Program

06/2015 (Změnit)
  • 23. týden
  • Po 01

    Dvojí svět hotelu Pacifik

    Režie → Janusz Majewski
    ČSR – Polsko 1975 / 92 min. / 35mm
    Hrají → Marek Kondrat, Jaroslava Schallerová, Roman Skamene

    „Nejlépe nasnímaný film Miroslava Ondříčka.“ Tuhle poklonu složil filmu Dvojí svět hotelu Pacifik člověk, který o Ondříčkových profesionálních kvalitách něco věděl… Miloš Forman. Přestože polská strana, která zajišťovala produkci, poskytla filmařům nedostatek materiálu, takže Ondříček točil se stopkami v ruce s minimálním počtem postavení kamery a v dlouhých sekvencích, sugestivním vykreslením secese si vysloužil na bilanční přehlídce českého filmu v Brně cenu za nejlepší kameru. Příběh filmu polského režiséra Janusze Majewského se odehrává v zákulisí měšťanského hotelu let třicátých. A kdo „hraje“ hotel Pacifik? Secesní architektonická star jménem Obecní dům.


    Člověk bez osudu

    Režie → Lajos Koltai
    Původní název → Sorstalanság
    Maďarsko – SRN – Velká Británie 2005 / CZT / 140 min.
    Hrají → Marcell Nagy, Áron Dimény, Daniel Craig

    Cesta maďarského židovského chlapce do koncentračního tábora a jeho návrat do všední reality. Režijní debut známého kameramana je adaptací autobiografického románu Imreho Kertésze, za nějž především dostal spisovatel, publicista a překladatel v roce 2002 Nobelovu cenu.

  • Út 02

    Jan Žižka

    Režie → Otakar Vávra
    Původní název → A Hussite Warrior
    ČSR 1955 / ENT / 115 min. / 35mm
    Hrají → Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Vítězslav Vejražka

    + krátký film Žižka na Vítkově / r. Jaroslav Zima/ ČSR 1951 / 14 min.

    Druhý díl husitské trilogie se odehrává v letech 1419–1420. Hvězda neohroženého bojovníka s kalichem ve znaku stoupá. Husitský vojevůdce Žižka se svým lidovým vojskem poráží armádu křižáků. Ačkoli je historické drama ideologicky více než poplatné době svého vzniku, dodnes zůstává strhující podívanou, především díky monumentální výpravě a smělé choreografii bitevních scén. Hranému filmu bude předcházet dokumentární snímek o historii vrchu Vítkova v Praze a instalaci jezdecké sochy Jany Žižky.

    The second part of the Hussite trilogy (see Jan Hus) takes place from 1419 to 1420. The star of the dauntless warrior with a chalice on his shield is rising. The Hussite military leader Žižka with his folk army defeats the army of the Knights of the Cross. Although the historical drama is ideologically more than conforming to the time of its genesis, it has remained a thrilling spectacle until today, especially thanks to its monumental setting and the perfect choreography of the battle scenes.


    Skvělí Ambersonové

    Režie → Orson Welles
    Původní název → The Magnificent Ambersons
    USA 1942 / CZT / 82 min. / 35mm
    Hrají → Joseph Cotten, Dolores Costello, Agnes Mooreheadová

    Skvělí Ambersonové – dílo převyšující kanonického Občana Kanea ve stylistickém mistrovství, v psychologické mnohoznačnosti charakterů i v mnoha dalších ohledech. Zároveň ale také – po Stroheimově Chamtivosti (1923) – druhé mýtické torzo dějin amerického filmu, tvůrčí tragédie, z níž se tehdy stále ještě velice mladý režisér už nikdy úplně nevyléčí. Rodinnou ságu o boji starého s novým v Americe konce devatenáctého století uvedeme tentokrát v kopii s českými titulky.


    Filmové dílo Orsona Wellese v kulturní paměti

    Přednáška amerického filmového teoretika Gabriela Paletze, proslovená v angličtině, přiblíží dílo režiséra Orsona Wellese u příležitosti 100. výročí jeho narození.

    Gabriel Paletz vystudoval Yale University a University of Southern California. V současné době působí mj. na Prague Film School. Přednáška bude vycházet z nejnovějšího výzkumu, jehož výsledky budou rovněž publikovány v samostatné knižní monografii.

  • St 03

    Mizející svět

    Režie → Vladimír Úlehla – Miloš Wasserbauer
    ČSR 1932 / 81 min. / 35mm
    Hrají → Marta Halířová, Jožka Frolka, Martin Sekerka

    Průkopnický pokus brněnského vědce, prof. Úlehly, o spojení etnografického dokumentu, zachycujícího kulturu Moravského Slovácka, s uměleckou narací se ve své době setkal s neporozuměním a stal se produkčním fiaskem. Dnes patří ke stěžejním dílům nejen raného zvukového filmu v Československu, ale i žánru etnofikce jako takové. „Mizející svět představuje orgii ornamentiky. Hrdinka touží po ornamentu prostém jakékoli odpovědnosti, život vesnice je obnažený ornament, je tu erotika, koberec polí skvěle natočený z letadla, rostlinné motivy, kompozice detailů. Síla a novost tohoto filmu tkví v tom, že je záměrně prostoupen působivým vzorkováním.“ Roman Jakobson.


    Waterloo

    Režie → Sergej Bondarčuk
    Původní název → Waterloo
    Itálie – SSSR 1968-70 / CZT / 124 min. / 35mm
    Hrají → Rod Steiger, Jack Hawkins, Orson Welles

    Napoleona Bonaparta si Orson Welles v žádném filmu nezahrál, ale: „Vždycky, když se nějaký film o Napoleonovi točí, tak mne zavolají, naposled to bylo pro ten velkofilm od Bondarčuka...“ V Napoleonovi francouzského režiséra Sachy Guitryho (1954) ztvárnil Welles guvernéra ostrova Svaté Heleny, ve snímku Abela Gancea (1959), který jsme zmínili v úvodu, byl vynálezcem Fultonem, ve třetím filmu o Napoleonovi od ruského specialisty na velká historická plátna, Sergeje Bondarčuka, povýšil až na Ludvíka osmnáctého. Doporučujeme nezmeškat jeho majestátní zjev hned na počátku filmu, brzy poté totiž na sebe strhne velení Rod Steiger, aby jakožto tragický Korsičan vedl stovky a stovky vojáků do bitvy, jejíž jméno se stalo věčným synonymem neodčinitelné vojenské (a osobní) prohry.

  • Čt 04

    Tělo Diany

    Režie → Jean-Louis Richard
    Původní název → Le Corps de Diane
    Francie – ČSR 1968–69 / CZV / 89 min. / 35mm
    Hrají → Jeanne Moreauová, Charles Denner, Henri-Jacques Huet

    Třináct let po rozchodu s Jeanne Moreauovou obsadil režisér Jean-Louis Richard svou někdejší manželku, jejíž jméno se mezitím stalo celosvětovým pojmem, do titulní role svého druhého filmu Mata Hari (1964). Titulní roli jí pak svěřil i ve svém následujícím snímku Tělo Diany. Film představuje další z oblíbených demonstrací, jak zhoubně může dílo umělce (zde je jím Heinrich von Kleist) inspirovat životy reálných postav. Slovo reálných musíme ovšem hned dát do uvozovek, protože z milostného dramatu, které se před námi odvíjí, jsou všechny všední momenty vypreparovány, zůstávají afekty a pózy. Politicky vyhrocená situace, za níž se v Československu natáčel, je na něm sotva patrná. Jak se vůbec mohl do dramaturgického plánu socialistického Barrandova dostat snímek evokující spíš předválečné americké star-filmy s Gretou Garbo nebo s Joan Crawfordovou než esprit „nové vlny“, jímž v roce 1968 žila jak Praha, tak Paříž? Českou stranu projektu zaštiťují přece jména kameramana Miroslava Ondříčka nebo vedoucího tvůrčí skupiny Pavla Juráčka. A neměl Jiří Menzel, navzdory svým třiceti letům již hrdý držitel Oscara (za Ostře sledované vlaky), opravdu nic lepšího na práci, než vrhnout se do své první (a poslední) dabingové režie? Z mnohaleté distance bychom se snadno mohli ještě nějakou dobu pozastavovat nad umělostí, neprodyšnou „skleníkovostí“ filmově historické kuriozity, jíž Tělo Diany bezpochyby je. Ale proč, když se dá dělat něco mnohem lepšího: můžeme si ji užít...

  • So 06

    Tarde mexicana / Mexické odpoledne pro labužníky (nejen filmové)

    Národní filmový archiv a restaurace Las Adelitas uvádí
    s podporou Velvyslanectví Mexika v Praze

    Ismail Rodríguez / Ánimas Trujano, důležitý muž / Animas Trujano, El hombre importante
    Mexiko 1961 / hrají: Toširó Mifune, Columba Domínguezová, Flor Silvestreová /
    CZT / 104 min. / Blu-ray

    Zveme vás na ochutnávku neobyčejného mexického snímku, jehož titulní roli překvapivě ztvárnila největší japonská herecká legenda minulého století – Toširó Mifune (mj. Rašómon, Sedm samurajů). Ve svém jediném mexickém filmu si Mifune zahrál výbušného indiána z oblasti Oaxaca, troufalce, který touží stát se majordomem celé vesnice. Drama Ánimas Trujano zkoumá jednu z centrálních problematik Mexika – náboženství v indiánských komunitách. Ismail Rodríguez, známý jinak spíš jako režisér komedií o mexickém „machismu“, zde adaptoval román La mayordomía Rogelia Barrigy Rivase. Pod obrazovými kompozicemi ve formátu Cinemascope je podepsán nepřekonaný Gabriel Figueroa. Neméně podstatné jsou ve snímku i rozličné pokrmy a mezcal – k ochutnání bezprostředně po skončení promítání v Ponrepu!

  • 24. týden
  • Po 08

    Proti všem

    Režie → Otakar Vávra
    ČSR 1956 / 109 min. / 35mm
    Hrají → Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová

    Závěrečná část historické trilogie z dob husitských válek vrcholí bitvou na Vítkově. „Bitva na Vítkově tak v pojetí tvůrců filmu přerůstala v předobraz grandiózního zápasu mezi komunismem a kapitalismem, zápasu, v němž český lid stanul na pokrokové straně a, byv povzbuzován i zavazován husitským příkladem, smete všechny, kdo se mu postaví do cesty. Husitské i přítomné úsilí spojovalo i samo místo boje, Vítkov, kde nově upravený a vyzdobený Národní památník plnil též funkci mauzolea Klementa Gottwalda.“ Petr Čornej


    Bílý pokoj

    Režie → Metodi Andonov
    Původní název → Bjala staja
    Bulharsko 1968 / CZT / 76 min. / 35 mm
    Hrají → Apostol Karamitev, Elena Rajnovová, Dorotea Tončevová

    Existencialismus v podmínkách socialismu – v dějinách bulharského filmu představuje Bílý pokoj přelomové dílo. Bylo filmovým debutem uznávaného divadelního režiséra Metodiho Andonova, který zanedlouho proslaví bulharskou kinematografií drsně syrovou baladou Kozí roh (1972). V této adaptaci novely Bogomila Rajnova Cesty nikam zobrazil portrét generace, poznamenané stalinismem. Postavit se proti němu by na počátku padesátých let znamenalo ztrátu zaměstnání a celkovou společenskou likvidaci. Profesor Alexandrov, hrdina filmu, selhává i ve sféře soukromé. Všechny ženy, které prošly jeho životem, jako by měly nahradit tu jedinou – kamarádovu přítelkyni pochybného charakteru. V nemocnici na něj útočí vzpomínky a myšlenky na nevyužité možnosti a omyly.

  • Út 09

    Jan Roháč z Dubé

    Režie → Vladimír Borský
    Původní název → Jan Roháč of Dubá
    ČSR 1947 / ENT / 113 min. / 35mm
    Hrají → Otomar Korbelář, Ladislav Boháč, Emil Bolek

    První český barevný celovečerní film. Místo a čas děje: Praha a Čechy v letech 1434–1437. Jan Roháč, poslední z velkých hrdinů husitské revoluce se uchyluje na hrad Sion, kde se s hrstkou věrných brání obležení královského vojska. Filmová adaptace historického románu Aloise Jiráska, které nechybí nezbytný dobový patos.

    A certain milestone in the history of Czech cinema: the first Czech feature film in colour. The place and time of the story: Prague and Bohemia in the years from 1434 to 1437. Jan Roháč, the last of the great heroes of the Hussite revolution, retreats to the Sion castle, where, with a handful of faithful followers, he fights back Royal troops besieging the castle. It becomes apparent that his sacrifice has not been futile. The film is an adaptation of a historical novel and it does not lack proper period pathos.


    Kočka a myš

    Režie → Hans-Jürgen Pohland
    Původní název → Katz und Maus
    SRN 1966 / CZT / 88 min. / 35mm
    Hrají → Lars Brandt, Peter Brandt, Claudia Bremerová

    Nositel Nobelovy ceny Günther Grass (1927-2015) je autorem satirické novely Kočka a myš. Německý militarismus líčí Grass jako jistou formu nutkavé národní neurózy; autorův zlý humor je ve filmu ještě vypointován – ostatní roviny předlohy ustupují do pozadí. K politické „nabroušenosti“ snímku přispělo i obsazení synů Willyho Brandta (od r. 1969 prvního levicového kancléře západního Německa) do hlavních rolí dvou bratrů trávících jinošská léta za válečných let v Gdaňsku. Na rozdíl od Plechového bubínku zůstala tato grassovská adaptace českému divákovi utajena.

  • St 10

    Mezinárodní den archivů - vernisáž výstavy Jan Hus, proměny pohledu na jeho osobu a odkaz

    Výstava ve foyeru kina představí fotografie, plakáty, reklamní materiály a scénáře ze sbírek oddělení písemných archiválií NFA. Proměna pohledu je prezentována na filmech, které z dávné „hrdinské“ minulosti čerpají argumenty pro své vlastní ideologie, používají atraktivní historické prostředí jako kulisu pro dětská dobrodružství, anebo naopak vyjímají Husův odkaz z historizujících a romantizujících představ a pojímají ho jako nadčasovou, osobní a stále aktuální výzvu.


    Mezinárodní den archivů - Spanilá jízda

    Režie → Oldřich Daněk
    ČSR 1963 / 97 min. / 35mm
    Hrají → Petr Kostka, Jiří Vala, Michaela Lohnická

    + lektorský úvod a krátký film Tábor / r. Oldřich Mirad / ČSR 1953 / 13 min.

    „Historicky není doloženo, zda čtyři kněží opravdu vyrazili k Norimberku. Je však zcela jisté, že tam nikdy nedojeli,“ hlásá závěrečný titulek filmu, který se odehrává v roce 1427, kdy byla v bitvě u Tachova poražena čtvrtá křížová výprava proti husitským kacířům, a v roce 1430, kdy husité podnikli výpad do Německa, tzv. spanilou jízdu, aby v Norimberku při veřejné debatě hájili své učení. Krátký dokumentární snímek na úvod připomene historii města Tábora a jeho husitské tradice.


    Mezinárodní den archivů - Jan Hus: Mše za tři mrtvé muže

    Režie → Miroslav Bambušek
    ČR 2009 / 75 min. / HD
    Hrají → Milan Stehlík, Michal Pěchouček, Tomáš Jeřábek

    Cena Andreje Stankoviče (2010) / s účastí režiséra

    Nikoli Jan Hus stojí v centru filmu nesoucím jeho jméno, ale tři hrdinové, kteří podle režiséra žili Husův úděl ve dvacátém století až do nejzazšího konce.
    Veterán polského odboje Ryszard Siwiec, ekonom, otec pěti dětí, se na protest proti okupaci Československa 8. září 1968 upálil na varšavském stadionu a o čtyři dny později zemřel. Angličan Graham Bamford zvolil 29. dubna 1993 stejně radikální čin, když se britská vláda a parlament nedokázaly odhodlat k adekvátní vojenské reakci na masakr v bosenské vesnici během balkánské války. V bývalé NDR se 18. srpna 1976 upálil evangelický kněz Oskar Brüsewitz, neboť už neviděl jiný způsob, jak odpovědět na dennodenní kolaboraci své církve s komunistickým režimem. Tři činy, pro takzvaného normálního člověka stejně nepochopitelné, jako byla (je) dávná Husova oběť.
    Jak charakterizovat film Miroslava Bambuška? Jedním slovem je: bezohledný. Běs a šílenství vyhraněných činů (které pro autora samozřejmě žádným šílenstvím není) zde pro sebe nacházejí dokonale padnoucí filmové „tělo“, při vší syrové útočnosti plné zvláštního zoufalého humoru, jaký obvykle nacházíme jen u přemýšlejících, svobodných jedinců.
    V celé dosavadní historii české polistopadové kinematografie jde o zjev zcela ojedinělý, vlastně o první film svého druhu. Snímek nejenže nemá ctižádost zařadit se do šiku „nezávislé“ artové tvorby, jíž studenti a čerství adepti režie z FAMU zvlášť v poslední době obesílají zahraniční festivaly (pilně podporováni snobskou odnoží mladé kritiky), je jejich naprostým opakem. Historické povědomí, jasný morálně etický postoj, osobní ručení za vlastní film, a to bez póz, úplně samozřejmě, jako kdyby to jinak vůbec nešlo! V Česku!

  • Čt 11

    Na Žižkově válečném voze

    Režie → Milan Vošmik
    ČSR 1968 / 73 min. / 35mm
    Hrají → Josef Filip, Jan Kraus, František Hanus

    + krátký film Betlémská kaple / r. A. F. Šulc / ČSR 1954 / 45 min.

    Dobrodružné putování dvou chlapců, zemanského synka Ondry z Kolče a sirotka Sulíka, v době husitských válek. Režisér neklade ve filmu důraz na historickou přesnost, ale podle svých slov vytváří příběh o statečnosti a odvaze, o přátelství a zradě… Významnou historii Betlémské kaple v Praze a průběh její celkové rekonstrukce, dokončené v roce 1954, zachycuje dokumentární film, jejž uvedeme na úvod.

  • Pá 12

    Boj o Řím

    Režie → Robert Siodmak – Sergiu Nicolaescu
    Původní název → Lupta pentru Roma
    Rumunsko – SRN 1968 / CZT / 155 min. / 35mm
    Hrají → Laurence Harvey, Orson Welles, Harriet Anderssonová

    Jedním z nerealizovaných záměrů Orsona Wellese bylo zpracování vztahu císaře Justiniána k manželce Theodoře, jež byla i jeho spoluvladařkou. Římského panovníka byzantského období si alespoň zahrál v této rumunsko-německé koprodukci Roberta Siodmaka, byť pobaveně konstatoval, že zde byl scenáristy konfrontován s novými postavami, na něž při svých vlastních pečlivých historických rešerších vůbec nenarazil. Producent Brauner prosadil svou představu divácky vděčné antikizující podívané, aniž by se příliš staral o názory Orsona Wellese nebo Roberta Siodmaka, režiséra mimořádných kvalit, zde odsouzeného do role vrchního generála typické velkoprodukce své doby.


    Bezstarostná jízda

    Režie → Dennis Hopper
    Původní název → Easy Rider
    USA 1969 / CZT / 89 min. / 35mm
    Hrají → Dennis Hopper, Peter Fonda, Jack Nicholson
    Cyklus → Midnight Movies

    Legendární roadmovie pohybující se na hranici francouzské nové vlny a tzv. nového Hollywoodu s tehdy již velmi populárním Jackem Nicholsonem a s Dennisem Hopperem ve skutečném drogovém deliriu. „Páteční Midnight movie projekce k navození bezstarostného stavu mysli nejen pro milovníky nedělní Automoto revue, drsnější než kampaň BESIPu.“ Tak charakterizuje akci Aneta Veselská (katedra Filmových studií Filosofické fakulty University Karlovy).

  • So 13

    Pražská muzejní noc

    V pestrém řetězci pořadatelů Pražské muzejní noci nebude ani v tomto roce chybět muzeum filmu. Národní filmový archiv nabídne účastníkům akce úspěšný Lunapark filmových vynálezů. Co předcházelo vzniku filmu a jak je možné, že se na něj vůbec můžeme dívat? Návštěvníci se vydají do světelného lunaparku, seznámí se s přístroji, které napomohly ke vzniku prvního filmu, jako je například zootrop či laterna magika, a budou si moci vyzkoušet rozpohybovat krátkou kreslenou sekvenci, a tím vytvořit vlastní film. Paralelně uvedeme v kinosále krátké české snímky ze třicátých až padesátých let minulého století. S přídechem kouzla nechtěného si připomeneme, jak chtěla kinematografie motivovat k práci, rozvíjet zvědavost, poznání a vkus diváků a zvyšovat občanskou morálku. Pásmo dramaturgicky vychází z nedávno vydané monografie Lucie Česálkové (NFA) Atomy věčnosti.

  • 25. týden
  • Po 15

    Bitva na Neretvě

    Režie → Veljko Bulajić
    Původní název → Bitka na Neretvi
    Jugoslávie – Itálie 1969 / CZT / 163 min. / 35mm
    Hrají → Yul Brynner, Hardy Krüger, Orson Welles

    Údolí řeky Neretvy, hluboko v horách Bosny a Hercegoviny, se na počátku roku 1943 stalo dějištěm rozhodujícího střetnutí Titovy partyzánské armády s jednotkami okupantů. Veljko Bulajić, hlavní jugoslávský přeborník na monumentální válečné velkofilmy, měl díky podpoře nejvyšších míst volnou ruku a nešetřil ani na materiálu, ani na stars mezinárodního věhlasu.

  • Út 16

    Jára Cimrman, ležící spící

    Režie → Ladislav Smoljak
    Původní název → Jára Cimrman, Lying, Sleeping
    ČSR 1983 / ENT / 82 min / 35mm
    Hrají → Zdeněk Svěrák, Valerie Kaplanová, Josef Abrhám

    Životopisně pojatý příběh o legendární postavě české kultury, vědy a techniky.

    The biographically conceived story of a legendary figure in Czech culture, science, and technology. A comedy about a person who maybe does not even exist.

  • Čt 18

    Intimní osvětlení / Bílý autobus

    Režie → Ivan Passer / Lindsay Anderson
    ČSR / Velká Británie 1965 / 1967 / 70 min. / 44 min. / 35mm
    Hrají → Karel Blažek, Zdeněk Bezušek, Věra Křesadlová / Patricia Healeyová, Arthur Lowe

    „Soustředil-li se Passer ve vnějším zkoumání postavy nejprve na její tvář, která pro něj byla oknem do duše, Forman tvář od celku nikdy neodděloval; vlastně se ani do duše dívat nechtěl. Daleko víc než Passer hledal příběh v situacích pokud možno co nejobyčejnějších, banálních, nedramatických a teprve pak do něj vpravoval člověka. Passer napřed skrz tváře pronikal do figury, přilnul k ní a pod vlivem emoce mu začaly vyvstávat obrysy možného příběhu. Přestože nebyl schopen postavy zesměšňovat břitkou bezohledností, natož je urážet, ocitají se v situacích přinejmenším ztrapňujících, kdy se prozrazuje jejich špatná stránka, slabost či omezenost. Passer jim ani ve své laskavosti nic neusnadnil a nechal je napospas sobě samým.“ Stanislava Přádná

    Bílý autobus přibližuje formou absurdní satiry pohled na tehdejší britskou společnost. Do autobusu vstoupí turisté a projíždějí prostředími, tvořícími všední realitu – továrnou, obchodním domem. Při vší kritičnosti je film v zásadě poetický, nechybí ani evokace Edouarda Maneta. Vedle Formanových snímků to byl právě Bílý autobus, který nastartoval Ondříčkovu kariéru v mezinárodním filmu.

  • Ne 21