Program

08/2018 (Změnit)
  • 31. týden
  • St 01/08

    Western

    Režie → Valeska Grisebachová
    Původní název → Western
    Německo 2017 / české titulky / 119 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Meinhard Neumann a další neherci

    Evropské filmové léto s Kreativní Evropou a cenou Lux

    Meinhard je samotářský dělník, který život pozoruje s nečitelným úsměvem zpovzdálí. Nikde se necítí doma, nečiní mu tedy velký problém přijmout šichtu v zapadlém koutě Bulharska, kde má německá parta v těžkých podmínkách vybudovat vodní elektrárnu. Odlehlá divočina, jazyková bariéra a cizinci, kteří o něm nic nevědí, umožní Meinhardovi vyprávět o sobě jiný příběh a vystupovat jako hrdina a ochránce slabých. V místě, kde si lidé lépe rozumějí beze slov, pocítí naléhavou touhu někam patřit. I za cenu toho, že si znepřátelí krajany, kteří na domorodce hledí svrchu a nijak se nenamáhají udržovat dobré vztahy. Valeska Grisebach natočila mistrovskou subtilní charakterovou studii a inteligentní snímek s prvky westernu, které však neustále podvrací a využívá k narušení diváckých očekávání. Western je pokorný film o obyčejných lidech a nezkroceném místě mimo civilizaci.

  • Čt 02/08

    Sláva

    Režie → Kristina Grozeva – Petar Valčanov
    Původní název → Slava
    Bulharsko – Řecko 2016 / české titulky / 101 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Stefan Denolyubov, Margita Gosheva, Decho Taralezhkov, Milko Lazarov

    Evropské filmové léto s Kreativní Evropou a cenou Lux

    Když zaměstnanec železnic Canko Petrov najde na kolejích velkou sumu peněz, rozhodne se celý obnos vrátit na policii. Netuší však, jak fatální soukolí událostí tímto bohulibým činem dává do pohybu. Vděčný stát jej odmění novými náramkovými hodinkami. Pragmatická kariéristka Julia v čele PR oddělení Ministerstva dopravy mu však mezitím omylem ztratí jeho vlastní hodinky, které pro něj mají značnou emocionální hodnotu. A právě zde začíná zoufalá Cankova snaha získat zpět nejen své staré "Slavy", ale i svou důstojnost.

  • 32. týden
  • Út 07/08

    O slavnosti a hostech

    Režie → Jan Němec
    ČSR 1966 / 67 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Ivan Vyskočil, Jan Klusák, Evald Schorm, Zdena Škvorecká, Jiří Němec

    „Celý film byl kompozicí z drobných detailů, jakýmsi pohyblivým pointilismem, kde lidé neustále mluví a mluví – a přece výsledným dojmem je podivná hluchota, děsivá lhostejnost, zvláštní odcizení,“ napsal Josef Škvorecký.

    Jedním z nejoceňovanějších titulů československé nové vlny se stalo podobenství, které v roce 1966 natočil režisér Jan Němec. Po ceněné celovečerní prvotině Démanty noci (1964) šlo o druhý projekt svébytného autora. Němec se po existenciálním válečném dramatu, na němž spolupracoval se spisovatelem a scenáristou Arnoštem Lustigem, autorsky spojil s Ester Krumbachovou. Scenáristka, spisovatelka a výtvarnice stála v pozadí nové vlny, které vtiskla neotřelou a originální výtvarnou podobu. Její spolupráce s Věrou Chytilovou přesáhla prostor šedesátých let, kdy Krumbachová s Němcem spolupracovala jednak na vizuální podobě Démantů noci, jednak na scénářích Mučedníků lásky (1966) a na tragikomedii O slavnosti a hostech. Hrdiny nenápadně plynoucího vyprávění je skupinka lidí, která se v idylickém letním dni vypraví na narozeninovou oslavu vysoce postaveného muže. Také žoviální hostitel předstírá slunnou pohodu, noblesní oslavu pod širým nebem však narušují navenek bezvýznamné drobnosti. Odchod jednoho z hostů – mlčenlivého manžela – zahájí štvanici, v jejímž čele je člen hostitelovy ochranky Rudolf a jíž se zúčastní lovecký pes a většina hostů. Uprchlík totiž porušil nepsaná pravidla society, založená na lhostejnosti, blazeované lži a tutlaných pocitech viny. Němcův minimalistický, unikavý snímek lze číst různými způsoby (především jako politickou alegorii o různě maskovaných mocenských mechanismech, jež likvidují všechny, kteří se odmítají účastnit „společné oslavy“ režimu). V době premiéry film pobouřil mocenské struktury a stal se předmětem parlamentní interpelace. Po krátkodobém zákazu následovalo v sedmdesátých a osmdesátých letech umístění do pomyslného cenzorského trezoru. Snímek, v němž si zahrálo množství významných českých intelektuálů své doby, si nicméně díky „kafkovskému“ ladění už tehdy získal pozornost v zahraničí.

  • Čt 09/08

    Láska shora

    Režie → Petr Marek
    ČR 2002 / 98 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Magdalena Hrubá, Prokop Holoubek, Petr Marek

    Podivuhodná procházka po cestách mysli.
    Poetická komedie Láska shora vznikala v letech 1998–2002 a byla natočena v amatérských podmínkách na 16mm mechanickou kameru Bolex v Hranicích na Moravě a v Lipníku. Sestříhaný snímek zaujal producenta Petra Oukropce, a tak mohl být překopírován na 35mm materiál a opatřen zvukem Dolby SR. Autorem filmu je dlouholetý filmový amatér a absolvent filmové vědy FF UK Petr Marek (nar. 1974), který realizoval asi třicet krátkých a sedm dlouhých filmů a který patří k protagonistům českého experimentálního filmu devadesátých let. – Láska shora byla inspirována osobnostmi hlavních hrdinů a tvůrcovými přáteli, Prokopem Holoubkem a Magdalenou Hrubou. Lehce nahozený příběh sleduje seznámení obou mladých lidí (v němž figuruje ještě přítel Jiří) a jejich cestu za zatměním slunce kradeným autem a zase zpět. Základem Markovy poetiky v tomto filmu je hravost a otevřenost. Nezáleží příliš na logice ani na technické kvalitě. Protagonisté vedou improvizované dialogy o nejrůznějších věcech. Principem jsou i časté zcizovací prvky, jež jsou někdy zřejmě ctností z nouze; patří k nim mezititulky, hlasy dvou komentátorů, ironicky glosujících dění, nebo hříčky s mizejícím zvukem i obrazem. Významnou složku představuje hudba, tedy převážně písničky: na několika místech se snímek proměňuje v klip. – Snímek možná bude vyhovovat vrstevníkům autorů a určitě vyžaduje jistou spřízněnost. Pro ostatní však bude postrádat řád, smysl a účel; může jim připomínat arytmické a zdlouhavé dílo partičky zasvěcených amatérů, kteří baví sami sebe.

  • 33. týden
  • Čt 16/08

    Bílý ráj

    Režie → Karel Lamač
    ČSR 1924 / 68 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Anny Ondráková, Karel Lamač, Josef Rovenský

    Budoucí hvězda dvou filmů Alfreda Hitchcocka, Anny Ondráková, byla již v němé éře zavedenou herečkou české, rakouské a německé kinematografie. Vedle řady komediálních rolí ztvárnila „česká Mary Pickfordová“ (Gustav Machatý) také několik dramatických postav, mezi něž patří i schovanka Nina z Bílého ráje, produkovaného její společností KALOS.

  • 35. týden
  • Út 28/08

    Krakatit

    Režie → Otakar Vávra
    ČSR 1948 / 97 min. / HD
    Hrají → Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha

    Sugestivní adaptace vizionářského románu Karla Čapka.

    Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách.
    Otakar Vávra se ke stejné látce vrátil v období normalizace. Roku 1980 byla uvedena pod názvem Temné slunce jeho volná adaptace Krakatitu, tentokrát s patrnými vazbami na kontext studené války. Zdaleka však nedosáhla působivosti ani popularity starší verze.

  • Pá 31/08

    Intimní osvětlení

    Režie → Ivan Passer
    ČSR 1965 / 70 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Karel Blažek, Zdeněk Bezušek, Věra Křesadlová, Jan Vostrčil

    Křehký skvost české nové vlny. Poslední snímek, který Ivan Passer vytvořil před svým odchodem na Západ.

    Spolupracovník Miloše Formana, scenárista Ivan Passer, realizoval v Československu jako režisér pouze jeden celovečerní snímek. Intimní osvětlení (1965) ovšem patří k nejoceňovanějším snímkům nové vlny. Na rozdíl od filmů, které Passer natočil po emigraci na Západ, je nenápadně vyhlížející filmařský klenot ryzím příkladem „nežánrového“, civilního přístupu. Passera – podobně jako Formana – zajímá všednodennost obyčejných lidí. Ze setkání dvou bývalých spolužáků z konzervatoře ovšem se spoluscenáristy Jaroslavem Papouškem a Václavem Šaškem vytěžil maximum. První z protagonistů, světácký Petr, pokračuje v Praze v hudební kariéře a ke kamarádovi „na venkov“ si přivezl atraktivní mladou milenku Štěpu. Ženatý Karel na umělecké ambice dávno rezignoval, vede maloměstskou hudební školu, dostavuje rodinný dům a vyhrává na pohřbech. Místo tradiční konfrontace dvou protikladných životních přístupů nabízí Ivan Passer tragikomickou mozaiku, prodchnutou jemnou tesknotou za uplývajícím časem, zmarněnými sny i nekompatibilitou mužského a ženského světa. Oba hrdinové jsou – každý jiným způsobem – navenek úspěšní a spokojení, klukovské trumfování a závist však postupně přerůstá ve společnou, leč nenaplnitelnou touhu něco změnit. Komorně stylizované vyprávění postihující několik hodin „zakonzervované existence“ dýchá samozřejmou radostí ze života, kterou dokázali zprostředkovat kameramani Josef Střecha a Miroslav Ondříček. K autenticitě pronikavého, nadčasového, ale moudře láskyplného pohledu na československou realitu šedesátých let přispělo i obsazení neherců v čele s Karlem Blažkem a Zdeňkem Bezuškem. S těmi je harmonicky sladěná jak zpěvačka a herečka Věra Křesadlová (Štěpa), tak formanovský profesionální naturščik Jan Vostrčil coby Karlův tchán.