„Existuje kasta lidí, známá jako etnografičtí filmaři, kteří věří, že jsou neviditelní. Vstupují s podivnými přístroji plných drátů do místnosti, kde se slaví, je zaopatřován nemocný, nebo truchlí pozůstalí, a myslí si, že si jich nikdo nevšiml. Nebo alespoň je jen zběžně zahlédl, ale ignoroval a posléze hned zapomněl.“
Eliot Weinberger
Nový cyklus Ponrepa je určený pro diváky, kteří touží po setkání s odlišnými kulturami, lidmi a prostorem, jenž přesahuje horizonty všedních dnů. Proto jednou za tři měsíce uvidíte na filmovém plátně archivní a současné dokumenty, věnované kulturním a společenským jevům z různých částí světa.
Co spojuje lidské společnosti, kultury a lidstvo jako takové? Jakou vizi světa po sobě zanechali naši předkové v dokumentárních filmech a jak na svět nahlíží současný člověk?
Spolupořadatelem cyklu je festival Antropofest z. s. Součástí večerů bude veřejná debata s pozvanými hosty.
August Kern / Neznámé Rusko / Die Geheimnisse der Kalmückensteppe
Švýcarsko 1923 / CZT / 37 min. / 35mm
Snímek je považován za první švýcarský etnografický dokument. Ukazuje zvyky Tatarů a kočovných kmenů žijících v astrachaňských stepích. Za pozornost stojí nejen mongolská svatba a náboženské rituály Kalmyků, ale filmový komentář, který prozrazuje zcela odlišný přístup k prezentaci exotických kultur, než na co jsme zvyklí v současné dokumentární tvorbě. Film natočený na zakázku švýcarského Červeného kříže získal v roce 1924 ocenění na festivalu v Berlíně.
Jaroslava Panáková / Pět životů / Päť životov
Slovensko 2016 / 65 min. / HD
Viktor Valerievič Mumichtkak s přezdívkou Mucha, Eskymák z Nového Čaplina (Čukotka, Rusko) tragicky zahynul v roce 2012. Kdosi ho pobodal a odřezal mu prsty na ruce. Když se roku 2014 narodil syn mladé Alle Ukuma, máma jí řekla: „V noci se mi zdálo o Muchovi, vrátil se v tvém chlapci, nazveme ho Viktor.“ Podle místních lidí se může zesnulý vrátit zpět do života až pětkrát. Filmová esej o životě, smrti a možném návratu podněcuje všeobecně platnou otázku: Jak se naučit přijímat vlastní konečnost? Film byl uveden na festivalu Antropofest 2017.
Hostem večera bude etnolog Tomáš Boukal.
Pracuje na Katedře sociální a kulturní antropologie FF Univerzity Pardubice. Dlouhodobě se zabývá původním obyvatelstvem Severu. Především vztahem lovců, rybářů a sběračů tajgy s životním prostředím. Jak se promítá nejen do způsobu života a obživy, ale také do jejich duchovní kultury a náboženství.
Režie → Tomás Gutiérrez Alea
Původní název → Memorias del subdesarrollo
Kuba 1968 / CZT / 90 min. / 35mm
Hrají → Sergio Corrieri, Beatriz Ponchová, Daisy Granadosová
Uprostřed období kubánského filmového zázraku vzniklo neobyčejné dílo vymykající se jakémukoliv zařazení. Vzpomínky (doslovný překlad zní Vzpomínky na zaostalost) jsou považovány za jedno z vrcholných děl latinskoamerického filmu. T. Gutiérrez Alea převedl stejnojmenný román kubánského prozaika Edmunda Desnose do filmové eseje. Příběh frustrovaného intelektuála ze zámožné rodiny, který na rozdíl od rodičů a manželky po revoluci zůstane na Kubě a marně se snaží vyrovnat s minulostí i měnící se přítomností zaostalé vlasti, se stal všeobecně přijímanou metaforou principů fungování státu a společnosti v jakékoliv latinskoamerické zemi. Na scénáři spolupracoval Alea s Desnosem, který pod jeho vlivem některé scény rozvedl a následně do knihy doplnil. Kniha je psána formou deníkových zápisků, z čehož na plátně vzniklo spojení dokumentárního filmu (scény z letiště), reportáže (záběry na Havanu) a realistického příběhu. Vzpomínky získaly množství ocenění na festivalech po celém světě a v roce 1982 byly na základě ankety UNESCO zařazeny mezi sto nejlepších děl filmové historie.
