, které světlo každý den obývá a vzápětí opouští. Film se snaží ve svých obrazech uchovat cosi z oné prchavé atmosféry.

    Perforace / Perforación / 2011 / 4 min.
    Perforace je experimentálním filmem, ve kterém se protagonistou stává filmová podložka. Za použití technik filmování bez kamery film ukazuje perforace na celuloidové podložce, které se prolínají spolu s obrázky snímanými políčko po políčku. Zvuková stopa byla vytvořena na základě čtení perforace 16mm filmu snímačem optického zvuku.

    Filmy Azuceny Losany:

    Pro dospělé / Condicionadas / 2011 / 4 min.
    V Cordóbě na trhu se starožitnostmi jsem narazila na několik cívek 8mm filmu. Když jsem se zeptala, co je to za filmy, prodavač znervózněl a řekl: „ty jsou pro dospělé.“ Tento termín zdánlivě spasí každého, kdo se ostýchá vyslovit slovo porno.

    Zemětřesení / Terremoto / 2011 / 4 min.
    Z chaosu katastrofy povstává nový pořádek. Manipulovaná projekce filmu Marka Robsona Earthquake (1974).

    Fric Langa / 2013 / 4 min.
    Nalezený film se záznamem vojenské přehlídky za temných časů Argentiny.

  • St 03

    Mary Pickfordová – A Star is Born

    USA 1915 / 78 min.

    Bezdrátová telegrafie / Drahtlose Telegraphie / 10 min.
    Japonské tance / 7 min.
    Nepravá lupička / 8 min.
    Charlie se žení / 3 min.
    V newyorském lunaparku / 5 min.
    Milenka Nell / Mistress Nell / r. James Kirkwood / hrají: Mary Pickfordová, Owen Moore, Arthur Hoops / 45 min.

    Na úvod pět krátkých snímků z roku 1915, mezi nimiž vyniká jedna z nejstarších imitací Chaplina (později jich vznikly desítky v nejrůznějších koutech světa). Hlavní položkou programu bude tentokrát virážovaný a kolorovaný film s názvem Milenka Nell. Mary Pickfordovou jsme v rámci našeho cyklu spatřili na plátně již v několika vynikajících krátkých Griffithových filmech z let 1909 až 1912. Nyní se s ní ovšem shledáváme poprvé v (na tehdejší poměry) celovečerním snímku. Navzdory konstantně dívčímu zjevu, který zůstane základem jejího „image“ ještě dlouho, se v mezidobí stihla stát hvězdou - a to tou největší, jakou Amerika do té doby poznala. Ve snímku Milenka Nell nabídla divákům „nejnevinnější představu o proslulé Nell Gwynové“ (1650–1687), preferované kurtizáně anglického krále Karla II. Nepostradatelným českým pramenem o první americké superstar zůstává studie vydaná v roce 1983 v NFA – ČSFÚ (Věroslav Hába: Mary Pickfordová).


    Současná argentinská experimentální filmová scéna II.

    Filmy Pabla Marina:

    bez názvu (Ohnisko) / sin título (Focus) / 2008 / 4 min.
    První ze série z deníkových filmů stříhaných v kameře podle předem definované struktury. Film byl točen políčko po políčku s variací transfokátoru pro každý záběr, aby bylo dosaženo vševidoucího a pulsujícího pohledu na moje město, tak jak ho vidím ze své střechy.

    4X4 / 2012 / 5 min.
    Proplétání přírodních a mechanických sil skrze strukturální pozorování.

    Resistfilm / 2014 / 13 min.
    Super 8 film jako superfilm. Vnitro-kamerové zkoumání filmové přírody. Rustikální pocta klasikům rané avantgardy a divotvorné krajině 21. století.

    bez názvu (Třetí část) / sin título (Parte tres) / 2009 / 4 min.
    Vymaskovaná okenička kamery a přetočená cívka Super 8, to jsou nástroje, které představují prostředky k (trojímu) rámování mého ateliéru.

    TM / 2008 / 2 min.
    TM označuje tuyo/mío (tvoje/moje): myšlenka spjatá s prací s nalezeným materiálem ale také s hypnotickým rytmem 35mm filmového políčka, které je půleno tak, aby prošlo okeničkou 16mm filmového projektoru. To, co slyšíte, je to, co obvykle vidíte.

    Filmy Sergia Subera:

    S/T / 2014 / 5 min.
    „To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.“ (Jan 1:4–5)
    Záznam dvou různých míst na základě stejné strukturální matrice. Pocta zootropu a nutnost začít vidět zevnitř směrem ven.

    Vnitřní body / Los puntos internos / 2013 / 4 min.
    Filmový deník, v němž je proces pohledu procesem vnitřním: vidění jako imprese (dojem i vtisk). Nutkání cítit světlo nejen jako záření nebo barvu, ale také jako teplo. Oči jsou přivřená okna.

    Espectro / 2010 / 9 min.
    Espectro je výsledkem nepředvídatelného cvičení, které nemůže být měřeno ani kontrolováno předtím, než je uskutečněno. Zakrytý objektiv, snímání políčka po políčku, umělé a sluneční světlo zaznamenávané pouze reflexním hledáčkem kamery. Obrazy filmu byly stvořeny uvnitř. Možná jsou uvnitř více, než dokážeme být my sami.

    Mario Bocchicchio:

    Dokonalé spojení / La conexión perfecta / 2013 / 3 min.
    Běžné denní a noční exteriéry natočené ve městě jsou konfrontovány s fragmenty interiérů jednoho bytu. Jeden prostor se tak transformuje do bezpočtu míst.

    Maximilano Sans:

    Kacířská oktáva / Octava herética / 2011 / 2 min.

    Leandro Listorti:

    Fresno / 2014 / 3 min.
    V Norské mytologii jasan (Fraxinus) představuje světový strom Yggdrasil. Norové měli velmi zvláštní vizi světa, jeho prostor vnímali jako nejedinečný a nespojitý. Vesmír byl dle nich složen z mnoha různých světů, kde bylo možné světy ničit a tvořit nové. V tomto chaosu však vždy přetrvával právě Yggdrasil, který poskytoval útočiště těm, kteří byli spaseni, aby založili nový svět. Fresno je záznamem jednoho roku života světového stromu.

    Filmy Andrese Denegriho:

    O Bělehradě / Sobre Belgrado / 2011/ 4 min.
    Krkavci létají nad Bělehradem, který se skrze ně zjevuje z nové perspektivy.

    Aula Magna / 2014 / 10 min.
    Aula Magna je strukturální poéma o loučení se s milovaným místem. Obrazy byly snímány políčko po políčku během jednoho roku, za účelem zachytit autorův pokoj skrze variaci světla přicházejícího oknem. Film byl zvětšen z původního materiálu Super 8 na formát 16 mm.

  • Čt 04

    Zahaleči

    Režie → Charles Chaplin
    Původní název → The Idle Class
    USA 1921 / CZT / 31 min.
    Hrají → Charles Chaplin, Edna Purvianceová, Mack Swain

    V Zahalečích, neprávem opomíjeném skvostu z osmi prací pro First National Pictures, hraje Chaplin dvojroli. Představuje nádherně blazeovaného, životem přesyceného pána z lepší společnosti a tuláka, který je mu podobný. Svou definitivní podobu získal snímek teprve v roce 1971, kdy k němu Chaplin zkomponoval a nahrál hudbu. Ke snímku připojujeme první celovečerní medailon, věnovaný Chaplinovi ještě za jeho života:

    Tulák gentleman / The Gentleman Tramp / r. Richard Patterson / USA 1975 / 72 min.
    Snímek obsahuje mj. řadu vzácných soukromých záběrů z umělcovy rezidence ve Švýcarsku, jejíž brány se v roce 2016 otevřou veřejnosti jako Muzeum Charlese Chaplina; stavební práce byly zahájeny letos v květnu.


  • Pá 05

    Peníze těch druhých

    Režie → Christian de Chalonge
    Původní název → L'Argent des autres
    Francie 1978 / CZT / 101 min.
    Hrají → Jean-Louis Trintignant, Catherine Deneuveová, Claude Brasseur

    Jean-Louis Trintignant jako oběť i svědek velkého bankovního podvodu. Komorní psychologické drama propuštěného bankovního úředníka má rozměry kafkovské absurdity. Zodpovědný a přesný Henri Rainier tráví dlouhé dny a noci ve vyklizeném bytě a v mysli si promítá minulé situace, aby se dobral té, v níž mohl pochybit. Ve skutečnosti však tuší, že střet pravdy jedince s logikou machinací finančního molocha, nemůže mít happy end bez vady na kráse. Vedle Ceny Louise Delluca byly Peníze těch druhých vyznamenány dvěma nejdůležitějšími Césary za rok 1978 – za nejlepší film a režii.


    Prezentace knihy Atomy věčnosti. Český krátký film 30. až 50.

    Monografie Atomy věčnosti. Český krátký film 30. až 50. let Lucie Česálkové se zaměřuje na to, jak krátké filmy motivovaly k práci, rozvíjely zvědavost, poznání a vkus diváků a vychovávaly jejich občanskou morálku. Prezentaci čerstvě vydané publikace doprovodí pásmo filmů.

    Elektrické vlny
    ČSR 1928 / r. Jan Tůma / 15 min.
    Vznik a šíření elektrických vln ve vědeckém snímku, jenž byl prvně uveden na Výstavě soudobé kultury v Brně roku 1928.

    Země se otvírá
    Protektorát Čechy a Morava 1939 / r. Jan Libora / 11 min.
    Práce kladenských horníků a verše Viléma Závady.

    Zářící tvář
    Protektorát Čechy a Morava 1943 / r. Hugo Huška / 5 min.
    Výzva k šetření elektřinou ve prospěch národního hospodářství.

    Nevíme dne…
    ČSR 1946 / r. Bohumil Vošahlík / 14 min.
    O potřebě kázně na ulicích a přestupcích chodců a řidičů.

    Daňová morálka
    ČSR 1947 / r. Vladimír Čech / 12 min.
    Jak přesvědčit nedůvěřivé občany o potřebnosti daní.

    Stráž míru
    ČSR 1952 / r. Jaroslav Šikl / 10 min.
    Branný film o boji proti záškodníkům.

    O makovém koláči
    ČSR 1953 / r. Zdeněk Miler / 8 min.
    Pečení koláče jako kolektivní dílo.

  • So 06

    Pirátské sítě

    Režie → David Čálek, Jakub Zahradníček
    ČR 2014 / 83 min.

    + diskuse s režiséry

    Filmový štáb měl původně v plánu natočit film o fenoménu pirátství v Somálsku. Tvůrci ovšem netušili, že se svého záměru budou muset vzdát – místní s nimi totiž hrají dvojí hru, jež poznání somálské reality znemožňuje. Svébytná reflexe natáčecího procesu.


    Země zaslíbená

    Režie → Andrzej Wajda
    Původní název → Ziemia obiecana
    Polsko 1974 / CZT / 159 min.
    Hrají → Daniel Olbrychski, Wojciech Pszoniak, Andrzej Seweryn

    V přepisu románu Wladyslawa Stanislawa Reymonta (1867–1925) Wajda dynamicky zobrazil poslední dvě desetiletí 19. století, spojená se zrodem kapitalismu. Tři přátelé, Polák, Němec a Žid, založí v Lodži továrnu a stanou se velkými průmyslníky. Tehdejší Lodž se zdá být zaslíbenou zemí, v luxusních palácích se snadno zapomíná na chudobu dělnických čtvrtí. Rychlými střihy a ostrými kontrasty však Wajda nemilosrdně směřuje k morální degradaci hlavního hrdiny.

  • Ne 07

    S čerty nejsou žerty

    Režie → Hynek Bočan
    ČSR 1984 / 91 min.
    Hrají → Karel Heřmánek, Vladimír Dlouhý, Ondřej Vetchý

    projekce celovečerního filmu s hravým úvodem a pohoštění v kině s čertem, andělem a Mikulášem / 130 min.

    Kdo by neznal tuto klasickou čertovskou pohádku? Přijďte si ji vychutnat na velkém plátně exkluzivně z 35mm kopie. Úvod k pohádce neřekne nikdo jiný než sám anděl, Mikuláš a čert, kteří společně po projekci rozdají všem dětem dobroty a dárky. Po filmu na vás čeká malá mikulášská kino-besídka. Dopřejte si trochu vánoční pohody v naší nové kavárně u šálku dobré kávy.


    Ztracený případ

    Režie → Roman Štětina
    ČR 2014 / CZ / 90 min.

    Finále 2014 – Cena Jindřicha Chalupeckého

    Legendární detektiv na stopě zločinu. Filmová studie detektivního žánru zkoumá hranice mezi filmovou postavou a skutečným hercem, který ji ztvárňuje. Součástí projektu je spolupráce s významným grafikem a tvůrcem filmových plakátů Zdeňkem Zieglerem, který navrhl plakát i pro tento snímek. Jako ocenění pro výtvarné umělce do 35 let vznikla v roce 1990 Cena Jindřicha Chalupeckého. Letošními finalisty jsou Lucia Sceranková, Tereza Velíková, Richard Loskot, Martin Kohout a Roman Štětina, který si pro prezentaci své práce vybral kino Ponrepo. Vstup zdarma.


  • Po 08

    Michael Havas – výpravy za vizuální antropologií I.

    Michael Havas uvede dílo svého přítele a kolegy – australského antropologa Garyho Kildey. Kildeovým badatelským zájmem je jednak kultura původních obyvatel Papuy-Nové Guiney a jednak žánr etnografického filmu, jehož poetiku soustavně prohlubuje v praxi i teoretické reflexi. Večer věnovaný jeho tvorbě přiblíží současné přístupy a nástroje v oblasti vizuální antropologie. Zároveň bude promítnut Kildeův nejvýznamnější snímek Trobriand Cricket (1974).


    Jimmy P.

    Režie → Arnaud Desplechin
    Původní název → Jimmy P. (Psychothérapie d'un Indien des Plaines)
    Francie – USA 2013 / CZT / 117 min. / Blu-ray
    Hrají → Benicio Del Toro, Mathieu Amalric, Gina McKeeová

    Po skončení druhé světové války je do vojenské psychiatrické nemocnice v Topece v Kansasu přijat Jimmy Picard, indián, jenž
    bojoval ve Francii. Trpí otřesnými bolestmi hlavy a občas přestane vidět a slyšet. Lékařům se nedaří přijít na příčinu jeho obtíží a jako k poslední záchraně se obrátí na francouzského antropologa a psychoanalytika rumunského původu Georgese Devereuxe, odborníka na kultury amerických indiánů. Hned během prvního setkání katolicky křtěného indiána s židovským intelektuálem se mezi oběma muži zrodí vzájemný respekt
    a důvěra. Jimmy se postupem času stále více osměluje a popisuje své sny a dávno zapomenuté vzpomínky. Festival v Cannes uvedl snímek v roce 2013 v Hlavní soutěži.

  • Út 09

    Happy end

    Režie → Oldřich Lipský
    ČSR 1968 / ENT / 68 min.
    Hrají → Vladimír Menšík, Jaroslava Obermaierová, Josef Abrhám

    Bezpochyby výjimečná komedie v dějinách světové kinematografie. Začíná nápisem Konec, závěrečnými titulky a končí začátkem. Ano, celý život řezníka Bedřicha Frydrycha sledujeme pozpátku. Obrazy v zpětném chodu naštěstí doprovází soustavný komentář hlavního hrdiny (Vladimír Menšík), který všechny události uvádí „do pořádku“.

    There is no doubt that this is an exceptional comedy in the history of world cinema. It begins with “The End” and closing credits, and ends with the opening titles. Yes, we watch the whole life of the butcher Bedřich Frydrych backwards. The images are in reverse motion, but fortunately accompanied by a voice-over of the main hero (Vladimír Menšík), which puts all events in order.


    Daleká cesta

    Režie → Alfréd Radok
    ČSR 1949 / 95 min.
    Hrají → Otomar Krejča, Blanka Waleská, Eduard Kohout

    K filmové povídce Erika Kolára Cesta, vycházející z autorových zážitků z terezínského ghetta, se Radok dostal přibližně v době únorového převratu v roce 1948. Nabídla mu ji ke zpracování tehdejší VII. výrobní skupina Václava Řezáče, Miroslava Fábery a Bohumila Šmídy, která si ji vybrala jako svůj druhý projekt po dětském snímku Zelená knížka (1948). „Druhému filmu naší skupiny věnovala dramaturgie velkou pozornost; měl se stát vizitkou našich perspektiv, kdyby ovšem organizace výrobních skupin přežila dobu jednoho roku,“ vzpomíná na začátek realizace Daleké cesty (pracovní názvy byly Příběh dlouhé cesty a Cesta) vedoucí výroby Bohumil Šmída. Radok přistoupil ke Kolárově látce se silným zaujetím, jež pochopitelně vyplývalo z jeho nedávných zkušeností – v Terezíně zahynul jeho židovský otec, on sám ke konci války prošel koncentračním táborem Klettendorf u Vratislavi.

    Radok se už při studiu Kolárova námětu velice rozhodně stavěl proti popisnosti a ilustrativnosti. Dobově protežovaný socialistický realismus, ale i filmový civilismus byly z jeho pohledu jen trendy, bez kterých se ve vlastní výpovědi úspěšně obešel. Z hlediska dramatické výstavby filmu požadoval, aby každá scéna měla svůj dramatický kontrast a vrchol. Směroval podle toho nejen práci spoluscenáristů, kterými byli Erik Kolár a Mojmír Drvota, ale i skladatele Sternwalda a architektů Jana Pacáka a Františka Tröstera.

    Výsledkem byl film, který nejenže nesplňoval dobové oficiální požadavky na uměleckou tvorbu, ale jako by se jim vzpíral. Chyběl mu optimismus a stranický náboj, jeho narativ počítal s aktivním divákem. Ne zrovna žádoucí byla tehdy i jeho židovská tematika.

    Přes různé připomínky Filmového uměleckého sboru bylo v srpnu 1948 přikročeno k realizaci. Premiéry se Daleká cesta nakonec dočkala až v lednu 1950, a to pouze v mimopražských kinech. Zatímco v tisku z doby natáčení lze najít několik zpráv o tom, jak Alfréd Radok na Daleké cestě pečlivě pracuje, po jejím uvedení o ní čeští filmoví publicisté mlčeli. Ohlas našla časem v zahraničním tisku, když byla s úspěchem předváděna v několika zemích (například v roce 1952 publikoval recenzi Daleké cesty André Bazin v Cahiers du Cinéma).

  • St 10

    Král v New Yorku

    Režie → Charles Chaplin
    Původní název → A King in New York
    Velká Británie 1957 / CZT / 104 min.
    Hrají → Charles Chaplin, Michael Chaplin, Dawn Addamsová

    „Nikdy nebude žádná země tak v neprávu jako teď tahle. Jako tyto Spojené státy – ve svém přesvědčení, že by svět měl spíš propadnout zániku, než aby se stal komunistickým.“ V krajně vyostřené atmosféře studené války nevyřkl tato slova levicový intelektuál, jeden z těch mnoha, které mccarthyovská štvanice přímo postihla; 29. listopadu 1950 si je do deníku zapsal přesvědčený konzervativec Thomas Mann, největší německý spisovatel minulého století. Z těch přímo postižených byl nejprominentnější obětí bezesporu Charles Chaplin, zbavený 19. září 1952 možnosti vrátit se do USA. Král v New Yorku je portrétem jedné „hysterizované“ země, portrétem občas groteskním, častěji trpkým, velmi zaujatým – jak také jinak? Právě tato zaujatost, nic nekašírující otevřenost nás na něm dodnes oslovuje nejvíc. Nehledě na to, že téměř sedmdesátiletý liberál Chaplin měl už dávno za sebou dobu, kdy by musel komukoli cokoli dokazovat.


    Mezi námi

    Režie → Ondřej Vavrečka
    ČR 2014 / 99 min.
    Hrají → Boris Jankovec, Aleš Kubát, Johana Pošová

    Ondřej Vavrečka (nar. 1980), vedle Miroslava Bambuška nejvýraznější a festivalovým „artem“ nejméně kontaminovaný český filmař mladší generace, představil v Ponrepu v minulých letech nejen oba své předchozí celovečerní snímky Počátek a lev (2009) a Ultimum refugium (2011), ale i výsek z Bakalářského cyklu Coagula (2007), o němž filmografie na – spolehlivě nespolehlivých – tuzemských filmových databázích nic netuší. Svůj nejnovější snímek Mezi námi klasifikuje režisér, producent, kameraman a střihač v jedné osobě jako „dokumentární sci-fi“ – s následujícím komentářem:

    Byly pohřební roky. Čas se převrátil a další zatím nenastalo. Čeká se na nové, ale můžeme je klidně prošvihnout. Z budoucnosti se k nám jezdí dívat noví lidé. Vnímají nás, jako bychom zde žili ve skanzenu. Jeden z nich, Boris, se vydává z říše obrazu k nám na studijní cestu.

  • Čt 11

    Filmy Rudolfa Krejčíka

    U příležitosti nedožitých osmdesátin významného českého režiséra dokumentárních filmů, Rudolfa Krejčíka, jsme připravili reprezentativní výběr jeho nejlepších snímků z let
    1965 až 1974.

    Obrázky z Finska / ČSR 1974 / 17 min.
    Jaro na mléčné řece / ČSR 1967 /
    16 min.
    Love In / ČSR 1968 / 11 min.
    Místní rozhlas / ČSR 1968 / 10 min.
    Slunce zvané Lucie / ČSR 1965 /
    19 min.

  • Pá 12

    Vystěhovalci

    Režie → Kent MacKenzie
    Původní název → The Exiles
    USA 1961 / CZT / 69 min.
    Hrají → Yvonne Williamsová, Homer Nish, Tom Reynolds

    Jeden z hlavních inspiračních zdrojů u nás čerstvě uvedeného filmu Arnauda Desplechina Jimmy P. Neobyčejný portrét malé indiánské komunity v Los Angeles, vytržené ze svého přirozeného prostředí a odcizené okolní bělošské kultuře. Polodokumentární scény jsou postaveny na autentických rozhovorech režiséra s jednotlivými protagonisty. Film se po dokončení nedostal do distribuce a byl známý pouze úzkému okruhu cinefilů. V roce 2008 byl restaurován a znovu uveden na festivalu v Berlíně.


    West Side Story

    Režie → Robert Wise
    Původní název → West Side Story
    USA 1961 / CZT / 143 min.
    Hrají → Natalie Woodová, Richard Beymer, Russ Tamblyn

    Jako muzikál patří West Side Story mezi ty výjimečné zástupce svého žánru, jež těží ze soudobé civilní reality (život mládeže v newyorských slumech, parta jako náhražka rodiny) a které budují dramatický konflikt na sociální tématice (rasová nesnášenlivost). Moderní úprava tragické lásky veronských milenců nabývá neobvyklé vnitřní dynamičnosti díky originální Bernsteinově hudbě, jež svým rytmem, melodikou i charakterem je tak těsně spjata s tématem, že často sama o sobě vyvolává akci, i přispěním jazzově výbušné choreografie, originálně využívající autentického prostředí velkoměsta.

  • So 13

    Vojna a mír

    Režie → King Vidor
    Původní název → War and Peace
    USA – Itálie 1956 / CZT / 196 min. / dva díly (17:00 + 19:00)
    Hrají → Henry Fonda, Audrey Hepburnová, Mel Ferrer

    Román Lva N. Tolstého Vojna a mír, odehrávající se v období Napoleonova dobyvačného tažení na Moskvu, poskytl režiséru Kingu Vidorovi ke zpracování témata, která ho vždy poutala: hledání smyslu života a osobních pravd navzdory všem neúspěchům a nezdarům. Nositelem těchto témat je jak v románu, tak ve filmu povahově i názorově zpočátku rozkolísaný šlechtic Pierre Bezuchov. Filmová adaptace tohoto klasického díla ruské literatury umožnila Vidorovi navíc zabývat se zkoumáním hodnot individualismu, otázkou sounáležitosti jedince s rodinou a národem, kritikou zkorumpovaného správního systému, iluzemi o idyličnosti venkovských společenství a obrazem národa ve vypjaté době... tedy pojmy, jež ve své dosavadní tvorbě Vidor spojoval výhradně s americkou historickou zkušeností.

  • Ne 14

    Modrý tygr

    Cyklus → Ponrepo dětem

    projekce celovečerního filmu s hravým úvodem / 90 min.

    Co se stane, když se ve městě objeví modrý tygr? Dobrodružný, magický a humorný rodinný film vtáhne děti i jejich rodiče do světa fantazie. Středobodem všeho dění je trochu zapomenutá, ale stále kouzelná botanická zahrada, ukrytá uprostřed hlučícího města.


    Ztracený případ

    Režie → Roman Štětina
    ČR 2014 / CZ / 90 min.

    Finále 2014 – Cena Jindřicha Chalupeckého

    Legendární detektiv na stopě zločinu. Filmová studie detektivního žánru zkoumá hranice mezi filmovou postavou a skutečným hercem, který ji ztvárňuje. Součástí projektu je spolupráce s významným grafikem a tvůrcem filmových plakátů Zdeňkem Zieglerem, který navrhl plakát i pro tento snímek. Jako ocenění pro výtvarné umělce do 35 let vznikla v roce 1990 Cena Jindřicha Chalupeckého. Letošními finalisty jsou Lucia Sceranková, Tereza Velíková, Richard Loskot, Martin Kohout a Roman Štětina, který si pro prezentaci své práce vybral kino Ponrepo. Vstup zdarma.

  • Po 15

    Srdce v zajetí

    Režie → Basil Dearden
    Původní název → The Captive Heart
    Velká Británie 1946 / CZT / 93 min.
    Hrají → Michael Redgrave, Rachel Kempsonová, Frederick Leister

    Jeden z prvních hraných filmů o nacistických táborech byl inspirován válečnými osudy českého pilota Josefa Brykse, který uprchl z Dachau a přijal identitu mrtvého britského vojáka. Produkce londýnského studia Ealing (realistická mizanscéna, vytříbená kamera Douglase Slocomba) byla zařazena do úvodního ročníku festivalu v Cannes. (Pozn. - pro nezpůsobilý stav 35mm filmové kopie promítneme snímek zdarma.)


    Učena pře aneb Můj pohlavní život

    Režie → Arnaud Desplechin
    Původní název → Comment je me suis disputé ou Ma vie sexuelle
    Francie 1996 / CZT / 180 min.
    Hrají → Mathieu Amalric, Emmanuelle Devosová, Marianne Denicourtová

    Po dlouhé době se na plátno Ponrepa vrací film, který je s tímto kinem poměrně úzce spojený, nedlouho po jeho natočení jej totiž NFA zakoupil na pět let do své distribuce. Tehdy u nás v podstatě neznámý režisér se mezitím stal novodobým klasikem, zvaným s každým svým novým snímkem do Cannes nebo na jiný z hlavních světových festivalů. Po NFA, který do své kolekce zařadil ještě Vánoční příběh (2008), se o Desplechinovy filmy začali zajímat i další čeští distributoři, s více než ročním zpožděním se nyní dostává do českých kin i režisérův předposlední snímek Jimmy P. (v Ponrepu v pondělí 8. prosince). V hlavní úloze, jako už před osmnácti lety v Učené při: Mathieu Amalric, který za tu dobu vyrostl v asi nejvyhledávanějšího evropského charakterního herce své generace, s filmografií sahající od Romana Polanského a Alaina Resnaise až ke Spielbergovi.

    Jak už praví název, vládnou Učené při intelektuální disputace (nejen) o sexu a o vztazích, Desplechin ale rozhodně nenatočil statický film. Podařilo se mu vytvořit důmyslnou dramaturgii přechodů mezi rozličnými motivy a časovými rovinami (včetně jednoho krátkého, od Bergmana vypůjčeného vstupu dospělého do vlastního dětství). V nevyzpytatelném tempu střídá Desplechin po tři hodiny polohy vážného dramatu a ironické komedie. Což i napříště zůstane výsadou jeho nejlepších filmů.

  • Út 16

    Ďábelské líbánky

    Režie → Zdeněk Podskalský
    ČSR 1970 / ENT / 84 min.
    Hrají → Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Iva Janžurová

    Svižná crazy komedie, v níž jde tak trochu o život. Geniální, avšak v praktickém životě poněkud nemotorný vědec (Vlastimil Brodský) nezapře slabost pro dívky i zralé ženy. Jedna z nich se mu stane osudnou – Jana Brejchová v komediální roli svůdné, leč prohnané potvory, kterou hned tak někdo nedoběhne.

    A brisk, crazy comedy where life is at stake. An ingenious, but socially awkward scientist (Vlastimil Brodský) loves women, but one of them happens to be deadly for him. Jana Brejchová appears in this comedic role of seduction, about a treacherous women, who no one can outwit.


    Kid

    Režie → Charles Chaplin
    Původní název → The Kid
    USA 1920 / CZT / 51 min.
    Hrají → Jackie Coogan, Charles Chaplin, Edna Purvianceová

    + Poutník / The Pilgrim / USA 1922 / hrají: Charles Chaplin, Edna Purvianceová, Mack Swain / CZT / 40 min.

    Poutník, komedie o uprchlém trestanci, který v přestrojení za faráře uskuteční úspěšnou lokální reformu, byl poslední z filmů, které Chaplin natočil ještě pod hlavičkou First National Pictures, aby si splněním smlouvy uvolnil ruce k práci pro United Artists, firmu, kterou již o tři roky dříve (1919) založil spolu s Davidem W. Griffithem, Douglasem Fairbanksem a Mary Pickfordovou.

    Tehdy také vznikal Kid – s přestávkami půldruhého roku, v napjaté atmosféře. Chaplinova první žena Mildred Harrisová požádala o rozvod a její právníci chtěli Chaplinovi odebrat práva na prodej a distribuci Kida. Chaplin byl nucen vyvézt natočený materiál tajně do Salt Lake City, kde se ubytoval inkognito v hotelu, jehož jeden pokoj proměnil v improvizovanou střižnu. Na výsledném filmu se tato nepříjemná dobrodružství nepodepsala. V Kidovi, příběhu sirotka, jemuž se tulák stane zprvu nechtěným, posléze milujícím otcem, dosáhla Chaplinova režie onoho stupně dokonalosti, jímž se vyznačují jeho největší díla.

  • St 17

    Váš syn a bratr

    Režie → Vasilij Šukšin
    Původní název → Vaš syn i brat
    SSSR 1965 / CZT / 85 min.
    Hrají → Vsevolod Sanajev, Anastasija Filippová, Alexej Vanin

    Jedním z ústředních témat tvorby Vasilije Šukšina, důvěrného znalce venkovského prostředí Ruska, byl problém odchodu vesnických obyvatel do měst, sociální a psychologická adaptace těchto lidí v podmínkách městské civilizace. Ve svém druhém filmu se nechal inspirovat vlastními povídkami na dané téma a natočil příběh čtyř synů starého Vojevodina, z nichž tři opustili domov, aby se našli v městském prostředí. Jednu z hlavních rolí svěřil Šukšin opět Leonidu Kuravlevovi, který hrál už v jeho debutu Znám takového chlapíka (1964). Fráze „Váš syn a bratr“, jíž se podle zvyklostí podepisuje ve svých dopisech na venkov, dala název celému filmu, odehrávajícímu se v jednom ze sibiřských regionů.


    Oheň v horách

    Režie → Fredi F. Murer
    Původní název → Höhenfeuer
    Švýcarsko 1985 / CZT / 112 min.
    Hrají → Thomas Nock, Johanna Lierová, Dorothea Moritzová

    Nejkomplexnější dílo „básníka“ nového švýcarského filmu je volně vystavěno kolem příběhu incestní lásky mezi hluchoněmým chlapcem a jeho sestrou, kteří žijí na odlehlé farmě uprostřed alpských masívů. Bývalý dokumentarista Murer přetváří strohý etnografický materiál do vizuálně podmanivé úvahy o lidské přirozenosti. Snímek získal Zlatého leoparda na festivalu v Locarnu.

  • Čt 18

    Divotvorný klobouk

    Režie → Alfréd Radok
    ČSR 1952 / 68 min.
    Hrají → Saša Rašilov, Zdeněk Dítě, Josef Kemr

    Dne 8. srpna 1950 Radok zapsal do svého deníku adresovaného malé dceři, že si brzy pojede pro schválení či zamítnutí scénáře Divotvorného klobouku. Po několika týdnech čekání sice příslušné orgány realizaci povolily, ale smutný příběh veselého filmu tím teprve začínal. Dne 3. února 1951, v době přípravných prací, si Radok poznamenal: „Dr. František Dvořák, který je předsedou dramaturgie, mne obviňoval, že jsem ještě nic kloudného ve své práci neudělal. Mám prý zanechat veškerého umění a všímat si našeho socialistického života. Pak mi doporučil, abych šel na dlouhodobou brigádu. Domnívám se, že tento útok, který ohrožuje přímo moji existenci, je veden proto, že se někteří lidé přece jen dočetli o úspěchu Daleké cesty v Americe.“ Schvalovací řízení bylo vyčerpávající a zásahy shora poznamenaly celý průběh realizace, včetně poslední fáze, kdy musel být film radikálně zkrácen. K premiéře dospěl až 3. července 1953.

    Zatímco o Daleké cestě se v době jejího prvního uvedení téměř nepsalo, a byla tak alespoň ušetřena povinných frází služebné kritiky, recenzí na Divotvorný klobouk se objevilo poměrně dost. Jejich soudy jsou vesměs shodné a působí přímo tragikomicky: české exteriéry údajně nevypadaly dost česky, hudba přispěla k chladnému výsledku… V době premiéry už byl Alfréd Radok ze svého místa na Barrandově propuštěn.

  • Pá 19

    Fidlovačka aneb Cokoli chcete – pásmo pro jednu knihu, dva filmy a zpěv

    Poslední působiště Josefa Kajetána Tyla / r. Karel Špelina / ČSR 1926 / 8 min.

    Fidlovačka / r. Svatopluk Innemann / Československo 1930 / hrají: Antonie Nedošinská, Slávka Tauberová, Josef Rovenský / ČSR 1930 / 86 min.

    Představení publikace Institutu umění – Divadelního ústavu Fidlovačka aneb Cokoli chcete (2014).

    Autoři z různých oborů spojili své síly, aby se u příležitosti 180. výročí premiéry Tylovy a Škroupovy hry (21. prosince 1834) znovu podívali na její původní text, jeho předchůdce a historické osudy a na divadelní prostředí Tylovy doby. Řada fotografií dokumentuje proměny inscenační tradice hry v minulém století a také vznik její filmové podoby. Knihu představí editorka Jitka Ludvová (Divadelní ústav) a literární historik Dalibor Tureček (Jihočeská univerzita). Historik Ivan Klimeš uvede dva filmy: vzácný němý dokument s tylovskou tematikou, v závěru pak hudební film Fidlovačka. Ten se zrodil na úsvitu domácí zvukové produkce jako vlastenecky laděná adaptace hry (premiéra v prosinci 1930) a svým nacionálním patosem zapadl do dobových národnostních sporů. Jeho teatrální styl ukazuje problémy, jež nová technologie přinesla kameramanům, zvukařům i hercům.


    K oblakům vzhlížíme

    Režie → Martin Dušek
    ČR 2014 / 66 min.

    + diskuse s režisérem

    Vítězný film MFDF Jihlava 2014. Portrét mladého milovníka tuningové subkultury jako metafora společenské situace na severu Čech. V problematickém regionu se zpřetrhanými mezilidskými vazbami může mít jedna kutilsky upravená součástka větší význam, než by se mohlo zdát. Observační forma přeplněná vizuálně podmanivými a výmluvnými obrazy.

  • So 20

    Vykoupení L. B. Jonese

    Režie → William Wyler
    Původní název → The Liberation of L. B. Jones
    USA 1969 / CZT / 96 min.
    Hrají → Lee B. Cobb, Anthony Zerbe, Lola Falanová

    Strhující jižanské drama, natočené podle skutečných událostí. Milostná aféra Afroameričanky (Lola Falanová jako objev roku, nominovaná na Zlatý glóbus) a bílého policisty vyústí do složitého právního případu, završeného vraždou. Poslední režie Williama Wylera.


    Jáma

    Režie → Jiří Stejskal
    ČR 2014 / 84 min.

    + diskuse s režisérem

    Kolem malebné ukrajinské farmy se nerozléhají polnosti, ale velké sídliště. Na Natašin pozemek na periferii Kyjeva, jenž rok po roce panely zatlačují hlouběji do jámy, shlížejí zlověstné jeřáby. Hrdá majitelka brání nejen desítky akrů půdy, ale také tradiční hodnoty rodiny, víry a vlastnictví.

  • Ne 21

    Ponrepo slaví Vánoce

    Cyklus → Ponrepo dětem

    moderované pásmo snímků, speciální vánoční program, linorytová dílna a hudební dílna, výstava filmových plakátů malovaných dětmi / 135 min.

    Vánoční sen / r. Karel Zeman / Protektorát Čechy a Morava 1945 / 10 min.
    Měsíční pohádka / r. Zdeněk Miler / ČSR 1958 / 13 min.
    Dva mrazíci / r. Jiří Trnka / ČSR 1954 / 12 min.
    Dita o Vánocích / r. Viktor Kubal, / ČSR 1967 / 8 min.

    Vánoce jsou za dveřmi. Přeneseme vás do zasněžených krajin klasických československých pohádek, které doprovodí naši hraví moderátoři. Po projekci, která je vhodná i pro ty nejmenší, naváže bohatý doprovodný program. Děti si budou moci zazpívat vánoční kolegy s živým hudebním doprovodem. Budeme vyrábět dárky v linorytové dílně a celou atmosféru dokreslí výstava filmových plakátů, které nám děti posílaly během podzimu.


    Ztracený případ

    Režie → Roman Štětina
    ČR 2014 / CZ / 90 min.

    Finále 2014 – Cena Jindřicha Chalupeckého

    Legendární detektiv na stopě zločinu. Filmová studie detektivního žánru zkoumá hranice mezi filmovou postavou a skutečným hercem, který ji ztvárňuje. Součástí projektu je spolupráce s významným grafikem a tvůrcem filmových plakátů Zdeňkem Zieglerem, který navrhl plakát i pro tento snímek. Jako ocenění pro výtvarné umělce do 35 let vznikla v roce 1990 Cena Jindřicha Chalupeckého. Letošními finalisty jsou Lucia Sceranková, Tereza Velíková, Richard Loskot, Martin Kohout a Roman Štětina, který si pro prezentaci své práce vybral kino Ponrepo. Vstup zdarma.

  • Po 29

    Dědeček automobil

    Režie → Alfréd Radok
    ČSR 1956 / 90 min.
    Hrají → Raymond Bussières, Ginette Pigeonová, Radovan Lukavský

    Oproti natáčení ve stalinské éře se podmínky realizace Radokova třetího filmu jeví jako naprosto idylické. V roce 1955 vyšla kniha o průkopnících motorismu Dědeček automobil Adolfa Branalda, velice záhy vznikla jeho stejnojmenná filmová povídka, a ta byla nabídnuta Radokovi. Šlo podobně jako v případě Daleké cesty o námět, který mu byl přímo bytostně blízký, tentokrát ale ne kvůli tragické životní zkušenosti, ale skrze fascinaci. Radok tíhnul k přelomu 19. a 20. století, době secesního slohu a fantastických vynálezů, což bylo evidentní i z pojetí některých jeho divadelních inscenací či umělecké spolupráce na filmu Parohy.

    Relativně svobodné poměry dokonce umožnily zasadit děj do Francie (i když vytvořené v českých lokacích) a přizvat francouzské herce. Dvojjazyčnost filmu, stejně jako autentické rekvizity a vložené dokumentární a pseudodokumentární záběry pod Radokovým vedením ani tentokrát nebyly urputnou snahou o realistickou ilustraci, ale originálně propojenými složkami bohatě rozvrstvené hry. Její původní rámec v pamětnickém a poněkud budovatelském tónu byl nahrazen rámcem poetičtějším a mnohem filmovějším.

    Mezi Radokovy spolupracovníky na Dědečkovi automobilu patřil výtvarník, taktéž duchem spřízněný s dobou děje, Kamil Lhoták, který předtím ilustroval Branaldovu knihu. Asistenty režie byli Miloš Forman a Vladimír Svitáček, pozdější Radokovi spolupracovníci v Laterně magice.

    V roce 1957 byl Dědeček automobil odměněn Stříbrnou mušlí a hlavní cenou kritiky na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu a získal kladnou odezvu v zahraničí. Domácí kritika sice zdaleka nebyla jen pozitivní, ale už samu nejednotnost, která mezi recenzenty zavládla, lze vnímat jako známku oněch příznivějších poměrů, díky kterým mohlo toto dílo vzniknout.


    Červené střevíčky

    Režie → Michael Powell
    Původní název → The Red Shoes
    Velká Británie 1948 / CZT / 135 min.
    Hrají → Adolf Wohlbrück, Moira Shearerová, Marius Goring

    „Žádný jiný filmař mne neovlivnil tolik, jako Michael Powell.“ Martin Scorsese

    Dívka, která nechce nic víc než tančit, objeví ve výloze obchodu jednoho tajemného obuvníka červené střevíčky. Děj z přízračné pohádky proměněný v alegorii umění, vyžadujícího absolutní oběť. A život jako jeho příliš „věrná kopie“.

    „Známe osud tohoto díla, ´odstřeleného´ kdysi už distributorem, díla, které se stalo předmětem kultu, jenž se táhne až do současnosti, ke Coppolovi, k De Palmovi, k Aronofskému. Demiurg Michael Powell nechtěl darovat divákům baletní film, nýbrž jakousi Arte Poetica (narážka na Horatiovo normotvorné pojednání O umění básnickém, pozn. překl.) a dech beroucí spektákl tvořený tanečníky, choreografy, hudebníky, dekoratéry. Apoteóza uměleckého mistrovství kulminující skandálním tvrzením, podle nějž má život, postavíme-li ho proti umění, ´tak malý význam´. Martinu Scorsesemu, iniciátorovi restaurování trichromatického Technicoloru z původního filmu, vděčíme za tuto oslňující verzi, předvedenou na festivalu v Cannes r. 2009 (...), verzi, jež se prosadila jako ta, na niž se bude od nynějška odkazovat.“
    Thierry Méranger (Cahiers du cinéma, prosinec 2011, s. 72.)

  • Út 30

    Zasněžená romance

    Režie → H. Bruce Humberstone
    Původní název → Sun Valley Serenade
    USA 1941 / CZT / 80 min.
    Hrají → Sonja Henie, John Payne, Glenn Miller

    V době svého uvedení těžila Zasněžená romance z popularity mistryně světa v krasobruslení Sonji Henie, jež v této muzikálové komedii představuje válečného sirotka z Evropy, kterého se po příjezdu do Ameriky z reklamních důvodů ujímá jazzový orchestr, aniž jeho členové tuší, že jde o půvabnou dospělou dívku. Pro dnešního diváka budou hlavní atrakcí Glenn Miller se svým orchestrem, evergreeny jako Chattanooga Choo Choo (během jednoho roku po premiéře filmu se prodalo přes jeden milion exemplářů) či excentričtí stepaři bratři Nicholasové.


    Krotitelé duchů

    Režie → Ivan Reitman
    Původní název → Ghostbusters
    USA 1984 / CZV / 100 min.
    Hrají → Bill Murray, Dan Aykroyd, Harold Ramis

    Tým zkrachovalých parapsychologů z New Yorku přijímá novou výzvu: ve městě se rozmnožila strašidla a je potřeba je vymýtit těmi nejvynalézavějšími zbraněmi. Sci-fi komedie Ivana Reitmana baví už třetí generaci diváků po sobě.