Program

11/2017 (Změnit)
  • 44. týden
  • St 01/11

    Černý Petr

    Režie → Miloš Forman
    ČSR 1963 / 85 min. / DCP
    Hrají → Ladislav Jakim, Pavla Martínková-Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt

    + projekce dochované přidané sekvence, nezařazené do původní československé distribuční verze / 2 min.

    První ponrepovská projekce digitálně restaurovaného snímku, který byl letos v září uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Už v šedesátých letech vnímala zahraniční kritika Černého Petra jako jeden z nejpozoruhodnějších dlouhometrážních debutů v celoevropském měřítku.

    „Černého Petra je třeba vidět v některém kině Latinské čtvrti. Pařížští studenti se moc baví tímto pražským humorem, jehož nejslavnějším příkladem je Dobrý voják Švejk. Ten hodný zaměstnanec Petr má něco ze Švejka, když reprodukci Giorgioniho Venuše umístí s netečnou tváří před inspektora a před vedoucího samoobsluhy.“
    Georges Sadoul

    „Forman, stejně jako Antonioni, protahuje až k vyčerpání určitou situaci a opakuje ji v nepravidelných intervalech. Vyprávění tak vybízí k otázkám a vylučuje jednoznačné závěry a definice. Jeho struktura je kruhová. Události nejsou vyřešeny, ale zrcadlí se v sobě navzájem. Formanův film je – stejně jako celé Antonioniho dílo – vytvořen z postupných momentů vytrácení. Tam, kde Antonioni rozšiřuje a zaměňuje, Forman směřuje k miniatuře, škrtá a usiluje o věrohodnost. Tato pokora je vyjádřena oběma jedinými možnostmi, které se nabízejí diskrétnímu portrétistovi – ironií a živostí. V nich se nachází smysl pro ten či onen detail a pro přístup plný zášti i něhy, která kritický pohled vystřídá vědoucí vírou.“
    André Téchiné

  • Čt 02/11

    Nesmrtelná

    Režie → Alain Robbe-Grillet
    Původní název → LʼImmortelle
    Francie 1962 / CZT / 95 min. / 35mm
    Hrají → Françoise Brionová, Jacques Doniol-Valcroze

    + krátký film
    Jan Lenica / Nosorožci / Die Nashörner / SRN 1964 / námět Eugène Ionesco / hudba Wilhelm Killmayer / 9 min. / 35mm

    „Freudistické psychoanalýze vyčítám hlavně to, že nechává vše procházet řečí, slovy. Když se Lacan, ale ještě před ním Freud, který s touto metodou přišel, věnoval nějakému pacientovi, nechal ho vyprávět sen. Slovy! Ale o snu se slovy vypovídat nedá. Každý, kdo vypráví sen, v jistém smyslu selže. Jeho vyprávění je váhavé, pohyblivé, protiřečící si, s trhlinami – a to je zatím jen promluva. Tu Freud vzápětí vtěsná do písma – to už je druhá transformace, jíž musí sen projít. Právě v tom spočívá prohra psychoanalýzy: bylo vážnou chybou nechat vše procházet slovy a ještě slovy zakonzervovanými do písma, do čehosi naprosto uzavřeného a protikladného podstatě snu. Možná, že právě film se svými zvuky a pohyblivými obrazy, může přímo vytvořit cosi podobného snu, konkrétně jeho iracionální prostor. Tradiční film vytváří normalizovaný realistický prostor, avšak filmová práce umožňuje reprodukovat či přinejmenším pokusit se reprodukovat paradoxní prostory snu. V realistickém prostoru jsou interiér a exteriér jasně oddělené. Ne tak ve snu! V něm jsou prostory paradoxní, v čemsi srovnatelné se slavnými Kleinovými vázami, nádobami, které jsou příkladem paradoxní topologie: jejich vnitřek se totiž nachází venku. Pro snovou temporalitu platí totéž, co pro prostor. Existuje realistický, normalizovaný čas, kde jsou minulost, přítomnost a budoucnost dobře odlišitelné, ale film se může pokusit i o vytvoření paradoxních temporalit, kde je budoucnost například minulostí. Ve filmu Nesmrtelná, kde se právě takový paradoxní časoprostor nachází, jsem měl problémy se skriptkou, protože ta je vlastně strážkyní realismu. Protože když rozbijeme kontinuitu prostoru, postava ztratí identitu, anebo se rozdvojí. V případě filmu Nesmrtelná bylo porušeno pravidlo, podle kterého, když postavu v daném čase opouštíme v pohybu, musíme ji v následujícím záběru opět najít v pohybu. To znamená, že když se rozhodneme vyjmout jednu část přechodu z místa na místo, který je zbytečně dlouhý, necháme postavu projít dveřmi, udělat dva kroky, a střihneme ve chvíli, kdy má levé chodidlo ve vzduchu. Vzápětí ji najdeme v jiném prostoru, pod jiným úhlem, jak klade levé chodidlo na zem a sedá si. Chtěl jsem – a také jsem to udělal –, aby postava, která kráčí, byla nastřihnutá na postavu už sedící a nehybnou. Skriptka z toho byla úplně zhrozena. Zabralo mi nesmírně mnoho času, než jsem jí vysvětlil, co chci udělat.“ Alain Robbe-Grillet


    Dušičková mše s Datlem zkázy

    / vstupné 100 CZK
    Cyklus → Midnight Movies

    Formace Datel zkázy, hyperaktivní sourozenec Sovy smrti, doprovodí v prvních Midnight Movies s živou hudbou ideální dušičkový snímek, který bude obestřen tajemstvím až do poslední chvíle. Cítíme v podzimem drkotajících kostech i s panem vrátným, že to bude opravdu temná dušičková noc, absentovat ale nebudou ani humor a ironie.
    Tvorba formace Datel zkázy vychází z volné improvizace a elektroakustické hudby, příznačný je pro ni absurdní humor. Ian Mikyska hraje na banjo, Jan Faix jeho produkci na místě zpracovává a sampluje. Pro toto vystoupení v Ponrepu předvedou zcela improvizovaný doprovod k němému filmu.

  • Pá 03/11

    Benzin a olej

    Režie → Gilles Grangier
    Původní název → Gas-Oil
    Francie 1955 / CZT / 92 min. / 35mm
    Hrají → Jean Gabin, Jeanne Moreau, Marcel Bozzuffi
    Cyklus → JM, la femme

    Poprvé si Jeanne Moreau zahrála s patriarchou francouzského filmu Jeanem Gabinem v noirové klasice Jacquese Beckera Nesahejte na prachy (1953). Méně známý je jejich druhý společný film, Benzin a olej. Jeanne je venkovská učitelka, Jean je řidič náklaďáku, který jedné deštivé noci přejede na silnici neznámého muže. Gilles Grangier i v tomto snímku dostává pověsti solidního rutinéra; Gabin s ním spolupracoval raději a častěji než s mnoha filmaři slavnějších jmen: celkem dvanáctkrát.

  • So 04/11

    Večer FAMU / Studentské práce Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské

    projekce studentských filmu a diskuze s tvůrci

    Lukáš Kokeš / Pokus o duchovní nápravu opraváře televizí Josefa Lávičky v devíti obrazech ČR 2008 / ENT / 14 min. / HD
    Člověk na cestě k duševní očistě skrze katolickou věrouku. V kontextu křesťanské rétoriky ztrácí rekonstruovaná každodennost hlavní postavy svůj bezvýznamný charakter a propíjí se do vyššího symbolického řádu. (Academia Film Olomouc 2009)

    Lukáš Kokeš / 59-184-84
    ČR 2009 / ENT / 24 min. / HD
    Portrét věčného „lůzra“ – člověka, kterému ujel vlak, avšak nepřestává čekat, protože něco se musí stát! Personifikace lidství v podobě černé díry, která požírá sama sebe.

    Klára Tasovská / Půlnoc
    ČR 2010 / ENT / 40 min. / HD
    Vizuálně silná esej (scénář: Lukáš Kokeš a Klára Tasovská), která z různých pohledů zkoumá tmu. Půlnoc je středometrážní sondou do světa moderní doby závislé na elektřině a umělém světle. Film získal nominaci na cenu Magnesia za nejlepší studentský film v roce 2010, čestné uznání na MFDF Jihlava v sekci Česká radost, zamířil do mezinárodních soutěží prestižních festivalů, jako je Vision du Reél ve švýcarském Nyonu a získal hlavní ceny na festivalech v Kyjevě, německém Osnabrücku a Kasselu.

  • Ne 05/11

    Jak vycházet s tvory v nás?

    Cyklus → Ponrepo dětem

    pásmo krátkých filmů / výtvarná dílna / HD / 3+

    Čtyřicet dědečků / r. Václav Bedřich / ČSR 1962
    O zlaté rybce / r. Jiří Trnka / ČSR 1951
    Nejdůležitější dílčí předpoklad úspěchu je vycházet s tvory v nás / r. Ester Nemjóová / ČR 2017

    Víte, co je nejdůležitějším dílčím předpokladem úspěchu? Přece vycházet s tvory v nás! Ve svém filmu plném dětské fantazie to ukáže režisérka Ester Nemjóová. Pro diváky si přichystala také autorské brožurky a výtvarnou dílnu.


    Limonádový Joe aneb Koňská opera

    Režie → Oldřich Lipský
    ČSR 1964 / 93 min. / 35mm
    Hrají → Karel Fiala, Miloš Kopecký, Květa Fialová, Olga Schoberová, Rudolf Deyl ml., Bohuš Záhorský
    Cyklus → Jiří Brdečka

    Dokonalý pistolník Limonádový Joe se poprvé objevil v cyklu povídek, které Jiří Brdečka psal pro týdeník Ahoj na počátku okupace. Parodoval v nich především populární literární příběhy z Divokého západu, jež od třicátých let vycházely v oblíbené edici Románů do kapsy. Stejného hrdinu, avšak v pozměněném ději, Brdečka s úspěchem uplatnil i ve stejnojmenné divadelní hře a románu. Společně s Oldřichem Lipským se později rovněž podílel na filmovém scénáři. Vznikla tak originální komedie parodující především klišé a schematické postupy westernů. Režisér snímku Lipský projevil velkou odvahu při výběru námětu. V době, kdy se film realizoval, se v českých kinech až na výjimky nepromítaly americké kovbojky už téměř čtvrt století a mnozí diváci tak dobře neznali parodované téma. Podrobná znalost předválečných westernů je však patrná na práci autorů, kteří se nechali inspirovat nejen tzv. koňskými operami (béčkové, sériově vyráběné kovbojky se zpívajícím hrdinou), ale i obdivem ke klasickým filmům tohoto žánru, v nichž se odrážela původní atmosféra z dob dobývání amerického Západu. S úmyslem co nejvíce přiblížit Joea originálním hollywoodským předlohám kladl Lipský důraz na realistické detaily, které umocnil virážováním filmového materiálu a doprovodnou hudbou ve stylu amerických westernů. Postavy vycházející z tradičních schémat kovbojek jsou parodovány především hypertrofizací jejich charakterů. Hrdinové se dostávají do situací, které jsou obdobně přehnaně nereálné a groteskně-absurdní, jako ony samy. Svižné tempo snímku umocněné situační komikou, vtipnými dialogy a písněmi zajistilo filmu nejen nebývalý divácký úspěch, ale i řadu filmových cen, například Stříbrnou mušli a cenu FIPRESCI na festivalu v San Sebastianu.

  • 45. týden
  • Po 06/11

    Sedm smrtelných hříchů: Lenost, Mlsnost

    Režie → Alfredo De Antoni – Camillo De Riso
    Původní název → L’Accidia, La Gola
    Itálie 1918 / CZT / 95 min. / 35mm
    Hrají → Francesca Bertiniová, Livio Pavanelli, Camillo De Riso

    Francesca Bertini
    Zbožňovaná italská hvězda němé éry, „prima donna assoluta“, se jmenovala Francesca Bertiniová (1888–1985). K velkým restaurátorským projektům Národního filmového archivu devadesátých let minulého století patřilo znovuoživení rozsáhlého cyklu z roku 1918 Sedm smrtelných hříchů, v němž Bertiniová sehrála sedm hrdinek, jež jsou buď strůjkyněmi, či obětmi hříchu z názvu té které kapitoly. Diva tu dostala vítanou příležitost ukázat se v protichůdných charakterech a různých dramatických polohách. NFA vrátil snímkům i jejich dobové obarvení a předvedl je v Karlových Varech a na dalších domácích a zahraničních přehlídkách.

  • Út 07/11

    Letní příběh

    Režie → Dan Piţa
    Původní název → Tanase Scatiu
    Rumunsko 1976 / CZV / 118 min./ 35 mm
    Hrají → Victor Rebengiuc, Eliza Petrăchescu, Vasile Niţulescu, Cristina Nutu

    Psychologické drama odehrávající se koncem devatenáctého století na rumunském venkově. Zchudlý statkář musí zaplatit velký dluh a zbývá mu už jen jeho dcera.


    Skrz naskrz

    Režie → Grzegorz Królikiewicz
    Původní název → Na wylot
    Polsko 1972 / CZT / 70 min. / 35mm
    Hrají → Franciszek Trzeciak, Anna Nieborowska

    + krátký film
    Jiří Brdečka / Jsouc na řece mlynář jeden / ČSR 1971 / 10 min. / 35mm

    „Królikiewiczův debut Skrz naskrz (1972) ohromil hypnotickou silou horečnatých vizí muže a ženy, soustředěných na okolnosti jejich zločinu a následného trestu. To, co zahlcuje diváka tříští obrazů a zvuků, z nichž si musí rekonstruovat aspoň přibližnou verzi událostí, vzniklo rafinovanou montáží.“ Milan Líčka

    Skutečná událost z období třicátých let: Mladá manželská dvojice bez prostředků a bez naděje na změnu tehdy spáchá dvojnásobnou vraždu. Snad vhodný námět pro kriminální drama má v režisérově pojetí docela jiný význam. Manželé jsou ambiciózní a citliví lidé, víc než nedostatek je zasahuje nedůstojné postavení a pohrdání okolí. Jejich zločin je extrémním výrazem nesplněných přání, projevem snahy vynutit si právo na svobodný život i za cenu vraždy a sebezničení. Królikiewicz si v tomto filmu osvojil expresivní styl vytvořený ruční kamerou a tvůrčím použitím detailních záběrů, zvuku i ostrého střihu. MFF Mannheim 1973: cena FIPRESCI.

  • St 08/11

    Tajemství hradu v Karpatech

    Režie → Oldřich Lipský
    ČSR 1981 / 92 min. / 35mm
    Hrají → Michal Dočolomanský, Rudolf Hrušínský, Jan Hartl, Evelyna Steimarová
    Cyklus → Jiří Brdečka

    Tajemství hradu v Karpatech se nese v jediném, soustředěně plynulém tahu, v němž se „hudebně“ elegantním způsobem orchestrují jednotlivé složky (vizuální propracovanost, k níž přispěl svými návrhy vynálezů šíleného vědce Orfanika Jan Švankmajer; brilantní situační i slovní humor, těžící mj. z vymyšleného karpatského nářečí; výteční herci ochotní k největším potrhlostem; jemná hudební parodizace písní oplývajících podivně nesrozumitelnými texty atd.). Tyto prvky vytvářejí velmi komplexní, bizarní „karpatský“ časoprostor. Zatímco Limonádový Joe (1964) se zdá v jistém směru přeci jen poněkud očekávatelný, a také (příliš) těsně spjatý se známým žánrem, jejž paroduje, Tajemství hradu v Karpatech, parodující nepříliš známou verneovku, se pouští velmi invenčně a přitom „nenuceně“ zcela nečekaným směrem.
    Helena Bendová


    Ivan Moravec, klavírista

    Tento večer věnujeme Ivanu Moravcovi, nejvýznamnějšímu českému klavíristovi dvacátého století. V předvečer jeho nedožitých 87. narozenin budeme promítat vzácné archivní záběry z jeho koncertů s Českou filharmonií a dirigenty Karlem Ančerlem a Josefem Vlachem. Na Ivana Moravce budou také vzpomínat producent jeho supraphonských nahrávek Matouš Vlčinský a dirigent Libor Pešek. Moderátorem večera bude Marek Šulc.
    V roce 1998 byl Ivan Moravec jako jediný český klavírista vybrán do prestižní kolekce firmy Phillips The Great Pianists of the 20th Century. Umělecky vyspěl na Pražské konzervatoři, AMU a na mistrovských kurzech Artura Benedetti-Michelangeliho v Itálii. V roce 1964 jej dirigent George Szell pozval k provedení Beethovenova klavírního koncertu s Cleveland Symphony Orchestra. Tento koncert znamenal jednoznačný úspěch a odstartoval umělcovu mezinárodní kariéru. Během ní navštívil prakticky všechna významná světová pódia a byl zván jako sólista s předními světovými orchestry a dirigenty. Prezident Václav Havel udělil Ivanu Moravcovi státní vyznamenání za zásluhy v kultuře, Karlova univerzita ho vyznamenala prestižní mezinárodní cenou Karla IV. a časopis Harmonie pak cenou za celoživotní interpretační přínos pro hudební kulturu. Na Mezinárodním hudebním veletrhu MIDEM obdržel Ivan Moravec prestižní Cannes Classical Awards 2002 za celoživotní umělecký přínos. V roce 2004 obdržel také cenu České hudební rady za celoživotní uměleckou práci a propagaci české hudby v zahraničí.

  • Čt 09/11

    Zvuk ve filmu

    pásmo krátkých filmů / ČSR 1936–1966 / celkem 105 min. / 35mm, HD

    Irena Dodalová – Karel Dodal / Všudybylovo dobrodružství / 1936
    Jiří Lehovec / Zajatý hlas / 1939
    Jiří Lehovec / Rytmus / 1941
    Rozhlas ve filmu III / 1941
    Bohumil Vošahlík / Smrtící zvuk / 1947
    Bohumil Vošahlík / Hlas země / 1949
    Bohumil Vošahlík / Jak lidé zajali zvuk / 1957
    Miroslav Burger / Otázky / 1966

    Tematicky zaměřené pásmo osmi krátkých filmů z let 1936 až 1966 reflektuje práci se zvukem a jeho záznamem, včetně vývoje záznamové a reprodukční techniky. Dané téma je ve snímcích zpracováno rozličnými způsoby, ať již použitou technikou (animace, hraný dokument, dokument, reportáž, anketa), žánrem či stylistickými postupy. Prvním příkladem je forma animovaného filmu, jenž za pomoci populární postavičky Hurvínka vysvětluje divákům princip rozhlasového vysílání. Další z titulů, Zajatý hlas, nás zavádí do prostředí gramofonového průmyslu, výroby gramofonových desek a nahrávání filmových písní v podání Lídy Baarové nebo Oldřicha Nového. V experimentální rovině se pohybuje Rytmus dokumentaristy Jiřího Lehovce, snažící se o vizuální zobrazení hudby. Jako dobový příspěvek k filmové reportáži vyznívá aktualita Hlas země o instalaci reprodukčního zařízení na Strahovském stadionu pro XI. všesokolský slet v roce 1948. Závěrečný snímek Otázky z produkce Československého armádního filmu podává ve formě filmové ankety (tedy metodou blížící se praktikám orální historie) zajímavý obraz jak veřejnost v polovině šedesátých let chápala smysl a význam Československé lidové armády. Pásmo bylo připraveno jako doplňující projekce k workshopu Současné technologie ve výzkumu zvukových a audiovizuálních záznamů, který pořádá Národní filmový archiv ve spolupráci s Ústavem formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.


    Poslední léta dětství

    Režie → Norbert Kückelmann
    Původní název → Die letzten Jahre der Kindheit
    SRN 1979 / CZT / 105 min. / 35mm
    Hrají → Gerhard Gundel, Wilfried Klaus, Karl Obermayer

    Dohlížet a trestat… Pesimistická, bezútěšná studie mladistvého vzdoru, který nemá šanci tváří v tvář justičnímu systému, stavícímu nad pokus o porozumění chladně technokratickou „převýchovu“. Čtrnáctiletý delikvent Matin se dostane do vězení, uteče, je znovu zavřen, znovu uteče, projde mnoha nápravnými ústavy, než ve vězení pro dospělé završí svou tragickou pouť. Vystudovaný právník Norbert Kückelmann, který se ani jako známý filmový režisér nepřestal věnovat své původní profesi, se inspiroval reálnými případy ke svému nesmlouvavému dílu, odměněnému v roce 1980 Zlatou stuhou za nejlepší německý film roku.

  • Pá 10/11

    Genius

    Režie → Ron Howard
    Původní název → Genius
    USA 2017 / CZT / 65 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Geoffrey Rush, Johnny Flynn, Samatha Colleyová

    Týden vědy a techniky AV ČR

    Biografický snímek natočený podle bestselleru Waltera Isaacsona Einstein: jeho život a vesmír.


    Rok milion

    Režie → Mark E. Rosenberg
    Původní název → Year Million
    USA 2017 / CZV / 45 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Miklós Bányai, Siobghan Dillonová

    Týden vědy a techniky AV ČR

    Pokroky v neurovědě nás přibližují k období, kdy bude umělá inteligence nerozlišitelná od té lidské.

  • So 11/11

    Arabela – Jak pan Majer našel zvoneček

    Režie → Václav Vorlíček
    ČSR 1980 / 29 min. / HD / 6+ / vstup volný
    Hrají → Jana Nagyová, Vladimír Dlouhý, Vladimír Menšík, Jiří Lábus
    Cyklus → Ponrepo dětem

    Tato mimořádná projekce bude součástí natáčení dokumentárního filmu České televize. Diváci nejprve zhlédnou první díl seriálu nazvaný Jak pan Mareš našel zvoneček a potom o něm budou pod vedením lektora diskutovat. Programu se zúčastní také režisér Václav Vorlíček a producent seriálu Gert Kaspar Müntefering.


    Tygr Thompson

    Režie → B. Reeves Eason
    Původní název → Tiger Thompson
    USA 1924 / CZT / 40 min. / 35mm
    Hrají → Harry Carey, John Dillon, Marguerite Claytonová

    + krátký film
    Fred Astaire uvádí / 17 min.
    V září jsme si připomenuli první dvě velké westernové hvězdy: G. M. Andersona a W. S. Harta. Nyní se dostáváme ke třetí, Harrymu Careyovi (1878–1947), a to ve filmu tak raritním, že bude pravděpodobně novinkou i pro naše nejvěrnější. V nitrátní, tedy hořlavé verzi byla kopie Tygra Thompsona dlouhé roky pečlivě uskladněna na nejchladnějším místě v domě prarodičů našeho současného promítače. Ten ji v roce 2003 předal spolu s celou rodinnou sbírkou Národnímu filmovému archivu. V roce 2017 si film, nyní již překopírovaný na bezpečný materiál, v Ponrepu sám odpromítá a díky tomu konečně zjistí, co že to vlastně celá ta léta pro budoucí pokolení přechovával. A my též.


    Zlaté opojení

    Režie → Charles Chaplin
    Původní název → The Gold Rush
    USA 1925 / CZT / 67 min. / 35mm
    Hrají → Charles Chaplin, Mack Swain, Georgia Haleová

    + krátké filmy
    Ó, jaká noc / 1917 / 5 min. / 35mm
    Charlie a kozel / 1917 / 5 min. / 35mm
    Charlie kreslířem / 1917 / 5 min. / 35mm

    „Viděl jsem filmy komické i oslnivé. Velké filmy jsem viděl pouze tři: Frigo jako Sherlock Holmes Bustera Keatona, Chaplinovo Zlaté opojení a Ejzenštejnův Křižník Potěmkin. Když znovu pročítám tyto poznámky (říjen 1929), připojuji: Andaluský pes od Buñuela. Zde se setkáváme se stylem duše.“ Tolik slova věrozvěsta umělecké bohémy Jeana Cocteaua – zapsaná ve chvíli, kdy i on vstupuje na pole kinematografie.
    Inspiraci ke Zlatému opojení poskytla Chaplinovi četba knihy o kalifornské zlaté horečce. V roce 1941, u příležitosti obnovené premiéry, složil ke svému filmu hudbu a sám namluvil komentář – takto adaptovaný film je podle jeho závěti definitivní verzí díla, které od samého počátku zamýšlel jako to, s nímž má zůstat jeho jméno navždy spojené v myslích diváků.

  • Ne 12/11

    Týden vědy a techniky v Ponrepu

    / vstup volný
    Cyklus → Ponrepo dětem

    pásmo krátkých filmů / výtvarná dílna / HD / 6+

    Co je to lék? / r. David Súkup / ČR 2014
    Pan Prokouk vynálezcem / r. Karel Zeman / ČSR 1949
    Jak vznikl vesmír / r. David Súkup / ČR 2014
    Pan Prokouk filmuje / r. Karel Zeman / ČSR 1948
    Jak funguje jaderná elektrárna / r. David Súkup / ČR 2014

    Jako součást Týdne vědy a techniky AV ČR jsme připravili pásmo filmů ze sbírek NFA s z produkce Akademie věd ČR. Po projekci si diváci mohou vyrobit jednoduchou optickou hračku a nahlédnout do zákulisí kina.


    Mars

    Režie → Everardo Gout
    Původní název → Mars
    USA 2016 / CZV / 47 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Jihae, Alberto Ammann, Clémentine Piodatzová

    Týden vědy a techniky AV ČR

    V roce 2033 se lidé vydávají na vesmírnou misi s cílem kolonizovat rudou planetu. Vědeckofantastický snímek s dokumentárními prvky.


    Adéla ještě nevečeřela

    Režie → Oldřich Lipský
    ČSR 1977 / 105 min. / DCP / vstup zdarma
    Hrají → Michal Dočolomanský, Rudolf Hrušínský, Miloš Kopecký, Naďa Konvalinková
    Cyklus → Jiří Brdečka

    Proslulý americký detektiv Nick Carter, pražský policejní komisař Ledvina, zákeřný botanik hrabě Ruppert von Kratzmar, slečna Květuška a masožravá Adéla v legendární parodii na brakové detektivky, kterou uvedeme v nově digitalizované verzi.
    Projekce je rovněž součástí Týdne vědy a techniky AV ČR.

  • 46. týden
  • Po 13/11

    Krutý slib

    Režie → António de Macedo
    Původní název → A promessa
    Portugalsko 1972 / CZT / 88 min. / 35mm
    Hrají → João Mota, Guida Mariaová

    V bouři, jíž padne za oběť jeho otec, slíbí mladík Panně Marii, že v případě záchrany zůstane i po svatbě „čistý“. Stylizované drama potlačovaných a propukajících vášní z prostředí chudé rybářské vesnice zaujalo hutností obrazů a skrytým napětím vyprávění. Dílo, které bylo v Cannes přijato do hlavní soutěže, se stalo divácky nejúspěšnějším filmem kooperativy Centro Portuguȇs de Cinema a tím i celého hnutí Novo Cinemas, portugalské nové vlny. Poprvé zde také v historii portugalského filmu padlo tabu zobrazení nahoty.

  • Út 14/11

    Alexander Hackenschmied aneb Střih zpívá

    / celkem 75 min. / 35mm

    pásmo s úvodem Martina Čiháka

    Karel Plicka / Zem spieva / ČSR 1933 / 63 min.
    Elmar Klos / Silnice zpívá / ČSR 1937 / 3 min.

    Martin Čihák, učitel českých filmařů, který připravil tuto netradiční poctu k 110. výročí narození Alexandra Hackenschmieda, dí:
    „Jest to sám film, kdo zde vpravdě zpívá. Triadické sepětí fotografického komponisty Karola Plicky, obrazového montážníka Alexandera Hackenschmieda a hudebního skladatele Františka Škvora, dalo povstat dílu v dějinách čs. kinematografie zcela ojedinělému a žel, také dílu značně osamocenému a nedoceněnému. Je možné pouze litovat všechny ty, kteří na Zem spieva zahlížejí jaksi zpatra, označujíce jej za pouhý romantizující folkloristický film. Takovému plytkému diváckému pohledu zůstává skryta skutečná skladebná hodnota filmu. Zjednodušeně můžeme říci, že zatímco Karol Plicka ve svých fotograficky kultivovaných záběrech svědomitě zaznamenává, jak někdo něco dělá, pak Alexander Hackenschmied střihovou skladbou zpřítomňuje, jak někdo něco dělává. A v tom dlí jádro Hackenschmiedovy montážní originality. Předně si uvědomuje, že základem filmu není záběr „sám o sobě“, byť sebetrpělivěji sluncem nasvícený a zakomponovaný, ale že vnitřní ustrojenost kinematografu spočívá právě ve skladbě záběrů, které však musejí projít svým významovým přerodem v záběr montážní. To je prostá a holá skutečnost filmu. Možná proto před ní někteří uhýbají očima a baží po lidových tancích a krojích, neochotni spatřit nahou krásu filmu, skutečný montážní orgasmus. Hackenschmiedem zpřítomňovaný čas je časem mýtickým i mýtotvorným, tím se navzdory přímočarosti toku času filmové projekce dostáváme mimo lineární popis dějů a přesouváme se spíše do sféry smyslu či vzorosloví, čímž se nám otevírá cesta k chápání filmu jako nástroje k řízení percepčních procesů diváka. Jde o uchopení montáže jako základního prostředku k vytváření svébytné filmové časovosti, v níž je nám dáno pobývat jedině uvnitř filmu, filmu který zpívá!“

    K filmu Elmara Klose Silnice zpívá pak Martin Čihák, učitel českých filmařů, dí:
    „Jestliže Pudovkinův Dezertér bývá označován za jedinou důslednou realizaci Manifestu o zvukovém filmu ruských montážníků (1928), pak tuto reklamu na Baťovy pneumatiky můžeme označit za jedinou praktickou realizaci textu Jana Kučery Reklama a umění kinematografické (1928): Reklama však volá filmaře za sebou. Volá je tam, kde ve vlahé lázni světla pohyb ovlivňuje hmotu, mění ji, dává ji nové hodnoty, vsazuje ji do jiného světa, kde její úkoly i schopnosti jsou rozlišné od úkolů a schopností na tomto světě. Tam mrtvé věci oživují a živé se rozrůstají.“


    Tančící jestřáb

    Režie → Grzegorz Królikiewicz
    Původní název → Tanczacy jastrzab
    Polsko 1977 / CZT / 91 min. / 35mm
    Hrají → Franciszek Trzeciak, Beata Tyszkiewiczová, Tadeusz Łomnicki, Jerzy Zelnik

    1977 – Hlavní cena za nejlepší režii na festivalu v Gdaňsku.
    1978 – Zvláštní cena festivalu v San Remu.

    Románem Juliana Kawalce inspirovaný příběh venkovského chlapce, který se stane ředitelem velkého podniku, avšak za svůj vzestup platí ztrátou morálních měřítek a vykořeněností ze soukromého života. Další z „rozběsněných“ Królikiewiczových filmů tentokrát již zcela rezignuje na jakýkoli psychologický realismus.

  • St 15/11

    Nejsem žádný tvůj negr

    Režie → Raoul Peck
    Původní název → I Am Not Your Negro
    Švýcarsko – Francie – Belgie – USA 2016 / CZT / 93 min. / HD / English Friendly

    Festivalu spisovatelů Praha

    „Příběh černocha v Americe je příběhem Ameriky. A není to pěkný příběh.“ Snímek letos nominovaný na Oscara v kategorii nejlepší dokumentární film bude poprvé uveden v Praze. Výpověď o životě černošského a homosexuálního spisovatele a aktivisty Jamese Baldwina vychází z jeho eseje The fire next time, která je zároveň tématem celého letošního ročníku Festivalu spisovatelů Praha. Mesmerizující hluboký hlas Samuela L. Jacksona provází emotivním filmem o nenávisti, příkoří a boji za lidská práva, ale i o víře a odvaze. O rasové nesnášenlivosti budou po projekci diskutovat Američané Maria Golia a Michael March (prezident festivalu) a znalec amerického prostředí Inderjit Badhwar.

  • Čt 16/11

    Sedm smrtelných hříchů: Pýcha, Hněv

    Režie → Eduard Bencivenga
    Původní název → L’Orgoglio, L’Ira
    Itálie 1918 / CZT / 100 min. / 35mm
    Hrají → Francesca Bertiniová, Guido Trento, Gustavo Serena

    Francesca Bertini
    Zbožňovaná italská hvězda němé éry, „prima donna assoluta“, se jmenovala Francesca Bertiniová (1888–1985). K velkým restaurátorským projektům Národního filmového archivu devadesátých let minulého století patřilo znovuoživení rozsáhlého cyklu z roku 1918 Sedm smrtelných hříchů, v němž Bertiniová sehrála sedm hrdinek, jež jsou buď strůjkyněmi, či obětmi hříchu z názvu té které kapitoly. Diva tu dostala vítanou příležitost ukázat se v protichůdných charakterech a různých dramatických polohách. NFA vrátil snímkům i jejich dobové obarvení a předvedl je v Karlových Varech a na dalších domácích a zahraničních přehlídkách.


    Diktátor

    Režie → Charles Chaplin
    Původní název → The Great Dictator
    USA 1940 / CZT / 117 min. / 35mm
    Hrají → Charles Chaplin, Paulette Goddardová, Chester Conklin, Jack Oakie

    + krátké filmy
    Chaplin na poušti s volem / 1917 / 5 min. / 35mm
    Charlie na poušti se psem / 1917 / 5 min. / 35mm

    Nepokrytou parodii na Hitlera natočil Chaplin navzdory Goebblesovu vyhrožování, proti odporu Hollywoodu, který striktně dodržoval americkou vládou vyhlášenou neutralitu, neboť se obával o zbytek svých evropských trhů, i navzdory zastrašování ze strany kongresové komise pro neamerickou činnost. Ve svém druhém zvukovém, ale prvním mluveném filmu, v němž současně sehrál dvojroli – holič je k nerozeznání podobný Hynkelovi –, se Chaplin předvedl nejen jako vynalézavý scenárista (poprvé zde používá detailně vypracovaný scénář, prolínající několik dějových rovin), ale též jako nedostižný imitátor a mistr mimického umění, využívající jak prostředky slapsticku, tak i politické satiry.

  • Pá 17/11

    David Stratton: Život s filmem

    Režie → Sally Aitken
    Původní název → David Stratton: A Cinematic Life
    Austrálie 2017 / CZT / 97 min. / DCP / vstupné 80 CZK
    Hrají → účinkují: David Stratton, Eric Bana, Bryan Brown, Al Clark, Russell Crowe, Nicole Kidmanová

    Historie australské kinematografie z osobního pohledu světově uznávaného filmového kritika a bývalého dlouholetého ředitele mezinárodního filmového festivalu v Sydney Davida Strattona. Sedmasedmdesátiletý Stratton má v Austrálii renomé hvězdy. Původem Brit, který se do Austrálie přistěhoval v šedesátých letech, se vyznává z toho, jak australská kinematografie poznamenala jeho vlastní život, pomohla mu k poznání sebe sama i své nové vlasti. Svůj vztah k Davidu Strattonovi v dokumentu komentuje také řada významných osobností australského i novozélandského filmu jako Jane Campionová, George Miller, Russell Crowe, Nicole Kidmanová, Al Clark, Sam Neill, Eric Bana, Bryan Brown a další.


    Navigátor: Středověká Odyssea

    Režie → Vincent Ward
    Původní název → The Navigator: A Medieval Odyssey
    Nový Zéland – Austrálie 1988 / CZT / 91 min. / 35 mm / vstupné 80 CZK
    Hrají → Bruce Lyons, Chris Haywood, Hamish McFarlane

    Alegorický příběh se částečně odehrává v Anglii v roce 1348, kdy tam propuká epidemie moru. Skupina vesničanů vedená devítiletým chlapcem, obdařeným prorockými vidinami, hloubí šachtu na druhý konec světa a napříč časem do dvacátého století. Ve vzdáleném moderním velkoměstě na Novém Zélandu musejí najít kostel z chlapcova snu, aby na jeho věži vztyčili kříž k záchraně vesnice před nákazou. Výtvarně stylizovaný mnohovrstevný snímek o potřebě snílků a léčivé síle snů i o nezbytnosti spirituality a víry v dnešních dnech.

  • Ne 19/11

    Hledání obrazů + Ulice krokodýlů

    Cyklus → Bruno Schulz

    Benjamin Geissler / Hledání obrazů / Bilder finden
    Německo 2002 / CZT / 106 min. / DCP
    Dokumentární snímek přibližující jedinečný objev fresek Bruna Schulze vytvořených na objednávku důstojníka gestapa Felixe Landaua v dětském pokoji jeho syna v drohobyčské vile v době druhé světové války.

    bratři Quayové / Ulice krokodýlů / Street of Crocodiles
    Velká Británie 1986 / hraje: Feliks Stawinski / CZT / 21 min. / BD
    Snímek označený v anketě časopisu Sight and Sound v roce 2002 za nejlepší britský animovaný film v historii je surrealistická vize života v jedné čtvrti inspirovaná stejnojmennou povídkou Bruna Schulze, v níž zachytil proměnu svého rodného města na začátku třicátých let minulého století.

    „Celá čtvrť není ničím jiným než fermentací tužeb, vzbuzených předčasně, a proto bezmocných a prázdných.“
    Bruno Schulz


    Nesmrtelná

    Režie → Alain Robbe-Grillet
    Původní název → LʼImmortelle
    Francie 1962 / CZT / 95 min. / 35mm
    Hrají → Françoise Brionová, Jacques Doniol-Valcroze

    + krátký film
    Jan Lenica / Nosorožci / Die Nashörner / SRN 1964 / námět Eugène Ionesco / hudba Wilhelm Killmayer / 9 min. / 35mm

    „Freudistické psychoanalýze vyčítám hlavně to, že nechává vše procházet řečí, slovy. Když se Lacan, ale ještě před ním Freud, který s touto metodou přišel, věnoval nějakému pacientovi, nechal ho vyprávět sen. Slovy! Ale o snu se slovy vypovídat nedá. Každý, kdo vypráví sen, v jistém smyslu selže. Jeho vyprávění je váhavé, pohyblivé, protiřečící si, s trhlinami – a to je zatím jen promluva. Tu Freud vzápětí vtěsná do písma – to už je druhá transformace, jíž musí sen projít. Právě v tom spočívá prohra psychoanalýzy: bylo vážnou chybou nechat vše procházet slovy a ještě slovy zakonzervovanými do písma, do čehosi naprosto uzavřeného a protikladného podstatě snu. Možná, že právě film se svými zvuky a pohyblivými obrazy, může přímo vytvořit cosi podobného snu, konkrétně jeho iracionální prostor. Tradiční film vytváří normalizovaný realistický prostor, avšak filmová práce umožňuje reprodukovat či přinejmenším pokusit se reprodukovat paradoxní prostory snu. V realistickém prostoru jsou interiér a exteriér jasně oddělené. Ne tak ve snu! V něm jsou prostory paradoxní, v čemsi srovnatelné se slavnými Kleinovými vázami, nádobami, které jsou příkladem paradoxní topologie: jejich vnitřek se totiž nachází venku. Pro snovou temporalitu platí totéž, co pro prostor. Existuje realistický, normalizovaný čas, kde jsou minulost, přítomnost a budoucnost dobře odlišitelné, ale film se může pokusit i o vytvoření paradoxních temporalit, kde je budoucnost například minulostí. Ve filmu Nesmrtelná, kde se právě takový paradoxní časoprostor nachází, jsem měl problémy se skriptkou, protože ta je vlastně strážkyní realismu. Protože když rozbijeme kontinuitu prostoru, postava ztratí identitu, anebo se rozdvojí. V případě filmu Nesmrtelná bylo porušeno pravidlo, podle kterého, když postavu v daném čase opouštíme v pohybu, musíme ji v následujícím záběru opět najít v pohybu. To znamená, že když se rozhodneme vyjmout jednu část přechodu z místa na místo, který je zbytečně dlouhý, necháme postavu projít dveřmi, udělat dva kroky, a střihneme ve chvíli, kdy má levé chodidlo ve vzduchu. Vzápětí ji najdeme v jiném prostoru, pod jiným úhlem, jak klade levé chodidlo na zem a sedá si. Chtěl jsem – a také jsem to udělal –, aby postava, která kráčí, byla nastřihnutá na postavu už sedící a nehybnou. Skriptka z toho byla úplně zhrozena. Zabralo mi nesmírně mnoho času, než jsem jí vysvětlil, co chci udělat.“ Alain Robbe-Grillet

  • 47. týden
  • Po 20/11

    Sanatorium na věčnosti

    Režie → Wojciech Jerzy Has
    Původní název → Sanatorium pod Klepsydra
    Polsko 1973 / CZT / 116 min. / 35mm
    Hrají → Jan Nowicki, Tadeusz Kondrat, Irena Orská, Bozena Adameková
    Cyklus → Bruno Schulz

    + krátký film
    Alina Skiba / Spekulace s lístky na čas / Ażiotaż biletów na czas / Polsko 1984 / CZT / 20 min. / DVD

    Poetická reflexe pomíjivosti a smrti. Hlavní hrdina Josef přijíždí do sanatoria, kde se v jiné odbočce času setkává se svým zemřelým otcem a dalšími podivnými obyvateli. Vzpomínky z dětství se mísí se surrealistickou skutečností, kterou prožívá.
    Jako předfilm uvedeme animovaný snímek inspirovaný povídkovým cyklem Bruna Schulze Skořicové krámy.


    Piknik na Hanging Rock

    Režie → Peter Weir
    Původní název → Picnic at Hanging Rock
    Austrálie 1975 / CZT / 115 min. / 35mm / vstupné 80 CZK
    Hrají → Rachel Robertsová, Dominic Guard, Helen Morseová, Jacki Weaverová, Vivean Grayová

    Mysteriózní klasika australské nové vlny sedmdesátých let na motivy bestselleru Joan Lindsayové podle údajně pravdivé události. Na svatého Valentýna roku 1900 se vydávají dívky z internátní školy na výlet k rozlehlé sopečné skále Hanging Rock, kde čtyři z nich za nevyjasněných okolností záhadně zmizí... Tajemná snová atmosféra přesvědčivě zachycuje období sklonku viktoriánské éry.

  • Út 21/11

    Chartres Series + Ručně obarvené filmy, Francie 1903–1906

    Stan Brakhage / Chartres Series
    USA 1994 / 9 min. / česká premiéra
    kopie zapůjčená z Lightcone, Paříž / uvádí Henry Hills / ve spolupráci s FAMU – Centrem audiovizuálních studií
    Snímek bude promítnut dvakrát spolu s následujícím pásmem.

    Mélies, de Chomón aj. / Ručně obarvené filmy, Francie 1903–1906
    z kolekce NFA vybrala Jeanne Pommeau / celkem 41 min. / 35mm

    Promítnuty budou filmy:
    Serpentinová tanečnice / 1905 / 2 min.
    Čarodějní motýli / Le charmeur / r. Segundo de Chomón / 1906 / 3 min.
    Neviditelní / Les invisibles / r. Gaston Velle / kamera Segundo de Chomón / 1906 / 6 min.
    Ďáblova jeskyně / L’antre infernal / r. Gaston Velle / 1905 / 3 min.
    Kouzelný škopek / Le baquet de Mesmer / r. Georges Méliès / 1905 / 2 min.
    Jarní víla / La Fée printemps / r. Lorant Heilbronn / 1903 / 3 min.
    Čarovný vějíř / Le merveilleux éventail vivant / r. Georges Méliès / 1904 / 4 min.
    Magické růže / Les roses magiques / r. Segundo de Chomón / 1906 / 3 min.
    Závod strážníků / La course des sergents de ville / r. Georges Hatot / 1906 / 3 min.
    Živé květiny / Les fleurs animées / r. Gaston Velle / kamera Segundo de Chomón / 1906 / 3 min.
    Pozor, zlý pes! / Un chien tenace / 1906 / 3 min.
    V moři plamenů / Cascades de feu / 1905 / 2 min.
    Zázračné album / L’album merveilleux / 1905 / 2 min.
    Dvě paraplíčka / 1903 / 2 min.

  • St 22/11

    Chodec

    Režie → Maximilian Schell
    Původní název → Der Fussgänger
    SRN – Švýcarsko 1973 / CZT / 91 min. / 35mm
    Hrají → Gustav Rudolf Sellner, Maximilian Schell, Peter Hall

    Nejvíce oceňovaná režijní práce Maximiliana Schella (jako herce ho uvidíme ve středu 29. listopadu ve filmu Zítra v Alabamě) pojednává o odpovědnosti za zločiny spáchané za druhé světové války. Průmyslník, který zavinil při autonehodě smrt vlastního syna, je prostřednictvím neověřené novinové zprávy konfrontován s vlastní minulostí. Filmovou minulost reprezentují Françoise Rosayová, Lil Dagoverová nebo Elisabeth Bergnerová – legendy meziválečné éry, jimž Maximilian Schell skládá poctu malým skupinovým portrétem.


    Mahana

    Režie → Lee Tamahori
    Původní název → Mahana
    Nový Zéland 2016 / CZT / 103 min. / DCP / vstupné 80 CZK
    Hrají → Temuera Morrison, Akuhata Keefe, Nancy Brunningová, Jim Moriarty

    Maorská sága o rivalitě a smíření, nedodržených slibech a rodinných tajemstvích, zasazená na novozélandský venkov šedesátých let minulého století. Maorské rodiny střihačů ovcí Mahanů a Poatů jsou dlouholetými nepřáteli a obchodními rivaly. Čtrnáctiletý Simeon Mahana, který se snaží vymanit z područí svého despotického děda, postupně odkrývá důvod jejich odvěké nenávisti. Riskuje tím nejen vlastní budoucnost, ale také soudružnost celé své rodiny. Předlohou pro film se stal román Bulibasha, který napsal přední maorský spisovatel Witi Ihimaera.

  • Čt 23/11

    Faunovo velmi pozdní odpoledne

    Režie → Věra Chytilová
    ČSR 1983 / 93 min. / 35mm
    Hrají → Leoš Suchařípa, Libuše Pospíšilová, Jiří Hálek, Ivan Vyskočil
    Cyklus → Jiří Brdečka

    „Ve Faunově velmi pozdním odpoledni jsme se bavily na úkor mužské přetvářky, zbabělosti a snobismu. Spolupráce (s Ester Krumbachovou) byla naprosto ideální, protože jsme tam mohly uplatnit všechny svoje znalosti o mužských, o jejich hypochondriích, o jejich slabostech i silách a všechny možné historky, které jsme znaly a prokomponovat to s Brdečkovým námětem, prostě jsme se strašně nasmály. Faun je také o účtování se životem. Uvědomit si co jsem vlastně byl, co jsem udělal a co jsem neudělal, proč jsem žil, jaký to mělo smysl.“
    Věra Chytilová

  • Pá 24/11

    Čas násilí

    Režie → Ljudmil Stajkov
    Původní název → Vreme razdelno
    Bulharsko 1988 / CZV / 153 min. / 35mm
    Hrají → Josif Sărčandžiev, Ivan Krstev, Rusi Čanev, Anna Penčeva, Kalina Stefanova

    „Píše se rok 1668, už po staletí Osmanská říše ovládá jihovýchodní Evropu. Ale svatá válka za konečné prosazení islámu stále pokračuje. Tvrdě se bojuje o ostrov Kréta. Do bulharských hor Rodop, které mají velký strategický význam, jsou vysláni janičáři. Vojáci, kteří vyrostli z křesťanských dětí. V útlém věku byli odvlečeni z rodné země a podrobeni kruté výchově, aby se z nich stali nelítostní bojovníci za islám.“ ... tolik úvodní titulek bulharského velkofilmu Čas násilí. Podle románu Antona Dončeva, u nás přeloženého pod názvem Přelom, jej natočil Ljudmil Stajkov, který získal zkušenost s historickými filmy už na počátku osmdesátých let díky trilogii o chánu Asparuchovi. Vzniklo tak ambiciózní dílo, které diváka nešetří v zobrazování tehdejších krutostí, zároveň mu ale dává možnost ocenit pečlivou práci kostymérů, scénografů a architektů. V roce 1988 byl film Čas násilí zařazen do soutěže canneského festivalu, kde by promítán v sekci Un Certain Regard.

  • So 25/11

    Bitva na Neretvě

    Režie → Veljko Bulajić
    Původní název → Bitka na Neretve
    Jugoslávie – Itálie 1969 / CZT / 163 min. / 35mm
    Hrají → Yul Brynner, Hardy Krüger, Curd Jürgens, Orson Welles, Sergej Bondarčuk, Sylvia Koscina, Boris Dvornik, Milena Dravićová, Franco Nero

    Údolí řeky Neretvy, hluboko v horách Bosny a Hercegoviny, se na počátku roku 1943 stalo dějištěm rozhodujícího střetnutí Titovy partyzánské armády s jednotkami okupantů. Veljko Bulajić, hlavní jugoslávský přeborník na monumentální válečné velkofilmy, měl díky podpoře nejvyšších míst volnou ruku a nešetřil ani na materiálu, ani na stars mezinárodního věhlasu.

  • Ne 26/11

    Lajka

    Režie → Aurel Klimt
    ČR 2017 / 85 min. / DCP / 6+
    Cyklus → Ponrepo dětem

    Nový animovaný film vypráví příběh psí kosmonautky Lajky, od její přípravy ve výcvikovém středisku přes pobyt ve vesmíru a následující dobrodružné osudy. Jako předfilm uvedeme krátký snímek Jiřího Fridricha Letíme raketou (1937).

  • 48. týden
  • Po 27/11

    Ztracenci

    Režie → Miloš Makovec
    ČSR 1956 / 77 min. / 35mm
    Hrají → Gustáv Valach, Stanislav Fišer, Vladimír Hlavatý
    Cyklus → Jiří Brdečka

    Pronikavé historické drama o třech dezertérech z prusko-rakouské války, kontrastující s tehdejší socialistickou produkcí. Původní Jiráskovu povídku převedl do scénáře Miloš Makovec spolu s Jiřím Brdečkou, na dialozích se podíleli Jiří Kolář s Otomarem Krejčou a své první režijní zkušenosti zde jako asistentka získala Věra Chytilová.


    Cesta času

    Režie → Terrence Malick
    Původní název → Voyage of Time: Life’s Journey
    Francie – Německo – USA 2016 / CZT / 90 min. / HD

    Bezmála čtyřicet let se ve vizionářské mysli jednoho z nejvýznamnějších amerických režisérů Terrence Malicka rodila myšlenka na ambiciózní esej, která nakonec dostala tvar filmu Cesta času. Snímek se nezabývá ničím menším než vznikem, vývojem a zánikem známého vesmíru, životním cyklem sluneční soustavy. V centru Malickovy pozornosti pochopitelně leží evoluce různých živých forem, jejich rozmanité podoby, proměny od jednobuněčných organismů až po formování lidské civilizace.

  • Út 28/11

    Příbuzní

    Režie → Vitalij Manskyj
    Původní název → Ridni
    Německo – Lotyšsko – Estonsko – Ukrajina 2016 / CZT / 112 min. / HD / vstupné 60 CZK

    Vitalij Manskyj, režisér narozený v dobách SSSR v ukrajinském Lvově, se po letech prožitých v Moskvě vrací jako ruský občan na Ukrajinu, aby zaznamenal změny, které v této zemi proběhly po Majdanu. Na příkladu vlastní rodiny, jejíž členové žijí v různých koutech země, demonstruje, jak se občané jedné země mohou ocitnout na různých stranách barikád. Manskyj navštíví postupně své příbuzné ve Lvově, Oděse, v anektovaném Krymu i ve válkou postiženém Donbasu. I když hlavní linie příběhu je zasazena do současnosti, dokument ukazuje také na hluboké kořeny rusko-ukrajinského konfliktu.


    Bílý pták s černým znamením

    Režie → Jurij Iljenko
    Původní název → Bilyj ptach z čornoju oznakoju
    Ukrajina – SSSR 1971 / CZT / 91 min. / 35mm / vstupné 60 CZK
    Hrají → Ivan Mykolajčuk, Bohdan Stupka, Larysa Kadočniková, Jurij Mykolajčuk, Mychajlo Illjenko

    Tři syny chudého zvoníka Lese Dzvonara rozděluje nejen láska k dceři vesnického faráře, ale také jejich politické přesvědčení a státy, ve kterých se, aniž by opustili svou vesnici, ocitají. V době příběhu od roku 1937 do roku 1947 se vláda mění čtyřikrát. Kdo bude pánem těchto hor? Rumuni? Poláci? Sověti, nebo Němci? Z Petra se stane komunista. Orest odejde do hor a přidá se k Ukrajinské povstalecké armádě. Třetí bratr je mobilizován. Štěstí ale v této těžké době nenalezne žádný z nich.

  • St 29/11

    Divocí holubi

    Režie → Arkadij Nepytaljuk
    Původní název → Pryputni
    Ukrajina 2017 / CZT / 97 min. / HD / vstupné 60 CZK
    Hrají → Dmytro Chomjak, Nina Naboka, Aljona Uzljuk, Julija Vrublevská

    Navštívit starou matku a upravit hroby blízkých je pro temperamentní trhovkyni Ljudku každoroční nemilou povinností. Na cestě taxíkem z města do poloopuštěné vesnice se však tentokrát její životní příběh protne hned s několika protagonisty. Protože jde o ukrajinskou provincii, nemůže tento příběh skončit jinak než osudovými zvraty a středně těžkými zraněními. Režisér Arkadij Nepytaljuk natočil komedii o osamělých lidech, kteří v postsovětské a postkoloniální zemi nemohou najít své místo, a zachytil v ní celou paletu lidského strachu, zloby a devastace země.


    Zítra v Alabamě

    Režie → Norbert Kückelmann
    Původní název → Morgen in Alabama
    SRN 1983 / CZV / 126 min. / 35mm
    Hrají → Maximilian Schell, Wolfgang Kieling, Robert Aldini, Reinhard Hauff, Robert Atzorn, Lena Stolzeová, René Koldehoff

    Mladík se pokusí zastřelit politika, pachatelův liberální obhájce se snaží proniknout ke kořenům hnědého zla. Čím déle pátrá, tím více sílí jeho pochybnosti o možnostech dobrat se spravedlnosti. Filmař-advokát Norbert Kückelmann (1930–2017) si jako své alter ego vybral Maximiliana Schella. Na Berlinale roku 1984 získal snímek Stříbrného medvěda.
    Po Posledních letech dětství je Zítra v Alabamě druhým nejvýznamnějším dílem autora, jenž se o obnovu západoněmeckého filmu zasloužil také prostřednictvím Kuratoria Junger deutscher Film, které v roce 1965 spolu s Alexanderem Klugem založil a pak několik let sám vedl.

  • Čt 30/11

    Leden-březen

    Režie → Jurij Rečynskyj
    Původní název → Sičeň-berezeň
    2017 Ukrajina – Rakousko / CZT / 92 min. / HD / vstupné 60 CZK
    Hrají → Anhela Hrehovyč, Maria Hofstätterová, Dmytro Bohdan, Raimund Wallisch, Larysa Rusnaková

    Leden-březen je příběhem o lásce, nemoci, velkém zapomnění a smrti, která někde čeká. Kostru filmu tvoří dva paralelní příběhy. V nemocnici v Kryvém Rohu se těžce a zdlouhavě vrací k životu Rakušanka Hanna, která utrpěla vážná zranění při autonehodě na Ukrajině. Její matka Marta se ve Vídni postupně propadá do světa zapomnění Alzheimerovy choroby. Leden-březen je příběhem o lidské slabosti, ztrátě víry, naděje i lásky člověka, který se ocitl tváří v tvář neštěstí. Film měl premiéru v lednu 2017 na festivalu v Rotterdamu. Na rakouském filmovém festivalu Diagonale 2017 dostal cenu za nejlepší kameru.