Program

03/2016 (Změnit)
  • 9. týden
  • Út 01/03

    Sibiřská mise

    Režie → Julija Ciurupa
    Původní název → Mission: Siberia
    Litva 2016 / CZT / 60 min. / DVD / česká premiéra / vstup volný

    Mene Tekel 2017 – Cesty ke svobodě

    Ačkoliv byly mezi lety 1940–1953 deportovány do gulagů tisíce Litevců, o jejich osudech se nesmělo mluvit. Teprve v roce 2006 se v rámci projektu Sibiřská mise začala o životní příběhy krajanů intenzivně zajímat skupina mladých Litevců, která každoročně pořádá expedici na Sibiř a do dalších oblastí bývalého Sovětského svazu, kde byli nepohodlní občané internováni. Dokumentární film mapuje 5 548 kilometrů dlouhou cestu z Vilniusu do ruské Igarky, kde účastníci expedice upravovali největší hřbitov deportovaných Litevců a připomínají jejich dramatické osudy pro příští generace.
    Po skončení filmu následuje beseda s účastníky expedice a autory projektu.

    Záštitu nad projekcí převzal J. E. Edvilas Raudonikis, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Litevské republiky v České republice.

  • St 02/03

    Sibiřský deník

    Režie → Viesturs Kairišs
    Původní název → Melānijas hronika
    Lotyšsko – Finsko – Česko 2016 / CZT / 120 min. / DVD / česká předpremiéra / vstup volný
    Hrají → Sabine Timoteoová, Edvīns Mekšs, Baiba Brokaová

    Mene Tekel 2017 – Cesty ke svobodě

    Film je inspirován skutečným příběhem Melānije Vanagaové (1905–1997), která přežila sovětský gulag. V půli června 1941 Sověti deportovali z Lotyšska sedmnáct tisíc lidí. Jednou z nich byla i Melānija a její rodina. Melānija si po celou dobu vyhnanství psala deník, jenž se stal základem pro knihu, kterou mohla vydat až v roce 1991, kdy Lotyšsko znovu získalo nezávislost. Její vzpomínky na šestnáct let nuceného exilu jsou autentickým svědectvím o nelidských hrůzách sibiřských gulagů a etnických čistkách sovětského režimu.
    Po skončení filmu následuje beseda s tvůrci filmu.

    Záštitu nad projekcí převzal J. E. Alberts Sarkanis, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Lotyšské republiky v České republice.

  • Pá 04/03

    Piknik

    Režie → Joshua Logan
    Původní název → Picnic
    USA 1955 / CZT / 115 min. / 35mm
    Hrají → William Holden, Kim Novaková, Betty Fieldová, Cliff Robertson, Rosalind Russellová
    Cyklus → Star!

    Morálně upjatý, zoufale maloměšťácký Kansas padesátých let minulého století. Kim Novaková jako atraktivní dívka z dobré rodiny, která se má bohatě vdát, William Holden jako „správný chlap“ s nezajištěnou existencí a fotbalovou minulostí, Rosalind Russellová jako – jak sama říká – „staropanenská učitelka“. Piknik, který zamíchá city všech zúčastněných. Oscary za výpravu a střih, Zlatý glóbus za režii.


    Toni Erdmann

    Režie → Maren Adeová
    Původní název → Toni Erdmann
    Německo – Rakousko 2016 / CZT / 162 min. / BD
    Hrají → Peter Simonischek, Sandra Hüllerová, Vlad Ivanov

    „Čím víc je nějaké umělecké dílo pravdivé, tím vyšší styl má.“
    Alberto Giacometti

    Ines, pracující u mezinárodní poradensko-podnikatelské firmy v Rumunsku, se musí vyrovnat s nečekanou návštěvou: její otec vážil cestu až z rodného Německa, aby jí přijel položit obscénní otázku, zdali je opravdu šťastná. Záhy se objeví další nevítaný host, jehož příjmení uzemňuje, zatímco křestní jméno Toni odkazuje k travestiím jednoho Formanova Měsíčňana.

    Toni Erdmann je víc než jen událost filmové sezony 2016, snímek Maren Adeové by mohl sloužit jako vzor vzácně samozřejmého ovládnutí mizanscény (jádra toho, co rozumíme pod pojmem režie), kdy v pozadí necítíme překombinovanou technokratickou inteligenci jistých průbojných a hollywoodských smart-režisérů, ale duši otevřenou všemu, co v mátožném světě simulaker 21. století ještě zbylo z živé skutečnosti. Z pravdy, jak ji (spolu s krásou) kdysi hlásali němečtí idealističtí estetikové coby jednu z nezbytných podmínek pro vznik skutečného umění, v našem případě archaické, zemitě-humanistické pravdy, jaká je s to vtrhnout díky umění do našich životů jako ta velká nepojmenovatelná chlupatá věc z poslední třetiny filmu Maren Adeové… k naší zděšené radosti. Ne, takové navštívení jsme v kinematografii už dlouho nezažili.

    2016 / nejlepší filmy roku / Cahiers du cinéma, č. 728, prosinec 2016
    1. Maren Adeová / Toni Erdmann
    2. Paul Verhoeven / Elle
    3. N. Winding Refn / Neon Demon
    4. K. Mendonҫa Filho / Aquarius
    5. Bruno Dumont / Líná zátoka

  • So 05/03

    Deváté srdce

    Režie → Juraj Herz
    ČSR 1978 / 88 min. / 35mm
    Hrají → Ondřej Pavelka, Anna Maľová, Josef Kemr, Juraj Kukura
    Cyklus → Ponrepo dětem

    + krátký film
    Jan Švankmajer / Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara / ČSR 1964 / 35mm

    Březen zahájíme v Ponrepu trochu strašidelně, a to pohádkou Juraje Herze o princezně Adrianě, kterou se ze záhadné nemoci rozhodne vyléčit potulný student Martin. Ten však netuší, že bude muset princeznu zachránit z moci krutého čaroděje Aldobrandiniho… A protože výtvarná stránka tohoto filmu nezapře osobitý rukopis Jana a Evy Švankmajerových, předfilmem o soutěžení dvou iluzionistů si připomeneme rané období Švankmajerovy tvorby.

    viz také Filmový přehled:
    http://www.filmovyprehled.cz/cs/film/397210/devate-srdce


    Scaramouche

    Režie → J. Antonio Isasi-Isasmendi
    Původní název → La máscara de Scaramouche
    Francie – Itálie – Španělsko 1963 / CZT / 98 min. / 35mm
    Hrají → Gérard Barray, Michèle Girardonová, Gianna Maria Canaleová

    Markýz de Souchil se vrátil z Ameriky, aby prokázal službu svému příteli vévodovi de Froissard. Nejde o nic menšího, než odhalení intriky, která má připravit skutečného vévodova syna o šlechtický titul. Historický dobrodružný film s celou řadou šermířských soubojů, odehrávajících se často v neobvyklých prostředích.

  • Ne 06/03

    Lotova žena

    Režie → Egon Günther
    Původní název → Lots Weib
    NDR 1964/65 / CZT / 106 min. / 35mm
    Hrají → Günther Simon, Marita Böhmeová, Klaus Piontek, Gerry Wolff

    Zdaleka nejdiskutovanější příspěvek k tématu ženské emancipace v historii východoněmecké kinematografie byl zároveň prvním dlouhým hraným filmem vynikajícího režiséra Egona Günthera. Nesmyslná krádež jako jediný prostředek, jak uniknout z pout manželství? Jak je to v socialistické společnosti s právem na rozvod? A existuje tady vůbec vymahatelné právo na soukromí, právo na lásku? „Nesystémové“ otázky, jejichž dobovou provokativnost Egon Günther vyhrotil tím, že do role manžela obsadil hlavní mužskou hvězdu NDR, dříve obvykle ztělesňující uvědomělé nositele pokrokových idejí.


    Plakát + Zánik domu Usherů

    Režie → Jean Epstein
    / CZT / celkem 106 min. / 35mm / živý hudební doprovod: Michal Worek

    Plakát / L’Affiche
    Francie 1924 / hrají: Natalija Lisenko, Génica Missirio, Camille Bardou, Sylviane de Castilo, Georges Saillard / 64 min.

    Zánik domu Usherů / La Chute de la maison Usher
    Francie 1927 / hrají: Jean Debucourt, Charles Lamy, G. Fournez Geffert, Luc Dartagnan, Pierre Hot, Marguerite Ganceová / 42 min.

    Od památné retrospektivy, která na festivalu v Karlových Varech poprvé zevrubně představila dílo jednoho z největších básníků němého filmu, uplyne letos už dvacet let; naštěstí tu po ní jeden „výstup“ dodnes zůstal, krásná knížka Jean Epstein: Poetika obrazů z nakladatelství Herrmann a synové (1997). V první ze dvou epsteinovských seancí promítneme nejprve Plakát, dobově typické melodrama, jímž režisér potvrdil schopnost obstát v podmínkách komerční kinematografie. Z „druhého břehu“ pak nabídneme jeho Zánik domu Usherů, jeden z milníků klasické avantgardy.

    „Pokud Roderick nemaluje svou ženu, koho maluje v onom rozrušení? Krajiny? Nepochybně jako vizionářský malíř, jehož krajiny se dají číst jako citové stavy. Nebylo by logické, že ve filmech impresionisty Epsteina bude hlavní postava malíře malovat krajiny? Ale jde o víc, on maluje čas. Motivy filmu, jeho série (hudba, krajina, čas rozdělený a navršený) jsou prostředky tohoto portrétu, z čehož udělá Epsteinova logika prostředek jediný, čas, anebo jinak řečeno, sám film, obraz-čas. Jsou portréty v oleji, ale proces, který nám předvádí Epstein, je portrétem malovaným ve filmu (a do něj).“
    Jacques Aumont (1996)

    „Obrazy jako stavy napětí inscenuje Epstein jako vizuálně zhuštěná energetická pole, v nichž viditelné figury jen náhodou ztuhly v této konfiguraci a mohly by na sebe kdykoli vzít jiné stavy vyzařování. Výlučnou pozici zaujímají elementy, to znamená matérie, jejíž proměnlivost (která též signalizuje otevřenost vzhledem k času) se manifestuje v obraze. Podle Jeana-Louise Schefera je zjevení této materie-času jedním z nejdůležitějších příspěvků filmu k poetice moderního obrazu vůbec.“
    Oliver Fahle (2000)

  • 10. týden
  • Po 07/03

    Čtvero revolučních období

    Režie → Jessie Deeter
    Původní název → A Revolution in Four Seasons
    USA 2016 / CZT / 88 min.

    Když v roce 2011 po vlně demonstrací padl v Tunisku autoritářský režim, lidé si poprvé mohli svobodně zvolit své politické představitele. Film zachycuje životy dvou vlivných žen, které po revoluci aktivně bojují za demokratické uspořádání své země, svobodu slova a vymýcení korupce, i když s odlišným pohledem na pozici náboženství ve společnosti. Novinářka Ámina Bin Džumʼa vzhlíží k „západní“ demokracii a sekularismu, Džauhara At-Tís jako zastupitelka v ústavodárném shromáždění za umírněně islamistickou Stranu obnovy usiluje o demokracii postavenou na principech islámu. Obě ženy hledají cestu, jak skloubit své osobní a veřejné životy, zatímco prožívají zklamání z po-revolučního vývoje v zemi.


    Hon na nevěstu

    Režie → Roser Corella
    Původní název → Grab and Run
    Německo – Španělsko 2017 / CZT / 82 min.

    Každé dobré manželství začíná slzami, praví jedno staré kyrgyzské přísloví. Pokud by tomu tak bylo, v Kyrgyzstánu by to platilo asi o polovině sňatků. Právě tolik z nich podle odhadů začíná ilegálním únosem nevěsty. Skupina mužů napadne na ulici dívku a dovleče ji do nového „domova“, kde jsou už přípravy na svatbu v plném proudu. Málokterá unesená nevěsta se dokáže ponižujícímu zacházení vzepřít. Dívky se navíc bojí, že by se kvůli stigmatu už nevdaly. Budoucí manželé si únosem dokazují mužnost a navíc se vyhýbají placení finanční odměny rodičům vyvolené dívky, což je jeden z tradičních zvyků. Šokující film velmi zblízka ukazuje tradici, která dokládá, že v Kyrgyzstánu jsou ženy stále chápány jako mužská trofej.

  • Út 08/03

    Transit Havana

    Režie → Daniel Abma
    Původní název → Transit Havana
    Německo – Kuba – Nizozemsko 2016 / CZT / 88 min.

    Změna pohlaví na přídělový lístek se jeví jako podivný vtip – ale ne na Kubě. Od roku 2008 je tu možné prodělat operativní změnu pohlaví, ale jako na ledacos jiného, i na ně je zde pořadník. Jedinkrát za rok přijedou do Havany na pět dní lékaři z Dánska a Belgie a provedou zákroky několika lidem. Vyhoví lékařská komise letos konečně trans aktivistce Malú? Obhájí Odette své rozhodnutí před svou náboženskou obcí? A přinese Juanimu další faloplastika štěstí v lásce? V portrétním dokumentu nizozemského režiséra Daniela Abmy hraje významnou roli i Mariela Castro, která se dlouhodobě zasazuje o práva LGBT Kubánců.


    Dopisy z Pamíru

    Režie → Janyl Jusupjan
    Původní název → Letters from the Pamirs
    Kyrgystán – Francie – Tádžikistán 2016 / CZT / 103 min.

    Na počátku devadesátých let uprchla Janyl se svým sedmiletým synem do západní Evropy. Z jejího kraje, středoasijského pohoří Pamír, ji vyhnaly dramatické události spojené s rozpadem Sovětského svazu. Po letech se kyrgyzská režisérka vrací do rodné vesnice na území Tádžikistánu a pomocí vzpomínek tamních lidí i svých vlastních skládá obraz kultury etnických Kyrgyzů. Původní nomádští pastevci dnes žijí ve vesnicích rozesetých na území několika států. Filmařka se v intimním dokumentu zamýšlí nad odlehlým regionem, jeho válečným traumatem i etnickými třenicemi.

  • St 09/03

    Zkrocení zlých otců

    Režie → Sophie Wiesner
    Původní název → Call Me Dad
    Austrálie 2015 / CZT / 80 min.

    Večer na běžném poklidném předměstí. Co se děje za zdmi domů, v kolika domácnostech se zrovna odehrává nějaký konflikt? Úvodní montáž složená ze záznamů telefonátů žen na linku bezpečí, nahrávek slovního napadání a sebezpytujících výpovědí mužů po výbuchu agrese, to vše navozuje atmosféru skrytého světa domácího násilí. V Austrálii vznikají podpůrné skupiny pro muže ovládané zlostí, kteří se ale snaží převzít zodpovědnost za hrubost, již projevili vůči svým nejbližším. Dokument sleduje životní příběhy tří z nich a proplétá je s osobní zkušeností dvou terapeutů. Skupina prochází očistcem, na jehož konci by muži měli být připraveni navázat nový vztah se svými rodinami.


    Čekání

    Režie → Emil Langballe
    Původní název → The Wait
    Dánsko 2016 / CZT / 58 min.

    Je chytrá, krásná, úspěšná ve škole a nadaná ve fotbale i oblíbená mezi kamarádkami. Přesto není čtrnáctiletá Rochsár šťastná. Před pěti lety utekla s rodiči a několika staršími sourozenci do Dánska. V Afghánistánu jim šlo o život, přesto celé početné rodině dodnes chybí povolení k pobytu v Dánsku. Dennodenně nad nimi tudíž visí hrozba deportace. Benjamínek rodiny Rochsár se dostává vinou osudu do nelehké role. Jako jediná mluví plynně dánsky, a proto právě na ní zůstává veškerá komunikace s právníky a imigračním oddělením. Může čtrnáctiletá dívka unést takové břímě? Přátelé, sousedé i známí nabízejí pomoc, ale azylová politika je často neúprosná.

  • Čt 10/03

    Irská královna

    Režie → Conor Horgan
    Původní název → The Queen of Ireland
    Irsko 2015 / CZT / 81 min.

    Rory O'Neill léta vystupuje jako drag queen Panti Bliss, vnadná dobromyslná blondýna, která ve svých populárních talk show dovede s šarmem a vtipem komentovat svůj život i nejrůznější společenská témata. Velký poprask nastane, když během referenda za zpřístupnění manželství gayům a lesbám se Panti v televizi ostře pustí do odpůrců hnutí za rovnoprávnost, které označí za homofoby. Veřejnoprávní televize čelí ze strany dotčených žalobě, kauza „Pantigate“ plní stránky novin a Pantin proslov o homofobii se na sociálních sítích stane celosvětovým virálním hitem. Optimistický portrét výjimečné osobnosti bojující za rovnoprávnost sexuálních menšin v konzervativním katolickém Irsku vyhrál diváckou cenu na queer festivalu Mezipatra 2016.


    Kdy už ten vítr ustane

    Režie → Aniela Astrid Gabryel
    Původní název → When Will This Wind Stop
    Polsko 2016 / CZT / 66 min.

    Krymští Tataři si v průběhu dějin vytrpěli mnohé. Stalinovy čistky a násilné deportace je odsud vypudily na téměř padesát let. Po svém návratu v roce 1988 si svého kraje dlouho neužívali. Po ruské anexi v roce 2014 opět čelí represím a zvažují, zda za těchto podmínek své domovy raději neopustí. Filmaři přijímají pozvání do několika Krymsko-tatarských domácností a nechávají si vyprávět, jak hluboce se jich dané události týkají. Dokument zachycuje i detaily jejich každodenního života, do kterého patří takové naschvály, jako je třeba opětovné odstřihnutí televizního vysílání. Časté skypové hovory mezi těmi, kdo zůstali, a těmi, kdo odešli, pak dokreslují pohled na minulost i současnost obyvatel Krymu, kteří opět čekají, „až vítr ustane“.

  • Pá 11/03

    Darované housle + Holka z Instagramu

    / Jeden svět dětem

    Darované housle / Joe’s Violin
    režie / Kahane Cooperman
    USA 2016 / CZT / 24 min.

    Joe se narodil do rodiny, v níž každý ovládal hru na nějaký hudební nástroj. Pro něj to byly od malička housle. Po vypuknutí druhé světové války byl se svým otcem deportován z rodného Polska do pracovního tábora na Sibiři. Zde strávil dlouhých šest let. Po válce odjel do USA a své milované housle si nezapomněl vzít s sebou. Dnes už na ně vzhledem k vysokému věku hrát nemůže, a tak se rozhodl věnovat je některému z chudých dětí ze školy v newyorském Bronxu. Jeho housle tak získala dvanáctiletá Brianna, která na ně hraje s podobnou vášní jako kdysi on a uvědomuje si, jak důležitou roli při sbližování generací může sehrát právě i hudba.


    Holka z Instagramu / The Girl of 672K
    režie / Marks Mirjam
    Nizozemsko 2016 / CZT / 18 min.

    První věcí, kterou Annegiene po probuzení udělá, je zkontrolování počtu lajků jejího nového příspěvku na Instagramu. Své rodiče během snídaně moc nevnímá, místo toho s potěšením sleduje, kolik přibylo pochvalných ohlasů na její nejnovější fotku. V patnácti letech už má na svém profilu téměř 800 tisíc fanoušků a začíná dostávat nabídky na práci od velkých firem. Její věhlas na sociálních sítích však kontrastuje s minimem opravdových přátel. Ve skutečnosti je spíše stydlivá a celé dny tráví o samotě jen se svým foťákem a mobilem. I přes svůj nesporný talent vlastně žije odtržená od běžného života a svých vrstevníků.


    Bratr Jakob

    Režie → Eli Roland Sachs
    Původní název → Brother Jakob
    Německo 2016 / CZT / 92 min.

    Měl rád veselou společnost a uvolněné večírky. To se změnilo v září 2009, kdy se německý mladík Jakob během svého výletu po marockých horách začetl do koránu. Během četby si podle svých slov uvědomil, že je muslimem, a konvertoval k islámu. Kamarádi a rodina nevěřícně přihlížejí tomu, jak se Jakob před jejich očima mění v pravověrného následovníka Alláha. Cestu Jakobova odcizení od vlastní rodiny i od sebe samotného sleduje z citlivé pozice Jakobův bratr a dokumentarista Roland. Kamera zachycuje intimní rodinné momenty, včetně vyostřené chvíle, kdy Jakob přivede na sešlost s bratranci svoji muslimskou ženu zahalenou do černého čádoru. Dokážou bratři i přes zásadně rozdílné přístupy k životu najít znovu společnou řeč?


    Sestry z vězení

    Režie → Nima Sarvestani
    Původní název → Prison Sisters
    Švédsko 2016 / CZT / 90 min.

    Dvaadvacetiletá afghánská dívka Sára ve Švédsku poprvé zažívá pocit opravdové svobody. Doma si ji příliš neužila. Byla zde odsouzena k vězení za to, že navzdory rodině utekla s milovaným mužem. Do bezpečí Evropy jí pomohli Maryam Ebrahímí a Nímá Sarvestání, tvůrci úspěšného dokumentu Ve vězení se burky nenosí. Od té doby Sára čeká ve Švédsku na azyl a na dálku je v kontaktu se svým manželem, který zrovna nemá pochopení pro její nové, emancipovanější chování. Starosti jí ale dělá i jiná věc. V Afghánistánu totiž zůstala její přítelkyně Nadžíba, se kterou si ve vězení byly velmi blízké. Režisér Nímá Sarvestání se vydává do Kábulu dívku hledat. Byla skutečně ukamenovaná, jak ukazují první stopy?

  • So 12/03

    Rockeři + Kimaru a kuřata + Bětka a chytré hlavičky

    / Jeden svět dětem

    Rockeři / Rocknrollers
    režie / Daan Bol
    Nizozemsko 2016 / CZT / 24 min.

    Trojici holandských mladíků Siu, Base a Vince spojuje nejen vzájemné přátelství, ale také nadšení pro hudbu. Jejich blues rocková kapela Morganas Illusion už má za sebou řadu úspěšných koncertů. Slibný rozjezd hudební kariéry ale zabrzdí Siaovy těžké deprese, kvůli kterým skončí v nemocnici. Místo úvah o nahrazení nemocného kamaráda v kapele se Vince a Bas rozhodnou počkat na Siaovo zotavení a pravidelně ho navštěvují. Dokáže se kapela po čtyřměsíční pauze dostat zpět do formy? Je jejich přátelství opravdu tak silné, aby dokázalo zvládnout krizi způsobenou Siaovým onemocněním?


    Kimaru a kuřata / Chickens for Kimaru
    režie / Anne van Campenhout, Eriss Khajira
    Nizozemsko / 2016 / CZT / 15 min.

    Desetiletý Kimar žije ve slumu v africkém Nairobi. Rád by se stal leteckým inženýrem, aby zaopatřil maminku a mladší sestry. Po smrti otce totiž jeho rodina nemá dost peněz. Matka musí celé dny pracovat na tržišti, a tak na Kimara zůstávají domácí povinnosti. Nemůže ani chodit do školy, protože nemá z čeho zaplatit školné. Uvědomuje si, že bez řádného vzdělání svou vysněnou práci nezíská. Rozhodne se proto vzít osud do vlastních rukou a vydělat si na školu prodejem vajec. Správně pečovat o slepice však není vůbec jednoduché. Podaří se Kimarovi vydělat na školné a novou školní uniformu?


    Bětka a chytré hlavičky
    režie / Theodora Remundová
    ČR 2016 / 15 min.

    Mimořádně aktivní dvanáctiletá Bětka žije se svou rodinou na venkově, ráda jezdí na koni nebo tráví čas se svou sestřenicí Eliškou. Ještě raději však pomáhá těm, kteří to v jejím okolí potřebují. Ať už jde o spolužáka s duševním onemocněním, nebo o osamělé seniory v domově důchodců. Pro ty Bětka připravuje pravidelná setkání Klubu chytrých hlaviček. Společně s Eliškou pro ně každé úterý organizují různé hry a aktivity, jako jsou divadelní představení nebo poznávání divoce rostoucích květin. Dívky však nechtějí seniorům jenom samy něco předvádět. Jejich cílem je aktivně je zapojit a vytvořit tak něco společně.


    Nebojím se

    Režie → Fadi Hindash
    Původní název → I’m not Afraid
    Nizozemsko 2016 / CZT / 90 min.

    Paní Eli už několik let usiluje o povolení k asistované sebevraždě. Zatím nebylo možné nizozemský zákon o eutanázii aplikovat na pacienty s psychickou diagnózou. Až nyní přišel průlom. Dokument sleduje poslední fázi příprav, kterými pacientku doprovází její dlouholetý psychiatr. Frederik Polak je průkopníkem neortodoxních metod, včetně medicínského použití marihuany. Za prioritu své praxe považuje zmírňování utrpení pacientů. Film pozorně sleduje situaci člověka, který se rozhodl skončit svůj život za pomoci lékařů, a všímá si i ceny, kterou za svou práci platí terapeut.


    Sindžáre, kde jsi?

    Režie → Angelos Rallis
    Původní název → Shingal, Where Are You?
    Řecko – Belgie – Rakousko 2016 / CZT / 99 min.

    V roce 2014 dobyl Islámský stát jezídské město Sinžár na severu Iráku. Islamisté město zničili, tisíce mužů popravili, ženy a dívky unesli, aby jim mohly sloužit jako sexuální otrokyně. Jezídové, kterým se před masakrem podařilo uprchnout, našli provizorní útočiště v opuštěném dole u tureckých hranic. Syrový dokument přibližuje osudy pronásledované náboženské komunity očima tří generací Jezídů, chlapce, starého muže a rodičů, kteří se snaží vykoupit svou dceru z otroctví. Vrátí se rodina ještě někdy domů a bude moci navázat na svůj předchozí život ve městě svých předků?

  • Ne 13/03

    Není úniku

    Režie → Zaradasht Ahmed
    Původní název → Nowhere to Hide
    Norsko – Švédsko 2016 / CZT / 85 min.

    Když se americká armáda v roce 2011 stáhla z Iráku, opouštěla zemi, která se po letech bojů a sektářského násilí nacházela v rozkladu. Ošetřovatel Núrí Šaríf žije ve městě Džalawla, ležícím v jedné z nejnebezpečnějších oblastí v centrálním Iráku. Od režiséra snímku dostává malou kameru. Na tuto kameru, a často i jen mobilem v následujících pěti letech natáčí příběhy lidí, kteří válku přežili. Jako citlivý pozorovatel odkrývá bezmocnost rodin poznamenaných smrtí či zmrzačením, ale i jejich vůli žít, zatímco násilí kolem neutichá. I on se tak stává součástí války, ve které i soused může být nepřítelem a před kterou není úniku.


    Atomový soused

    Režie → Fredrik Oskarsson
    Původní název → Nuclear Neighbour
    Švédsko 2016 / CZT / 79 min.

    Učitelka Hanna se s rodinou odstěhovala na venkov v severním Finsku, aby její tři děti mohly vyrůstat uprostřed přírody. Zcela nečekaně přichází zpráva, že nedaleko jejich poklidného domova má vyrůst jaderná elektrárna. Hanna se zapojuje do komunitních protestů, jimž brzy věnuje veškerý volný čas. Stává se aktivistkou na plný úvazek, a dokonce dostává nabídku na vstup do vysoké politiky. Přitom po celou dobu hledá odpověď na zásadní otázku: mám se soustředit na současné potřeby svých malých dětí, anebo se snažit pozitivně ovlivnit jejich budoucnost prosazením lepších zákonů? Dokument vnímavě sleduje hlavní hrdinku, jak se vypořádává s rolí, se kterou ve svém životě zrovna nepočítala.

  • 11. týden
  • Po 14/03

    Čínský sen

    Režie → David Borenstein
    Původní název → Dream Empire
    Dánsko 2016 / CZT / 73 min.

    Jedním z nejhmatatelnějších absurdních důsledků čínské snahy adoptovat si americký sen jsou pověstná „města duchů“. Sedm let sledoval režisér snímku případ mladé Yany, která z venkova vyrazila do velkoměsta pomáhat zemi v jejím ekonomickém rozmachu. Její agentura zajišťovala „západní manekýny“ developerům, kteří je využívali v potěmkinovské frašce: předstírali, že nově postavené komplexy budov a celé čtvrti jsou kosmopolitně obydlené, aby pak mohli o to více zvyšovat ceny při prodeji. Pak se iluze rozpadla. Několik zadlužených nových majitelů i samotná Yana tvrdě narazili. Za fasádami betonových bloků chybí život. Prázdná města se stávají monumentálními pomníky nepochopení toho, čím je přirozeně utvářeno společenství lidí ve sdíleném prostoru.


    Bezfilmový festival

    Režie → Wo Wang, Jianjun Wang
    Původní název → A Filmless Festival
    Čína 2015 / CZT / 79 min.

    Ze dne na den byl zakázán 11. ročník Nezávislého filmového festivalu v hlavním městě Číny. Skončil dřív, než byl vůbec zahájen. Sledujeme rychlý průběh událostí od odstřihnutí budovy od vody a elektřiny až po zabavení veškerého majetku festivalu. Co přesně hrozí organizátorům kulturních akcí v zemi, kde je umělecká svoboda považována za zločin? Podvolí se, či se projekce přece jen uskuteční? Náhled do zákulisí organizace festivalu i postupů při jeho zrušení je s velkou dávkou napětí zaznamenán pomocí autentických záběrů především z mobilních telefonů pořadatelů, filmařů, aktivistů či kolemjdoucích.

  • Út 15/03

    Za kamerou

    Režie → Kirsten Johnson
    Původní název → Cameraperson
    USA 2016 / CZT / 102 min.

    Svědectví žen znásilněných během balkánského konfliktu, oživování novorozeněte v nigerijské porodnici, příprava na tribunál brutální rasově motivované vraždy v Texasu. Oceňovaná kameramanka Kirsten Johnson, která se podílela například na oscarovém dokumentu Citizenfour uvedeném na Jednom světě 2015, zachytila během své 25leté kariéry tisíce lidských dramat. Působivou koláží ze záběrů, které za tuto dobu nasbírala, vznáší intenzivní otázku nad vlastní prací a dokumentaristikou jako takovou. Je etické natáčet vlastní matku, jejíž mysl kalí Alzheimerova choroba? Kdy má dokumentarista, který se stane svědkem nebezpečné situace, zasáhnout a kdy se má jen dívat?


    Bezvýznamný muž

    Režie → Khushboo Ranka, Vinay Shukla
    Původní název → An Insignificant Man
    Indie 2016 / CZT / 96 min.

    Indický daňový úředník Arvind Kejriwal se rozhodl skončit se svým dosavadním zaměstnáním a stává se politickým aktivistou. Pořádá protesty, na mítincích a demonstracích neúnavně vysvětluje obyčejným lidem praktiky tehdejší vlády, navrhne znění antikorupčního zákona. Nakonec založí vlastní politickou stranu, se kterou kandiduje do voleb v Novém Dillí jako vážný konkurent dvou nejsilnějších vládních stran. Z muže, který se v přítomnosti médií cítí nesvůj, se během dvou let stává politik z povolání. Jak se na takového soupeře dívají jeho volební konkurenti nebo média? Povede svou kampaň čestně, nebo se jeho ryzí charakter ztratí v populistických gestech? Dokument zachycuje úskalí upřímné snahy obyčejného člověka změnit životy milionů lidí v druhé nejlidnatější zemi na světě.

  • St 16/03

    Otisk světla, stopy stínů

    / vstup volný

    Pestré pásmo krátkých osobitých filmů, které se setkávají v poetické zvláštnosti formy a snaze dotknout se – byť velmi rozdílně – konečnosti člověka a velikosti přírody.
    Filmy jsou mimoděčně spojené i technologií – 16mm filmem.

    Simona Donovalová / Stopa (p)o mne / 2016 / 9 min. / kombinovaná projekce 16mm + HD

    Lukáš Janičík / Ústí 2017 / 11 min. / HD (16mm scan)

    Květa Přibylová / Pohádka z cukřenky / 2010 / 5 min. / HD (16mm scan)

    Josef Krajbich / Rmovie / 2007 / 5 min. / 16mm

    Adéla Komrzý / Fiat voluntas tua / 2016 / 4 min. / HD (16mm scan)

    Tomáš Polenský / Utři rohlíky / 2010 / 11 min. / 16mm dvoupás

    Květa Přibylová / Stopy, střepy, kořeny / 2016 / 25 min. / HD (16mm scan)

  • Čt 17/03

    Balada o vojákovi

    Režie → Grigorij Čuchraj
    Původní název → Ballada o soldate
    SSSR 1959 / CZT / 87 min. / 35mm
    Hrají → Vladimir Ivašov, Žanna Prochorenková, Nikolaj Krjučkov

    „Co když živí jsou jenom mrtví, kteří dostali dovolenou na Zemi? Do filmového pásu nebyla tato godardovská otázka nikdy vtištěna s takovou pronikavostí, jako v Baladě o vojákovi. Troufněme si napsat: Tahle dvojice, která nemá čas si vyznat lásku, patří v historii filmu k těm nejkrásnějším.“ (Cahiers du cinéma, prosinec 2016)
    V Cannes a v San Franciscu vyznamenaný film (zároveň první sovětský, který vůbec na americkém festivalu mohl soutěžit). Uprostřed druhé světové války odmítne mladý voják medaili a vydává se vlakem na dlouhou cestu domů na dovolenou.


    Vládce temnot

    Režie → John Carpenter
    Původní název → Prince of Darkness
    USA 1987 / CZT / 100 min. / 35mm / vstupné 100 CZK
    Hrají → Donald Pleasence, Jameson Parker, Victor Wong, Lisa Blountová
    Cyklus → Midnight Movies

    Johna Carpentera, jednoho z výsostně autorských režisérů hororového žánru, si připomínáme neprávem opomíjeným Vládcem temnot. Znepokojující atmosféra města ve společenském i fyzickém rozkladu a originální zobrazování časové smyčky inspirovaly celou generaci mladších tvůrců v čele s Quentinem Tarantinem, Robertem Rodriguezem, Guillermem del Torem a dalšími. A opět uslyšíme i legendární Carpenterův syntezátor, který by v nejednom supermarketu či obchodním domě rozhodně mohl pozvednout termín výtahová hudba na novou úroveň.

  • Pá 18/03

    Ať žije republika

    Režie → Karel Kachyňa
    ČSR 1965 / 128 min. / 35 mm
    Hrají → Zdeněk Lstibůrek, Naděžda Gajerová, Vlado Müller

    Český film – ztráty, nálezy a objevy

    Drama s ironickým názem je jedním z prvních českých filmů, který představuje ideologicky nezmanipulovaný obraz druhé světové války. Vyprávění o dvanáctiletém Olinovi, jehož očima sledujeme závěr války, se odehrává na moravské vsi. Malý protagonista žije v obavách z přísného otce, současně však udiveně pozoruje chování dospělých. Ti se neváhají pustit do drancování opuštěného německého statku, ani zlikvidovat údajného kolaboranta. Ustupující němečtí vojáci i sovětští osvoboditelé jsou pak v Olinových očích zdrojem obav a rozčarování z nespravedlivého uspořádání světa. Uvedení filmu na festivalu v Moskvě vyvolalo pobouření nad nezavedeným zobrazením vojáků Rudé armády a partyzánů.


    Mlčení (Ticho)

    Režie → Masahiro Šinoda
    Původní název → Činmoku
    Japonsko 1971 / CZT / 120 min. / 35mm
    Hrají → David Lampson, Mako Iwamacu, Don Kenny

    Nejnovější opus Martina Scorseseho Mlčení, který se právě hraje v českých kinech, vznikl podle stejnojmenného románu Šúsaku Endóa. Zcela odlišně – a pro leckoho možná přesvědčivěji – zpracoval stejnou předlohu v roce 1971 klasik japonského filmu Masahiro Šinoda.
    V Japonsku 16. století jako křesťanský misionář pobýval mj. Španěl František Xaverský, jeden ze zakladatelů jezuitského řádu. Vznikaly misie, stavěly se kostely a počet katolíků dosáhl půl milionu. Avšak soupeření mezi španělskými a portugalskými misionáři, především však obava japonských vládců z přílišného vlivu Evropanů vedly k zákazu křesťanství a opětovnému uzavření se Japonska vůči cizině. Navzdory tomu mnoho let křesťanství přežívalo a tamější věřící byli podporováni portugalskými misionáři, kteří tam tajně připlouvali. Ve filmu Ticho je vidíme, jak se snaží navázat spojení s japonskými katolíky a utvrzovat je ve víře. Hlavní postavou je mladý jezuita Rodríguez, který přichází do Japonska rozluštit záhadu kolem zmizení kněze Perreiry, svého vychovatele a horlivého misionáře. Do Říma se totiž dostala zvěst, že Perreira nezahynul mučednickou smrtí, ale že zůstal v Japonsku a zřekl se víry. Ticho však není jen příspěvkem k historii křesťanství v Japonsku, ale také reflexí současné, hospodářsky rozvinuté země, která dodnes nedosáhla duchovní rovnováhy a nedovedla harmonicky spojit svou bohatou tradici s výdobytky moderního života.

  • So 19/03

    Až po uši v animaci

    / 41 min. / HD / 3+
    Cyklus → Ponrepo dětem

    pásmo krátkých animovaných filmů / workshop animace plastelíny

    Vandroval Klimánek / kolektiv dětí z DDM Rokycany / ČR 2016
    Jak Pumpot s čertem zatočil / r. František Dečman / ČR 2015
    Ptačí menuet / r. Ester Nemjóová / ČR 2015
    Až po uši v mechu / r. Filip Pošivač – Barbora Valecká / ČR 2015

    Závan jara přinese do Ponrepa čtveřice různorodých filmů, jež ale všechny vznikly v nedávné době v České republice a jejichž tvůrci se netají svou hravostí. Kromě lidové písně podle Karla Jaromíra Erbena, pohádky o zlomyslném čertovi a veselého ptačího reje se můžete těšit i na loutkový film Až po uši v mechu, který byl na loňském Anifilmu oceněn jako nejlepší český snímek. Po projekci si diváci budou moci vyzkoušet animaci plastelíny.


    Dobrodruh z Istanbulu

    Režie → J. Antonio Isasi-Isasmendi
    Původní název → Estambul 65
    Španělsko – Itálie – Francie 1965 / CZT / 117 min. / 35mm
    Hrají → Horst Buchholz, Sylva Koscinaová, Mario Adorf, Klaus Kinski

    Kelly je krásná agentka FBI, kterou služba zavede do Istanbulu, aby vyšetřila zmizení profesora Pensdergasta, atomového vědce, vedoucího amerického vládního týmu zkoumajícího možnosti nukleární energie. Podezřelým z vědcova únosu se zdá být majitel tajného kasina Tony. A tak se do hry dostává agentčina neodolatelnost a jeden milion dolarů. Napínavý příběh à la bondovská dobrodružství.

  • Ne 20/03

    "Tyto kopie z Ruzyně neodletí!"

    Cyklus → Život kopií

    Jakov Ben-Dov / Země zaslíbená / Banim Bonim
    Palestina 1924 / CZT / 40 min. / 35mm / 1117 metrů

    O tom, že osud filmových kopii je někdy pestrý a překvapující, není pochybností. Známe příběhy o filmových pokladech, které se dlouho považovaly za nedochované a které se nečekaně vynořily během úklidu půd, sklepů, nebo stodol. Ale stane se taky, že senzační nález filmového materiálu není otázkou náhody a mohl by sloužit za námět napínavého filmu. Je tomu tak i v případě sbírky snímků, kterou získal Národní filmový archiv od pražského Židovského muzea.
    V druhé polovině devadesátých let na letišti Ruzyně pracovníci celnice zadrželi zásilku starých filmů, které kdosi ukradl z prostorů Židovského muzea se záměrem vyvézt je z České republiky a pak prodat na černém trhu na Západě. Jednalo se ve světovém měřítku o unikátní kolekci dokumentů, většinou na kopiích 35 mm, které zobrazovaly mj. život a kulturu Židů v Palestině před druhou světovou válkou a sportovní aktivity židovských spolků v Československu. Pašování sbírky bylo tím víc riskantní, protože filmy měly prudce hořlavou nitrocelulózovou podložku, což při vyšší teplotě hrozilo samovznícením materiálu.
    Filmový balík se tak mohl vrátit původnímu majiteli, Židovskému muzeu, které ho svěřilo do odborné péče NFA.


    George Engel / Tam je naděje pro děti / There is Hope for Thy Children
    USA 1939 / English Version / CZT / 22 min. / 35mm / 632 metrů

    Dokument o židovských dětech z celé Evropy, jež v ohrožení válkou utíkají do Velké Británie a následně do Palestiny. Mezi nimi je také skupina dětí z Československa. Přesídlencům pomáhá na jejich cestě organizace Alija mládeže, která před nacisty zachránila na dvaadvacet tisíc dětí. Film vznikl za podpory neziskové společnosti Židovského národního fondu, vlastněné Světovou sionistickou organizací.

    Filmy uvedou restaurátorka Iwona Lyko z NFA a Martin Jelínek s Michalem Franklem z Židovského muzea v Praze.


    Věrné srdce + Finis Terrae

    Režie → Jean Epstein
    / CZT / celkem 114 min. / 35mm / živý hudební doprovod

    Věrné srdce / Cœur fidèle
    Francie 1923 / hrají: Léon Mathot, Gina Manèsová, Edmond Van Daele, Claude Bénédict / 56 min.

    „Měl jsem ambice natočit melodrama tak očištěné od všech povrchností v tomto žánru tak obvyklých, tak temné, tak prosté, že by se mohlo blížit žánru vznešenějšímu, a to přímo tragédii. A skutečně, tím, že jsem zde banálnost zamýšlel, studoval a soustředil, natočil jsem film naprosto zvláštní, který se už melodramatu příliš nepodobá. Je tak symbolické, že ta žena by se ani nemusela jmenovat Marie; mohla by se nazývat pouze žena.“ Jean Epstein

    Finis Terrae / Finis Terrae
    Francie 1928 / hrají: Ambroise Rouzic, Jean-Marie Laot / 58 min.

    Finis Terrae je bravurně natočené a sestříhané drama bretaňských rybářů na opuštěném ostrově předjímající nejen využitím neherců poválečný neorealismus – ovšem bez jeho rezignace na líčení subjektivních a snových stavů hrdinů, jež mají u Epsteina privilegovanou úlohu.

  • 12. týden
  • Po 21/03

    Velká cesta

    Režie → Jurij Ozerov
    ČSR – SSSR 1962 / 100 min. / 35mm
    Hrají → Josef Abrhám, Rudolf Hrušínský, Inna Gulajová, Jaroslav Marvan

    Český film – ztráty, nálezy a objevy

    Osudy dobrého vojáka Jaroslava Haška za první světové války. Životopisný film líčící spisovatelovu anabázi na válečné frontě, jeho zajetí, působení v československých legiích, účast ve vedení města Bugulmy a návrat domů se ženou Šurou. Koprodukční komedie Barrandova a sovětského Mosfilmu.


    Tereza Desqueyrouxová

    Režie → Georges Franju
    Původní název → Thérèse Desqueyroux
    Francie 1962 / CZT / 100 min. / 35mm
    Hrají → Emmanuelle Riva, Philippe Noiret, Edith Scobová, Sami Frey
    Cyklus → Star!

    Amour – tak zní klíčové slovo v názvech obou emblematických filmů herečky, kterou si tady připomínáme: Hirošima, má láska a Láska. V roce 1959 natočil Alain Resnais své přelomové dílo; v roce 2012 režíroval Michael Haneke největším počtem cen obdařený snímek vzniklý po miléniu. Emmanuelle Riva… jméno ohlašující pokaždé zádumčivou krásu skrývající smutek, utrpení nebo tragédii. Jako v klasickém Melvilleově válečném dramatu Kněz Léon Morin (1961), kde vytvořila velmi nepředvídatelnou dvojici s Jeanem-Paulem Belmondem v titulní roli. Nebo v Kieślowského filmu Tři barvy: modrá (1993), kde si zahrála matku Julietty Binoche. Do dvou filmů obsadil Emmanuellu režisér Georges Franju. Patří k jejím nejlepším, k vidění jsou ale bohužel velmi zřídka: Tereza Desqueyrouxová a Tomáš lhář.

    Franjuovo klasické dílo Tereza Desqueyrouxová mrazí klaustrofobickou atmosférou rodinného sídla, kde je neposlušná mladá Tereza doslova uvězněna, protože neodpovídá představám rodiny, do níž se neuváženě provdala. Dusivé klima bezvýchodnosti a nesvobody zesilují hrdinčiny vnitřní monology, osamělé procházky pustou přírodou a brutální všudypřítomnost odosobněného služebnictva. Poslední temná tečka pak patří Philippu Noiretovi, který v závěrečné pařížské sekvenci dokonale vystihne vzájemné lidské „minutí“ obou manželů. V roce 2012 vznikl podle románu Franҫoise Mauriaca stejnojmenný remake zkušeného režiséra Clauda Millera, v němž se Audrey Tautou marně snažila zopakovat intenzitu kreace Emmanuelle Rivy.

  • Út 22/03

    Henry Krauss a Harry Baur

    / CZT / celkem 86 min. / 35mm / živý hudební doprovod

    první uvedení v Ponrepu!

    Henry Krauss / Tulák / Le Chemineau
    Francie 1916 / hrají: Henry Krauss, Max Charlier, Yvonne Sergylová, Charlotte Barbierová-Kraussová / 35 min.

    Georges Denola / Záhadný případ v operní aleji číslo čtyřicet osm / 48, avenue de l´Opera
    Francie 1917 / hrají: Harry Baur, Jean Worms, Henry Bosc, Jacques Grétillat, Simone Frévallesová, Jane Brindeauová / 51 min.

    Quasimodo ve Zvoníkovi u Matky Boží, Jean Valjean v Bídnících, Lantier v Germinalu – postavy z Hugových a Zolových románů, které Albert Capellani převedl v letech 1911, 1912 a 1913 na filmové plátno. Jejich ztvárnění pokaždé vyhradil herci, který byl tak trochu Jeanem Gabinem z počátku století: Henrymu Kraussovi (1866–1935). Příběh o tulákovi, který se vrací na statek, kde před dvaceti lety zanechal jednu jím svedenou nešťastnici, Tulák z roku 1916, byl třetí film, v němž si Henry Krauss přibral k hraní i profesi režiséra.

    Jinou nepřehlédnutelnou veličinou francouzského herectví desátých let byl robustní Harry Baur (1880–1943), pozdější představitel prvních zvukových Bídníků (1933). V pro něj typické roli „trhače řetězů“ ho uvidíme ve filmu Záhadný případ v operní aleji číslo čtyřicet osm. Dne 4. dubna ho pak zažijeme v titulní roli filmu David Golder.


    Den rozloučení

    Režie → Egon Günther
    Původní název → Abschied
    NDR 1968 / CZT / 99 min. / 35mm
    Hrají → Jan Spitzer, Rolf Ludwig, Manfred Krug, Katharina Lindová / hudba: Paul Dessau

    …aneb jak propašovat – tři roky po devastující vlně zákazů – do ostře sledované kinematografie komunistické NDR zapovězené výdobytky moderního evropského filmu? A jak se vyjádřit k celosvětovým protestům mládeže konce šedesátých let… v zemi, kde nic takového nebylo trpěno? Egon Günther se pojistil předlohou režimního autora J. R. Bechera, která vyprávěla o politickém zrání mladíka z úplně jiné doby. Svého hrdinu Hanse nechá rebelovat proti maloměšťáckému prostředí, jež ho zrodilo, proti nacionalistické zabedněnosti vlastního otce i vlastního národa, to vše na prahu první světové války. Satiricky nonkonformní film, ale zaštítěný pokrokově smýšlejícím mladým hrdinou! Bdělá strana se nicméně ošálit nenechala. Nekonvenční forma snímku byla kritizována na nejvyšších místech a hlavní stranický deník Neues Deutschland přichystal obvyklou kampaň v podobě rozhořčených dopisů údajných čtenářů listu. Nejmocnější muž v zemi Walter Ulbricht odešel demonstrativně z jedné z projekcí filmu, který pak zákonitě brzy zmizel z hlavní distribuce; na obrazovkách ho směli vidět pouze diváci na druhé straně Berlínské zdi.

  • St 23/03

    Mistři klasické avantgardy / Man Ray, László Moholy-Nagy, Oskar Fischinger

    / CZT / celkem 81 min. / 35mm / živý hudební doprovod

    Oskar Fischinger (1900–1967)

    Tanec linií / Studie Nr. 2 / Německo 1929 / 1 min.
    Studie č. 3 / Studie Nr. 3 / Německo 1930 / 2 min.
    Brahmsův Uherský tanec č. 5 / Studie Nr. 7 / Německo 1930 / 2 min.
    Studie č. 8 / Studie Nr. 8 / Německo 1931 / 4 min.
    Mozartův menuet / Studie Nr. 11 / Německo 1931 / 2 min.
    Allegretto / Allegretto / USA 1936 / 2 min.
    Optický poem / An Optical Poem / USA 1937 / 6 min.


    László Moholy-Nagy (1895–1946)

    Marseille / Marseille Vieux Port / Francie 1929 / 9 min.
    Černá, bílá, šedá / Lichtspiel Schwarz Weiss Grau / Německo 1930 / 4 min.
    Cikáni / Grosstadtzigeuner / Německo 1932 / 11 min.


    Man Ray (1890–1976)

    Návrat k rozumu / Le Retour à la raison / Francie 1923 / 2 min.
    Emak Bakia / Emak Bakia / Francie 1926 / 11 min.
    Mořská hvězdice / L̓ Étoile de mer / Francie 1928 / 10 min.
    Tajemství zámku Kostka / Les Mystères de châteaux de Dé / Francie 1929 / 16 min.

  • Čt 24/03

    Fassbinder

    Režie → Annekatrin Hendelová
    Původní název → Fassbinder
    Německo 2015 / CZT / 92 min. / HD

    Febiofest

    „Já jsem mé filmy,“ říkal Rainer Werner Fassbinder, zřejmě nejdůležitější německý režisér 20. století. Za pouhých třicet sedm let na světě jich natočil čtyřiačtyřicet. Symbiózu skandálního, sebedestruktivně intenzivního života kontroverzní figury a filmového opusu představuje exkluzivní „dokument pohled“, propojující autobiografické momenty tvorby s nikdy nezveřejněnými rozhovory a texty.
    Po projekci bude následovat diskuse s režisérkou Annekatrin Hendelovou.


    Touha Veroniky Vossové

    Režie → Rainer W. Fassbinder
    Původní název → Die Sehnsucht der Veronika Voss
    1981 SRN / CZT / 98 min. / 35mm
    Hrají → Rosel Zechová, Armin Mueller-Stahl, Hilmar Thate, Cornelia Froboessová, Peter Berling, Rainer W. Fassbinder

    Inspirací pro postavu Veroniky Vossové byla Sybille Schmitzová (1909–1955), zářivá, ale pro svůj neprvoplánový šarm spíše atypická hvězda německého meziválečného filmu. Dnes ji známe nejlépe jako nešťastnou, démonem posedlou Léonu z Dreyerova filmu Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye, méně už z rolí, které jí zajistily největší popularitu (mj. Titanic, 1943). Goebbelsovské kinematografii byla hereččina bisexualita vždy trnem v oku, i když zákaz výkonu povolání z roku 1937 byl díky intervenci Gustafa Gründgense záhy odvolán. Naděje v lepší uplatnění v kinematografii po pádu „Třetí říše“ se Sybille Schmitzové nevyplnily, sílící deprese vedly k závislosti na drogách a k několika pokusům o sebevraždu. Léčba v psychiatrické klinice byla marná, herečka zemřela šestačtyřicetiletá na následky předávkování prášky na spaní, její lékařka se následně musela ze zanedbání povinností zodpovídat v soudním procesu.
    Tato fakta byla pro Fassbindera odrazovým můstkem k volné (a dramaticky napínavě vyhrocené) fabulaci. Věrný v historickém smyslu je film pouze ve výborném oživení stylu černobílých snímků koncernu UFA, i když i některé další postavy mají svůj reálný předobraz, například Gustaf Gründgens a Max Ophüls, v obsazení vedeni jen jako „první“, resp. „druhý režisér“. Po Fassbinderové Veronice V. promítneme v dubnu hned několik snímků se Sybillou S.